1Jo 2 | CzeCSP | STEP | Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili; a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého.

‏ 1 John 2

Kristus je náš Zastánce

1 Moje dítky, toto vám píši, ^▼▼1,4 abyste nezhřešili; ^{▼▼Ex 20,20; Ž 4,5; 119,11; J 5,14; 1K 15,34; Ef 4,26} a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, ^{▼▼J 14,16p; Ř 8,34} Ježíše Krista, toho spravedlivého. 2 On je smírčí obětí ^{▼▼4,10†; Lv 25,9; Nu 5,8; srv. sloveso — L 18,13 a příb. výraz v Ř 3,25} za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa. ^{▼▼4,14; J 4,42} 3 A podle ^{▼▼ř.: v tom} toho víme, ^{▼▼v. 5; 3,24; 4,13; 5,2} že jsme jej poznali, ^{▼▼v. 4; 3,6; 4,7n} jestliže zachováváme ^{▼▼3,22; 5,3; J 14,15.23; 15,10; Zj 12,17; 14,12} jeho ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}přikázání. 4 Kdo říká: 'Znám ho,' a jeho ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není. 5 Kdo však zachovává jeho slovo, ^{▼▼J 14,23} v tom ⌈se skutečně Boží láska ^{▼▼3,17; 4,9.12; 5,3; Ř 5,5!} stala dokonalou⌉. ^{▼▼n.: je skutečně dokonalá láska k Bohu; 4,18; Ko 3,14; Jk 2,22} Podle ^{▼▼ř.: v tom} toho poznáváme, že jsme v něm. 6 Kdo říká, že ⌈v něm zůstává⌉, ^{▼▼v. 27n; 3,6.24; 4,15n; J 15,4n} musí sám také žít ^{▼▼ř.: chodit} [tak], jak žil ^{▼▼ř.: chodit} on. ^{▼▼J 13,15; 1Pt 2,21}

Nové přikázání

Milovaní, ^{▼▼3,2; 4,1; Ř 12,19p; var.: Bratři} nepíšu vám nové přikázání, ^{▼▼J 13,34; //2J 1,5} ale staré, které jste měli od počátku. ^▼▼1,1 To staré přikázání je slovo, které jste [už dávno] slyšeli. 8 A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že ^{▼▼n.: neboť totiž} tma ^{▼▼Ř 13,12; Ef 5,8; 1Te 5,4} pomíjí a to pravé světlo ^▼▼J 1,9 již svítí. 9 Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí ^{▼▼v. 11; 3,15; 4,20} svého bratra, ^{▼▼Sk 1,15p} je dosud ve tmě. 10 Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení. ^{▼▼Mt 18,7; Ř 14,13p} 11 Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí ^▼▼1,6 a neví, kam jde; neboť tma oslepila ^{▼▼2K 4,4; 2Pt 1,9} jeho oči. 12 Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny ^{▼▼1,9; Mk 2,5; J 7,47n; Sk 10,43; 13,38; Ř 4,7; Ko 1,14} hříchy pro jeho jméno. 13 Píšu vám, otcové, ^{▼▼1K 4,15} že jste poznali ^{▼▼J 14,7; 17,3} toho, který je od počátku; ^▼▼J 1,1 píšu vám, mládenci, že jste přemohli ^{▼▼4,4; 5,4n} toho Zlého. ^{▼▼3,12; 5,18; Mt 13,19; J 17,15} 14 Napsal jsem vám, dítky, že ^{▼▼n.: napsal jsem vám to, … , protože …} jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že ^{▼▼n.: napsal jsem vám to, … , protože …} jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že ^{▼▼n.: napsal jsem vám to, … , protože …} jste silní ^{▼▼Dt 11,8; 2Pa 19,11; Ř 15,1} a slovo ^{▼▼1,10; J 15,7; Ko 3,16} Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého.

Nemilujte svět

Nemilujte ^{▼▼Za 8,17} svět ^{▼▼4,5; 5,4; J 15,19; Ř 12,2; Ef 2,2; Jk 1,27; 4,4} ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm ⌈Otcova láska⌉. ^{▼▼v. 5; 3,17; 4,12; L 11,42; n.: láska k Otci; J 5,42; 1J 5,3; (srv. stejnou gen. vazbu — Ef 1,15; 2Te 2,10 aj.); Mt 6,24} 16 Neboť všechno, co je ve světě -- žádost ^{▼▼Ř 13,14; Ef 2,3; Jk 1,15; 1Pt 1,14!; 2Pt 1,4.18} těla, žádost očí ^{▼▼Př 27,20} a ⌈prázdná chlouba života⌉ ^{▼▼nebo také: chlubení se majetkem; Ž 73,6; Da 4,30; Jk 4,16} -- není z Otce, ale ze světa. ^▼▼4,5 17 A svět pomíjí ^{▼▼Př 21,6; Kaz 1,2; 1K 7,31; 9,25; He 12,27; Jk 1,10} i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, ^{▼▼Mk 3,35; Ef 6,6; 1Pt 4,2} zůstává ⌈na věčnost⌉. ^{▼▼J 6,51p}

Varování před antikristy

Dítky, je poslední hodina; ^{▼▼Ř 13,11; 1Pt 4,7} a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, ^{▼▼v. 22; 4,3; 2J 1,7; Mt 24,5} tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina. 19 Vyšli z nás, ^{▼▼Sk 15,24; 20,30} ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby ⌈vyšlo najevo⌉, ^{▼▼ř.: se zjevili} že nejsou všichni z nás. ^{▼▼1K 11,19} 20 Vy však máte pomazání ^{▼▼v. 27; 2K 1,21} od toho Svatého ^{▼▼Mk 1,24; Sk 2,27} a ⌈víte to všichni⌉. ^{▼▼He 8,11; var:. znáte všechno; Př 28,5; J 14,26; 1K 2,15} 21 Nenapsal ^▼▼v. 26 jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale proto, že ji znáte a víte, ^{▼▼2Pt 1,12; Ju 1,15} že žádná lež není z pravdy. ^▼▼3,19 22 Kdo je lhář, ne–li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? ^▼▼5,1 To je ten antikrist, ^▼▼v. 18 který popírá Otce i Syna. 23 Každý, kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. ^{▼▼J 8,19; 2J 1,9} 24 Ať ve vás zůstává⌈, co jste slyšeli od počátku. ^▼▼1,1 Zůstane–li ve vás to, co jste slyšeli od počátku⌉, ^{▼▼n.: od počátku to, co jste slyšeli. Zůstane–li ve vás to, co jste slyšeli: 'od počátku', …} zůstanete také vy v Synu a v Otci. ^{▼▼J 14,23} 25 A toto je to zaslíbení, které nám on zaslíbil: věčný život. ^{▼▼1,2; Ř 6,22n}

26 Toto jsem vám napsal ^{▼▼v. 21; 5,13; 1K 5,9!; 3J 1,9} o těch, kteří vás svádějí. ^{▼▼3,7; 2J 1,7} 27 Ve vás však zůstává pomazání, ^▼▼v. 20 které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; ^{▼▼[Jelikož Písmo soustavně zdůrazňuje nutnost učení (Mt 28,20; Sk 18,11!; Ř 12,7; Ko 1,28; 3,16; 1 Tm 4,11.13), je zřejmé, že tím není míněna nepotřebnost biblických učitelů, nýbrž slovo bylo namířeno proti tehdejším gnostickým učitelům, kteří tvrdili, že mají „vyšší poznání“, jímž má být doplněno učení apoštolů (srv. Mt 15,9; Tt 1,11)]} jeho ^{▼▼var.: samo to} pomazání vás učí ^{▼▼J 14,26; 1Te 4,9} všemu a je pravdivé a neklame; ^{▼▼ř.: není lež} jak vás vyučilo, tak zůstávejte ^▼▼v. 6 v něm.

Boží děti

Nyní tedy, dítky, zůstávejte v něm, abychom nabyli radostné důvěry, ^{▼▼3,21; 4,17; 5,14} až se zjeví, a nebyli jím zahanbeni při ^{▼▼ř.: v} jeho příchodu. ^{▼▼n.: přítomnosti (parúsia)} 29 Víte–li, že je spravedlivý, ^▼▼1,9 vězte, ^{▼▼n.: víte také} že také každý, kdo činí spravedlnost, ^{▼▼3,7; Ž 15,2; Sk 10,35; ::Ř 3,12} je z něho zrozen. ^{▼▼3,9n; 4,7; 5,1.4.18; J 3,3}