1 Samuel 3
Povolání Samuela
1Chlapec ▼▼[Jos. Flavius udává věk 12 let, ale mohl být i starší, srv. Jr 1,6p]
Samuel sloužil Hospodinu v ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
přítomnosti Élího. ▼▼2,11
V oněch dnech bylo Hospodinovo slovo ▼▼Am 8,11; Př 29,18
vzácné a vidění ▼▼Iz 1,1; Pl 2,9; Ez 12,22nn; Oz 12,11; Abd 1,1; Na 1,1
nebylo obvyklé. ▼▼Oz 4,2.10; n.: hojné; rozšířené
2⌈V onom čase⌉ ▼▼h.: V onen den
se stalo, že Élí ležel na svém místě; jeho oči už začínaly slábnout, ▼▼n.: kalit
takže neviděl. ▼▼h.: nebyl schopen vidět; 4,15; Gn 27,1; 48,10; Kaz 12,3p
3Boží lampa ▼▼Ex 25,31nn; 27,20n
ještě ▼▼[byla tedy noc, ale k ránu, kdy hrozilo, že by lampa mohla zhasnout]
nezhasla a Samuel ležel v Hospodinově chrámě, ▼▼1,9p
kde byla Boží truhla. ▼▼4,3p; Nu 14,44; Sd 20,27
4Tehdy Hospodin zavolal Samuela a on ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: ▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Tady jsem. ▼▼h.: Hle, já; Gn 22,1; Ex 3,4; Iz 6,9
5Pak běžel k Élímu a řekl: ▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Tady jsem, volal jsi mě? On však řekl: Nevolal jsem. Vrať se a lehni si. Šel a lehl si. 6Hospodin zavolal ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
znovu: Samueli! Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: ▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Tady jsem. Volal jsi mě? On však řekl: Nevolal, můj synu. ▼▼4,16; srv. 2S 18,22; Mt 9,2; 2Kr 2,11
Vrať se a lehni si. 7Samuel ještě neznal ▼▼2,12
Hospodina a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo ▼▼v. 21!; Iz 22,14; Da 2,30; Am 3,7
zjeveno. 8Znovu, ▼▼Jb 33,14
potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: ▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Tady jsem. Volal jsi mě? Vtom Élí pochopil, že chlapce volá Hospodin. 9Nato Élí Samuelovi řekl: Jdi a lehni si. A jestliže tě bude volat, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
řekni: Mluv, Hospodine, neboť tvůj otrok slyší. ▼▼n.: poslouchá
Samuel šel a lehl si na své místo. 10Potom přišel Hospodin, stál tam a zavolal ⌈jako předtím:⌉ ▼▼n.: jindy; h.: jak jednou, tak podruhé; srv. 20,25; Sd 16,20
⌈Samueli, Samueli!⌉ ▼▼[srv. opakování jména v Božím volání: Gn 22,11; 46,2; Ex 3,4; Sk 9,4]
Samuel řekl: Mluv, neboť tvůj otrok slyší. 11Hospodin Samuelovi řekl: Hle, učiním v Izraeli něco takového, ▼▼n.: takovou věc; Am 3,7
že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších. ▼▼2Kr 21,12; Jr 19,3
12V onen den naplním ▼▼1,23; 2S 7,25; Jr 28,6
na Élím všechno, co jsem promluvil ▼▼2,31—34
proti ▼▼Jr 51,62; n.: o
jeho domu, od začátku až do konce. ▼▼n.: začnu (Jr 25,29) a dokončím to
13Oznámil ▼▼n.: Oznamuji … + soudím
jsem mu, že budu soudit jeho dům navěky za vinu, ⌈o které věděl; vždyť⌉ ▼▼n.: neboť věděl, že; [z h. není zcela jednoznačné, zdali vinou (kvůli které přišel soud) byl hřích Élího synů, nebo Élího — že je nenapomenul]
jeho synové ⌈proklínali ▼▼Lv 24,14n
Boha,⌉ ▼▼dle LXX; TM(TqS — prav. změněno elohím na lahem): svolávali (uváděli) na sebe prokletí
ale nenapomenul ▼▼Dt 21,18v
je. 14Proto jsem přísahal domu ▼▼n.: o domu
Élího: Navěky nebude smířena vina ▼▼Iz 22,14; Oz 9,7; Pl 4,13
domu Élího ani obětním hodem ani přídavnou obětí. 15Samuel ležel až do rána, kdy otevřel dveře Hospodinova domu. ▼▼1,9p
Samuel se Élímu bál vidění ▼▼Da 10,7.8; Ez 1,1; 8,3n
oznámit. 16Élí však Samuela zavolal a řekl: Samueli, můj synu. On řekl: ▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Tady jsem. ▼▼v. 4
17Řekl: ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
⌈Co ti ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
to říkal?⌉ ▼▼h.: Jaké je to slovo, které k tobě mluvil?; srv. Jr 42,4.5
▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Prosím, nic přede mnou nezatajuj! ▼▼h.: nezadržíš; 2S 14,18; Jr 38,14
Ať tak Bůh učiní tobě a ještě ▼▼h.: tak; [tato formule zapřisáhnutí byla obvykle vztažena k mluvčímu (14,44; Rt 1,17*)]
přidá, jestliže přede mnou zatajíš ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
⌈něco z toho všeho, ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
co ti říkal.⌉ ▼▼h.: slovo (věc) ze všeho slova, které mluvil k tobě
18Samuel mu tedy všechno ▼▼h.: všechna slova
oznámil a nic před ním nezatajil. Élí pak řekl: On je Hospodin. ⌈Ať učiní,⌉ ▼▼n.: Udělá
co je dobré v jeho očích. ▼▼15,19; 2S 10,12!
19Samuel vyrůstal ▼▼2,21; Gn 21,20; Sd 13,24
a Hospodin byl s ním. ▼▼10,7; 16,18; 17,7; 18,12; 20,13; Gn 21,22; Sd 6,12
Žádné z jeho slov nenechal padnout na zem. ▼▼ [zdá se, že řeč je o Samuelovi — Hospodin (byl s ním, a tudíž) nenechal padnout žádné Samuelovo slovo na zem (tj. každé se naplnilo; 9,6!); ačkoliv gramaticky je možné i to, že: Samuel nenechal Hospodinovo slovo padnout na zem — srv. UKR (Jeho); srv. Joz 23,14; 1Kr 8,56]
20Celý Izrael ⌈od Danu až po Beer–šebu⌉ ▼▼[tj. od nejsevernější části země až po nejjižnější — na celé rozloze země; Sd 20,1; 2S 3,10; 17,11; 24,2.15; 1Kr 5,5!; srv. 2Kr 23,8; 2Pa 19,4; Ez 29,10p]
věděl, že Samuel ▼▼2Pa 35,18; Ž 99,6; Jr 15,1; Sk 3,24
⌈je věrný Hospodinův prorok.⌉ ▼▼n.: byl potvrzen za H. p.; srv. 10,5; 19,20; 22,5; 2S 7,2; 1Kr 1,8; Gn 20,7p
21Hospodin se nadále ▼▼[do událostí kpp. 4—6; srv. Jr 7,12nn!]
ukazoval ▼▼Gn 12,7; Ex 4,5; Dt 31,15; 1Kr 3,5; Jr 31,3
v Šílu, neboť v Šílu se Hospodin zjevil ▼▼v. 7
Samuelovi Hospodinovým ▼▼(tak dle TM) n : svým
slovem.
Copyright information for
CzeCSP