2 Kings 14
Judský král Amasjáš
1V ▼▼//2Pa 25,1—28
druhém roce vlády izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, se stal ▼▼n.: stal judským …
králem Amasjáš, syn judského krále Jóaše. 2Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. ▼▼[796—767 př. Kr. (zahrnuto 24 let spoluvlády s jeho synem — v. 21)]
Jeho matka se jmenovala Jóadan z Jeruzaléma. 3Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ovšem ne jako jeho otec David. ▼▼1Kr 9,4; 15,3; 2Pa 25,14—16; [nebyl zcela svobodný od uctívání pohanských božstev, nebyl tak oddaný Hospodinu jako Ása (1Kr 15,11) a Jóšafat]
▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
Jednal stejně jako ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
jednal jeho otec Jóaš. 4Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo. ▼▼12,4; //15,4; 1Kr 22,44
5I stalo se, když bylo království pevně v jeho ruce, že pobil své otroky, kteří zabili krále, jeho otce. 6Ale syny těch, kdo ho zabili, neusmrtil, jak je napsáno v ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knize Mojžíšova zákona, že přikázal Hospodin: ať nejsou usmrceni otcové kvůli synům a synové ať nejsou usmrceni kvůli otcům, ale ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
každý ať je usmrcen za svůj hřích. ▼▼Dt 24,16
7Pobil deset tisíc ▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Edómců v Solném ▼▼2S 8,12
údolí a zmocnil se v boji též Sély ▼▼[Tradičně (LXX; Josephus, Eusebius) ztotožňováno se skalnatým výchozem za Petrou. Někteří naproti tomu tvrdí, že jde o es–Sela, 4 km SZ od Bosry (Buseira)]; Iz 42,11
a pojmenoval ji Jokteel, jak je tomu dodnes. 8Tehdy poslal Amasjáš posly k izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, synu Jehúa, se ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy: Pojď, ⌈střetneme se tváří v tvář.⌉ ▼▼h.: podíváme se jeden druhému do tváře; (míněno jako výzva k boji)
9Izraelský král Jóaš vzkázal judskému králi Amasjášovi: Libanonské ▼▼h.: které je na Libanonu
trní vzkázalo libanonskému ▼▼h.: které je na Libanonu
cedru: Dej svou dceru mému synovi za ženu. Polní zvěř libanonská ▼▼h.: které je na Libanonu
prošla a pošlapala to trní. ▼▼Sd 9,15
10⌈Protože jsi pobil Edómce,⌉ ▼▼n.: Zcela jsi pobil E., a tak
⌈pozvedlo se tvé srdce.⌉ ▼▼n : stouplo ti to do hlavy
Oslavuj a zůstaň ▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
doma. ▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Proč by ses měl zaplétat ▼▼h.: pouštět do boje; srv. Dt 2,5.9
se zlem a padnout ty a Juda s tebou? 11Ale Amasjáš neposlechl. Izraelský král Jóaš ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
vytáhl a střetli ▼▼v. 8p
se tváří v tvář s ▼▼h.: on a …
judským králem Amasjášem v Bét–šemeši ▼▼[asi 23 km Z od Jeruzaléma, na hranici mezi Judou a Danem; Joz 15,10; 1S 6,9]
v Judsku. 12Juda byl ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
od Izraele poražen a ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
všichni utíkali ke svým stanům. ▼▼1S 4,10
13Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Achazjášova, chytil izraelský král Jóaš v Bét–šemeši. Pak ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
přitáhl do Jeruzaléma a protrhl ▼▼Jr 39,2
jeruzalémské ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
hradby od ▼▼h: v …
Efrajimské ▼▼Neh 12,39
brány až k bráně Rohové, ▼▼[SZ roh jer. hradeb byl nejzranitelnějším místem; srv. 2Pa 26,9; Jr 31,38; Za 14,10
na čtyři sta loket. ▼▼[cca 180 m]
14Pobral ▼▼1Kr 14,26
všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nacházely v Hospodinově domě a v pokladnicích královského ▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
paláce, i rukojmí ▼▼[hodnota kořisti asi nebyla velká, protože Jóaš vybral poklady pro Chazaela (12,17n), a tak měli asi rukojmí zaručit dodatečné platby vzhledem k malé kořisti]
a vrátil se do Samaří. 15Ostatní ▼▼//13,12
Jóašovy ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
činy, které činil a jeho udatné skutky, jak bojoval s judským králem Amasjášem, ▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
jsou zapsány v ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knize Letopisů izraelských králů. 16Jóaš ulehl se svými otci a byl pohřben v Samaří s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Jarobeám. 17Judský král Amasjáš, syn Jóašův, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, patnáct let. ▼▼[Jóaš zemřel r. 782 a Amasjáš 767 př. Kr.]
18Ostatní Amasjášovy ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
činy ▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
jsou zapsány v ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knize Letopisů judských králů. 19Zosnovali však proti němu v Jeruzalémě spiknutí, ▼▼12,21
a tak utekl do Lakíše. ▼▼Iz 36,2; Jr 34,7; Joz 10,31
Poslali však za ním do Lakíše a usmrtili ho tam. 20Naložili ho pak na koně a byl pohřben se svými otci v Jeruzalémě, Městě Davidově. 21Všechen judský lid ▼▼pl., množné číslo (plurál)
vzal Azarjáše, kterému ▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
bylo šestnáct let, a ustanovili ho králem místo jeho otce Amasjáše. 22On vystavěl Élat ▼▼16,6; Dt 2,8; 1Kr 9,26
a vrátil ho Judsku potom, co král Amasjáš ulehl se svými otci. 23Izraelský král Jarobeám
V patnáctém roce ▼▼[782 př. Kr. (začátek samostatné vlády)]
vlády judského krále Amasjáše, syna Jóašova, se stal králem v Samaří Jarobeám, syn izraelského krále Jóaše. Kraloval čtyřicet jedna let. ▼▼[793—753 př. Kr. (včetně spoluvlády s otcem)]
24 ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, neodvrátil se od všech hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu. 25On získal zpět izraelské území od Lebo–Chamátu až ▼▼Am 6,14; 1Kr 8,65
k moři Araby, ▼▼Dt 3,17
podle slova Hospodina, Boha Izraele, které promluvil ▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
prostřednictvím svého otroka ▼▼Dt 34,5p
Jonáše, syna Amítajova, ▼▼Jon 1,1
proroka z Gat–chéferu. ▼▼Joz 19,13
26Neboť Hospodin viděl soužení Izraele, jež bylo velmi trpké -- nebylo zadržovaného ani propuštěného, ▼▼9,8; 1Kr 14,10p
Izrael neměl ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
pomocníka. 27Hospodin nevyhlásil, že vymaže ▼▼n.: by chtěl vymazat; Dt 9,14; 29,19; Sd 21,17
jméno Izrael zpod nebes, a proto je zachránil ▼▼1S 4,3!
▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
prostřednictvím Jarobeáma, syna Jóašova. 28Ostatní Jarobeámovy ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
činy, všechny věci, které činil, i jeho udatné skutky, jak bojoval a získal zpět Damašek a Chamát ⌈pro Judu v Izraeli,⌉ ▼▼[výraz „pro Judu“ je považován za písařský dodatek, který chtěl propojit Jarobeámovy úspěchy s vítězstvími Davida a Šalomouna; anebo se řešení hledá v různých emendacích, z nichž asi nejpřijatelnější se zdá „pro Judu a Izrael“
▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
jsou zapsány v ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knize Letopisů izraelských králů. 29Jarobeám ulehl se svými otci, ▼▼(je možné, že bylo opomenuto: + a byl pohřben v Samaří; srv. 13,13)
s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Zekarjáš. ▼▼Za 1,1p
Copyright information for
CzeCSP