Act 14 | CzeCSP | STEP | Stalo se, že rovněž v Ikoniu vešli do židovské synagogy a promluvili tak, že uvěřil četný zástup Židů i Řeků.

‏ Acts 14

V Ikoniu

1 Stalo se, že rovněž v Ikoniu ^{▼▼v. 21; 16,2; 2Tm 3,11} vešli do židovské synagogy ^{▼▼13,5.14} a promluvili tak, že uvěřil ^{▼▼4,4; 11,21} četný zástup Židů i Řeků. ^{▼▼18,4; 19,10; 20,21; Ř 1,16; 1K 1,24} 2 Ale Židé, ^▼▼13,45 kteří neuvěřili, ^{▼▼n.: neuposlechli} podnítili ^▼▼17,13v a rozezlili duše pohanů proti bratřím. 3 Strávili tam tedy značný čas, ^{▼▼v. 28; 11,26; 18,11; 19,10; 20,31} otevřeně mluvili ^{▼▼9,27n; 19,8; 26,26} o Pánu, který dosvědčoval ^{▼▼2,22; He 2,4} slovo své ^{▼▼n : o své; srv. 2K 5,19p} milosti ^{▼▼20,32; Ř 1,7} tím, že dával, aby se skrze jejich ruce ^{▼▼5,12; 19,11} dála znamení a divy. ^{▼▼4,30; J 4,48} 4 Obyvatelstvo ^{▼▼ř.: množství} města se rozdělilo: jedni byli při Židech, druzí při apoštolech. ^{▼▼v. 14; 17,4} 5 Když se je pohané a Židé se svými vůdci pokusili potupit a ukamenovat, ^▼▼v. 19 6 oni se to dozvěděli a utekli do lykaonských ^{▼▼[Lykaonie byla oblast ve vých. Pisidii, sev. od pohoří Taurus, součást řím. provincie Galacie]} měst Lystry a Derbe ^{▼▼v. 20p} a okolí. 7 I tam hlásali evangelium. ^{▼▼v. 15; 5,42}

V Lystře

V Lystře ^{▼▼v. 21; 16,1; [asi 30 km jižně od Ikonia a 60 km SZ od Derbe]} sedával nějaký muž nemohoucí na nohy, který byl chromý již od lůna své matky ^{▼▼3,2; J 9,1v} a nikdy nechodil. 9 Ten slyšel ^{▼▼Ř 10,17; Ga 3,5} Pavla mluvit. Pavel se na něho upřeně podíval, ^▼▼3,4 a když uviděl, že má víru, ^{▼▼Mt 9,28} aby byl zachráněn, ^▼▼4,9p 10 řekl silným ^{▼▼ř.: velikým; tj. hlasitě (16,27) — časté spojení v h. (srv. Neh 9,4 aj.); L 4,33!} hlasem: „Postav se zpříma na nohy!“ A on vyskočil a začal chodit. 11 Když zástupy uviděly, co Pavel učinil, pozdvihly svůj hlas ^▼▼2,14 a říkaly lykaonsky: ^{▼▼v. 6†} „Bohové ^{▼▼8,10; 28,6} se připodobnili lidem a sestoupili k nám.“ ^{▼▼[Událost mohla být podnícena legendou, která vyprávěla, že právě tuto oblast kdysi navštívili Zeus a Hermes. Tehdy je však rozpoznali pouze staří manželé. Proto lidé nechtěli dovolit, aby došlo k dalšímu nepovšimnutí.]} 12 Barnabáše nazývali Diem, ^{▼▼[hl. ř. bůh Zeus (mezi Římany známý jako Jupiter) byl patronem města a stál zde jeho chrám]} Pavla pak Hermem, ^{▼▼[podle ř. mytologie posel a mluvčí bohů a bůh řečníků (totožný s řím. Merkurem)]} protože on byl hlavním mluvčím. ^{▼▼Ex 7,1} 13 Kněz Diova chrámu, který stál ^{▼▼ř.: byl} před městem, přivedl býky s věnci ^{▼▼[důležitá součást mnoha obřadů k poctě pohanských bohů]} k branám a chtěl je se zástupy obětovat. 14 Když to apoštolové Barnabáš a Pavel uslyšeli, roztrhli svá roucha, ^{▼▼Gn 37,29; Mt 26,65} vběhli do zástupu a křičeli: 15 „Muži, ^▼▼27,10 co to děláte? I my jsme lidé ⌈stejné přirozenosti⌉ ^{▼▼n.: stejně trpící; Jk 5,17†} jako vy. Hlásáme vám evangelium, ^{▼▼v. 7; 13,32} abyste se od těchto marností ^{▼▼Dt 32,21; 1S 12,21; Jr 2,5; 1K 8,4} obrátili ^{▼▼1Te 1,9} k živému Bohu, ^{▼▼Dt 5,26; Mt 16,16!; 2K 3,3; 6,16; 1Te 1,9!; He 3,12!} který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich. ^▼▼4,24 16 Ten v minulých pokoleních ^{▼▼17,30; Ef 2,12} nechal všechny národy chodit ^{▼▼Ž 81,13; Mi 4,5} po jejich cestách, 17 ačkoliv nepřestal sám sebe dosvědčovat ^{▼▼Ř 1,19n} tím, že činil dobro: ^{▼▼Ž 145,9; L 6,35} dával vám z nebe déšť ^{▼▼Dt 11,24; Jb 5,10; Ž 65,11; Mt 5,45} i úrodná období, vaše srdce sytil pokrmem a radostí.“ ^{▼▼2,28; Sir 30,22; 1Tm 6,17} 18 A těmito slovy jen stěží zadrželi zástupy, aby jim neobětovaly.

19 Z Antiochie a Ikonia však přišli Židé, ^{▼▼v.2; 13,45} přemluvili zástupy a Pavla ukamenovali. ^{▼▼v. 5; 7,58n} Pak ho vlekli ven z města, protože mysleli, že je mrtev. 20 Ale když ho učedníci ^{▼▼v. 22; 11,26} obstoupili, vstal a vešel do města. Druhého dne vyšel s Barnabášem do Derbe. ^{▼▼v. 6; [asi 95 km od Lystry, hraniční město provincie Galacie]; 20,4}

Návrat do syrské Antiochie

Když onomu městu oznámili evangelium a získali dosti učedníků, ^{▼▼Mt 13,52; 28,19} vrátili se do Lystry, ^▼▼v. 8p Ikonia a Antiochie. 22 Upevňovali ^▼▼15,32 duše učedníků, povzbuzovali ^{▼▼11,23; 16,40; 1Te 3,2; He 10,25} je, aby setrvávali ve víře; říkali, že musíme skrze mnohá soužení ^{▼▼11,29; 20,23; Mt 13,21!; 1Te 3,3; Mk 10,30; 2Tm 3,12} vejít do Božího království. 23 V každém sboru ^{▼▼n.: V každé církvi; 16,5} jim ustanovili starší ^{▼▼11,30p; 20,17; Tt 1,5} a v modlitbách s posty ^▼▼13,3 je svěřili ^▼▼20,32 Pánu, v něhož uvěřili. 24 Prošli Pisidií a přišli do Pamfylie, 25 mluvili Slovo ^{▼▼8,4; 11,19; Mk 2,2} v Perge ^▼▼13,13 a pak sestoupili do Attalie. 26 Odtamtud odpluli do Antiochie, ^▼▼11,29 kde byli kdysi svěřeni ^▼▼15,40 Boží milosti k dílu, ^{▼▼13,1—3} které nyní dokončili. ^{▼▼ř.: naplnili} 27 Když tam přišli a shromáždili církev, vypravovali, ^{▼▼15,3.12; 21,19} co všechno Bůh s nimi učinil a jak pohanům otevřel dveře ^{▼▼1K 16,9; 2K 2,12; Ko 4,3; Zj 3,8} víry. 28 A strávili s učedníky delší ^{▼▼ř.: ne malý; [asi déle než rok]} čas. ^▼▼11,26