Acts 17
Pozdvižení v Tesalonice
1Procestovali Amfipolis ▼▼[římská silnice Via Egnatia z Filipis do Tesaloniky procházela celým dnešním sev. Řeckem (od Jaderského moře do Byzantie — dnešního Istanbulu — měřila celkem 1120 km; na některých místech je dodnes viditelná)]
a Apollonii a přišli do Tesaloniky, ▼▼[asi 150 km od Filipis; hl. město Makedonie s více než 200 tisíc obyvateli, včetně židovské osady]; 20,4; 27,2; Fp 4,16; 1Te 1,1.7
kde byla židovská synagoga. ▼▼v. 10.17; 9,20
2Podle svého zvyku ▼▼L 4,16
k nim ▼▼tj. k Židům v synagoze
Pavel vstoupil a po tři soboty ▼▼13,14
k nim mluvil ▼▼ř.: diskutoval / dohadoval se; v. 17; 18,4.19; 20,7; 24,25; srv. Mk 9,34
na základě ▼▼ř.: z
Písem. ▼▼8,35
3Vysvětloval ▼▼ř.: Otvíral; L 24,32
a předkládal ▼▼n.: vykládal; 28,23; Ex 19,7; Mt 13,24
jim, že Mesiáš ▼▼ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28
musel trpět ▼▼3,18
a vstát z mrtvých ▼▼J 20,9
a že „Ježíš, kterého já vám zvěstuji, ▼▼(pro podobné užití přímé řeči srv. 1,4)
to je ten Mesiáš. ▼▼ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28
“ 4Někteří ▼▼v. 34; 14,4; 28,24
z nich se dali přesvědčit ▼▼19,9; 28,24
a připojili se k Pavlovi a Silasovi, ▼▼15,22
také velké množství Řeků, ▼▼18,4; 19,10; J 7,35
kteří uctívali ▼▼v. 17; 13,43!; srv. 19,27
Boha, a nemálo ▼▼v. 12; 13,50
předních žen. 5Židé si však, zachváceni žárlivostí, ▼▼5,17v
přibrali několik ničemných ▼▼ř.: zlých; Mt 5,45; 22,10; n : výtržníků
mužů z tržiště, ▼▼19,38p†
vyvolali ▼▼ptc.; HL
srocení davu ▼▼19,40
a pobouřili ▼▼v. 13; 1Te 2,14n
město; napadli Jásonův ▼▼Ř 16,21
dům a ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
snažili se je předvést před lid. 6Když je nenalezli, vlekli ▼▼16,19
Jásona a několik bratří ▼▼v. 10.14; 15,1
k představeným města ▼▼[ř. politarchés — vládci města (v. 8†) — představitelé města zodpovědní za správní záležitosti a členové městské rady; výraz se nevyskytuje jinde v ř. literatuře, ale byl objeven na 17 nápisech]; 6,12; 18,12
a křičeli: „Ti, kteří pobouřili celý ▼▼ř.: obydlený svět
svět, ▼▼v. 31; 11,28; 19,27; 24,5; Mt 24,14
přišli také sem 7a Jáson je hostí. Ti všichni jednají proti císařovým ▼▼25,8
ustanovením, ▼▼L 2,1
neboť říkají, že králem ▼▼L 23,2; J 19,12
je někdo jiný: Ježíš.“ 8Zneklidnili zástup i představené města, kteří to slyšeli. 9Ale když dostali od Jásona a ostatních záruku, ▼▼n.: kauci
propustili je. 10Pavel v Beroji
Bratři hned ▼▼16,10
v noci vyslali Pavla a Silase do Beroje. ▼▼[starobylé město 80 km záp. od Tesaloniky, dnešní Verria]; 20,4
Když tam přišli, odebrali se do židovské synagogy. 11A ⌈tamější Židé⌉ ▼▼ř.: tito
byli ušlechtilejší ▼▼n.: vznešenější mysli; n : otevřenější
než ti v Tesalonice: přijali ▼▼8,14
Slovo se vší dychtivostí ▼▼n.: ochotností; 2K 8,11n.19; 9,2†
a denně pečlivě zkoumali ▼▼ptc.; srv. ::1K 10,25 (nevyptávejte)
Písma, zdali je tomu tak. 12Tak mnozí z nich uvěřili, ▼▼4,4!
také nemálo ▼▼v. 4
vznešených řeckých žen i mužů. 13Jakmile se však Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje slovo Boží také v Beroji, přišli i tam a podněcovali [a bouřili] zástupy. 14Tehdy bratři hned vyslali Pavla, aby šel až k moři, ▼▼n.: na pobřeží; [dalo by se předpokládat, že jel lodí; to ovšem bývá výslovně zmíněno (16,11; 20,13.38) a cesta po pevnině (cca 550 km) vedla také po pobřeží]
ale Silas ▼▼16,1; 2K 1,19p
a Timoteus tam zůstali. 15Ti, kteří Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén ▼▼1Te 3,1; [Pět st. před Pavlem byly na vrcholu své slávy v umění, filozofii a literatuře. Svoji pověst ve filozofii si stále zachovaly a měly přední univerzitu té doby.]
a vrátili se, když dostali příkaz ▼▼n.: pokyn
pro Silase a Timotea, aby k němu co nejdříve přišli. 16Pavel v Athénách
Zatímco na ně Pavel čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorloval, ▼▼1Kr 19,10; Ž 69,10; n : rozčilovalo / provokovalo ho; 1K 13,5
když pozoroval, že město je plné model. ▼▼Ř 1,18—32
17Proto mluvil ▼▼v. 2p
v synagoze se Židy a s těmi, kdo ctili Boha, ▼▼v. 4
a na náměstí ▼▼ř. Agora; Př 1,20
denně s těmi, kteří tam byli právě ▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
přítomni. 18Setkávali se s ním také někteří epikurejští ▼▼[Pův. učili, že nejvyšším dobrem je štěstí a potěšení (definované jako nepřítomnost bolesti, nikoliv pouze ve smyslu okamžitého a dočasného uspokojení). Organizované náb. viděli jako zlo, zvl. víru, že bohové v posmrtném životě trestají ty, kdo páchají zlo. Proto nemohli přijmout Pavlovo učení o vzkříšení.]
a stoičtí ▼▼[Odmítali epikurejské ideály štěstí a učili, že člověk má žít v souladu s přírodou, rozpoznat vlastní dostatečnost a nezávislost a potlačovat žádosti.]
filozofové. ▼▼Ko 2,8; 1K 1,20
Někteří říkali: „Co nám to chce ten mluvka ▼▼ř. pův.: sběrač semen (používáno o ptácích typu havran), přeneseně: ten, kdo posbírá něco tu a tam a pak to předává; srv. Tt 1,10
vykládat?“ Jiní zase: „Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev“; zvěstoval ▼▼n.: hlásal jako dobrou zvěst
[jim] totiž Ježíše a vzkříšení. ▼▼v. 31; 4,2
19Chopili se ho a odvedli do Areopagu ▼▼trad. chápáno jako poukaz na skalnatý kopec blízko Akropole; spíše se však jedná o poradní sbor Athéňanů, který se zabýval etickými, kulturními a náboženskými záležitostmi, včetně dohledu na vzdělání a kontrolu mnoha vyučujících návštěvníků]
a říkali: „Smíme vědět, co je to za nové učení, ▼▼Mk 1,27
které hlásáš? ▼▼ř.: mluvíš
20⌈Předkládáš našim uším⌉ ▼▼ř.: Vnášíš do našich uší; L 7,1p
jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být.“ 21Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového. 22Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: „Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev. 23Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa, ▼▼n.: svatyně
nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: 'Neznámému bohu.' ▼▼1K 8,5
Co tedy ctíte, a ještě neznáte, ▼▼J 4,22
to já vám zvěstuji: 24Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ▼▼4,24; Ž 50,12
je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou ▼▼7,48
25ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech ▼▼Iz 42,5
i všechno. ▼▼1Tm 6,17
26Učinil z ⌈jedné krve⌉ ▼▼var.: z jednoho; Gn 1,27
všechno lidstvo, ▼▼ř.: každý národ lidí
aby přebývalo na celém povrchu ▼▼ř.: … tváři; Gn 1,29
země; ustanovil jim nařízená období a hranice ▼▼Dt 32,8; Jb 12,23
jejich přebývání, ▼▼[tj. život není ponechán náhodě, jak tvrdili epikurejci, nýbrž Bůh jej naplánoval a stvořil (Ř 1,19)]
27aby hledali ▼▼15,17
Boha, zda by se jej snad mohli dotknout ▼▼Mt 9,21; 14,36
a nalézt ▼▼2Pa 15,15
ho, a přece není od nikoho z nás daleko. ▼▼Dt 4,7; Jr 23,23
28Neboť 'v něm žijeme, pohybujeme se a jsme', ▼▼Jb 10,12; [krétský básník Epimenides (6. st. př. Kr.)]
jak to řekli i někteří z vašich básníků: 'Vždyť jsme i jeho rod.' ▼▼Aratos (315—240 př. Kr.), v Phaenomena 5; srv. 1K 15,33; Tt 1,12
29Jsme–li tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu ▼▼Ž 115,4; Iz 40,18n; Jr 10,4
nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu. ▼▼Ex 20,4
30Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, ▼▼3,17; Ř 3,25
nařizuje ▼▼var.: oznamuje
nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. ▼▼26,20; L 24,47
31Neboť ustanovil den, ▼▼Mt 10,15
v němž bude spravedlivě soudit ▼▼10,42; Ž 9,9
obydlený svět ▼▼v. 6
skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz ▼▼ř.: víru / důvěru
tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“ ▼▼2,24
32Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých, ▼▼23,6; He 6,2
jedni se mu posmívali ▼▼2,13†; 2Pa 36,16; Mt 9,24v; 27,41
a druzí řekli: „Poslechneme si tě o tom ještě jindy.“ ▼▼24,25
33A tak ⌈od nich⌉ ▼▼ř.: z jejich středu
Pavel odešel. 34Ale někteří se k němu připojili ▼▼5,13!
a uvěřili; mezi nimi i Dionysios Areopagita, ▼▼[zřejmě člen Areopagu — v. 19p; tradice říká, že se stal biskupem v Athénách]
žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.
Copyright information for
CzeCSP