Act 18 | CzeCSP | STEP | Po těchto událostech odešel [Pavel] z Athén a přišel do Korintu.

‏ Acts 18

Pavel v Korintu

1 Po těchto událostech odešel [Pavel] z Athén a přišel do Korintu. ^{▼▼[asi 88 km záp. od Athén, hl. město senátorské provincie Achaje (v. 27!), sídlo římského místodržitele (v. 12), v té době největší město Řecka; 19,1; 1K 1,2; 2Tm 4,20]} 2 Tam nalezl nějakého Žida jménem Akvila, ⌈který pocházel⌉ ^{▼▼ř.: rodem} z Pontu, ^▼▼2,9 a jeho ženu Priscillu. ^{▼▼v. 18; zdrobnělina od Prisca — Ř 16,3; 1K 16,19; 2Tm 4,19} Ten nedávno přišel z Itálie, ^{▼▼27,1; He 13,24} protože Klaudius ^{▼▼11,28†} nařídil, ^{▼▼[v r. 49 (viz Suetonius, Claudius 25,4)]} aby všichni Židé odešli z Říma. Pavel k nim přišel, 3 a protože měl stejné ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}řemeslo, zůstával u nich a pracoval; ^{▼▼20,34; 1K 9,15; 1Te 2,9} byli totiž výrobci stanů. ^{▼▼ř.: + řemeslem} 4 Každou sobotu rozmlouval ^▼▼17,2p v synagoze a přesvědčoval ^{▼▼13,43; 19,8; 26,28; 28,23; 2K 5,11} Židy i Řeky. ^▼▼14,1!

5 A když Silas ^▼▼15,22 a Timoteus ^{▼▼16,1; 17,14} sestoupili z Makedonie, ^▼▼17,1p věnoval se Pavel zcela hlásání slova a dosvědčoval ^{▼▼10,42; 20,21; 23,11; 28,23; L 16,28} Židům, že Ježíš je Mesiáš. ^{▼▼v. 28; 17,3} 6 Když se vzpírali a rouhali, vytřásl ^{▼▼13,51; Neh 5,13} svůj šat a řekl jim: „Vaše krev ^▼▼20,26 na vaši hlavu. ^{▼▼2S 1,16} Já jsem od ní čistý. Od nynějška půjdu k pohanům. ^{▼▼ř.: národům; 13,46}“ 7 Přešel odtamtud a vstoupil do domu jednoho muže jménem [Titus] Justus, který ctil Boha; ^▼▼13,43! jeho dům sousedil se synagogou. 8 Představený ^{▼▼v. 17; 13,15} synagogy Krispus ^{▼▼1K 1,14} s celým svým domem ^{▼▼16,34; J 4,53} uvěřil Pánu; také mnozí Korinťané, kteří poslouchali, ⌈přistupovali k víře a dávali se křtít⌉. ^{▼▼ř.: věřili a byli křtěni} 9 V noci řekl Pán skrze vidění ^▼▼16,9 Pavlovi: „Neboj se, ^{▼▼27,24; Jr 1,8; L 5,10; Zj 1,17} ale mluv ^{▼▼23,11; Jr 1,7!; Tt 2,1} a nemlč, 10 protože já jsem s tebou, ^{▼▼Gn 39,2n; Mt 1,23; 28,20; 2K 13,11} a nikdo se tě nedotkne, aby ti ublížil. Neboť mám mnoho lidu v tomto městě.“ ^{▼▼J 10,16} 11 Usadil se tam na rok a šest měsíců ^▼▼14,3 a vyučoval ^{▼▼v. 25; 15,35; 20,20; 21,28; 28,31; Mt 11,1; 28,20; 1K 4,17; 1Tm 4,11; 2Te 2,15} mezi nimi slovo Boží. ^{▼▼13,5; 17,13}

12 Když byl Gallio ^{▼▼[bratr filozofa Seneky, obdivovaný pro svou výjimečnou laskavost]} místodržitelem ^{▼▼[r. 51—52 (dle nápisu nalezeného v Delfách)]; v. 1p; 13,17} v Achaji, ^▼▼v. 27 Židé svorně ^{▼▼ř.: jednomyslně} povstali proti Pavlovi, přivedli jej na soud ^{▼▼ř.: k soudní stolici; 25,6; Mt 27,19} 13 a říkali: „Tento člověk přemlouvá lidi, aby ctili Boha v rozporu se Zákonem.“ ^{▼▼6,13; 21,28; J 19,7} 14 Zatímco se Pavel chystal promluvit, ^{▼▼ř.: otevřít ústa; Mt 5,2} řekl Gallio Židům: „Kdyby to byla nějaká křivda nebo zločin, Židé, náležitě bych se vámi zabýval. 15 Když však to jsou spory ^▼▼23,29 týkající se učení ^{▼▼ř.: slova} a jmen a vašeho Zákona, ⌈vyřiďte si⌉ ^{▼▼ř.: uvidíte} to sami mezi sebou. V tom já soudcem být nechci.“ 16 A od soudu je odehnal. 17 Tu se všichni [Řekové] chopili představeného synagogy Sosthena ^{▼▼1K 1,1?} a bili ho před soudem, ale Gallio si toho vůbec nevšímal.

Návrat do Antiochie

Když tam Pavel pobyl ještě ⌈nějaký čas⌉, ^{▼▼ř.: mnoho dní} rozloučil se s bratřími ^{▼▼v. 27; 1,15p} a vyplul do Sýrie a s ním i Priscilla a Akvila. ^▼▼v. 2 V Kenchrejích ^{▼▼Ř 16,1; [přístav na vých. části poloostrova, 11 km od Korintu]} si dal ostříhat hlavu, ^▼▼21,24 neboť učinil ^{▼▼ř.: měl} slib. 19 Přišli ^{▼▼var.: přišel} do Efesu ^{▼▼[vlivné pobřežní město Malé Asie, cca 400 km lodí od Korintu]; v. 24; 19,1; 20,16; 1K 16,8; 1Tm 1,3; Zj 1,11} a tam je zanechal; sám pak vešel do synagogy ^▼▼13,14 a rozmlouval ^▼▼17,2p se Židy. 20 Ačkoli ho žádali, aby zůstal delší dobu, nesvolil ^{▼▼21,14; 1K 16,12} k tomu, 21 ale rozloučil ^{▼▼Mk 6,46} se a řekl: „[Zcela jistě musím nastávající svátek strávit v Jeruzalémě.] Znovu se k vám vrátím, bude–li Bůh chtít.“ ^{▼▼Ř 1,10; 1K 4,19; He 6,3; Jk 4,15; 1Pt 3,17} Pak odplul z Efesu. 22 A přišel do Cesareje, ^▼▼8,40 odtud vystoupil ^▼▼11,2 do Jeruzaléma, pozdravil ^{▼▼tj. ve smyslu krátké návštěvy (21,7; 25,13)} církev a sestoupil ^{▼▼v. 5; 8,5} dolů do Antiochie. ^▼▼11,29p 23 Když tam nějaký čas pobyl, odešel ^{▼▼ř.: vyšel} odtamtud. Postupně procházel galatskou krajinou ^{▼▼[stejnými městy jako na počátku druhé cesty, ale v opačném pořadí]} a Frygií ^▼▼16,6 a posiloval ^{▼▼15,41; Ř 1,11} všechny učedníky.

Apollos v Efesu

Do Efesu přišel Žid jménem Apollos, ^{▼▼19,1; 1K 1,12; Tt 3,13} původem z Alexandrie, ^{▼▼6,9; [druhé nejdůležitější město řím. říše s velkým počtem Židů]} muž výmluvný, ^{▼▼n.: vzdělaný; HL} zběhlý ^{▼▼ř.: mocný; srv. 7,22; L 24,19} v Písmech. 25 Ten byl vyučen Pánově cestě, ^{▼▼v. 26; 9,2} mluvil s vroucím duchem a učil přesně ^{▼▼22,3; srv. Mt 2,8; L 1,3} o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův. ^{▼▼L 7,29; 19,3} 26 Začal směle ^{▼▼n.: otevřeně; 9,27n} mluvit v synagoze. Uslyšeli jej Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě přesněji mu vyložili ^▼▼8,31 Boží cestu. 27 A když chtěl projít do Achaje, ^{▼▼v. 1p.12; 19,21; Ř 15,26; 1K 16,15; 2K 1,1; 9,2; 11,10; 1Te 1,7n} bratři ho v tom povzbudili ^▼▼11,23 a napsali učedníkům, aby ho přijali. ^{▼▼15,4; 21,17; 28,30; J 13,20v; Ko 4,10; 3J 1,9} Když tam přišel, velmi prospěl ^{▼▼1K 3,6} těm, kteří uvěřili skrze milost Boží, 28 neboť rázně ^{▼▼L 23,10} na veřejnosti vyvracel argumenty Židů a ukazoval z Písma, ^▼▼8,35 že Ježíš je Mesiáš. ^▼▼17,3