Exodus 3
Mojžíš u hořícího keře
1Mojžíš ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
pásl ovce svého tchána, midjánského kněze Jitra. ▼▼4,18; 18,1; Nu 10,29; [jiné jméno pro Reuela (2,18); možná pouze titul „jeho veličenstvo“]
Jednou vedl ovce ▼▼[jako David (2S 7,8) byl i Mojžíš povolán od péče o ovce]
za ▼▼lze chápat: západně, v protikladu k „před“, tj. východně (Gn 25,18))
pustinu a přišel k Boží hoře, ▼▼4,27; 18,5; 24,13
k Chorébu. ▼▼17,6; 33,6; Dt 1,2p
2I ukázal se mu Hospodinův ▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499
anděl ▼▼14,19; 23,20; 32,34; @Gn 16,7; 22,11; Sd 2,1p
v ▼▼n.: jako (ohnivý plamen); takto zde klasifikuje h. b– Gesenius; 6,3!; Ž 118,7p
ohnivém plameni zprostřed keře. ▼▼v. 2—4; Dt 33,16†; [(neznámý) druh trnitého keře]
Mojžíš hleděl, hle, keř planul ohněm, ale ▼▼h.: + keř
nebyl stravován. 3Mojžíš si řekl: ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Odbočím a prohlédnu si ten veliký úkaz, ▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499
proč ten keř neshoří. 4Když Hospodin viděl, že odbočil, aby se podíval, zavolal na něho Bůh z prostřed keře: Mojžíši, Mojžíši! ▼▼1S 3,10p
Ten ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: ▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Tady jsem. 5I řekl: Nepřibližuj se sem! Zuj si z ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
nohou sandály, ▼▼Joz 5,15
protože místo, na kterém stojíš, je půda svatá. ▼▼Gn 28,16n
6Dále řekl: Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. ▼▼v. 15n; 4,5; Mk 12,26
Mojžíš si skryl tvář, protože se bál pohlédnout ▼▼Sd 13,22; Zj 1,17
na Boha. 7Hospodin pak řekl: ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
Dobře jsem viděl soužení ▼▼v. 17; 4,31; Neh 9,9; Ž 106,44
svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich volání ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
kvůli jeho ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
utlačovatelům. Vždyť vím o jeho bolestech. 8Sestoupil ▼▼Nu 11,17
jsem, abych ho vysvobodil z ▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
moci ▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Egypťanů a abych ho z oné země ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
vyvedl do země dobré ▼▼Dt 1,25
a rozlehlé, ▼▼Sd 18,10; Neh 9,35
do země oplývající mlékem a medem, ▼▼v. 17; 13,5; 33,3; Lv 20,24; Nu 16,14; Dt 6,3
na místo ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Kenaanců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chetejců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Emorejců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Perizejců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chivejců a ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Jebúsejců. ▼▼Dt 20,17
9 ▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Vždyť volání synů Izraele se nyní ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
doneslo ke mně, a také jsem viděl útisk, kterým je ▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Egypťané utiskují. 10Nuže pojď, pošlu tě k faraonovi, abys vyvedl můj lid, syny Izraele, z Egypta. 11Ale Mojžíš Bohu řekl: Kdo jsem já, ▼▼1S 18,18
abych šel k faraonovi a abych vyvedl syny Izraele z Egypta? 12Tedy ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Vždyť budu s tebou. ▼▼18,19; Gn 21,22p; 39,3; Dt 31,23; Joz 1,5
A toto ⌈ti bude znamením,⌉ ▼▼n.: bude tvým znamením; 4,8.17; 7,3; 8,19; Gn 9,12; Nu 14,11; 1S 2,34!
že jsem tě poslal já: Až vyvedeš lid z Egypta, budete Bohu sloužit ▼▼12,31; Dt 6,13; Ž 100,2
na této hoře. 13Ale Mojžíš Bohu ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odvětil: Hle, ▼▼n.: Když; 7,15
přijdu k synům Izraele a řeknu jim: Bůh vašich otců mě k vám poslal. ▼▼7,16; Gn 45,5; Nu 16,28; 2Kr 2,2; Iz 61,1; Jr 25,17; Za 2,15
Až se mě ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptají, jaké je jeho jméno, ▼▼15,3; Gn 32,29; Sd 13,17
co jim ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpovím? 14Bůh Mojžíšovi ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: ⌈ ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
JSEM, KTERÝ ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
JSEM.⌉ ▼▼LXX: Já jsem Jsoucí / ten jsoucí; srv. 6,3; Ž 50,21; J 8,24.58; Mt 28,20
A ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
pokračoval: Toto řekneš synům Izraele: JSEM ▼▼LXX: Jsoucí
mě poslal k vám. 15Bůh ještě Mojžíšovi řekl: Toto řekneš synům Izraele: Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův mě poslal k vám. Toto je mé jméno ▼▼Ž 72,17.19; 145,1—2; Iz 9,6; 63,12
navěky, toto je mé připomenutí ▼▼n.: má památka / mé jméno k připomínání; [časté synonymum pro „jméno“ jako prostředek k připomínání a uctívání]; Jb 18,17; Ž 30,5; 97,12; 135,13; Př 10,7; Iz 26,8; Oz 12,6p
z generace na generaci. 16Jdi a ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
shromáždi ⌈izraelské starší⌉ ▼▼[první (z 33×) použití tohoto spojení v StS; 12,21; 17,5; 18,12; Lv 9,1; Nu 11,16; Dt 27,1; 1S 4,3; srv. Gn 50,7; Nu 22,7]
a řekni jim: Ukázal ▼▼4,5; 6,3!; Lv 9,4; Dt 31,15; 1Kr 3,5!
se mi Hospodin, Bůh vašich otců, ▼▼Gn 26,24; 31,5; 46,1; 48,15; Da 11,37
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův se ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
slovy: ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
Dobře jsem si všímal ▼▼4,31; 13,19; Gn 21,1p; 50,24
vás i toho, co se vám ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
děje v Egyptě, 17a řekl jsem: ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
Vyvedu vás z egyptského soužení do země ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Kenaanců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chetejců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Emorejců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Perizejců, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chivejců a ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Jebúsejců, do země oplývající mlékem a medem. 18Poslechnou ▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
tě a ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
půjdeš ty a izraelští starší k egyptskému králi a řeknete mu: Setkal ▼▼[jinde je výraz takto použit pouze o Bileámovi (Nu 23,4.15n)]
se s námi Hospodin, ⌈Bůh Hebrejů.⌉ ▼▼5,3; 7,16; 9,1.13; 10,3†
A tak ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
dovol, ať jdeme třídenní ▼▼5,3; 8,23
cestou do pustiny obětovat ▼▼8,21
Hospodinu, svému Bohu. 19Já však vím, že vás egyptský král ▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
nenechá jít bez zásahu mocné ruky. ▼▼Jb 34,20
20Proto vztáhnu svou ruku ▼▼7,4; 9,3.15; 13,3; Dt 3,24; Joz 4,24; 1S 7,13; Jr 6,12; Ez 3,14; srv. Ex 6,6; 8,15; Dt 4,34
a budu bít Egypt všemi svými ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
divy, ▼▼15,11; Dt 6,22v; Joz 3,5; Sd 6,13; Ž 40,6; 107,8
které uprostřed něho učiním. Potom vás propustí. ▼▼12,31
21A ▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
způsobím tomuto lidu přízeň ▼▼11,3
v očích ▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Egypťanů, ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
takže když budete ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
odcházet, nebudete ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
odcházet s prázdnou. 22Ale každá žena si vyžádá od ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
sousedky a od příchozí ve svém domě stříbrné a zlaté předměty a oděvy. Naložíte to na své syny a ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
dcery a vypleníte Egypt. ▼▼12,35n
Copyright information for
CzeCSP