Gen 31 | CzeCSP | STEP | Jákob uslyšel slova Lábanových synů: Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si nahromadil všechno toto bohatství!

‏ Genesis 31

Jákob utíká od Lábana

1 Jákob uslyšel slova Lábanových synů: ^▼▼30,35 Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}nahromadil všechno toto bohatství! ^{▼▼h.: … slávu} 2 I na Lábanově tváři Jákob viděl, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}že už vůči němu nebyl takový jako dříve. 3 Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať ^▼▼32,9 se do země svých otců a do svého rodiště; ^{▼▼32,10; Ez 16,3; n.: příbuzenstva; 12,1; 24,4; 43,7} já budu s tebou. ^▼▼28,15

4 Jákob ⌈si tedy dal zavolat⌉ ^{▼▼h.: a poslal a zavolal; 41,8.14} Ráchel a Leu na pole ke svému stádu 5 a řekl jim: Vidím na tváři vašeho otce, že už vůči mně není takový jako dříve, avšak Bůh ^{▼▼v. 29; 21,22; Iz 41,10; srv. He 13,5} mého otce byl se mnou. 6 Vy však víte, že jsem vašemu otci sloužil ^▼▼30,29 celou svojí silou. 7 Avšak váš otec ⌈si ze mne tropil žerty,⌉ ^{▼▼n.: mne podváděl; Ex 8,25; Sd 16,10.13.15; Jr 9,4} desetkrát ^{▼▼v. 41; [číslovka zřejmě vyjadřuje plnost, nikoliv přesný údaj]} změnil mou mzdu, ale Bůh mu ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}nedovolil mi uškodit. ^{▼▼n.: ublížit; 1Pa 16,22} 8 Když řekl: Tvou mzdou budou skvrnité, všechny ovce rodily skvrnité; když řekl: Tvou mzdou budou pruhované, všechny ovce rodily pruhované. 9 Bůh odňal dobytek vašemu otci a dal ho mně. 10 I stalo se v době páření ovcí, ^{▼▼h. slovo zahrnuje ovce i kozy} že jsem pozvedl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči a ve snu jsem viděl, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}že berani, ^{▼▼h. slovo zahrnuje berany i kozly} kteří ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}skákali na ovce, ^{▼▼h. slovo zahrnuje ovce i kozy} byli pruhovaní, skvrnití a strakatí. 11 Pak mi Boží ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}anděl ve snu řekl: Jákobe! ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl jsem: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Tady jsem. ^{▼▼22,1; 1S 3,4; 2S 1,7} 12 On ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}pokračoval: Nuže pozvedni ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči a viz: Všichni berani, ^{▼▼h. slovo zahrnuje berany i kozly} kteří ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}skákají na ovce, ^{▼▼h. slovo zahrnuje ovce i kozy} jsou pruhovaní, skvrnití a strakatí. Viděl ^{▼▼Ex 3,7} jsem totiž všechno, co ti Lában provádí. 13 Já jsem ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh z ^{▼▼n. (LXX): , který se ti ukázal v …} Bét–elu, kde jsi pomazal posvátný sloup a kde jsi mi učinil slib. ^{▼▼28,11—22} Teď vstaň, ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odejdi z této země a navrať se do své rodné země.

14 Ráchel a Lea mu odpověděly: Máme snad ještě dědičný podíl v domě svého otce? 15 Cožpak nás nepovažuje za cizinky? Vždyť nás prodal a ⌈peníze ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}dočista utratil!⌉ ^{▼▼h.: naše (tzn. za nás získané) stříbro také strávením strávil!} 16 Ano, všechno bohatství, které Bůh odňal našemu otci, patří nám a našim ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}dětem. Nyní tedy udělej všechno, co ti Bůh řekl. 17 Nato Jákob vstal, posadil své ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}děti a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ženy na velbloudy 18 a sehnal všechen svůj dobytek a všechen svůj majetek, ^{▼▼12,5; 46,6} jejž nabyl, dobytek a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}zboží, které nabyl v Paddan–aramu, ^▼▼25,20 aby ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel ke svému otci Izákovi do kenaanské země. 19 Když Lában ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešel stříhat ovce, ^{▼▼38,13; 1S 25,2} Ráchel ukradla domácí bůžky, ^{▼▼v. 34; Sd 17,5; 1S 19,13; Oz 3,4} které patřily jejímu otci. 20 A Jákob oklamal ^{▼▼h. zde užívá idiom: ukradl Lábanovo srdce (v. 26); [tak se Jákob připojuje ke kradení ze strany Ráchel]} Aramejce Lábana, když mu neoznámil, že utíká. 21 Tak utekl se vším, co měl. Vstal, přebrodil Řeku ^{▼▼[tzn. Eufrat]; Nu 22,5; Dt 11,24!} a ⌈vydal se směrem⌉ ^{▼▼h.: nastavil tvář} ke gileádskému pohoří.

Lában pronásleduje Jákoba

Třetího dne bylo Lábanovi oznámeno, že Jákob utekl. 23 Tedy vzal s sebou své příbuzné, ^{▼▼h.: bratry} ⌈po sedm⌉ ^{▼▼h.: cestou sedmi} dní ho pronásledoval a dostihl ho v gileádském pohoří. 24 K Aramejci Lábanovi přišel ve snu v noci Bůh a řekl mu: Měj se na pozoru, ^{▼▼24,6; Dt 4,9} abys ⌈nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo.⌉ ^{▼▼h.: nemluvil s J. od dobrého až po zlé. [Význam rčení není zcela jistý]; (n : abys … nežehnal ani nezlořečil); v. 29†} 25 Lában dostihl Jákoba, když Jákob postavil svůj stan na hoře. I Lában se svými příbuznými ^{▼▼h.: bratry} tábořil v gileádském pohoří. 26 Lában se Jákoba ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Cos to udělal, žes mne oklamal ^{▼▼v. 20p} a mé dcery jsi odvedl jako ⌈válečné zajatce?⌉ ^{▼▼h.: zajatce meče} 27 ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč ⌈jsi potají utekl⌉ ^{▼▼h.: ses ukryl, abys utekl} a oklamals mne? Neoznámils mi to, abych tě mohl propustit s radostí a zpěvy, s tamburínou ^{▼▼Ex 15,20} a lyrou! ^{▼▼4,21; 1S 10,5} 28 Ani jsi mě nenechal políbit ^{▼▼32,1; 45,15} mé ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}vnuky a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dcery. Tentokrát bylo tvé ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}jednání bláznivé. ^{▼▼1S 26,21} 29 Je v ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}mé moci ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}naložit s vámi zle. Ale včera mi Bůh vašeho otce řekl: Měj se na pozoru, abys nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo. ^{▼▼v. 24p†} 30 Když už jsi ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}chtěl ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odejít, protože jsi ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}velice toužil po otcovském domě, ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}proč jsi ukradl mé bohy? ^▼▼v. 19

31 Jákob na to Lábanovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Protože jsem se bál, neboť jsem si ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}myslel, abys mi neuchvátil své dcery. 32 U koho ^▼▼44,9 najdeš své bohy, ten nezůstane naživu. Před našimi příbuznými ^{▼▼v. 23p} prozkoumej, co tvého je u mne, a vezmi si to. Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla. 33 Lában tedy vešel do stanu Jákobova, do stanu Leina, i do stanu obou služebnic, ale nic nenašel. Pak vyšel z Leina stanu a vešel do stanu Ráchelina. 34 Ráchel však vzala domácí bůžky, vložila je do velbloudího sedla ^{▼▼[asi proutěné sedlo s přístřeškem]} a posadila se na ně. Lában prohledal celý stan, ale nic nenašel. 35 Ráchel řekla svému otci: Ať ⌈se můj pán nerozzlobí,⌉ ^{▼▼h.: nevzplane hněv v očích mého pána,} že nemohu ve tvé ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přítomnosti povstat, protože mám to, co ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}mívají ženy. Vše prohledal, ale domácí bůžky nenašel.

36 Tu Jákob vzplanul hněvem a začal se s Lábanem přít. Říkal mu: ^{▼▼h.: Jákob Lábanovi} Jaké je mé přestoupení? Jaký je můj hřích, žes mě tak pronásledoval? ^{▼▼1S 17,53; Ž 10,2} 37 Když jsi prohledal všechny mé věci, cos ze všech ⌈svých věcí⌉ ^{▼▼h.: věcí svého domu} našel? Polož to sem před bratry mé i bratry své, ať mezi námi dvěma rozsoudí! 38 Těchto dvacet let jsem u tebe. Tvé ovce ani ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}kozy nepotratily, berany z tvého stáda jsem nejídal. 39 Rozsápané zvíře jsem ti ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}nepřinášel, sám jsem nesl ztrátu; ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}vyžadoval jsi ode ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}mne to, co bylo ukradeno ve dne i co bylo ukradeno v noci. 40 Ve dne mě stravovalo horko a v noci mráz, ^{▼▼Jr 36,30} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}spánek prchal ^{▼▼Est 6,1} od mých očí. 41 To bylo mých dvacet let ve tvém domě: Čtrnáct let jsem ti otročil ^{▼▼15,13n; n.: sloužil; 29,20.27.30} za tvé dvě dcery a šest let za tvůj brav, ale mou mzdu jsi změnil desetkrát. ^▼▼v. 7 42 Kdyby Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a strach ^{▼▼v. 53; n.: Strach (/-u); [o významu h. paḥa zde se diskutuje]} Izákův nebyl ⌈se mnou,⌉ ^{▼▼n.: při mně; h. lî; srv. Ž 118,6n!} propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl ^▼▼v. 12 mé soužení a námahu mých rukou ^{▼▼n.: dlaní; Jb 10,3} a včera ^{▼▼v. 29; 19,34; n.: minulou noc} rozsoudil. ^{▼▼n.: rozhodl}

– 43

Smlouva v Galedu

Lában na to Jákobovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Tyto dcery jsou moje dcery a tyto ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}děti jsou moje děti, ^{▼▼n.: ()vnoučata} tento brav je můj brav a všechno, co vidíš, je mé. Ale co mohu dnes udělat pro tyto své dcery nebo pro ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}děti, které porodily? 44 Nuže pojď, já a ty ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}uzavřeme smlouvu, a bude na svědectví mezi mnou a tebou. 45 Jákob tedy vzal kámen a vztyčil ho jako pamětní sloup. 46 Pak řekl ^{▼▼h.: + Jákob} svým bratrům: ^{▼▼v. 37; n.: příbuzným; v. 32} Nasbírejte kameny. Vybrali kameny, udělali hromadu a tam na té hromadě pojedli. ^{▼▼v. 54; 26,30}

47 Lában ji nazval Jegar–sahaduta ^{▼▼[tj. aram. Hromada svědectví]} a Jákob ji nazval Gal–ed. ^{▼▼[tj. h. Hromada svědectví / svědek]} 48 A Lában řekl: Tato hromada je dnes svědectvím mezi mnou a tebou. Proto se jmenuje Gal–ed, 49 a také Mispa, ^{▼▼[tj. Hlídka]} neboť řekl: Ať Hospodin drží hlídku mezi mnou a tebou, až ^{▼▼h.: neboť} budeme ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden před druhým ukryti. ^{▼▼[tzn. navzájem odděleni / vzdáleni (z dohledu)]} 50 Jestliže budeš mé dcery pokořovat ^▼▼16,6 nebo si vezmeš ženy mimo mé dcery, byť by ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo nebyl s námi, pohleď, Bůh je svědkem ^{▼▼Jr 42,5} mezi mnou a tebou! 51 Lában ještě řekl Jákobovi: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Viz tuto hromadu a ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}viz pamětní sloup, jež jsem vztyčil mezi sebou a tebou. 52 Svědkem je tato hromada a svědkem je ten pamětní sloup, že já tuto hromadu nepřekročím ke zlému k tobě, a že ty tuto hromadu a tento pamětní sloup nepřekročíš ke zlému ke mně. 53 Ať Bůh Abrahamův a ⌈Bůh Náchorův, Bůh jejich otce soudí⌉ ^{▼▼n.: bůh Náchorův (/ bohové Náchorovi), bohové jejich otce ()soudí; [Lában totiž nevěřil v jednoho Boha]} mezi námi! A Jákob přísahal při strachu ^{▼▼v. 42p} svého otce Izáka. 54 Pak Jákob obětoval na hoře oběť a zavolal své příbuzné, ^{▼▼n.: bratry; v. 46} aby jedli chléb. Jedli chléb a přenocovali na té hoře.