Gen 35 | CzeCSP | STEP | I řekl Bůh Jákobovi: Vstaň, vystup do Bét–elu a usaď se tam. Postav tam oltář Bohu, který se ti ukázal, když jsi utíkal před svým bratrem Ezauem.

‏ Genesis 35

Jákob se vrací do Bételu

1 I řekl Bůh Jákobovi: Vstaň, vystup do Bét–elu ^▼▼28,19 a usaď se tam. ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Postav tam oltář ^▼▼33,20 ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bohu, který se ti ukázal, když jsi utíkal ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před svým bratrem Ezauem. 2 Jákob tedy řekl svému domu i všem, kteří byli s ním: Odstraňte ze svého středu cizí bohy, ^{▼▼Joz 24,23; Sd 10,16; 1S 7,3} očistěte ^{▼▼Nu 8,7} se a změňte svůj oděv, ^{▼▼41,14; Ex 19,10; 2S 12,20} 3 vstaňme a vystupme do Bét–elu. Tam udělám oltář ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bohu, který mi odpověděl ^{▼▼Ž 3,5} ve dni mého soužení ^{▼▼Ž 20,2; 50,15; 86,7} a byl ^{▼▼28,15.20} se mnou na cestě, kterou jsem šel. 4 Nato dali Jákobovi všechny cizí bohy, které ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}měli, a kroužky, ^{▼▼Ex 32,2; Sd 8,24; Iz 3,21; n : náušnice; Oz 2,15} které měli v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}uších, a Jákob je skryl ^{▼▼srv. Jr 13,4n} pod terebintem, který je u Šekemu. ^{▼▼Sd 9,6} 5 Potom vyrazili a Boží ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}děs ^{▼▼Ex 15,16v; 23,27v; Dt 2,25v; Joz 2,9v} ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}padl na okolní města, takže syny Jákobovy nepronásledovali. 6 Tak přišel Jákob, on i všechen lid, který byl s ním, do Lúzu ^▼▼28,19 v kenaanské zemi, což je Bét–el. 7 Postavil tam oltář a nazval to místo El Bét–el, protože tam se mu zjevil Bůh, když utíkal ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před svým bratrem.

8 Potom zemřela Rebečina ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}chůva ^▼▼24,59 Debóra a byla pohřbena dole u Bét–elu pod dubem. Dal mu jméno ⌈Alón Bakhúth.⌉ ^{▼▼HL; [tzn. Dub pláče]; srv. Sd 2,1.5}

Jákob dostal jméno Izrael

Bůh se Jákobovi ukázal znovu po jeho ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}příchodu z Paddan–aramu ^▼▼33,18 a požehnal ho. 10 Bůh mu řekl: Tvé jméno je Jákob. Tvé jméno již nebude ^{▼▼17,5.15; 32,29; h.: se nebude volat} Jákob, ale tvé jméno bude Izrael. Tak mu dal jméno Izrael. ^{▼▼1Kr 18,31; 2Kr 17,34} 11 Ještě mu Bůh řekl: Já jsem ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh Všemohoucí. ^{▼▼17,1; 2K 6,18} Rozploď a rozmnož se; národ, ba shromáždění ^{▼▼28,3; 48,4} národů z tebe ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}vzejde; i králové ^▼▼17,6 ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vzejdou z tvých beder. 12 A zemi, kterou jsem dal Abrahamovi ^{▼▼15,7.18} a Izákovi, ^{▼▼26,3—4} dám tobě. Také tvému potomstvu ^{▼▼h.: semeni; 26,4p} po tobě dám tuto zemi. ^▼▼28,13 13 Potom Bůh vystoupil od něho z místa, kde s ním mluvil.

14 A Jákob na místě, kde s ním mluvil, postavil posvátný ^{▼▼28,18; 31,13} sloup, kamenný posvátný sloup, a vylil na něj litou oběť a polil jej olejem. 15 Jákob dal místu, kde s ním Bůh mluvil, jméno Bét–el. ^{▼▼28,18—22; [obřadné pojmenování místa snad bylo naplněním slibu, který učinil v 28,22]} 16 Pak odtáhli z Bét–elu. Byl to ještě ⌈kus cesty⌉ ^{▼▼h.: vzdálenost země (48,7; 2Kr 5,19†) k jití} do Efraty, když Ráchel začala rodit. Měla velmi těžký ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}porod. 17 V nejtěžší chvíli jejího ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}porodu jí porodní bába řekla: Neboj se, protože máš zase syna. 18 Když její duše vycházela -- neboť umírala -- dala mu jméno Ben–óni, ^{▼▼[zn. Syn mého zmaru / Syn mého (/ nade mnou) truchlení]} ale ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otec ho nazval Benjamín. ^{▼▼[zn. Syn mé pravice; lidé raději dávali dětem dobrá nebo pozitivní jména, ale Ben–óni takové nebylo — stále by mu připomínalo Ráchelinu smrt]} 19 Ráchel zemřela ^{▼▼srv. 30,1; 31,32} a byla pohřbena u cesty do Efraty, což je Betlém. ^▼▼48,7 20 Jákob nad jejím hrobem postavil pamětní sloup. To je pamětní sloup Ráchelina hrobu až dodnes. 21 Pak Izrael odtáhl a postavil svůj stan za Migdal–ederem. ^{▼▼[zn. Věž stáda; Mi 4,8; zde se asi nejedná o žádné známé město, ale o pastýřskou věž pro střežení stád, která byla na cestě mezi Betlémem a Hebronem (v. 27)]} 22 Stalo se, když Izrael přebýval v oné zemi, že Rúben šel a spal ^{▼▼1Pa 5,1} s Bilhou, ^▼▼30,3 konkubínou svého otce, a Izrael se to doslechl.

Jákobových synů ^{▼▼29,31—35; 30,18—20; 46,8; Ex 1,1—4} bylo dvanáct: 23

Synové Jákobovi

Synové Ley: Jákobův prvorozený Rúben, Šimeón, Lévi a Juda, Isachar a Zabulón. 24 Synové Ráchel: Josef a Benjamín. 25 Synové Rácheliny služky Bilhy: Dan a Neftalí. 26 A synové Leiny služky Zilpy: Gád a Ašer. Toto jsou Jákobovi synové, kteří se mu narodili v Paddan–aramu.

27 Pak Jákob přišel ke svému otci Izákovi do Mamre ^▼▼13,18p do Kirjat–arby, ^{▼▼[zn. Město čtyř — původní jméno Hebronu]} což je Chebrón, kde pobývali ^{▼▼n.: ()pobývali jako ()cizinci} Abraham i Izák. 28 Izákovi ^{▼▼h.: Izákových dní} bylo sto osmdesát let. 29 I dokonal Izák a zemřel a byl připojen ke svému lidu, starý a sytý dnů. ^{▼▼25,8; 1Pa 29,28} Jeho synové Ezau a Jákob ho pohřbili.