‏ James 3

Důležitost jazyka

1Nebuďte mnozí učiteli,
Sk 13,1; Ř 2,20; 1K 12,28n; 1Tm 2,7; He 5,12
moji bratři; víte, že ⌈budeme souzeni
2K 5,10
přísněji⌉.
ř.: vezmeme větší soud; Mt 23,14; L 12,48; Sk 20,26; He 13,17
2Neboť všichni ⌈často chybujeme.
1Kr 8,46; 1J 1,8
Kdo nechybuje⌉
ř.: mnoho klopýtáme. Kdo neklopýtá; 2,10
ve slově, ten je dokonalý
Ko 1,28; He 13,21
muž, schopný držet na uzdě
1,26; Iz 37,29
i celé tělo.
3⌈Dáváme–li koňům
Ž 32,9
do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím
var.: Hle, koňům dáváme …, a (tím) řídíme
celé jejich tělo.
4Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry,
Sk 27,14
jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí.
5Tak i jazyk je malý úd, ale honosí
Ž 12,4n; 73,8nn
se velkými věcmi.

Hle, jak malý oheň,
Př 26,20n
a jak velký les zapálí!
6I jazyk je oheň,
Př 16,27; Iz 30,27; 2S 19,43
svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje
Mt 15,11
celé tělo, zapaluje ⌈běh našeho života⌉
ř.: kolo zrození (sg.)
sám je zapalován Gehennou.
n.: z Gehenny (Mt 5,22p)
7Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským, 8ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu.
Ž 140,4; Ř 3,13
9Jím dobrořečíme
ř.: žehnáme; Ž 16,7p; 1Pa 29,10; L 1,64
Pánu a Otci, a jím také zlořečíme
Sd 9,27; 2S 16,5; Ž 59,13; Mt 5,44
lidem, učiněným podle Boží podoby.
Gn 1,26; 5,1; 1K 11,7
10Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být! 11Cožpak chrlí pramen z téhož otvoru vodu sladkou i hořkou?
Sk 8,23; Ř 3,14; Ef 4,31
12Moji bratři, může fíkovník nést olivy nebo réva fíky?
Mt 7,16; 12,33; Ř 11,16
[Tak] ani slaný pramen nevydá sladkou vodu.

13

Moudrost shůry

Kdo je mezi vámi moudrý
Ž 107,43; Jr 9,12; 1K 6,5
a rozumný? Ať ukáže
2,18
dobrým způsobem života
1Tm 4,12; 1Pt 2,12
své skutky v moudré tichosti.
1,21; 1Tm 6,11
14Máte–li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete
Ko 3,9
proti pravdě.
5,19; 1Tm 2,14
15To není moudrost sestupující shůry,
1,17
ale pozemská,
1K 2,6.14; 3,9; Fp 3,19
duševní,
1K 15,44; 2K 1,12v; Ju 1,19
démonská.
Jr 4,22; 1Tm 4,1
16Vždyť kde je závist a soupeření,
2K 12,20; Ga 5,20; Fp 2,3
tam je zmatek
Sk 19,29; 1K 14,33; 2K 6,5
a kdejaká
ř.: každá
špatná věc.
J 3,20; Tt 2,8
17Moudrost shůry je především čistá,
2K 7,11; Fp 4,8
potom pokojná,
He 12,11
mírná,
2K 10,1; Fp 4,5; 1Tm 3,3; Tt 3,2
poddajná, plná milosrdenství
2,13; L 6,36
a dobrého
pl., množné číslo (plurál)
ovoce, nepochybující,
n.: bez předsudků; 2,4
bez přetvářky.
Ř 12,9; 2K 6,6; 1Tm 1,5
18
sg., jednotné číslo (singulár)
Ovoce spravedlnosti
Př 11,18; Iz 32,17; Oz 10,12; Fp 1,11
je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj.
Mt 5,9

Copyright information for CzeCSP