‏ Job 7

Jóbovu utrpení není konce

1Což není na smrtelného člověka na zemi vložena povinnost služby
n.: +vojenské; 14,14; Iz 40,2
nejsou jeho dny jako dny najatého
14,6; Dt 24,14
dělníka?
2Jako otrok
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
baží po stínu
[Dle paralelismu asi míněno: večerním stínu, tedy konci pracovní doby.]; v. 4; Kaz 2,23
a jako najatý dělník
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
čeká na svou mzdu,
h.: výsledek díla; Jr 22,13
3⌈tak jsem pro sebe dostal do dědictví⌉
LXX: Tak jsem i já přestál; [Díky záměně písmen (waw nún).]
měsíce nicoty
n.: klamu
a noci trápení
n.: námahy; 5,7; ::Nu 23,21
mi přidělili.
4Kdybych ulehl, řeknu: Kdy vstanu a kdy
n.: když
se nachýlí
h.: odměří
večer? Tak se nasytím svým neklidem
HL; n.: převalováním
až do rozednění.
5
Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
tělo obléklo
sg., jednotné číslo (singulár)
larvy
17,14; Ex 16,24; Iz 14,11; Sk 12,23
a chumáče
HL; sg.; n.: strupy
prachu, kůže mi popraskala a zhnisala.
n.: byla rozleptána
6Mé dny
[Metonymie vyjadřuje celý život (násl. vv. zdůrazňují jeho krátkost) a to, co v něm bylo vykonáno]
byly rychlejší
Jr 4,13; Ž 102,12; Jk 4,14
než tkalcovský člunek
Sd 16,14
a pominuly v beznaději.
14,7; 17,15; 19,10; n.: nedostatku / nicotě / ztrátě naděje
7Pamatuj,
Ž 89,48
že můj život je jen
Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
vítr;
v. 16; Ž 78,39
mé oko neuvidí
Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
znovu
h.: se nevrátí zpět, aby vidělo
blaho.
9,25
8Nebude mě sledovat oko toho, který mě vidí; tvé oči budou po
h.: ve / do
mně pátrat, ale já už tu nebudu.
9Pominul oblak a 
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
zmizel; tak ani ten, kdo sestupuje do podsvětí,
10,21
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
nevyjde.
10Nenavrátí
10,21; 16,22
se už
Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
domů, jeho domov
h.: místo; srv. Př 27,8
už jej nezpozoruje.
11Ani já nezadržím svá ústa,
kohorativ
promluvím ⌈v tísni svého ducha,⌉
n.: ve svém stísněném duchu
přemýšlet
koh.; n.: lkát; Ž 77,4
budu ⌈v hořkosti své duše.⌉
3,20; 10,1; 1S 1,11; 22,2; n.: ve své zatrpklé duši
12Cožpak jsem moře či drak,
Ez 32,2
že nade mnou musíš
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
ustanovit stráž?
13Kdybych řekl: Potěší mě má pohovka, má postel unese při mém stěžování, 14ty mě vyděsíš
Jr 51,56
sny, viděními mě ohromíš.
15⌈Tu si má duše zvolila
hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
zardoušení, ano, smrt, raději než mé kosti.⌉
LXX: Vzdálíš od mého ducha mou duši, od smrti pak mé kosti; [Kosti zde asi představuji celé tělo (srv. 20,11; 30,30; 33,18; Ž 6,3p; Př 16,24; Pl 4,7) — velmi bolavé, tedy n : strašnou bolest na celém těle.]
16Pohrdám tím,
tj. „Mám toho po krk“
nebudu žít navěky; ⌈nech mě být,⌉
h.: přestaň se mnou
vždyť mé dny jsou marnost.
Kaz 1,2
17Co je smrtelný člověk, že si ho
n.: vyvýšíš / dáš vzrůst
ceníš a že si ho všímáš?
h.: k němu přiložíš své srdce; Ž 8,4; He 2,6
18
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
Navštěvuješ
Gn 21,1p!
ho každé ráno,
h.: k ránům
neustále
h.: k chvílím
jej budeš zkoušet.
19⌈Jak dlouho⌉
h.: podle čeho
ode mne neodvrátíš pohled,
Ž 39,14
⌈nenecháš mě aspoň spolknout⌉
h.: neopustíš mě, dokud nespolknu; tj. aspoň na chvilku; 9,18; 10,20; 14,6
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
slinu?
20Pokud bych zhřešil, co tím provedu
34,32
tobě,
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
strážci člověka?
Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Proč jsi mě pro sebe určil za
hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
terč, až jsem se stal břemenem sám sobě?
TqS; [Dle masoretů zde bylo pův.: tobě (‘aleká) — viz LXX, což se ovšem dotýkalo Božího charakteru, takže byl text masorety změněn na: sobě.]
21A co že neodpustíš
h.: nepozvedneš
mé přestoupení a neodejmeš
2S 24,10; Za 3,4
mou zvrácenost? ⌈Vždyť nyní ulehnu do prachu;⌉
LXX: Nyní pak do země odejdu.
budeš mě usilovně hledat, ale já už tu nebudu.
v. 8

Copyright information for CzeCSP