Job 7
Jóbovu utrpení není konce
1Což není na smrtelného člověka na zemi vložena povinnost služby ▼▼n.: +vojenské; 14,14; Iz 40,2
a nejsou jeho dny jako dny najatého ▼▼14,6; Dt 24,14
dělníka? 2Jako otrok ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
baží po stínu ▼▼[Dle paralelismu asi míněno: večerním stínu, tedy konci pracovní doby.]; v. 4; Kaz 2,23
a jako najatý dělník ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
čeká na svou mzdu, ▼▼h.: výsledek díla; Jr 22,13
3⌈tak jsem pro sebe dostal do dědictví⌉ ▼▼LXX: Tak jsem i já přestál; [Díky záměně písmen (waw a nún).]
měsíce nicoty ▼▼n.: klamu
a noci trápení ▼▼n.: námahy; 5,7; ::Nu 23,21
mi přidělili. 4Kdybych ulehl, řeknu: Kdy vstanu a kdy ▼▼n.: když
se nachýlí ▼▼h.: odměří
večer? Tak se nasytím svým neklidem ▼▼HL; n.: převalováním
až do rozednění. 5Mé ▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
tělo obléklo ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
larvy ▼▼17,14; Ex 16,24; Iz 14,11; Sk 12,23
a chumáče ▼▼HL; sg.; n.: strupy
prachu, kůže mi popraskala a zhnisala. ▼▼n.: byla rozleptána
6Mé dny ▼▼[Metonymie vyjadřuje celý život (násl. vv. zdůrazňují jeho krátkost) a to, co v něm bylo vykonáno]
byly rychlejší ▼▼Jr 4,13; Ž 102,12; Jk 4,14
než tkalcovský člunek ▼▼Sd 16,14
a pominuly v beznaději. ▼▼14,7; 17,15; 19,10; n.: nedostatku / nicotě / ztrátě naděje
7Pamatuj, ▼▼Ž 89,48
že můj život je jen ▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499
vítr; ▼▼v. 16; Ž 78,39
mé oko neuvidí ▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
znovu ▼▼h.: se nevrátí zpět, aby vidělo
blaho. ▼▼9,25
8Nebude mě sledovat oko toho, který mě vidí; tvé oči budou po ▼▼h.: ve / do
mně pátrat, ale já už tu nebudu. 9Pominul oblak a ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
zmizel; tak ani ten, kdo sestupuje do podsvětí, ▼▼10,21
už ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
nevyjde. 10Nenavrátí ▼▼10,21; 16,22
se už ▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
domů, jeho domov ▼▼h.: místo; srv. Př 27,8
už jej nezpozoruje. 11Ani já nezadržím svá ústa, ▼▼kohorativ
promluvím ⌈v tísni svého ducha,⌉ ▼▼n.: ve svém stísněném duchu
přemýšlet ▼▼koh.; n.: lkát; Ž 77,4
budu ⌈v hořkosti své duše.⌉ ▼▼3,20; 10,1; 1S 1,11; 22,2; n.: ve své zatrpklé duši
12Cožpak jsem moře či drak, ▼▼Ez 32,2
že nade mnou musíš ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
ustanovit stráž? 13Kdybych řekl: Potěší mě má pohovka, má postel mě unese při mém stěžování, 14ty mě vyděsíš ▼▼Jr 51,56
sny, viděními mě ohromíš. 15⌈Tu si má duše zvolila ▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
zardoušení, ano, smrt, raději než mé kosti.⌉ ▼▼LXX: Vzdálíš od mého ducha mou duši, od smrti pak mé kosti; [Kosti zde asi představuji celé tělo (srv. 20,11; 30,30; 33,18; Ž 6,3p; Př 16,24; Pl 4,7) — velmi bolavé, tedy n : strašnou bolest na celém těle.]
16Pohrdám tím, ▼▼tj. „Mám toho po krk“
nebudu žít navěky; ⌈nech mě být,⌉ ▼▼h.: přestaň se mnou
vždyť mé dny jsou marnost. ▼▼Kaz 1,2
17Co je smrtelný člověk, že si ho ▼▼n.: vyvýšíš / dáš vzrůst
ceníš a že si ho všímáš? ▼▼h.: k němu přiložíš své srdce; Ž 8,4; He 2,6
18 ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
Navštěvuješ ▼▼Gn 21,1p!
ho každé ráno, ▼▼h.: k ránům
neustále ▼▼h.: k chvílím
jej budeš zkoušet. 19⌈Jak dlouho⌉ ▼▼h.: podle čeho
ode mne neodvrátíš pohled, ▼▼Ž 39,14
⌈nenecháš mě aspoň spolknout⌉ ▼▼h.: neopustíš mě, dokud nespolknu; tj. aspoň na chvilku; 9,18; 10,20; 14,6
▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
slinu? 20Pokud bych zhřešil, co tím provedu ▼▼34,32
tobě, ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
strážci člověka? ▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
Proč jsi mě pro sebe určil za ▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
terč, až jsem se stal břemenem sám sobě? ▼▼TqS; [Dle masoretů zde bylo pův.: tobě (‘aleká) — viz LXX, což se ovšem dotýkalo Božího charakteru, takže byl text masorety změněn na: sobě.]
21A co že neodpustíš ▼▼h.: nepozvedneš
mé přestoupení a neodejmeš ▼▼2S 24,10; Za 3,4
mou zvrácenost? ⌈Vždyť nyní ulehnu do prachu;⌉ ▼▼LXX: Nyní pak do země odejdu.
budeš mě usilovně hledat, ale já už tu nebudu. ▼▼v. 8
Copyright information for
CzeCSP