‏ Luke 8

Ženy je doprovázely

1A stalo se, že potom procházel městy a vesnicemi a hlásal a zvěstoval jako radostnou zvěst Boží království;
9,2; Mt 4,23
bylo s ním těch Dvanáct
6,13; 9,1.12; 18,31; 22,3.47; Mt 10,1!
2a některé ženy,
23,49
které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie zvaná Magdalská,
Mk 16,9
od níž kdysi vyšlo sedm démonů,
3Jana, žena Herodova
Mt 14,1
správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně
var.: něho
staraly ze svých prostředků.

4

Podobenství o rozsévači

Když
//Mt 13,2—9
se scházel veliký zástup a z jednotlivých měst k němu přicházeli lidé, řekl jim v podobenství:
5„Vyšel rozsévač zasít své semeno. A jak rozséval, některé padlo podél cesty a bylo zašlapáno, a nebeští ptáci je sezobali.
Mt 13,4
6A jiné padlo na skálu, vyrostlo a uschlo, protože nemělo
hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
vláhu.
7A jiné padlo mezi
ř.: doprostřed
trní; a trní vyrostlo spolu s ním a udusilo je.
8A jiné padlo do dobré země, vyrostlo a vydalo stonásobnou úrodu.“ To řekl a volal: „Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“

9Jeho
//Mt 13,10—23
učedníci se ho tázali, co to podobenství znamená.
10On řekl: „Vám je dáno poznat
pl., množné číslo (plurál)
tajemství Božího království, ostatním však v podobenstvích, aby 'hledíce neviděli a slyšíce nechápali'.
//Iz 6,9n

11„Toto podobenství znamená: Semeno
1Pt 1,23
je Boží slovo.
12'Podél cesty' jsou ti, kteří uslyšeli, a pak přichází Ďábel
4,2; srv. použití rozdílných výrazů v paralelách — Mt: ten Zlý; Mk: Satan
a bere Slovo z
ř.: od
 jejich srdce, aby neuvěřili
Sk 14,2; 2Te 2,12; Ju 1,5
a nebyli zachráněni.
13Ti 'na skále', když uslyší, s radostí přijímají Slovo. Protože však nemají kořen, věří jen po určitou dobu
1Te 3,5; 1Tm 1,19; 2Tm 2,18; 2Pt 2,20
a v čas zkoušky odpadají.
Mk 14,29; He 3,12; 6,6
14'Do trní padlé', to jsou ti, kteří uslyšeli, ale jak jdou svou cestou, dusí je zájmy,
n.: starosti
bohatství a rozkoše
ř. hedoné; 2Pt 2,13!
života, a nenesou zralé plody.
15'V dobré
ř.: ušlechtilé / krásné
zemi', to jsou ti, kteří, když uslyšeli Slovo, drží
He 10,23!
je pevně v ušlechtilém a dobrém srdci
6,45; Dt 30,6; Ž 119,11; Př 3,1
a s vytrvalostí
21,19p; Ř 2,7!; He 10,36; Jk 1,3n; Zj 1,9!
nesou ovoce.“
Fp 1,11; Ko 1,10

16

Podobenství o lampě

„Nikdo,
//11,33; Mt 5,15
když rozsvítí lampu, ji nepřikrývá nádobou, ani ji nestaví pod postel, ale staví ji na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.
17Vždyť nic není skrytého, co se nestane zjevným, ani ukrytého, co by zajisté nebylo poznáno a nevyšlo najevo.
//12,2; Mt 10,26
18Dávejte tedy pozor, jak slyšíte. Neboť
19,26; //Mt 13,12
tomu, kdo má, bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co myslí, že má.“

19Přišla
var.: Přišli; //Mt 12,46—50
za ním matka a jeho bratři, ale nemohli se s ním pro zástup setkat.
20[A] oznámili mu: „Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí tě vidět.“ 21On jim však odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a činí je.“

22

Utišení bouře

Stalo
//Mt 8,23—27
se, že jednoho dne vstoupil do lodi se svými učedníky a řekl jim: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“
5,1
A vypluli.
23Zatímco se plavili, usnul. A na jezero se snesla větrná bouře; začali se naplňovat vodou a byli v nebezpečí.
Mk 4,35—41
24Přistoupili k němu, vzbudili ho a řekli: „Mistře,
v. 45; 5,5; 9,33.49; 17,13; Lukášův oblíbený titul — v tomto příběhu má Mt: Pane, Mk: Učiteli
Mistře, hyneme!“ On vstal, pohrozil
4,35
větru a přívalu vod; i ustaly a nastal klid.
Mt 8,26
25Řekl jim: „Kde je vaše víra?“
12,28
Ulekli
v. 35
se a užasli a říkali mezi sebou: „Kdo to jen je, že přikazuje dokonce větrům a vodě, a poslouchají ho?“

26

Démoni vyhnáni do vepřů

Přepluli
//Mt 8,28—34
do krajiny Gerasenů,
var.: Gergesenů / Gadarenů
která je naproti Galileji.
27Když vystoupil na břeh,
ř.: na zemi
potkal ho nějaký muž z toho města, který měl démony a  dlouhou dobu si neoblékl žádný oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
Mk 5,2n
28Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha Nejvyššího?
1,32
Prosím tě, abys mne netrýznil.“
29Ježíš totiž tomu nečistému duchu přikázal, aby od toho člověka vyšel. Neboť ho častokrát zachvacoval; ten muž byl spoutáván řetězy a okovy a byl hlídán, ale pouta trhal a démon ho vyháněl na pustá místa. 30Ježíš se ho otázal: „Jaké je tvé jméno?“ On řekl: „Legie“, protože do něho vstoupilo mnoho démonů. 31A prosili ho, aby jim nepřikazoval odejít do bezedné propasti.
Zj 20,3p

32Bylo tam početné stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho poprosili, aby jim dovolil do nich vejít; a dovolil jim to. 33Démoni vyšli od toho člověka a vešli do vepřů, a stádo se zřítilo po svahu do jezera a utopilo se. 34Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. 35Lidé vyšli, aby uviděli, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, od něhož vyšli démoni, jak sedí oblečený u Ježíšových nohou a má zdravou mysl. A ulekli
v. 25; 9,34; J 6,19
se.
36Ti, kteří viděli, jak byl ten démonizovaný zachráněn, jim o tom pověděli. 37A celé to množství lidí z ⌈okolní krajiny Gerasenů
8,26p 
n.: krajiny Gerasenů a okolí
ho požádalo, aby od nich odešel, protože se jich zmocňoval veliký strach. On vstoupil do lodi a vrátil se.
38Muž, od něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním. Ježíš ho však propustil a řekl: 39„Vrať se domů
ř.: do svého domu
a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh.“ A on odešel a hlásal po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš.

40

Jairova dcera a žena s krvotokem

Když se Ježíš vracel, přivítal ho zástup, neboť ho všichni očekávali.
41A
//Mt 9,18—26
 hle, přišel muž jménem Jairos; byl to představený synagogy.
13,14; Mt 9,18p; Sk 18,8
Padl k Ježíšovým nohám
5,8p; 10,39
a prosil ho, aby vešel do jeho domu,
42protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala.

Když Ježíš šel, zástupy ho tísnily.
43byla tam žena, která měla dvanáct
Mt 9,20
let krvotok [a vynaložila na lékaře všechno, co měla,] a nikdo ji nemohl uzdravit.
44Přistoupila zezadu, dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo. 45Ježíš řekl: „Kdo se mne dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr [a ti, kteří byli s ním]: „Mistře, zástupy tě svírají a tísní [, a říkáš: Kdo se mne dotkl].“ 46Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ode mne vyšla moc.“
5,17
47Když žena uviděla, že se to neutajilo, s třesením přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, proč
ř.: pro kterou příčinu
se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
48On jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v
ř.: k / do
 pokoji.“
7,50

49Zatímco ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagogy
13,14; Mt 9,18p; Sk 13,15
řekl: „Tvá dcera zemřela, [již] učitele neobtěžuj.“
50Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: „Neboj se,
5,10!
jen věř, a bude zachráněna.“
51Když přišel do domu, nedovolil nikomu, aby s ním vešel, kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky. 52Všichni nad ní plakali a bili se v prsa.
23,27; Mt 11,17p
On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“
J 11,13
53Posmívali
16,14v
se mu, protože věděli, že zemřela.
54On však [všechny vyhnal ven,] uchopil její ruku a zvolal: „Dívko, vstaň!
Mk 5,41
55I navrátil se její duchona hned vstala. Nařídil, aby jí dali najíst. 56Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neřekli, co se stalo.

Copyright information for CzeCSP