Rom 10 | CzeCSP | STEP | Bratři, touhou mého srdce a prosbou k Bohu za ně [je], aby byli zachráněni.

‏ Romans 10

1 Bratři, ^▼▼1,13! touhou mého srdce a prosbou k Bohu za ně [je], aby byli zachráněni. ^{▼▼J 5,34} 2 Neboť jim vydávám svědectví, ^{▼▼2K 8,3; Ga 4,15; Ko 4,13} že mají horlivost ^{▼▼2Kr 10,16; Sk 21,20; Ga 1,14; Fp 3,6} pro Boha, ale ne podle pravého poznání. ^{▼▼Fp 1,9} 3 Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit ^{▼▼n.: založit} svou vlastní [spravedlnost], nepodřídili se spravedlnosti Boží. ^▼▼1,17 4 Vždyť Kristus je konec ^{▼▼n.: cíl} Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří.

Záchrana pro každého, kdo uvěří

Mojžíš píše o spravedlnosti, která je ⌈založena na Zákonu⌉: ^{▼▼ř.: ze Zákona} 'Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.' ^{▼▼//Lv 18,5} 6 Avšak spravedlnost ⌈založená na víře⌉ ^{▼▼ř.: z víry; 1,17} mluví takto: 'Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?' ^{▼▼//Dt 30,12n} -- to je ⌈jako přivést⌉ ^{▼▼n.: aby přivedl} Krista dolů -- 7 nebo: 'kdo sestoupí do propasti?' -- to je ⌈jako vyvést⌉ ^{▼▼n.: aby vyvedl} Krista z mrtvých. 8 Ale co praví? 'Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;' ^{▼▼//Dt 30,14} je to slovo víry, které hlásáme: 9 Vyznáš–li ^{▼▼Mt 10,32; Fp 2,11} svými ústy Pána Ježíše a uvěříš–li ^{▼▼Sk 16,31} ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil ^▼▼4,24 z mrtvých, budeš zachráněn. ^{▼▼11,26; J 3,17} 10 Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, 11 neboť Písmo praví: 'Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.' ^{▼▼//Iz 28,16} 12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: ^{▼▼1,16; Ga 3,28; Ko 3,11} Vždyť ⌈nade všemi⌉ ^{▼▼ř.: všech} je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, 13 neboť 'každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.' ^{▼▼//Jl 3,5; Sk 2,21}

14 Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit ^{▼▼J 9,36} v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá? ^{▼▼Sk 8,31} 15 A jak mohou hlásat, nebyli–li posláni? Jak je napsáno: 'Jak jsou krásné nohy [těch, kteří zvěstují pokoj,] těch, kteří zvěstují dobré noviny.' ^{▼▼//Iz 52,7; Na 2,1; Ef 6,15} 16 Ale ne všichni uposlechli evangelium. Neboť Izaiáš praví: 'Pane, kdo uvěřil naší zvěsti?' ^{▼▼//Iz 53,1; J 12,38} 17 Víra je tedy ze slyšení ^{▼▼zde i ve v. 16 'slyšení' a 'zvěst' (= 'slyšené') je totéž ř. slovo; Ga 3,2; He 4,2} zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo. ^{▼▼n.: o Kristu; var.: Boží} 18 Já však pravím: Což neslyšeli? Ovšemže slyšeli! 'Do celé země pronikl jejich hlas, do nejzazších končin obydleného světa ^{▼▼1,8v; Mt 24,14p} jejich výroky.' ^{▼▼//Ž 19,45} 19 Ptám se ^{▼▼ř.: Říkám; 11,11} však: Což to Izrael nepochopil? Už Mojžíš praví: 'Vzbudím ve vás žárlivost na národ, který není národem, proti ^{▼▼n.: kvůli} národu nerozumnému vás popudím k hněvu.' ^{▼▼//Dt 32,21} 20 A Izaiáš odvážně říká: 'Dal jsem se nalézt těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.' ^{▼▼//Iz 65,1} 21 O Izraeli však říká: 'Po celý den jsem vztahoval své ruce k lidu neposlušnému a odmlouvajícímu.' ^{▼▼//Iz 65,2}