a11:11Ko 4:16
b11:3Tgk 3:16; Epe 5:23
c11:7Tgk 1:26-27
d11:8-9Tgk 2:18-23
e11:181Ko 1:10-12
f11:25Kal 24:6-8; Eba 8:8-13
g11:27Eba 10:29
h11:32Eba 12:5-6

1 Corinthians 11

a Iau lu mákái kán matngan ninas ái Karisito, má iak lu mur on ngoro kak tohtohpas. Ngorer gam sang mul gama lu mur i kak ninas iau lu longoi.

Lain tatalen suri lotu

Má rang buhang, iau para agas gam kabin gamáte longra pasi tan pinpidan iau parai si gam tungu má gamá lu mur on mul i bos tatalen án liu kán tám ruruna. Bos tatalen er iakte kipi aratintin ur on, má ngorer iakte parai si gam. b Mái sár inái iau nem i parai si gam suri kamu ninas má kamu mermer i pákánbung gam hut talum suri lotu. Mulán táit gama talas ur on a ngoromin. Git mánán ngo lul kálámul a kátlán páplun. Má ngorer ái Káláu a mulán kálámul i diar ái Karisito mák lu kátlán on. Mái Karisito a lulngán kálámul a ruruna on, má kálámul a lulngán kán wák. Ngo kálámul a pákpákur mai sepen sulu, uri kángit tatalen á git a tur suri kálámul er a kátlán on i lite kálámul. Má ngorer ngo kesi kálámul tám ruruna a kis talum mai tan tám ruruna má a sung ngo a arbin mai midán ái Káláu, má a bor kári lul, kápate kuluk. Ngo a longoi ngorer, ki a tari rumrum singin kán pakpakta muswan er ái Karisito. Má ngo wák a sung ngo a arbin mák boroi lul, uri kángit tatalen á git a kuluk kabin a inngas tari ngo kán pup a kátlán. Ái sár ngo wák kápate boroi lul, ki a arumrumái kán pup er a lulngán. Wák er matananu di mákái a ngoro wák dikte kur palai nihun suri arumrumái sang kabin ákte longoi sápkin tatalen mai lite kálámul. Ngo wák a kila a abulbul suri boroi lul, káksiai nák lu ingai má! Má náng kumur palai nihun nák pál! Auh, wa a táit án rumrum i mátán matananu suri wák er di kumur palai nihun ngo di kur palai, má ngorer a kuluk ngo na lu boroi sang i lul. c Kápate nokwan suri kálámul na pákpákur mai sepen sulu, kabin ái Káláu a longoi kálámul ák ngoro ái sang má a suri sángwái ngisán ái Káláu. Ái sár wák a kuluk ngo na boroi lul, kabin kán ninas a toh tari lain tatalen, má ngorer matananu di para agas kán pup.

d Ái Káláu kápate long pas tekesi kuir tili wák mák longoi káláu mai, kápte. I bungun akaksim, a long pasi kesi kuir tili káláu mák longoi wák mai. Kápate longoi káláu suri kán wák. A longoi wák suri káláu. 10 Má pasi á ngorer a nokwan suri wák na mur i tatalen án boroi lul suri akiláng on ngo ái kán pup a kátlán on. Má bos angelo mul di mákái wák er ngo a agengen tari sang i lalin i kán pup.

11 Mái sár uri kán holhol taru ái Káláu, a aksim diar suri diara artangan arliu i diar. Wák a kis suri tángni káláu, má káláu a kis suri tángni wák. 12 Má ngádáh diar artangan arliu i diar ngoi? Mulán wák a hut tili páplun káláu, má namur bos káláu di páng tili páplun wák. Mái sár bos táit no a aksimi ái Káláu.

13 Má gama hol tangrai besang á gam suri minái. I pákánbung wák a han suri lotu, ngádáh, a nokwan ngo na sung narsá Káláu má kápate boroi lul? 14 Má suri kángit tatalen er git lu liu ngoi, ngádáh? A kuluk ngo káláu na káksiai nihun nák dol ngorer i wák? Auh, kápte! Ngo káláu a dol i nihun ngoro wák, kápate pánpán kuluk má a arumrum kalengnai sang. 15 Má koran má wák a árai nihun ák dol, a mák kuluk ur on má tan kálámul di para agasi, kabin nihun wák ái Káláu ákte longoi uri boroi lul. 16 Mái sár ngo tekes a lala hol on ngo na puai kak worwor suri wák a kila ngo na boroi lul, ngoromin ina para ngoi singin. Gim á bos apostolo kápgimte sormángát suri wák a kila na saliu má kápate boroi lul. Gam lu parai ngo da saliu ngorer, má káp kángim te tatalen ngorer á gim. Má tan boh tám ruruna mul alatung i boh malar, kápdite lu longoi ngorer.

Namnam káián Konom

Mat 26:26-29; Mar 14:22-25; Luk 22:14-20

17 Kesi táit mul ina wor rakrakai suri má inak anokwa gam mai, a ngoromin. Kápate gas i balang mam gam ngo ina para agas gam kabin kamu kesi tatalen án lotu gam lu longoi kápate nokwan! Ngo gam kis talum, kamu tatalen kápate tángni tan tám ruruna uri sál si Káláu suri da mur on, mái sár gamá tokroroi bul i kándi kis. 18  e Mulán táit ina parai si gam a ngoromin. Iakte longrai ngo i pákánbung gam hut talum, gam lu arkipkip i gam má gamá lu purwa gam uri toltolom boh. Iakte longrai ngorer má iak hol on ngo a támin gut. 19 Iau hol on ngo ái Káláu a sormángát i kis arsagil i katbán i gam ngorer suri toh gam má inngas tari ngo ái sinih tili gam a mur muswan i Karisito.

20 Má kesi táit mul suri Namnam káián Konom. Pákánbung gam lu hau talum i kesá pokon suri namnam tiklik uri árngai ngisán ái Konom, gam lu namnam sang, mái sár kamu tatalen kápte a lu árngai ngisán! 21 Ngo kes a mon i áián, kápate lu armona suri gam no gama namnam tiklik. A tubán hol pasi sang ki ák lu namnam sár má kápte a támri turán. Má a ngorer mul suri suir wain, kápgamte lu artabar arliu i gam, má ngorer te di lu ngin má te kápte. Ngorer kes a lala ngin mák bau i on, má ái rung kápdite kip ándi te, di lu matpám. 22 A lala sák taladeng á ngorer! Ngádáh, káp kamu te rum suri gama lu namnam má ngin ái? Kol gam longoi ngorer kápkabin gam hol agengen pasi matananu si Káláu, be? Kol ngádáh, gam nem suri arumrumái rang tur gam er káp ándi te namnam? Ngádáh má sár ina para ngoi si gam? Ina para agas gam, be? Auh, kápte kápte sang!

23 Má inái ina parai suri Namnam káián Konom. Ái Konom sang a para talsai singing má iak bali parai si gam. I libung erei ái Konom Iesu a namnam tiklik mai kán kalilik án aratintin, má i pákánbung er ái Iudas kápate agur tari be, ái Iesu a longoi ngoromin. A top pasi mudán balbal 24 mák sung kári, io ák tibi mák tari si di mák parai ngoromin,

  • “Minái á kápán páplun i iau, má ái á osmapak uri narsán ái Káláu suri asengsegeng i gam. Turpasi onin, gama lu tibi balbal má gamák lu ani suri ngorer gama lu bálbálsa sur iau.”
25  f Má ngo dikte namnam no, a longoi ngorer mul mai kinleh wain mák parai si di ngo,

  • “Kinleh wain minái a akiláng i hutngin kamkabat káián ái Káláu a kápti mai dárang. Turpasi onin, gama lu ngin on má gamák lu bálbálsa sur iau.”
26 Ngorer bosbos pákán no git ani Namnam káián Konom pang i bung ái Konom na kaleng ur main i naul bim, git longoi ngoromin. Ngo git ani matngan balbal er má git ngin tili matngan kinleh er, ngorer git para aposoi kán minat ái Konom. Áá, git para aposoi ngo kán minat er a ekesi hul aliu pas git alari lalin sápkin tatalen má áng kabat kalengna git tiklik mam Káláu.

27  g Má kabin i ngorer, ái sinih a ani balbal ngo a ngin tili kinleh si Konom, na ololoh kuluk. Ngo kán hol a lala kon suri sápkin tatalen má kápate anokwai ninsin, ngorer a inngasi kán hol ngo a tu táit bia sár á páplun ái Konom má dárán mul. 28 Má ngo kálámul a eran suri na ani balbal má na ngin tili kinleh si Konom, na mulán tirtirwa i kán liu. Má ngo a kuluk no, ki na tu namnam sár má na ngin. Mái sár ngo tekesi sápkin tatalen a kis i kán liu, ki na sangar i aposoi si Káláu má nák hol kaleng alari, má namur nák namnam má nák ngin. 29 Má ngo a namnam má ák ngin, má kápate mulán tirwa tumani sang, kálámul er a inngasi kán hol ngo páplun ái Iesu er a mat sur git a tu táit bia sár. Má ngorer a an pasi má nginim pasi rangrangas si Káláu ur on. 30 Marán tili gam di longoi tatalen erei, má ngorer te a takulem i kápán páplun i di má te di sasam má te dikte mat kunán. 31 Má ngo git sang gita tirwa tumani kángit liu má anokwai sápkin ninsi git, ái Káláu kápnate oboi matngan rangrangas ngorer uri git. 32  h Mái sár ngo ái Káláu a arangrangas i git ngorer, a lain táit kabin a anokwa git main, suri kápnate wás pala git namur uri hiru áklis tiklik mam rung kápdite ruruna.

33 Má ngorer, rang buhang, ngo gam hut talum suri namnam tiklik má ani Namnam káián Konom, gama mona te tur gam suri gam no gamák namnam tiklik. 34 Má ngo kes ákte lala ramram, a kuluk ngo na mulán namnam sang i kán malar be, suri na kis monai rung di hut namur suri kis talum. Má ngorer ái Káláu kápnate arangrangas i gam suri sápkin ninas gam lu longoi i pákánbung gam hut talum.

Má a mon i kak te worwor mul ina parai si gam, ái sár koion be. Ina parai sang namur ngo ina hut narsá gam.

Copyright information for `SGZ