a12:2Aba 2:18-19
b12:31Io 4:2-3
d12:111Ko 7:7
e12:121Ko 10:17
f12:13Gal 3:28
h12:28Epe 4:11-12
i12:311Ko 14:1

1 Corinthians 12

Tanián a tari toltolom artabar

Má rang buhang, gam gálta iau mul suri Tanián a Pilpil ngádáh a lu him ngoi. Káp iau te nem ngo gama ngátngát sálán á táit min, iau nem ngo gama talas ur on. a Gam mánán páksi ngo tungu i pákánbung kápgamte ruruna be i Káláu, má bos sápkin tanián dikte lam arong gam suri lotu narsán angagur án káláu kápte liu i di má káp di tini wor. Má bos sápkin tanián er di lam gam uri toltolom sápkin tatalen mul. b Ki ngádáh gama mák ilmi ngoi á kálámul Tanián a Pilpil a mon on má ák worwor mai midán ái Káláu? Má ngádáh gama mánán ngoi ngo kálámul a wor mai sápkin tanián? Iau nem ngo ina atalsai kamu holhol suri táit minái. Tanián a Pilpil kápate lu wor tili ngudun kálámul mák wáng i Iesu. Kápte! Ngo Tanián a Pilpil a wor tili ngudun kálámul, a lu parai lain worwor ngoromin ngo, “Ái Iesu ái á Káláu!” Má kápte kes sang a artálár suri na parai ngorer ngo Tanián a Pilpil kápate kis on.

c A mon á marán toltolom artabar Tanián a Pilpil a tari singin bos tám ruruna, ái sár a but pas tili kes sár á Tanián. A toltolom á talar, má kes sár á Konom a tulsai singin bos tám ruruna. Tan tám ruruna a lite arsagil i kándi tatalen án him, ái sár ngo tukes sár á Káláu a lu tangan di mák arakrakai i di suri long artálár pasi kándi talar.

Má Tanián a Pilpil a tari tan artabar singin bos tám ruruna má ngorer ák inngas tari ngo a kis i di sang. Má a tari bos artabar si di keskeskes suri tángni bos tám ruruna no. A ngoromin.

  • Tanián a tari ur singin te má dik mánán tusi holhol si Káláu má taswai singin matananu.
  • Má ái sár mul á Tanián er a tari singin te dik talas suri midán ái Káláu, má dik atintini matananu suri sál si Káláu.
  • Má Tanián erei a tari singin te má dik ruruna pagas pasi artangan si Káláu.
  • Má ái sár mul a tari singin te bul dik aliu pasi sasam.
  • 10 
  • Má ur singin te sang a tari, má dik longoi tara akiláng mai rakrakai si Káláu,
  • má singin te dik mánán tusi midán ái Káláu má parai singin kálámul,
  • má te mul di arwat suri ilmi Tanián a Pilpil alari sápkin tanián.
  • Má a tari singin te má dik lu wor mai worwor kápdite aratintin on,
  • má singin te dik lu para talsai sálán worwor kápdite aratintin on.
  • 11  d Ngorer marán á toltolom artabar, ái sár a but pas tili kes sár á Tanián. Má a tari singin keskeskesá tám ruruna ngorer i nemnem káián Tanián sang.

    Kes sár ​á kápán páplun ái Karisito ​má a marán i kalkuir

    12  e A tukes sár á kepwen páplun kálámul, mái sár marán i kalkuir on. Má tan kuir erei di him tiklik no uri kes sár á kápán páplun. A ngorer sár mam Karisito. Git tan tám ruruna git tara marán, mái sár gitáte sosopas uri kes sár á kápán páplun, wa kápán páplun ái Karisito sang. 13  f Sinih tili git a kakun Iudáiá ngo a kálámul tili risán, ngo sinih a tám toptop ngo a konom? Git no, kes sár á Tanián ákte siu git uri kes sár á kápán páplun. Mái Káláu ákte tari sár mul á Tanián erei má git no git tam otoi, má ngorer Tanián a kis pagas i bál git.

    14 Gamáte talas má ngo kápán páplun kálámul kápate tukes sár á matngan kuir on, wa a toltolom kalkuir on sang. 15 Ngo keken kálámul na parai ngo, “Kápte ngo iau tili kápán páplun kálámul kabin kápte ngo iau limán,” ngádáh? A támin er ngo kápte? Wa kápte! Keken kálámul erei tili kápán páplun sang. 16 Má ngo talngán kálámul na parai ngo, “Kápte ngo iau tili kápán páplun kálámul kabin kápte ngo iau mátán,” ki ngádáh? A támin er ngo kápte? Na, kápte! Ái mul tili kápán páplun sang. 17 Ngo mát git masik a kis má kápte toltolom kuir mul, ki ngádáh? Aiá gita alongra til ái? Má ngo talngá git masik a kis má kápte toltolom kuir mul, ngádáh gita lu ususum ngoi? 18 Auh, kápte a ngorer! Ái Káláu ákte aksimi tan keskeskesá kuir no uri kápán páplun ngorer sár i kán holhol taru. 19 Má ngo tan kalkuir i páplun ngo da tar uri kesi kuir sár, ngádáh na ngoi? Na tukes sár á kuir masik, má kápte na kápán páplun! 20 Ái sár páplun kálámul a toltolom kalkuir on, má tan toltolom kuir er di sosopas talum uri kesi kápán páplun.

    21 Má ngorer kápate artálár suri mátán kálámul na parai singin limán ngo, “Iakte arwat má! Káp kam te talar á iáu!” Má lul kálámul kápnate parai singin keken ngo, “Iau mata iáu! Káp kam te talar main!” 22 Auh, kápate artálár ngo kesi kuir na parai ngorer singin kesi lite kuir. Ái sár, tan kuir páplun no a mon i kándi talar. Tan kuir páplun er a wekwek imi nárum i kálámul, kándi talar a pakta. Ngo kes tili di a bokoh, na han mat á kálámul! 23 Má tan kuir erei git hol on ngo kápate mák kuluk, git lu oboi mermer on suri na pánpán kuluk sang. Má tan kuir er di utngi ngo punpunma káián kálámul, git lu punam kári mai sulu alari mátán matananu. 24 Ái sár tan kuir páplun i git er a lain mákmák, kápte git lu lala hol on suri bor kári kabin ákte mák kuluk má! Áá, ái Káláu ákte aksimi tan kuir uri kápán páplun kálámul suri tan kuir páplun er a mák kuluk, kápte git lu lala hol on. Mái sár kuir er a wekwek ngo kápate mák kuluk, git lain ololoh kári sang. 25 Ái Káláu ákte longoi ngorer mai kápán páplun kálámul suri tan kalkuir no da lain him tiklik, má tan kuir keskeskes da ololoh arliu kaleng i di, má ngorer kápte kesá kuir na kurtara mai kes. 26 Ngo kesi kuir kápán páplun a rangrang, tan kuir kápán páplun no a áslai. Má ngo kálámul a belbelken kuluknai kesá kuir til on, ki ngorer a tángni tan kalkuir no.

    27  g Má gam á tan tám ruruna no, gam á páplun ái Karisito, má gam no keskeskes gam ngoro toltolom kalkuir i kápán páplun. 28  h Má ngorer á gam, ái Káláu ákte tulsa gam suri gama him i katbán i kán matananu. Ngorer ái Káláu ák tulsai tan pakpakta án lotu ngoromin:

    • mulán tan apostolo,
    • má áruán bos tám arbin,
    • má átuil bos tám aratintin mai pinpidan.
    Ki ák tulsai mul i tan tám artangan ngoromin:

    • kálámul a lu longoi akiláng,
    • má kálámul a lu aliu pasi sasam,
    • má kálámul a lu tangan pasi lite,
    • mái koner a lu mánán i táilnai him,
    • mái koner a arwat suri worwor mai wor kápate aratintin on.
    29 Ngádáh, gam no gam apostolo? Kápte. Te sár di top i him erei. Ki ngádáh, gam no á tám arbin? Auh, kápte. Te tili gam sár di lu arbin. Má ngádáh, gam no tan tám aratintin? Na, kápte. Te sár di kipi matngan him erei. Má te sár di lu longoi bos akiláng, 30 má te sár di kipi tan him ngorer i aliu pasi sasam ngo worwor mai lite wor ngo pukdai lite wor mul. Kápte ngo gam no gam kipi kes sár á matngan artabar suri long artálár pasi him si Káláu. Ái sár, ái Káláu ákte timla arsagil i bos artabar ur singin keskeskesá tám ruruna. 31  i Má ngorer gama lala kákir suri tan artabar er a lu tangan gam no.

    Gita mánán ​i armámna arliu i git

    Má inái ina para tari si gam kesá sál mul suri kiskis a lala kuluk sorliu.

    Copyright information for `SGZ