a14:11Ko 12:31, 14:39
b14:20Epe 4:14
c14:21Ais 28:11-12
d14:23Apo 2:13
e14:24Ioa 16:8
f14:261Ko 12:8-10
g14:291Te 5:21
h14:341Ko 11:3; 1Ti 2:12
i14:371Io 4:6

1 Corinthians 14

Te worwor mul ​​suri artabar káián Tanián

a Gama tiptipar namurwai tatalen án armámna. Má gama lala kákir mul suri gama atur páptai tan artabar káián Tanián a Pilpil. Má artabar na lala pakta uri kamu hol, ái á artabar án mánán tusi midán ái Káláu. Iau parai ngorer si gam kabin ngo tekes na wor mai lite wor kápate aratintin on, mák worwor mai narsán matananu, ngádáh da longra ilmi ngoi? Kápte kes a talas suri worwor er, ái Káláu masik sár a mánán. Kálámul er a wor mai lite wor a parai hol kodong si Káláu er Tanián a Pilpil a tari singin, má ái sang kápate mánán tusi táit a parai. Ngorer a worwor mam Káláu má kápate talas uri narsán sang má uri narsán matananu mul. Mái sár koner a mánán tusi midán ái Káláu mák parai singin matananu mai kándi worwor sang, ái a lu tángni matananu no, má ngorer a adikái kándi holhol suri kándi ruruna na tur dik. Má a arakrakai i di mul suri da murwa pasi kán tatalen ái Karisito, má a abálbál di suri da rakrakai i pákánbung di áslai taun. Kálámul er a wor mai lite worwor a tangan kalengnai sang. Ái sár ái koner a taswai midán ái Káláu, ái a arakrakai i tan tám ruruna no. A lain táit mul suri wor mai lite worwor, ki iak ri sur gam no ngo gama longoi ngorer. Ái sár kak lala riri sang ngo gama kipi artabar án mánán tusi midán ái Káláu má parai singin kálámul. Koner a para tusi midán ái Káláu, kán him er a lala támin táit alari wor mai lite wor kabin a lu tángni marán. Mái koner a wor mai lite wor, kán him a gengen sár si diar ái koner a para tusi kán worwor ái Káláu. Koran má tekes nák han pukdai lite worwor er suri matananu dák talas ur on, ngorer ái mul na arakrakai i tan tám ruruna no.

Má rang buhang, ngo tekesi pákán ina hut má worwor mam gam mai lite wor kápgamte mánán on, ngádáh ina tangan gam ngoi á ngorer? Auh, kápte sang! Mái sár ngo ina wor mai kamu worwor sang, má ina para tusi midán ái Káláu ákte aposoi singing, ngo ina atintin gam mai aratintin sur Káláu, ki erár inak lain tangan gam. A ngorer mul suri tan táit ngorer i hik má belo. Kápte te liu i di, ái sár a artálár suri kálámul na longoi kaungán i di suri worwor talas narsán matananu. Ngo kesi kálámul a mat, má tekes ák irsi belo ngorer i belo án minat, matananu dik talas ur on. Mái sár ngo tekes ák iris bengtai belo má kápate talas i kaungán belo erei, ki matananu da tu longlongra palai sár má ngádáh da mánán on ngoi ngo táit er a tapam hut? A ngoi mul suri tan tám arup. I taul máhán, kabisit a dos i kán arardos suri kektai hik pasi tan tám arup. Ngo na kekta tumani mák talas, ki tan tám arup da eran kuluk má dák hut. Mái sár ngo na tu kekta bengtai, tan tám arup da tu longlongrai sár má kápte da rut talum. Má a ngorer mul sur git onin. Ngo iáu u worwor narsán matananu mai lite wor kápdite mánán on, ki da ngul suri táit u parai, má ngorer u tu worwor sár uri armongoh. 10 Marán á toltolom worwor on á naul bim, má matananu tili keskeskesá worwor erei, di artálár suri worwor arliu i di sang. 11 Ngo tekes a worwor mam iau mai lite worwor, ki káp ina te longra ilmi, má ngorer ái a temes uri narsang, má iau mul iau temes uri narsán. 12 Ki ngorer ina parai ngoromin si gam. Gamáte kákir suri Tanián na tabar gam mai kán tan artabar. A kuluk, mái sár matngan artabar a lala kuluk si di, ái gama lala kákir suri, wa boh matngan artabar erei na lala tángni marán tám ruruna.

13 Má ngorer ngo te tili gam di artálár suri worwor mai lite wor, a kuluk ngo da sung Konom suri Tanián nák tabar di mul dák pukdai sálán worwor di parai. 14 Ngo iau sung mai lite worwor, Tanián a Pilpil a porta i taniang mák apturi worwor ák so tili ngudung, má kak holhol kápate kátlán on má kápate mánán i sálán kak worwor. 15 Má ngorer, ngádáh ina longoi ngoi á iau suri ina tángni matananu? I te pákán sár, ina sung tili taniang mai lite wor. Má i te pákán sang, ina sung mai kak hol suri marán da talas ur on. I te pákán ina saksak tili taniang mai lite wor, má i te pákán sang ina saksak mai kak hol. 16 Má ngo kálámul a para agas Káláu mai lite worwor er matananu kápdite mánán on, má ngo kes alatung a longrai worwor er má kápate longra ilmi, ki ngádáh na sormángát ngoi suri kán ot kuluk á kálámul er a sung? 17 Má kálámul er a wor, a ot kuluk uri narsán ái Káláu mai tara án lain worwor gut, mái sár kápate arakrakai i turán.

18 Iau ot kuluk uri narsán ái Káláu suri Tanián a Pilpil ákte tari singing má iak lala mánán sorliu i gam no suri wor mai lite wor. 19 Ái sár ngo i bung iau kis talum mai tan tám ruruna, iau ri suri ngo táit iau parai narsán matananu da lain talas ur on. Marán i táit iau nem i parai, mái sár ngo iau lala parai dolon wor mai lite worwor sang, má kápte kes a longra ilmi sálán, káp ina te laes á ngorer. Má ngo iau parai aru án kuir worwor sár matananu di mánán on má dik talas ur on, ki erár ák gas i balang.

20  b Rang buhang, koion á kamu holhol na ngoro kalik er a lu nem i marán táit! Ái sár kamu holhol na matuk! Má suri sápkin tatalen sang, gama ngoro goion kalik káp a tini longoi! 21  c Gam hol on gut ngo worwor mai lite wor a támin akiláng sang er ái Káláu a tari singin rung a lala gas i bál mam di. Ngádáh, kápgamte wás pasi worwor er i Buk Tabu a parai ái Konom suri matananu Israel ngo,

“Ina dos palai bos temes án kálámul
má dák worwor narsán kak matananu mai worwor kápte di talas ur on,
mái sár kápdate longra pas iau.”
22 Worwor si Aisaia a parai ngo ái Káláu a arangrangas i matananu Israel mai limán temes a wor mai lite wor, mái sár kápdite longra pasi má tapriu má tang uri narsá Káláu. A talas ngo pákánbung di longrai lite worwor i katbán i di, kápte ngo pákánbung a gasgas i bál ái Káláu mam di. Ái sár a inngas tari kán nagogon uri narsá rung di abulbul suri ruruna. Má onin mul lite worwor a akiláng uri narsá rung kápdite ruruna, má kápte uri rung di ruruna. Mái sár artabar án para tusi midán ái Káláu, ái á akiláng uri narsá rung di ruruna ngo ái Káláu a kis i katbán i di.

23  d Má rang buhang, iau nem suri gama talas uri artabar na lala tángni marán. Ngo tan tám ruruna di kis talum má ngo di no di worwor mai lite wor, mái rung kápdite ruruna ngo rung a tigán i kándi mánán suri táit erei, ngo ding kusak tálángnai má dik mákái ngorer, wa da parai gut si di ngo, “Gam ngul á gam!” 24  e Mái sár ngo tan tám ruruna di kis talum má di no di para tusi midán ái Káláu mai worwor tilatung sang, má ngo rung er di kusak má dik mákái ngorer, ngádáh? Pinpidan erei di longrai na kusak uri bál di má nák tokoi nit di, má kándi hol na talas ngo dikte longoi sápkin. Má pinpidan erei na nagogon i di, 25 má da mák ilmi ngo tan táit er i bál di a punpunam tungu, onin ákte tur talas. Má ngorer da kis án dirtapul má dák lotu uri narsán ái Káláu, má da lu parai ngo, “A támin ngo ái Káláu minái i narsá gam!”

Ngádáh gama lotu ngoi?

26  f Má rang buhang, dánih a nokwan suri gama longoi i pákánbung gam hut talum suri lotu? A ngoromin. A kuluk ngo keskeskes na longoi kán talar i pákánbung án lotu. Tanián na sak tari saksak singin tekes, má tekes sang na tám aratintin uri pinpidan, má tekes na tangan gam mai para talsai midán ái Káláu, má tekes mul na wor mai lite wor, má tekes na pukdai worwor erei. Má tan táit no gam longoi i pákánbung án kis talum, gama longoi suri arakrakai i tan tám ruruna. 27 Má ngorer ngo tekes na worwor mai lite wor, a kuluk ngo te na ru ngo te na tul sár da longoi ngorer, má koion di no da worwor i kes sár á pákánbung. Da worwor armuri sang má tekes na kis suri pukdai worwor er di parai. 28 Má ngo kápte kes a kis suri pukdai worwor erei, ki ngorer rung da worwor mai lite wor, koion da kip auti wor er i pákánbung án kis talum. Da tu kis pau sár má da hol kodongnai worwor er ami bál di, má di mam Káláu masik da lu worwor.

29  g Má suri rung er di mánán tusi midán ái Káláu má di parai singin kálámul, na ngoromin. Te na ru ngo na tul da worwor, má tan lite da hol tangrai má nánwái worwor erei ngo a támin ngo kápte. 30 Má ngo kes kán tu worwor besang mai midán ái Káláu, má tekes mul tili di di kis iatung a kipi mul i midán ái Káláu, ki ngorer kono mulán na aunges tili kán worwor suri kono áruán nák worwor bul. 31 Iau parai ngorer kabin a artálár sur gam no gama kipi midán ái Káláu má gama lu kip auti uri narsá gam iatung, mái sár gama ararmuri mai kamu wor suri gam no gama kip aratintin til on má suri na arakrakai i gam. 32 Má koion gama hol on ngo kálámul a kipi midán ái Káláu na tu sangar i kip auti sang. Kápte. Na kis monai pákánbung artálár ngo ái bul na wor, ki nák worwor má. Ái Káláu na tángni kálámul er suri kálámul na kátlán sang i pákánbung er na worwor na káp arngaus i kis talum erei, 33 kabin ái Káláu kápate nem i git ngo gita arngaus siari. Auh, i pákánbung git kis talum, gita mur sang i sál a matau.

Má i pákánbung gam kis talum, gama longoi tatalen ngorer di lu mur on i boh tám ruruna mul i tan lite malar.
34  h Ngorer suri tan wák, da kis pau sár i bung gama kis talum kabin kápate nokwan ngo da worwor. Ái sár da kis i lalin kándi tan pup ngorer a parai ái Moses er i Buk Tabu. 35 Má ngo wák a nem suri mánán pasi táit tili kis talum, kápnate parai i pákánbung án kis talum sang. Ngo diar mokson masik diaráte kaleng uri kándiar rum, ki wák na gátna kán pup, má ái na para talsai singin. Má ngo kápdate longoi ngorer á tan wák, wa táit án rumrum uri narsá gam no á bos tám ruruna. 36 Worwor minái iakte bit gam on a uri tangan gam suri kamu kis talum na rut kuluk. Má ngo gam matai má gamá parai ngo gama tu mur sár i kamu nemnem sang, ngorer ina gálta gam ngoromin. Gam hol on ngo gam sinih? Á gam gut á matananu er gam tangkabin arbin mai midán ái Káláu má ngorer gam artálár suri para talsai sálán si gim? Kol ngádáh, gam masik sár gam longrai pinpidan si Káláu má gamá alsai ur si gim á matananu? Auh, kápte sang!

37  i Ngo tekes alatung i katbán i gam a hol on ngo Tanián ákte tari singin mák mánán tusi midán ái Káláu, ngo ákte atur páptai kesi artabar mul singin Tanián, ki a kuluk. Má ngo a támin ngo artabar káián Tanián a kis on, ngorer na mák ilmi ngoromin mul ngo worwor min iau siri narsá gam, wa arardos muswan káián ái Konom. 38 Mái sár ngo tekes a tustuswai kak worwor min má kápate alongra singing, ki ngorer gam bul koion gama ruruna i táit na parai. Káksiai, gama tu mák atri sár mai!

39 Má ngorer, rang buhang, ina parai ngoromin si gam. Gama lala kákir suri Tanián na tari si gam á artabar án mánán tusi midán ái Káláu má parai singin kálámul. Má ngo te tili gam di nem i worwor mai lite wor, koion gama tur kalar di, gama káksia di sár dák worwor. 40 Mái sár bos táit gama longoi i pákánbung án kis talum, gama lain tahngai suri nák rut kuluk má gama káp arngaus siari i pákánbung er.

Copyright information for `SGZ