a15:3Ais 53:5-12
b15:4Mat 12:40; Apo 2:24-32
c15:5Mat 28:16-17; Luk 24:34
d15:7Apo 1:3-4
e15:8Apo 9:3-6
f15:9Epe 3:8; 1Ti 1:15
g15:102Ko 11:23
i15:231Te 4:16; Apa 20:5
j15:25Mat 22:44
k15:26Apa 20:14
l15:27Sak 8:6
n15:32Ais 22:13
o15:36-37Ioa 12:24
p15:43Pil 3:20-21
q15:45Tgk 2:7
r15:51-52Mat 24:31; 1Te 4:15-17
s15:532Ko 5:4
t15:54Ais 25:8
u15:55Ose 13:14

1 Corinthians 15

Apaptur kaleng si Karisito

Má rang buhang, iau nem i apálsa gam suri gamák lain talas uri lain arbin. Ái sár á lain arbin er iau arbin mai tungu iau mulán hut narsá gam, má gamá ruruna on, má gamá kipi áng kábutkis i kamu ruruna. Má lain arbin erei, ái sár gama ruruna pagas on suri ái Káláu na aliu pas gam. Mái sár gama ruruna i ngorer sang iakte arbin mai narsá gam, má koion gama teleh uri tekesi angagur án worwor na káp má gamák ruruna bia!

a Longra timani! Iakte alsai arbin uri narsá gam er ái Konom ákte bit iau on. Má arbin er, ái a támin táit muswan má a kábutkis no i tan táit suri kángit ruruna. A ngoromin. Ái Karisito a mat suri hul aliu pas git alari kángit sápkin tatalen ngorer i Buk Tabu ákte para táilnai ngo na ngoi. b Má te kálámul di kip pasi páplun má dik tahun palai, má i átuil bung ái Káláu a salapturi ngorer i Buk Tabu a para táilnai. c Má ngo ákte salaptur kaleng má, namur a tur soura singin marán. A tákwái soura sang si Petero mák inngasi páplun singin ngo ákte liu kaleng, má namur a arinngas singin kán sángul mai aru á kalik án aratintin. Má namur mul, i kes sár á pákánbung a arinngas singin marán sorliwi alim i mar á tám ruruna. Marán tili di di liu besang onin, mái sár te dikte mat má. d Io, namurwai tur soura er, ák arinngas má bul si Iakobo, má namur mul singin tan apostolo no.

e Má iau sang á áwáwat on a tur soura singing. A ngorer i wák a tián a káhái natun má kán pákánbung kápte be a arwat suri na páng, má a táit án sodar singin wák er. A ngorer mam iau, ái Iesu a tur soura singing má iak sodar. f A támin ngo iau kes tili di á bos apostolo. Ái sár iau pulus iau sang ngo iau gengen i lalin bos apostolo no, kabin tungu iau lu arangrangas i matananu si Káláu, ái rung er di ruruna i Karisito. Kápte iau lain kálámul artálár suri da utung iau ngo iau apostolo, 10  g ái sár ái Káláu a kuluk mam iau ngorer ákte tangan iau pasi iak lite kálámul má. Má kán lain artangan uri narsang kápte iau era on, wa iau langan mai kán talar! A támin ngo gim á bos apostolo gim no gim him, mái sár á iau sang iau lala songsong sorliu di no. Má kápte iau longoi him er mai minging masik, kápte. Ái Káláu sang a tangan iau má iak lu him mai kán rakrakai. 11 Má kápte te wor suri sinih a arbin narsá gam. Ngo iau iau arbin, ngo bos apostolo di arbin narsá gam, a tukes sár á pinpidan gim lu arbin mai i bos malar no má singin matananu no gim lu arbin narsá di. Má ái sár á pinpidan gamá ruruna on.

Kángit apaptur kaleng tili minat

12 Gam talas ngo midán ái Káláu a parai ngo ái Karisito ákte aptur kaleng alari minat. Ki ngádáh a ngoi á te kálámul tili katbán i gam er dik parai ngo tan kálámul dikte mat kápdate liu kaleng mul? 13 Ngo worwor er a lengwen ngo kápte te apaptur kaleng tili minat, ki a sálán ngo ái Karisito mul kápate liu kaleng tili minat. 14 Má koran ngo ái Karisito kápate aptur kaleng tili minat sang, ki a sálán ngo pinpidan gim arbin mai sur Karisito a kápte kábutkis on, má a sálán mul ngo kamu ruruna a wáráh. 15 Má a ngoro minái mul. Ngo kápte te apaptur kaleng, ki na han artálár mam gim i bos apostolo ngo gim angagur mai táit gim parai sur Káláu. Gimáte parai sang ngo ái Káláu a aptur kalengna Karisito alari minat. Ái sár ngo kápte te apaptur kaleng tili minat, ki ngorer ái Karisito mul kápate aptur. 17 Má ngo ái Karisito kápate aptur kaleng, ngorer kamu ruruna a tu wáráh sár, má ái Karisito kápte be a sáras pas gam alari kamu sápkin tatalen. 18 Má ngo kápte te aptur kaleng, ki ngorer rung er di ruruna i Karisito má dikte mat, dikte sák má, má da hiru áklis sang! 19 Má git mul gita sák ngo kápte te aptur kaleng kabin erei gita mat, kápnate mon i te artangan i pákánbung er. Má ngo kápte te artangan namur, ki a sálán ngo ái Karisito a tu tangan git i liu minái masik, má ngorer matananu da ot keskam si git kabin ákte wáráh á kángit ruruna.

20 Ái sár kápte a ngorer, kabin ái Karisito ákte aptur kaleng alari minat má kán tu liu sang onin! Má ái á mulán wán ái Káláu a salapturi tili minat má kápnate mat mul. Má kabin i ngorer, git mánán ngo matananu no si Káláu er di mat, da liu kaleng mul. 21  h Aru á kálámul, má diar tur suri rang kopkom i diar. Kono mulán a longoi sápkin, má ngorer ák talka pasi minat ák duk i git no. Má kono áruán kápte te sápkin on. Má i pákánbung a mat mák liu kaleng mul, ngorer ák talkai liu kaleng ák duk i rang kopkom on. 22 Ái Adam kápate taram i Káláu mák mat, ki ák tok tari sit uri git á rang buhán má giták mat mul. Ái sár ái Karisito a taram i Káláu mai kán kunlán liu má kán minat mul, má ngorer ák talkai liu kaleng uri narsán rang buhán sang, má di mul da liu kaleng alari minat. 23  i Mái sár ái Káláu ákte put páksi pákánbung singin keskeskes suri da liu kaleng. Ái Karisito á tungu, ái á mulán wán má ákte liu kaleng má. Má namur ngo ái Karisito na elkalengleng ur main i bim, ki git káián gita liu kaleng i pákánbung erei.

24 Má gita liu kaleng ngorer, ki namur i kurtángsin bung má. Mulán táit ái Karisito na suka bámiai bos pakpakta mái rung no a mon i kándi rakrakai. Má ngo ákte arah noi bos him erei, io ái sang má na sara tari tan táit no er ur si Káláu Kákán. 25  j A ngoromin. Ái Karisito na kis án kabisit arwat mai bung ái Káláu na suka bámiai kán tan kurtara no uri lalin keken ái Karisito. 26  k Má ngo ákte suka bámia noi kán tan kurtara, na tu hol sár má i kesá kurtara. Má kurtara er, ái minat sang. Na be amosrahi má, ki ákte wat. 27  l A kabin ngoromin. Buk Tabu a parai ngo, “Ái Káláu ákte rusan tari naul matmatngan pokon no uri lalin keken,” má sálán ngo ‘lalin keken ái Karisito’. A támin tan táit no ái Karisito na kátlán, ái sár a talas ngo ái Karisito sang kápte na kátlán i Káláu Kákán. Kápte sang! Kabin ái Káláu ái koner a rusan tari tan táit no uri lalin i Natun. 28 Mái sár i bung ngo tan táit no ákte kis i lalin i Natun, ái Natun na bál tari sang uri lalin i Koner ákte rusan tari tan táit no singin. Má pasi á ngorer, ái Káláu sang na kátlán i naul matmatngan pokon má bos táit no.

29 Má dánih suri tatalen er te tili gam di longoi er di siwi kálámul a liu besang i arlih si koner a ruruna má ákte mat, má kápte a kipi arsiu? Ngo kápte te apaptur kaleng alari minat, ki dánih á sálán á tatalen erei gam mur on? Git talas ngo a sálán ngoromin. Tatalen er gam mur on a inngasi kamu ruruna ngo kálámul er ákte mat, na liu kaleng mul. 30  m Gim á bos apostolo gim lu arbin narsán tan kálámul di matai kángim arbin má dik nem suri arangrangas i gim. Má dánih á sálán kángim tatalen ngorer? A sálán ngo gim káksiai kángim liu kabin gim ruruna ngo gima aptur kaleng namur. 31 Gam mánán ngo a támin ngo a lala gasgas i balang sur gam kabin gam káián ái kángit Konom Iesu Karisito. Má a támin mul, rang buhang, ngo bosbos bung iau tur i risán tarang án minat kabin i rung er di matai kak arbin! 32  n Wa tan langwán tomos til Epeso, onin iau tungai arup mam di! Má ngo a mon sár i liu minái masik má kápte te liu namur, ki dánih á sálán á kak risgos ngorer? A sálán sang ngo káksiai iau han pátum i minat, a mon á apaptur kaleng namur ina liu on. Má ngo kápte te apaptur kaleng, ki gita mur i kamu arabitbit er a parai ngo gita lu ngin má namnam sang, kabin latiu sár má gita lu mat!

33 Auh, koion na arnáh i kamu hol ngoro ngul suri longra pasi angagur káián tekes! Gama hol pasi kesá kamu arabitbit mul er a parai ngo, “Ngo una saliu tiklik mai tan sápkin kálámul, da tokroroi sang i lain ninsim!” 34 Ai! Gama ilang kaleng uri holhol a nokwan má táu alari sápkin tatalen! Te tili gam gam ngul be suri nemnem si Káláu, má gam merok suri gama kip mánán ur on. Má inái iau wor uri gam suri gama rumrum kunán táit erei!

Ngádáh na ngoi ​á páplun i git?

35 Má te da gátna ngo, “Ngo rung dikte mat, ngádáh da liu kaleng ngoi? Má páplun i di, ngádáh na ngoi?” 36  o Suri dáh gam ngul suri táit min? Mákái! Gam mánán sang i pákánbung gam soi taial. I pákánbung erei, kápgamte lu soi kopkobon er gam isra palai, kápte. Gam lu soi sang i taial kauna. Gamá lu kas tahni ngorer á taial i inbul ngo kaukau, ki ngádáh? Káp melek sár ák lu soai kopkobon mák oboi wán, be? Auh, kápte! Gam kas tahni sang, ki ák mulán sangin má namur áng kopkom kaleng. Má ngo ákte isi tukul, a oboi wán a lite alari taial er gam soi. 38 Ái Káláu ákte aksimi keskeskesá namnam. Má ngo git soi namnam, na maras má nák oboi wán ngorer i páplun ái Káláu ákte hol on ngo na ngoi sang. 39 Má kesi tohtohpas mul mai tan táit di liu i naul bim. Tan táit tili naul bim kápate kesá matngan kápán páplun i di, a toltolom sang. Kálámul kesá matngan kápán páplun, má ololas kesá matngan mul. Bos man sang a lite má isu mul. 40 Má a mon á táit a kis mamuni armongoh má táit a kis main i naul bim, má a lite arsagil mul á pánpán uri diar. Bos táit a kis mamuni armongoh, kándi mermer a kesi matngan. Má bos táit main i naul bim, kándi mermer a kesi matngan sang. 41 Mermer kán nas kesi matngan. Má kalang mul a mon i kán mermer, má a lite alari mermer kán nas. Má bos mátmátiah mul kándi mermer a lite. Má keskeskesá mátmátiah di lite arsagil, kes a mon i kán mermer sang a lite alari mermer káián kes.

42 Má na ngoi mul i pákánbung na aptur kaleng i kápán páplun alari minat. Ngo git tahni páplun kálámul, na beseng má nák sangin. Mái sár i pákánbung páplun kálámul er na aptur kaleng, na lite má kápnate sák. 43  p I pákánbung git tahni kálámul, páplun a mák silar mák takulem. Má i bung na aptur kaleng, na aptur mai páplun a tuan alal má na taba mingin. 44 A mon á páplun naul bim má a mon á páplun naul bát mul. I pákánbung git tahni kálámul, git tahni páplun naul bim. Mái sár namur i bung na aptur kaleng, na aptur mai páplun naul bát. 45  q Buk Tabu a parai ngo, “Mulán kálámul ái Káláu a longoi, ái koner si Adam, ái Káláu a hus tari kihkih ur singin mák liu.” Má git pupun sit pasi matngan liu káián mulán Adam. Mái sár a mon i áruán Adam mul, ái koner si Karisito sang. Mái rung di káián ái áruán Adam, di pupun sit pasi kán matngan liu mul er a tari i Tanián sang. 46 Má páplun i git ái Káláu a mulán tari kápate arwat suri gita liu mai ami bát, kápte. A longoi mulán kápán páplun i git ngorer uri liu án naul bim sár, má namur ái na tari si git á matngan páplun a artálár suri liu ami bát. 47 Ái Káláu a longoi mulán kálámul mai bim, má ngorer ái tili bim sár. Má áruán kálámul, ái tilamuni bát. 48 Rung er di pupun sit i kálámul tili bim, kápán páplun i di a ngoro kápán páplun kálámul er. Mái rung di káián ái Koner páplun tilami bát, di mul da kipi matngan páplun ngorer. 49 Má na ngoi mul mam git. Onin git kis i kápán páplun ngoro páplun kálámul tili bim, mái sár namur gita oboi bul i páplun ngoro kálámul tilami bát.

50 Rang buhang, iau parai si gam ngoromin. Páplun kálámul tili naul bim kápate arwat suri na lu kis i lolsit si Káláu. Má matngan páplun er a lu mat mák lu sangin, kápnate lu kis i pokon kápte te táit na morot ái. 51  r Longra timani! Onin ina kip auti táit ái Káláu a punmai tungu. Te tili git á tan tám ruruna kápdate mat besang má dák mák Iesu na kaleng. Má ngo na hut i bung erei, páplun i git no na arkeles. 52 I án mudán pákánbung sáksák ngorer i mátán kálámul a piskut, tan táit minái na tapam hut. Angelo na husi taur uri akiláng ngo kurtángsin bung ákte hut má, má na akiláng mul suri tan minatin kálámul di ruruna, da aptur mai hutngin páplun i di. Má git á bos tám ruruna git liu besang, na arkeles i páplun i git mul. 53  s Na ngorer sang kabin na kelsen má i páplun i git er a lu mat mák lu sangin uri matngan páplun na kis áklis. 54  t Má i bung páplun i git ákte arkeles uri páplun na kis áklis, ki a sálán ngo ákte hut muswan á táit er a parai i Buk Tabu ngo,

“Ái Káláu ákte ekesi amosrah palai minat!”
55  u Ki erár gita parai mul ngo,

“Minat, káp una te up sorliu gim mul!
Má kam rakrakai er u lu dung kusi kángim liu mai, ákte rah!”
56  v Nagogon si Káláu a inngas tari singin matananu ngo dikte longoi sápkin, má a mon i kán rakrakai mul suri na oboi rangrangas án minat uri di. Má matananu di mátut suri mat kabin di matai ngo ái Káláu na arangrangas i di suri sápkin dikte longoi. 57 Mái sár kángit Konom Iesu Karisito ákte hul pas git alari kángit sápkin tatalen, má ngorer ákte suka bámiai sápkin má minat mul. Ki gita para agas Káláu kabin kápte kesi táit a mon i kán rakrakai ngo na dung kusi kángit liu mul!

58 Má pasi á ngorer, lain rang buhang, gama katkatang kuluk i kamu ruruna, má koion gama alongra singin tekes na mák lam arong gam uri lite sál. Ái sár, gama tar kunlai kamu liu uri him si Konom, kabin gam mánán ngo kamu songsong uri kán him na mon sang i lain wán.

Copyright information for `SGZ