a6:2Apa 20:4
b6:9-10Gal 5:19-21; Epe 5:5; Apa 22:15
c6:11Tit 3:3-7
d6:121Ko 10:23
e6:131Te 4:3-5
g6:15-16Mat 19:5; Epe 5:30
h6:17Ioa 17:21-23;
i6:201Ko 7:23; 1Pe 1:18-19

1 Corinthians 6

Tám ruruna ​koion na nagogon i turán

Má kes bul á taun erei i katbán i gam ina parai, a ngoromin. Ngo tekes tili gam á tan tám ruruna a arkipkip mai kesi tám ruruna sang, suri dáh diara kipi táit er uri narsán tám nagogon kápate ruruna? Tatalen kán ngul á ngorer! Ngo aru tám ruruna diar arkipkip, ki diara kipi uri narsán tan tám ruruna má arlah on suri dák mákái má dák anokwai si diar. a Ngádáh, kápgamte mánán ngo namur tan tám ruruna da kis tiklik mam Karisito má dák lu nagogon i matananu tili naul bim? A támin! Má ngo gam arwat suri gama longoi tilik him ngorer, ki ngádáh, kápgamte artálár suri gama anokwai tan gengen táit tili katbán i gam main i bim? Gamáte talas ngo tan tám ruruna da nagogon i boh angelo namur. Má ngo gam arwat suri gama nagogon i boh angelo namur, ngorer gam arwat suri anokwai tan táit arliu i gam i liu minái. Ngo a mon i arngangar arliu i gam á tan tám ruruna, suri dáh gam sormángát pas koner kápte a ruruna suri na nagogon i kamu kis sáksák? Iau parai ngorer uri gam suri gamák rumrum kunán tatalen erei gam lu longoi. Ngádáh, kápte kes iatung i katbán i gam a arwat suri na anokwai kamu kis sáksák? A mon gut, ái sár kápte gam kipi táit erei ur singin. Mái sár gamá kipi bul ur singin tám nagogon kápate ruruna suri longrai kamu arngangar arliu i gam á tan tám ruruna, má suri anokwai.

Áá, a mon i kamu kis sáksák kápgamte lu anokwai arliu i gam sang, má kamu ninas erei a inngas tari ngo gamáte puplir má tili tatalen a kuluk er tan tám ruruna ngo da mur on. Má ngorer ngo di rasi kamu táit, kái gama tang mai ur singin tám nagogon kápate ruruna. Gama tu káksiai sár. Má ngo di long bengta gam, a kuluk ngo gama tu kis pau sár má koion á kipi uri narsán kálámul kápate ruruna. Kápate kuluk ngo di longoi sápkin tatalen ngorer mam gam, mái sár a lala sák taladeng ngo gama kipi narsán tám nagogon kápte a ruruna suri na anokwai. Áá, gam lu sámtur i mátán táil bos tám nagogon kápdite ruruna má gamá lu atiutiwi tan kálámul suri bos sápkin tatalen di longoi narsá gam. Má á gam sang mul, gam lu rasi táit kápte ngo kamu má gam lu long bengtai tan lite. Matngan ngorer a sák, mái sár gam lu longoi ngorer narsán rang tur gam mul, ái rung er gam no gam ruruna i Karisito. Má kamu tatalen er a lala sák taladeng.

b Má a támin sang á minái, ngo rung kándi ninas a mur i sápkin sál, kápte da kusak uri lolsit si Káláu ami bát. Koion gama agur tar gam. Ái rung di lu longoi sápkin, kápdate kusak uri narsán ái Káláu. Matngan kálámul erei kápnate kusak a lu longoi sápkin tatalen ngoromin:

  • a lu ararit mai wák kápte ngo kán wák,
  • ngo a lu lotu uri narsán tan angagur án káláu,
  • ngo kálámul a lu bop mai wák káián lite ngo wák a lu bop mai kálámul kápte ngo kán pup,
  • ngo a lu hom sáksák káláu mai káláu má wák mai wák,
10  ngo a lu siksikip, ngo a lu lala kon suri táit káián lite, ngo taba kán ngin, ngo a lu perek mai sápkin ngudun, ngo a lu ubi kálámul suri rasi kán tan táit. Matngan kálámul erei kápnate kusak uri lolsit si Káláu. 11  c Má tungu te tili gam di lu longoi tan matngan tatalen ngorer, ái sár onin kápte. Kápte gam ngorer onin kabin ái Káláu ákte apilpil pasi taniá gam, má ákte timan pas gam gamá kes mam Káláu sang má gamá nokwan uri mátán. Ái Káláu a longoi ngorer mam gam kabin ái Konom Iesu Karisito a mat suri sáras pas gam, má ngorer ái kángit Káláu a tarwai Tanián ák akulukna gam ngorer.

Gita para agas Káláu mai kápán páplun i git

12  d Tungu iau parai si gam ngo, “Iakte sengsegeng! Tan táit no a arwat ngo ina longoi.” A támin á erei, ái sár te táit kápte a kuluk uri kak liu má kápte a tangan iau. Tan táit no a arwat ngo ina longoi, ái sár nemnem tili kápán páplun kápate nokwan ngo na kátlán i iau. 13  e Má te tili gam a lite i kándi hol má da parai arabitbit ngoromin ngo, “Bál git a uri namnam, má namnam a uri bál git.” Má kesá sálán mul á arabitbit er ngo páplun kálámul a uri araturán sara. A támin er suri namnam má bál kálámul, ái sár inái iau parai si gam ngo ur namur him káián bál kálámul má namnam mul na rah. Má iau parai mul ngo kápán páplun kálámul kápte a ngorer, kápte a uri araturán sara. Kápán páplun i git káián ái Konom sang uri kán him, mái Konom a kis suri na ololoh on. 14  f Má kápán páplun kálámul, ái Káláu na aptur kalengnai mai kán rakrakai alari minat ngorer a aptur kalengna Iesu Karisito tungu.

15  g Ngádáh, kápgamte mánán ngo gam no keskeskes gam tukes mam Karisito, má git no á tan tám ruruna git á bos kalkuir kápán páplun ái Karisito sang? Ngo kálámul a bop tiklik mai wák án sál, kápán páplun kálámul má kápán páplun wák a ngoro kes sár á kápán páplun. A ngorer a parai i Buk Tabu ngoromin, “Ngo wák má kálámul diar bop tiklik, ki diar tukes sár.” Ki ngádáh? Ina long pasi kesi kuir kápán páplun i Karisito suri nák turán páplun wák án sál? Kápte, kápte sang! 17  h Má ngo kes a bál tari sang ur káián ái Konom, ngorer tanián kálámul er a tukes sár mai Tanián ái Konom.

18 Má ngorer iau lala wor rakrakai ur si gam ngo gama lu táu tepák alari tatalen án ararit sara. Ngo kes a longoi sápkin tatalen ngorer i siksikip ngo wáng, kán tatalen erei a tari tabureng uri lite kálámul, mái sár kápate long sáksáknai kápán páplun kálámul a longoi sápkin. Ái sár ngo kes na bop mai wák kápte ngo káián, kán tatalen erei a tubán asáksáknai kápán páplun sang. 19 Ngádáh, kápte gam talas be suri kápán páplun i gam? Kápán páplun i gam a ngorer i rum a lu kis on á Tanián a Pilpil. Ái Káláu ákte tarwai Tanián má a kis i gam. Má ngorer kápán páplun i gam kápte ngo kamu, káián sang ái Káláu. 20  i A kabin ái Káláu ákte hul pas gam mai lala arul, wa Natun sang. Má ngorer gama ololoh kuluk suri gama lu sángwái ngisán ái Káláu mai ninsin kápán páplun i gam.

Copyright information for `SGZ