a8:1Apo 15:29
b8:2Gal 6:3
c8:4Nag 4:39, 6:4; Gal 4:8
d8:6Epe 4:5, 6

1 Corinthians 8

Argálta suri namnam ​káián angagur án káláu

a Má kesi argálta mul gam gálta iau suri a ngoromin. Ngádáh suri namnam di lu artabar mai uri narsán tan angagur án káláu, má namur di lu ani mul? A kuluk ngo gita ani ngo kápte? Má rang buhang, git mánán ngo tan tám ruruna di talas uri táit tan lite kálámul kápdite mánán on. Kángit mánán a kuluk, ái sár armámna a lala kuluk i diar. Ngo ina longoi táit mai kak mánán sár, ki ina apakta pas iau masik. Má ngo ina longoi táit mai armámna, ngorer ina tángni tan tám ruruna suri di mul da rakrakai. b Ngo kes ákte hol on ngo ákte mánán no suri kesi táit, ki ngorer a inngasi ngo kápate mánán kuluk ngorer a hol on. Ái sár ngo kesi kálámul a mámna muswan i Káláu, ki ninsin na inngas tari armámna uri narsán rang táir. Mái Káláu a mánán muswan i kálámul er mák gas i bál mai.

c Má ngorer suri namnam di lu artabar mai uri narsán angagur án káláu, a ngoromin. Git mánán ngo matngan káláu er, kápte ngo a Káláu muswan. Má git mánán mul ngo kes sár á Káláu má ái masik sár. A mon sang á matngan káláu til mamuni armongoh má til main i bim mul, má a támin ngo te di lu ruruna uri narsán tan tánráu má tan kulahin. d Ái sár uri kángit hol á git, tukes sár á Káláu Kák git er a aksimi bos táit no i naul matmatngan pokon, má a obop git ur káián sang. Má kes sár á Konom mul, ái Iesu Karisito, koner ái Káláu a tarwai suri aksimi tan táit no má suri tari liu si git.

Má te tám ruruna kápte be di talas suri táit minái. Á di, a tur i kándi hol on á tatalen án namnam er kabin dikte lu longoi á tungu er kápte be di ruruna. Má onin di hol on ngo di longoi sápkin i pákánbung di ani matngan namnam er, kabin uri kándi hol, namnam er káián angagur án káláu sár. Kápte a tumran i kándi hol suri da ani, má i pákánbung di ani sang, kándi hol a parai si di ngo di longoi sápkin má ngorer dik áslai rumrum. Mái sár namnam kápte na talka pátum git uri narsán ái Káláu. Ngo git ani namnam dikte artabar mai, namnam er kápate akulukna git i mátán ái Káláu. Má ngo git álai á matngan namnam er, kápate tangan git mul. Káksiai ngo gita namnam on ngo koion gita namnam on, a tukesi matngan sár!

e Gam lala mánán ngo gamáte sengsegeng má alari nagogon suri namnam. Ái sár te tili gam kápte be a tumran i kándi holhol suri namnam. Má ngorer gama ololoh kuluk suri ninsi gam na káp talka pas di má da káp mák pasi táit gam longoi má dik mur on, mái sár uri kándi hol á di, a sák má di longoi sápkin. 10 Ngo iáu u mánán kuluk suri namnam erei, má u han uri pokon án artabar uri narsán angagur án káláu má uk lu namnam ái. Má namur ák lu hanhan á kesi tám ruruna kápte be a tumran i kán hol má ák mák iáu u namnam. Ngádáh? Kálámul er kápate rakrakai na mák iáu u namnam, ki ái mul na mur i kam tatalen má nák namnam iatung. 11  f Má ngorer ái koner kápate rakrakai na longoi táit kán hol a parai singin ngo a sák, má kálámul a mat suri ái Karisito ukte lam bengtai mai kam mánán. 12 Ngo u lam bengta tárim ngorer, ukte longoi sápkin uri narsán. Má kápte u sirngi uri narsá tárim masik, wa u sirngi sápkin uri narsán ái Karisito mul. Má sápkin u longoi a ngoromin. I pákánbung kápte be a rakai i kán hol, á iáu u puári kán hol ák ru, má namur kápnate arwat suri hol tangrai táit a kuluk alari táit a sák. 13  g A támin iau artálár suri ani á matngan namnam er, ái sár kápate kuluk ngo ina lam bengtai táring nák pur uri sápkin. Má ngorer ngo táit iau ani a lam tari táring uri sápkin, ki kápte sang ina bali ani á matngan namnam er!

Copyright information for `SGZ