a9:1Apo 22:17-18, 26:16; 1Ko 15:8-9
b9:22Ko 3:2-3
c9:4Luk 10:8
d9:9Nag 25:4; 1Ti 5:18
e9:102Ti 2:6
g9:12Apo 20:34; 2Ko 11:9
h9:13Nag 18:1-3
i9:14Mat 10:10; Gal 6:6
j9:16Ier 20:9
k9:20Apo 21:20-26
l9:222Ko 11:29
m9:25Pil 3:14; 2Ti 2:4-5, 4:7-8

1 Corinthians 9

Talar má nokwan ​káián bos apostolo

a Ngádáh, káp iau te sengsegeng suri ina mur i kak nemnem sang? Ngo ngádáh, kápte iau apostolo? A támin muswan ngo iau kes tili di á tan apostolo kabin iau mák Iesu kángit Konom mai aru i matang ngo ákte aptur kaleng alari minat, má kabin á gam erei á bos wán tili kak him sur Káláu. b Te kálámul kápdite hol on ngo ái Karisito a tarwa pala iau suri ina him án apostolo. Mái sár á gam sang gam talas ngo a tarwa iau. Má gam talas ngorer kabin kamu ruruna a inngas tari ngo kak him án apostolo sur Konom a támin muswan.

Má ngoromin iau kos kalengna di ngoi ái rung er di kot pua iau. c Ái Káláu ákte tarwa pala iau suri ina han mai lain arbin narsá gam. Má ngorer a nokwan ngo gam sang gama tangan iau mai namnam má dan, be? Má a artálár mul ngo na mon i kak tekesi wák a ruruna suri na han tiklik mam iau má na tangan iau i pákánbung iau saliu tangrai bos malar mai arbin, be? Ái Petero a lu longoi ngorer má bos rang tuán ái Iesu mul má te apostolo di longoi ngorer, di lami kándi tan wák tiklik mam di má tan kálámul di lu tabar di mai namnam. Kol ngádáh? Giur masik ái Banabas giura longoi aru matngan him no erei suri him án apostolo má him án apáng pirán tabal mul? Auh, kápte! A nokwan ngo giur mul giura kip pirán tabal suri kángiur him mai lain arbin. Be, kálámul a tám arup a lu apángái sang i áián mák lu arup mul? Kápte. Má kálámul a soso, kápnate ani á balbal tili kán num? Má tám ololoh sipsip dáh er káp a tini pam pasi sus tili kán sipsip ur áián? Wa kápte sang!

Má tatalen min iau parai kápte a hut tili holhol káián kálámul sár. Kápte. Nagogon si Káláu a parai ngorer mul d kabin iatung i Buk Tabu ái Moses a parai ngoromin suri kálámul a him, “A nokwan ngo tám him na kipi arsupan artálár mai him er ákte longoi.” 10  e Áá, worwor er a le on ái Moses a arwat mam gim mul onin. Ngo kálámul ákte soso mák matuk mái num, a ngangai mul suri na top i wán kán him. Má ngo kálámul a him suri lusi kotlin wit alari poktuán, ái mul a ngangai suri na gai on á te kotlin. Má ngorer, tan tám him si Káláu a nokwan suri da top i te mudán artangan suri kándi him án arbin. 11  f Giur ái Banabas giur soi midán ái Káláu uri bál gam ngoro tám himhimna a soso iatung i kán num. Ki ngádáh á giur? Kápte giura top i wán kángiur him má gama hul giur mam te mudán artangan uri tángni kángiur liu? Na, wa a kuluk sár ngo gama longoi! 12  g Tan te tám him er a mon i kándi nokwan suri da kipi artangan si gam. Ki ngádáh sur giur? Káp kángiur te nokwan suri kipi mul? Áá, a mon. Má na lala pakta á kángiur arul kabin giur hut táilna di má giurá apángái kamu ruruna.

Mái sár kápte giur inar i gam suri longoi ngorer, kápte. Na, wa kángiur tu kis án sáhár sár má kápte giur top mátán kángiur him. Giur longoi ngorer suri giura káp bangbang kári sál án lain arbin. Giur nem on ngo sál er na talas pagas suri gama mur on uri narsán ái Karisito.
13  h Gamáte talas suri rung di lu him iatung i rumán osmapak. Tan tám him er di lu top i risán namnam ur ándi tili namnam matananu di artabar mai uri narsán ái Káláu. Má tan tám osmapak mul di lu top i risán sipsip má bulumakau matananu di kipi uri osmapak mai. 14  i Má ngorer mul, ái Konom Iesu ákte parai ngo ái rung di lu worwor talas mai lain arbin, da top i artangan suri kándi him án arbin erei.

15 A nokwan ngo ina longoi ngorer, ái sár kápte be iau longoi. Má kápte iau le i worwor minái suri gama turpasi tangan iau mai artangan ngorer. Auh, iau matai á ngorer á iau! Kak lala ásásla a gis iau ngo iau nem sár ngo ina him bia mai lain arbin má koion gama hul iau! Koion á tekes na siring palai kak tatalen án him, kabin ái masik sár á táit a artálár ngo ina para agas iau suri! 16  j A ngoromin. Iau lu arbin mai lain arbin, mái sár kápate nokwan ngo ina para apakta pas iau kabin kak talar erei ái Konom a oboi i káling. Má ngo káp ina te long arwat pasi, ki ina han te sák má! Kápate artálár ngo ina ilang alari him erei kabin kak án talar sang. 17 Má talar erei kápate aptur tili kak holhol á iau, kápte. Má ngo na han ngorer, ki a artálár ina top i arul til on. Ái sár kápate aptur tili kak nemnem. Ái Káláu sang ákte tari uri limang suri ina longoi, má ngorer iakte tar iau sang ur on. 18 Ki ngádáh, a mon i kak te arul ngo kápte? Mokol! Kak arul a ngoromin. I pákánbung iau lu arbin mai lain arbin, iau lu tar bia on sár, má káp iau te lu top mátán á kak him erei. A mon á kak nokwan suri gama hul iau, má iak tu mata palai sang.

19 Kápte iau lu kip arul tili kak him án arbin singin tekes, má ngorer iau sengsegeng, má kápte kesi kálámul a kátlán i iau. Ái sár, iakte bál tar iau uri lalin matananu no suri ina kis án toptop si di, suri ngorer ina talka pas te gut uri narsán ái Karisito. 20  k I pákánbung iau lu kis tiklik mai tan kakun Iudáiá, iau mur i kándi tatalen suri ngorer da longra pasi kak arbin má dák ruruna sang. Á iau káp iau te lu kis i lalin bos tatalen án lotu má namnam káián nagogon si Moses, kabin iakte kis má i lalin i Karisito sang. Mái sár ngo iau lu kis tiklik mam di, kándi tu mur besang i nagogon er, ki iau mul iau mur on suri ngorer da longra pasi kak arbin má dák ruruna sang. 21 Má iau lu longoi ngorer mul mai rung tili risán. Ngo iau lu kis tiklik mam di, iau lu mur i kándi tatalen mul suri ngorer da longra pasi kak arbin má dák ruruna sang. Iau lu mur i tatalen kándi ái rung iau lu kis tiklik mam di, mái sár káp iau te tari bahing uri nagogon si Káláu. Kápte. Iau lu taram i nemnem si Karisito, má ngorer iau long artálár pasi nagogon si Káláu. 22  l Ngo iau lu kis tiklik mai tan tám ruruna a pail be i kándi mánán, kápte iau lu para bengta di. Iau lu mur i kándi hol sang suri ina tangan di má dák lu matuk hanhan. Káksiai ngo matngan kálámul ngádáh iau kis tiklik mai, iau lu mur i kán hol má iak lu ser sál suri ngádáh ina talka pasi ngoi má nák longra pasi lain arbin má nák ruruna on. 23 Kak lala nemnem ngo matananu da longra pasi lain arbin sur Karisito, má ngorer iak lu longoi matngan tatalen erei. Iau lu longoi ngorer suri ngo iau má di má gam mul, git no, gita otoi tan lalain arasosah ái Káláu ákte para páksi ngo kángit ái rung git lu ruruna i lain arbin.

24 Gam mánán sang ngo rung di lu arkarsa i rut, di no di rut, ái sár kápte ngo di no di kipi arsupan. Má ngorer gam sang gama rut kuluk suri gama kipi lain arsupan ái Káláu a nem suri na tari singin kán matananu. 25  m Má tan kálámul da arkarsa i rut, di lu eran má pápsai kápán páplun i di suri ák rakai. Rung er di eran i páplun i di suri da arkarsa suri kipi arsupan erei balaparip di isi tili pákán kábau sár. Má arsupan erei na morot melek má nák beseng. Má git i tan tám ruruna, git mul git lu eran i páplun i git suri gita kipi arsupan. Mái sár kángit arsupan á git, wa balaparip kápnate morot, na ekesi kis áklis sang. 26 Má ngorer i pákánbung iau rut, káp iau te ilang siari. Iau lu rut tálángnai toros iamunang i arahrahi. Má i kang kis main i bim, iau tohtohoi suri ina láklák nokwan i sál si Káláu. Má ngorer mul suri aru kálámul diar arup, káp diar te sápka siari i lim diar uri armongoh sár. Wa diar artut muswan sang. Má iau mul, iau lu ololoh kuluk i ninsing suri ina tut timani nemnem si Káláu. 27  n Áá, iau lu pápsai sang i kápán páplun i iau suri ák toptop kaiak má iak lu kátlán on. Ngo kápte ina longoi ngorer, namur ngo ákte rah má kak arbin narsá gam, koran mái Káláu na parai singing ngo, “U puplir mai ninsim, má káp una te kipi arsupan.”

Copyright information for `SGZ