a11:2Epe 5:26-27
b11:3Tgk 3:4, 13
c11:4Gal 1:8-9
d11:51Ko 15:10; 2Ko 12:11
e11:61Ko 2:1, 13
f11:71Ko 9:18
g11:8-92Ko 12:13; Pil 4:15-16
h11:21-22Pil 3:5
i11:23Apo 16:23
j11:24Nag 25:3
k11:25Apo 16:22, 14:19
l11:26Apo 9:23, 14:5
m11:32-33Apo 9:23-25

2 Corinthians 11

Tatalen si Paulo ​kápate artálár mai tatalen ​káián tan angagur án apostolo

Iau nem ngo gama longrai be i kang kesi sápkin holhol sár. Áá, iau nem on ngo gama longra iau be. a Ái Káláu a mos kalar gam suri koion gama káián lite, mái sár gama káián masik sang. Má iau mul iau mos kalar gam ngorer. Á iau iakte tar kalar gam ur káián kes sár á kálámul, ái Karisito sang, suri inak rusan tar gam ngorer i kalik átlái a lu muswan ur singin kálámul er ákte sormángát suri na kila pasi. b Mái sár iau bunbun mam gam na káp agur tar gam ái Satan uri sápkin, ngorer a longoi mam Iwá, má gamák tápsang pas tili kamu ruruna muswan i Karisito. c Áá, iau bunbun ngorer kabin iakte mákái ngo kápate rakrakai si gam suri sormángát pasi angagur uri katbán i gam. Ngo tekes na han narsá gam mák arbin sur Iesu er a lite alari Iesu gim lu arbin mai narsá gam, gam lu sormángát pasi. Má ngo te di parai tanián er a lite alari Tanián a Pilpil tungu gamáte kipi, gam lu bál pasi. Má ngo gam longrai arbin a lite alari lain arbin er gamáte atur páptai tungu, ái mul gam lu bál pasi. Áá, a malmu si gam suri gama sormángát pasi kándi bos angagur ngorer.

d I kak holhol iau hol on ngo bos tám angagur án apostolo erei, di ngoi ngo kándi him a lala kuluk suri kaiak, má kápte. Á di di kaiang pasi ngo ái Káláu a tarwa di má gamá hol on ngo á di á tan kálámul kuluk si Káláu, má kápte sár. e Páksiai ngo káp iau te kip timani aratintin suri ngádáh ina worwor ngoi má nák lain siror i kak worwor, mái sár iau mánán kuluk i midán ái Káláu. Gam talas kuluk uri kak tatalen ngorer kabin gamáte longra iau marán pákán iakte arbin mai lain arbin, má gamáte mák tangrai kak liu i pákánbung iau kis i katbán i gam.

f Tungu káp iau te sung gam ngo gama hul iau suri kak arbin mai lain arbin si Káláu narsá gam. Kápte. Iau lu him pasi táit ák artálár mai kang kis. Iau agengen pas iau ngorer suri gamáng kipi kiskis pakta narsá Karisito. Ngádáh, kápate nokwan ngo iau longoi ngorer? g Er iau him i katbán i gam, bos tám ruruna tili tan lite malar di supan iau. A ngoro iau sikip di suri akulukna gam. Má marán pákán iau sáhár i pákánbung iau kis main narsá gam, mái sár káp iau te tari taun ur si gam. Rang buhang er bos tám ruruna til Makedoniá di han ur main Korin ki dik tángni kak sáhár. Til tungu sang káp iau te lu sung gam, má káp ina te lu sung gam mul namur sur te táit ngo iau sáhár suri. 10 Git talas ngo ái Karisito a lu parai muswan masik. Má dánih iau parai si gam inái a muswan ngorer i worwor si Karisito. Kápte kes tili balis no á Girik na tur kári kak worwor suri táit iau longoi má káp iau te kip arsupan suri. 11 Kol iau him bia kabin káp iau te mámna gam, be? Auh, kápte. Ái Káláu a mánán on ngo iau mámna gam.

12 Bos angagur án apostolo di lu sung gam suri pirán tabal. Mái sár á iau kápte ina lu sung gam ngo gama lu anokwa iau suri kak arbin mai midán ái Káláu i katbán i gam. Ngorer i pokon dáh di arbin ái, kápdate arwat suri parai ngo di arwat mam iau. Á di di kip pirán tabal suri kándi him má á iau kápte. 13 Tan matngan kálámul ngorer di á tan angagur án apostolo, kándi him suri agur pasi kálámul mai kukai tatalen án apostolo káián ái Karisito. 14 Má kápte gita sodar kabin ái Satan a lu kukai tatalen kán angelo tili talas. 15 Má kápte ngo táit án sodar mul ngo bos toptop si Satan di lu arkeles i kándi tatalen má murmurwasu i tatalen káián bos apostolo muswan, suri tan kálámul dák hol on ngo á di á toptop muswan si Káláu Tám Nokwan, mái sár kápte. Ái Káláu na nánwái kándi sápkin má nák arangrangas i di namur artálár mai kándi tatalen.

Ái Paulo a lu áslai rangrangas ​kunán lain arbin

16 Ngorer iakte para táilnai, káp iau te nem ngo gama hol tari uri iau ngo iau ngul. Má páksiai gam hol tari uri iau ngo iau ngorer, keskam gama mángát pas iau má inak worwor má gamák alongra be suri táit ina para te mudán on sur iau. 17 Ái Konom kápte a parai singing ngo ina para ngoromin. Mái sár, kabin iau nem i panpan palai táit di parai uri iau á bos angagur án apostolo, ina mur i kándi tatalen án worwor má inak wor ngorer i ngul. 18 A marán te di erei i katbán i gam di lu mur i tatalen án naul bim mai para agas kalengna di sang má gamá lu longra pasi kándi worwor. Ngorer gama alongra má inak parai si gam á muswan sur iau.

19 Gam hol on ngo gam á tan polon á hol, ngorer gamá páksiai ngul ák worwor mam gam. Má kabin gamá lu longrai tan ngul, ki iak talas má ngo gama longra iau má inak parai kak ngul ur si gam. 20 A támin ngo gam sormángát pas rung di putai suk i amu pogong, má di tor gam pasi kamu tan minsik má dik han arahi, ngo di lu bari nis gam, má dik lu sak talum gam uri lalin i di sang, ngo di lu posri ar gam. Gam te tu bál tar gam suri dik lu longoi ngorer mam gam. 21  h Ngádáh, gam hol on ngo gim tan toktokon kálámul kabin kápgimte lu abilbilingna gam ngorer? Kol gim lu rumrum? Kol gima ot keskam gut, be?

Inái ina longoi tatalen kán ngul má inak para apakta pas iau suri tan matngan táit ái rung er di butbut mai.
22 Ngádáh, á di masik á rang natun Ebaraio? Á iau mul kesi natun Ebaraio. Ngádáh, á di masik á matananu Israel a kára pas di ái Káláu? Á iau mul kesi kakun Israel a kára pas iau ái Káláu. Ngádáh, á di masik á rang kopkom i Abaram? Á iau mul kesá sumlahin ái Abaram. 23  i Ngádáh, di sár di toptop káián ái Karisito? (Awái! Inái má iak worwor ngoro kesi tilik ngul.) Ina parai ngoromin, iau lala kuluk si di no sang. Iakte ngesmat mai lala him, má dikte lu balbal kabat pas iau uri rumán batbat kalar. Marán pákán dikte lu rapis sáksákna iau, má iak lu bal mákmák arsuar mai minat má kápte iau lu mat. 24  j Alim á pákán iau kipi atul i sángul mai asiu á bus singin bos tátáil kán tan Iudáiá. 25  k Atul i pákán di rapis iau mai gáh. Kesá pákán di bás iau mai hat má pátum ina mat. Atul i pákán iau hiru mai mon. Iakte bokbok tangrai lontas kesá kunlán pákán libung má kesá kunlán pákán nas. 26  l Iakte lu balbal tangrai dolon sál, má ák lu pátum ngo ina lu hiru i tibin má i limán bos tám siksikip má i lim di á rang tili iau á bos Israel mái rung tili risán mul. Ákte lu pátum ngo ina hiru i tara bimán rum má iatung tangrai pokon mau má ada i lontas mul. Má ákte lu pátum ngo ina hiru i lim di ái rung di kaiang pasi ngo di rang buhang i Karisito. 27 Iakte lala songsong má ngehngeh mai him. Marán pákán iau lu pán rákna má káp iau lu kip timani boptin. Iau lu áslai matpám má iak lu sák suri dan mul. Marán pákán iau liu bia, kápte iau lu namnam. Iakte áslai gáwár má káp kak te bobor. 28 Káp ina te utung pas noi bos táit iau arsuar mai, má ina tu utung pasi sár i kesá támin táit iau lu áslai i bosbos bung. Má táit er a ngoromin: iau lu lala konngek suri tan tám ruruna no. 29 Ngo kes káp kán te rakrakai, ki á iau mul iau áslai ngorer. Ngo kes dikte lam bengtai uri sápkin, ki á iau a lu lala málmálas i balang suri.

30 Káp iau te nem suri ina butbut, ái sár iau nem suri para apos tari ngádáh a tangan pas iau ngoi ái Káláu i tan pákánbung káp kak te rakrakai. 31 Ái Káláu, koner di lu árngai ákáklis, má ái á kákán ái Konom Iesu, ái a mánán ngo káp iau te angagur. 32  m Tungu ái Káláu a lala tangan pas iau ngoromin. Ami Damasko tátáil a kis i lalin kabisit Aretas a artari ur singin bos tám mákmák kalar suri da pánpán kursál i bimán rum á Damasko sur iau, má ngo da mák iau ki dák tola iau. 33 Mái sár, te rang táring bos tám ruruna di dung iau i kesá kudut má dik asih iau uradi bim tili mátán buat i bat má iak han pas, ngorer kápdite tola iau.

Copyright information for `SGZ