a13:2Apo 9:15
b13:3Apo 6:6
c13:5Apo 12:12, 15:39
d13:11Apo 9:8
e13:13Apo 15:38
f13:17Kal 1:7, 6:6, 12:51
g13:18Lál 14:34; Nag 1:31-32
h13:19Nag 7:1; Ios 14:1
i13:211Sa 8:5, 19, 10:20-24
j13:221Sa 13:14, 16:12; Sak 89:20
k13:232Sa 7:12-16
l13:24Mat 3:1-2
m13:25Ioa 1:20, 27
n13:28Mat 27:22-23
o13:29Mat 27:59-60
p13:31Apo 1:3, 8
q13:34Ais 55:3
r13:35Sak 16:10
t13:41Aba 1:5
u13:46Apo 3:26, 18:6
v13:51Mat 10:14; Apo 18:6

Acts 13

Boh tám ruruna á Antiok di akiláng i Banabas mái Saulo suri him si Káláu

I katbán boh tám ruruna i malar á Antiok, te dikte kipi him án tám arbin mai lain arbin, má te di lu atintini bos tám ruruna suri matngan liu ngádáh da mur on. Má ngis di ái rung minái a ngoromin: ái Banabas mái Saulo, ái Simion kesá ngisán mul ái Niár, mái Lusius til Sairini, mái Manain, kálámul min diar kalik tiklik ái Erodes, koner a kátlán tungu. a Má kesi pákán boh tám ruruna kándi tu lotu má kis án ahal turán, má Tanián a Pilpil a para inngasi si di ngo, “Inái gama timla pala Banabas mái Saulo ur kaiak, kápkabin iakte ilwa pas diar suri longoi kak him.” b Dikte longrai ngorer, má namur ngo dikte ahal má sung no, ki dik oboi lim di i lul diar má dik tarwa pala diar má.

Ái Saulo mái Banabas ​diar wor uri kálámul a mánán i iniat

Ái Banabas mái Saulo diar mur i nemnem káián Tanián a Pilpil, má ngorer diar má sosih uradi malar á Selusia. Má tilatung i malar erei diar má roh uri mon, ki dik han má tangrai lontas dik han átik i sim á Saipárás má dik masar iatung c i malar á Salamis. Diar má han tapam hut iatung ki diará arbin mai pinpidan si Káláu tangrai boh rumán lotu káián tan Iudáiá. Mái Marko, koner kesá ngisán ái Ioanes, a tiklik mam diar ngorer i kándiar tám artangan.

Má namur ái ruktul erei ditul aptur til Salamis má ditulá láklák tangrai bos kuir no i sim á Saipárás má ditulá han hut adi malar á Papos. Ditul má han hut má iatung, ki ditulá arbana mai kesi kálámul a mánán i iniat, má kálámul minái ngisán ái Ba-Iesu, a kakun Iudáiá. A kaiang pasi ngo a tám worwor tus, ái sár a tám angagur án naul bim sár. Ái Ba-Iesu a kes tili di á boh tám him di lu him án anokwai holhol káián kálámul pakta tili sim er. Kálámul pakta er ngisán ái Sergius Paulus má ái a polon á hol, má ngorer ák artari suri sik pas Banabas mái Saulo uratung i narsán kabin a nem i longrai pinpidan si Káláu diara abitbitái on. Mái Ba-Iesu, kesá ngisán mul ái Elimas, sálán ngo ‘ái a lu longoi iniat’. Ái Ba-Iesu a tur pala diar mák tohoi suri pukdai holhol káián pakpakta erei alari worwor diar parai ái Saulo mái Banabas suri kápnate ruruna on. Io, ái Saulo, kesi ngisán mul ái Paulo, a káng mai Tanián a Pilpil má a lala mákái kálámul er a mánán i iniat 10 mák parai singin ngoromin, “Iáu tám toptop si Taba Lokon! Iáu kurtara mai tan táit no a nokwan. U lu asong palai kálámul uri sápkin má iáu tám angagur. Má kápute puplir suri gau arisai sál a nokwan si Konom. 11  d Ngorer inái sár limán ái Konom na pukus iáu unák rau arwat mai pákánbung ákte puti ái Káláu, má kápte una mákái talsán nas.” Má káp melek sár ái Elimas a áslai bahang a bohoi aur má mátán a kuron, mák tu lu subatoh iatung ngorer ák tohoi suri ser pas te kálámul dák top i limán suri tangnai. 12 Má ngo kálámul pakta a longrai aratintin sur Konom, a pángáng taladeng suri. Má a mákái táit a tapam hut, ki ák ruruna má.

Ái Paulo a arbin á Antiok i balis á Pisidia

13  e Mái ruktul erei ái Paulo má aru turán, ditul roh pas uri mon tilatung Papos má ngorer ditulá han masar i malar á Perga, kesá bimán rum i balis á Pampilia. Má til mainái i malar á Perga má, ái Marko a han pas alar diar máng kaleng ur Ierusalem. 14 Mái Paulo diar diar aptur pas ngorer diará tapam hut ami malar á Antiok i balis á Pisidia. Má i bungán aunges on, diar sol uri rumán lotu káián tan Iudáiá má diará sukis iatung. 15 Io, di longrai te kuir pinpidan di wásái tili nagogon si Moses, má namur di longrai di wásái mul tili buk káián tan tám worwor tus. Má ngo dikte longra noi wáwás erei, ki tan tátáil tili rumán lotu erei di asali wor uri narsá diar ngo, “Aru tuá gim, gaur erei sang má. A kuluk. Ngádáh, a mon á te worwor gaur nem i parai uri sosodukul i holhol káián matananu?”

16 Má ngorer ái Paulo a sámtur mák tur kári matananu mai limán mák parai ngo,

  • “Á gam á matananu til Israel má gam mul ái rung tili risán gam lotu uri narsán ái Káláu, gama longra iau be. Minái á táit iau ri suri parai ur si gam.
17  f Ái Káláu, koner a káián matananu Israel, a ilwa pasi rang kámpup gim má ák akopkom di má dik lala matananu taladeng sang i pákánbung er kándi tu kis án asir adi Aigipto. A táilna di mai kán lala rakrakai má dik han pas alari balis erei, 18  g má ák bál konmi kándi sápkin tatalen on á ahat i sángul á bet er tangrai pokon mau. 19  h Má on á balis á Kanan, ái Káláu a amosrahi matananu tili ahit á balis mai limán matananu Israel, má ák tari bim erei ur singin kán matananu ngorer i mahal di otoi. 20  13:20 Tát 2:16; 1Sa 3:20 Má tangkabin tili pákánbung di sosih til Aigipto ák han pang i pákánbung di otoi kunlán balis no á Kanan, ák arwat mai ahat á mar má alim i sángul á bet. “Kándi tu kis be ngorer i balis á Kanan, ki ái Káláu a tari tan kálámul suri táilna di átik i pákánbung si Samuel er a tám worwor tus. 21  i Io, namur bál matananu Israel ák ri suri kándi tekesi kabisit, má ngorer dik sung Káláu mái Káláu a ilwa Saulo áng kabisit kándi. Ái Saulo natun ái Kis má ái tili kabinhun si Beniamin, mái Saulo a kabisit pasi ahat á sángul á bet. 22  j Má namur, ái Káláu a long pala Saulo tili kabisit mák obop Dewit áng kándi kabisit sang. Mái Káláu a para talsa Dewit singin matananu ngoromin, ‘Iakte mák pas Dewit natun ái Iesi ngo ái á kálámul a bop i balang on. Ái na mur arwat pas noi tan táit iau nem ngo na longoi.’ 23  k Má tili kabinhun káián kálámul minái, ái Káláu ákte akopkom pasi Tám Araliu ái Iesu, koner ákte oror pagas mai ur káián Israel. 24 
  • l “Má kápte be a turpasi him ái Iesu, mái Ioanes a arbin uri narsán matananu Israel no suri da ilang alari kándi sápkin tatalen má dáng kipi arsiu.
25  m Má ngo ákte páput má ngo na long artálár pasi kán him ái Ioanes, a tungai gálgáltai matananu ngoro minái, ‘Be, á gam gam hol on ngo iau ái Mesaia? Auh, kápte. Alatung á kálámul erei namurwa iau. Má ái a pakta i giur, ngorer iau rumrum suri ina kusak i kán rum.’ 26 
  • “Rang buhang, á gam á rang kopkom i Abaram má gam mul ái rung tili risán gam lotu muswan narsá Káláu, gam longrai! Pinpidan suri araliu minái ákte tarwa asosih on ái Káláu uri narsá git.
27 Tungu matananu á Ierusalem má kándi tan tátáil di lu longrai worwor káián bos tám worwor tus i bosbos bungán aunges no. Mái sár kápte di talas be suri dánih di parai á bos tám worwor tus suri Mesaia, pasi kápte dik mák ilam Iesu ngo ái á Mesaia sang. Má ngorer dik atri nagogon ur on ngo na mat ngorer sár i bos tám worwor tus di parai ngo na ngoi. 28  n Ái rung erei kápte di ser pas te sápkin a longoi nák artálár suri da nagogon on uri minat, mái sár dik sung Pilato suri na sormángát palai dák up bingi. 29  o Má ngo dikte long artálár pas noi tan worwor taru suri kán minat, namur rang táir sang di asih pasi páplun tili kubau kus má dik dungi i mátán hat. 30 Mái sár ái Káláu a aliu kaleng on tili minat. 31  p Má i marán bung ák tur soura si di ái rung a lu tiklik mam di tungu til Galiláiá urami Ierusalem, má di mák muswan on ngo ákte liu kaleng. Má onin di arbin talas singin matananu suri táit di mákái má di longrai. 32 
  • “Giur mul onin giurá parai si gam á lain arbin ngoromin. Worwor ákte oror pagas mai ái Káláu uri narsán rang kámpup gim á tan kakun Israel,
33  13:33 Sak 2:7 ákte long artálár pasi uri narsá gim á rang kopkom i di má uri narsá gam mul ái rung tili risán. A long artálár pasi kán oror er ngorer ák salaptur kalengna Iesu tili minat. A ngorer i áruán saksak si Dewit er a parai ngoromin, ‘Iau para talsai ngo á iau á Kakam má á iáu á Natung, má onin iakte ilwa pas iáu suri una kátlán i tan táit no.’ 34  q Pinpidan a parai ngo ái Káláu na aliu kalengnai tili minat má kápnate bali mat mul. I buk káián ái Aisaia tám worwor tus a parai ngoromin,

‘Má ina tari arasosah si gam erei iau oror mai ur si Dewit.
Arasosah minái iau tari má iakte atumran on.’
35  r Má kes mul á kuir worwor tili buk án saksak si Dewit er ái Dewit a parai ur si Káláu ngo,

‘Káp una te páksiai kam toptop a pilpil suri nák beseng.’
36 Git mánán ngo pinpidan minái kápate worwor sur Dewit. Auh, kápte. Kabin ái Dewit ákte long arwat pasi holhol si Káláu i kán pákánbung sang, má namur ák mat má dik tahni turán rang kámpupun má kápán páplun ák beseng. 37 Ái Dewit a worwor sur koner ái Káláu a salaptur kaleng on tili minat. Ái kápate beseng á kápán páplun.”

38 Mái Paulo a sopasun kán worwor mák parai ngo,

  • “Má ngorer, rang buhang, iau ri suri ngo gama talas suri minái. Kabin i táit ákte longoi á kálámul minái, ki giur arwat suri bit gam ngo ái Káláu na pah palai kamu sápkin.
39  s Nagogon si Moses kápate artálár suri na asengsegeng pas gam tili sápkin. Mái sár ái koner a ruruna i Iesu, ákte sengsegeng alari kán tan sápkin. 40 Gama ololoh kuluk, na káp ian támin uri gam á worwor káián bos tám worwor tus er di parai ngoromin, 41  t ‘Gama alongra! Gam er gam lu tartar retret mai worwor si Káláu, iau akeng i gam.
Kápte gam ruruna i worwor a parai ái Káláu.
Páksiai ngo te kálámul da parai si gam, káp gama te ruruna on.
Mái sár ngo kamu tu liu be, táit a parai ái Káláu na hut muswan.
Gama mákái má na pil i mansin i gam má gamák mat.’”
42 Má ngo ái Paulo mái Banabas diar eran suri so pas tili rumán lotu, matananu di sung diar ngo i bungán aunges erei mul diara kaleng má diarák sopasun mul i kándiar worwor suri táit diar má te kákwái parai si di. 43 Má namur matananu án lotu, ngo dikte arsagil tili rumán lotu, marán Iudáiá mái rung tili risán di lu lotu tiklik di murwa pas Paulo mái Banabas. Má ngorer diar má worwor mam di má diar má inau i di suri da tur dik mai bál pasi artangan si Káláu uri narsá di.

44 On á bungán aunges i wik erei, a ngoro na rah sang á matananu tili bimán rum er di rut suri da longrai worwor si Káláu. 45 Má ngo bos tátáil kán tan Iudáiá di mákái lala matananu, di káng mai lala bálsák taladeng má ding kip arsobin i worwor si Paulo má dik ot bilingnai mul. 46  u Ái Paulo mái Banabas diar longrai ngorer, ki diar má mangan mai kos di ngoromin,

  • “Kán nemnem ái Káláu ngo gam sang á kán matananu gama mulán kipi á pinpidan. Mái sár gam pukpukwai. Má kabin gamáte holhol sirereh on á midán ái Káláu, ngorer gam inngas tar gam ngo káp kamu te kuir on á liu áklis. Má inái giura han pas má alar gam, má giurák han uri narsá di ái rung tili risán má giurák arbin ur si di mai midán ái Káláu.
47  13:47 Ais 49:6 Giura longoi ngorer kabin ái Konom ákte timla giur mák parai si giur ngorer a parai sur Iesu tungu ngoromin, ‘Iakte timla iáu ngorer i talas uri atalsai rung tili risán, má talas erei na inngas tari araliu uri narsá di á matananu i naul matmatngan pokon no.’” 48 Má ngo ái rung tili risán di longrai worwor si Paulo mái Banabas, ki ák lala gáu i bál di, má dik lu parai ngo pinpidan káián ái Káláu a tuan alal má a tuan nimnim mul. Má ái rung erei ái Káláu ákte ilwa pas di suri liu áklis, dik ruruna. 49 Má pinpidan káián ái Konom a han arkaliut tangrai boh kuir no i balis erei. 50 Mái sár tan tátáil kán tan Iudáiá di bit sokoi bál tan tasim er di lotu uri narsá Káláu má bos konom án malar. Dik apturi arabilbiling uri narsá Paulo mái Banabas, má dik akelkel pala diar tili kándi balis. 51  v Má ngorer diar má tinra palai rah tili kik diar suri akiláng i di ngo bál mos si Káláu a kis i di, ki diar má han pas urada Ikoniám. 52 Má bos tám ruruna til Antiok di káng mai laes má mai Tanián a Pilpil.

Copyright information for `SGZ