a14:3Mar 16:20; Eba 2:4
b14:5Apo 14:19
c14:11Apo 28:6
e14:15Sak 146:6; Apo 10:26
f14:16Apo 17:30
g14:17Ier 5:24
h14:19Apo 17:13; 2Ko 11:25
i14:22Apo 15:32; 1Te 3:3
j14:26Apo 13:1-2
k14:27Apo 15:4, 12

Acts 14

Ái Paulo mái Banabas ​diar arbin ada Ikoniám

Má ada Ikoniám, rugar er ái Paulo mái Banabas diar kusak uri rumán lotu káián tan Iudáiá i bungán aunges, ngorer diar lu longoi sang i bohboh malar no diar lu han ur ái. Má iatung i rumán lotu erei, diar sol má diará worwor. Má kándiar worwor a mon i irngán, pasi diar má talkai marán Iudáiá mái rung tili risán mul dik ruruna. Mái sár tan Iudáiá er kápate ngoi á bál di ngo da ruruna, di bit sokoi holhol káián rung tili risán er kápte di ruruna mák long sáksáknai kándi hol suri koion da mur i boh tám ruruna. a Mái rugar er ái Paulo mái Banabas diaráte lala kis ák dol iatung, ngorer diar mangan mai arbin suri kán artangan ái Konom uri narsán matananu. Mái Konom sang a atumran i kándiar arbin ngo a lengwen, ngorer a tari rakrakai si diar suri diara longoi tara akiláng má matananu di pángáng suri. Má matananu tili malar erei di mákái táit ngorer a hut, ki dik tam sara uri aru á boh. Te di han ur singin tan Iudáiá, má kesá boh di tur tiklik mai aru apostolo. b Má i malar á Ikoniám, na wa di lala ságu sang ái rung tili risán má tan Iudáiá má kándi tan pakpakta. Di ngurkai sál ngádáh da mur on suri abilbilingnai aru apostolo má bás diar mai hat. Má i pákánbung ngo aru apostolo diará mánán pasi ngo da abilbilingna diar, diar má tu sangar má sár i táu uradi balis á Likonia, uri aru malar á Listara má Debi má tan kuir pokon pátmi aru malar erei. Má diará arbin arkaliut mai lain arbin má iatung.

Ái Paulo a aliu pasi peu

Má on á malar á Listara, kesá kálámul a peu tili bung a páng on, kápte a láklák. Peu er a sukis pagas iatung i pokon ái Paulo a arbin ái, má a kis án alongra suri worwor a parai ái Paulo. Mái Paulo a lala mákái kálámul erei má ák mák ilmi ngo kán ruruna a arwat ngo na asengsegeng pasi sang. 10 Má ngorer ák bin uri narsán ngo, “Awái tuang, una aptur má, má unák tur mai aru kikim!” Má káp melek sár mul má aru keken ák rakrakai, ki ák sangar i sámtur mák turpasi láklák ár má.

11  c Má matananu di mákái táit a longoi ái Paulo, pasi á ngorer dik lala bin ami bát sang mai kándi wor til Likonia ngo, “Aru tili kángit tan káláu diaráte sosih ur main si git! Má diaráte tar kápán páplun, má diar min má narsá git! Ái Sius ákte sosih má! Mái Emes ákte sosih mul!” 12 Má dik puki ngis Sius dik utung Banabas mai, má ngis Emes di puki má dik utung Paulo mai, kabin ái a lala worwor si diar ái Banabas.
14:11-13Ái Sius mái Emes diar aru tánráu káián matananu Girik má di lu lotu uri narsá diar. Di ruruna ngo ái Sius a pakpakta si di no á kándi tan tánráu ngo tan káláu. Má di lu hol on ngo ái Emes a lu kipi worwor si Sius ur si di á tan tánráu.
13 Má rumán lotu si Sius a pátmi sár á malar. Mái koner a táilnai rung di lu lotu narsán ái Sius turán matananu, di nem i osmapak uri narsá Paulo mái Banabas, pasi dik han talka pas te kálwán bulumakau má purpur ngoro balaparip uri merei tan bulumakau. Di long pasi tan táit erei uratung i mátán kas uri malar suri ngo da osmapak mai uri narsán aru apostolo.

14 Má ngo aru apostolo ái Banabas mái Paulo diar mánán pasi ngo da osmapak uri narsá diar, ki diar má balbal kalar diar, má diará inngasi mai tarápái lusán i diar. Má diará sangar uri katbán matananu, mái Paulo a bin uri narsá di ngoromin,

15 
  • e “Matananu, suri dáh gam longoi ngoromin? Kápte ngo giur aru káláu tilami bát, giur aru kálámul bia sár ngorer i gam mul. Giur tari lain arbin uri narsá gam suri gamák tapriu alari bos tártárwán táit bia sár er gam lu lotu uri narsá di, suri gamák lotu uri narsá Káláu koner a liu áklis. Ái a aksimi naul bát má naul bim má lontas má bos táit no di liu on.
16  f A támin ngo hirá be a tu mákmák palai bos matananu dik mur i kándi holhol sang, 17  g mái sár kápate punmai tan táit er a inngas tar Káláu ngo a kis. A inngasi kán armámna er ák tari ráin tilamuni armongoh ur si git, má a oboi kálgun tan aun kubau má balbal suri na matuk. Má a akángái bál git mai laes má balbal mul.” 18 Aru apostolo diar bit di i tan worwor minái, mái sár a tuan rakrakai si diar suri tur kári matananu suri koion da osmapak uri narsá diar.

19  h Ngo kándiar tu kis be iatung, namur tan Iudáiá di han hut tilada Antiok má til Ikoniám má dik totor pasi holhol kán matananu. Má matananu minái dik bás Paulo mai hat, ki dik talka ráhrai kápán páplun alari bimán malar kabin di hol on ngo ákte mat. 20 Má namur bos tám ruruna di tur kauli, ki ák aptur pas máng kaleng uranang i malar. Má arasa ur latiu, ái Paulo mái Banabas diar má han pas ur Debi.

Ái Paulo mái Banabas diar kaleng ur Antiok ​i balis á Siria

21 Má iatung i malar á Debi diará arbin mai lain arbin má diar má talkai marán dik ruruna. Ki namur diar má han pas til Debi má diar má kaleng uramuda Listara má Ikoniám má urada Antiok i balis á Pisidia. 22  i Má diará arakrakai i bos tám ruruna má diará adikái kándi ruruna mai worwor ngoromin suri da ekesi tur dik, “Git nem i mákmák arsuar mam Káláu ami kán lolsit, mái sár gita mulán arsuar mai marán taun besang main i naul bim.” 23 Má on á tan malar erei, ái Paulo mái Banabas diar má akiláng i te tili keskeskesá boh tám ruruna suri táilna kalengna di, má namur dik ahal má dik sung má diará rusan tar di no uri limán ái Konom, koner di ruruna on.

24 Má namur diar má tangrai balis á Pisidia ki diar má hut adi balis á Pampilia. 25 Má ngo diaráte arbin mai lain arbin á Perga, ki diar má sosih uradi kon i malar á Atalia. 26  j Má tilatung i malar á Atalia, ái Paulo mái Banabas diar má kis kaleng i mon uradi Antiok i balis á Siria. Antiok ái á malar tungu bos tám ruruna di rusan tar diar ái uri lalin artangan si Káláu, suri ái ák arakrakai i diar má ák táilna diar suri longoi him minái diaráte arahi má. 27  k Má ngo diar tapam hut á Antiok, ngorer diar má bin talmi bos tám ruruna má diará bit di suri tan táit no ái Káláu a longoi ami katbán kándiar him, má diará para talsai ngo ái Káláu ákte pasbat i sál sur rung tili risán mul dik ruruna. 28 Má diará kis be iatung narsán bos tám ruruna pasi dolon pákánbung.

Copyright information for `SGZ