a15:1Gal 5:2
b15:2Gal 2:1
c15:4Apo 14:27
d15:7Apo 10:1-43
e15:8Apo 10:44, 11:15
f15:10Mat 11:30; Gal 3:10
g15:11Gal 2:16; Epe 2:5-8
h15:13Gal 2:9
i15:16-18Amo 9:11-12
j15:20Kal 34:15-17; Him 17:10-16
k15:28Mat 23:4
l15:37Apo 12:12, 25
m15:38Apo 13:13; Kol 4:10

Acts 15

Kis talum ami Ierusalem

a Má namur te kálámul di sosih til Iudáiá má dik han uranang Antiok má dik turpasi aratintin narsán boh tám ruruna, má dik parai si di ngo, “Gama kut aririu i gam sang ngorer nagogon si Moses a parai. Má ngo kápte gama longoi ngorer, ki kápte na aliu gam ái Káláu.” b Diar longrai ngorer ái Paulo mái Banabas pasi kápate gas i bál diar suri á worwor erei, má diará lala arkipkip mam di. Io, mái rung til Antiok di nguruk má dik hol pasi holhol ngo ái Paulo mái Banabas má te kálámul tilatung da han besang urami Ierusalem suri mákái tan apostolo má boh tátáil káián boh tám ruruna, má dák worwor mam di suri kut aririu. Má boh tám ruruna til Antiok di tangan di suri kándi láklák, ngorer dik aptur pas má dik han. Má ngo di lu hanhan, di tangra pasi sál a han uri aru balis á Ponisia má Samaria, má dik atatir hanhan sur rung tili risán dikte tapriu sur Káláu. Má pákánbung bos tám ruruna tilatung di longrai arbin minái, a apturi tilik gasgas taladeng i bál di no.

c Má ngo di han hut ami Ierusalem ái rung minái, tan apostolo má boh tám ruruna má kándi tan tátáil di árár pas di. Mái Paulo mái Banabas diar bit di suri tan táit no ái Káláu a longoi ami lolon kándiar him. Mái sár te tám ruruna di tili huhu án Parisaio, di sokasman má dik parai ngo, “Ái rung tili risán, ngo di nem suri da tám ruruna sang, da kut aririu i di má dák lu mur i nagogon si Moses.”

Má bos apostolo turán bos tátáil kán tan tám ruruna, di longrai worwor erei má ngorer ding kis talum suri ngurkai. d Má ngo dikte nguruk ák dol, namur ái Petero a aptur mák parai si di ngoromin,

  • “Rang buhang, gam no gamáte talas ngo tungu ái Káláu a ilwa pas iau tili katbán i gam suri ina arbin mai lain arbin uri narsá di ái rung tili risán má dák longrai má dák ruruna on.
e Ái Káláu a mánán i bál kálámul má ák inngas tari ngo a sormángát pas di mul, pasi ák urai Tanián a Pilpil uri di ngorer sár mul a longoi mam git. Kápate mák git á tan Iudáiá má á di ái rung tili risán ngo git lite arsagil. Auh, kápte. A inngasi ngo git no gita ruruna i kes sár á sál. Ái Káláu kápate apilpilái bál git kabin ngo git mur i nagogon si Moses, kápte. A apilpilái bál git kabin git ruruna, má a ngorer sár mul sur rung tili risán. 10  f A talas ur si git ngo nagogon si Moses, ái á lala taunán táit erei rang támin i git hirá kápdite arwat suri kipi ngorer sár mul i git kápte git arwat suri kipi. Sinih a arwat suri mur arwat pasi nagogon? Kápte kes. Má suri dáh gam nem i toh Káláu suri oboi taunán kipkip i káil i di ái rung tili risán er dikte ruruna? 11  g Auh, á git á bos Iudáiá git ruruna, gitáte sengsegeng kabin i artangan bia káián ái kángit Konom Iesu. Má a ngorer sár mul a longoi mam di ái rung tili risán.” 12 A be worwor no ái Petero ngorer, má namur bul ái Paulo mái Banabas diar sámtur má diará arbin talas suri tara akiláng ái Káláu a longoi narsá di ái rung tili risán mai lim diar, má di no di kis talum iatung, di kis pau má dik longrai.

13  h Má ngo diar má te arbin talas no, ái Iakobo bul ák sámtur mák parai ngoromin,

  • “Rang buhang, gam longra iau be!
14 Inái sár ái Saimon Petero ákte para talsai si git suri mulán pákánbung ái Káláu a tangan di ái rung tili risán mák ilwa pas te tili di ur káián. 15 Má worwor minái si Petero a ngorer sár mul i worwor si Káláu ái Amos tám worwor tus a le on ngoromin, 16  i ‘Rang kopkom i Dewit di ngoro kesi rum er dikte taráp sarai á kán tan kurtara,
mái sár namur be ina kaleng má ina kátkátum kalengnai.
Tan kuir er ákte sengsegerwan, ina kátkátum kaleng on,
má ina atur kalengnai nák mák kuluk.
17 Ina longoi ngorer suri án simán matananu di er besang, da ilang má dák ser pas iau má ina kándi Konom.
Mái rung mul tili risán iakte kilkila pas di, di no da tapriu sur iau.
18 A ngorer á worwor a parai ái Konom a tur talas til hirá sang ák han pang onin.’”
19 Mái Iakobo a sopasun kán worwor mák parai ngo,

  • “Á iau á kak holhol a ngoromin. A kuluk ngo koion gita tok sáksáknai kándi holhol ái rung tili risán er di tapriu sur Káláu.
20  j Mái sár gita le uri narsá di má giták parai si di suri koion da ani namnam tan lite dikte adurwán on kabin dikte artabar mai uri narsán angagur án káláu. Má koion da nginmi dárán ololas ngo da ani pinsán ololas di bingi má ák mon i dár on. Má koion da mur i tatalen án ararit siari. 21 Minái á tan táit a lala támin táit ur si git á bos kakun Iudáiá. Tan táit minái a kis i buk án nagogon si Moses má di lu arbin mai i bos bimán rum no, má dik lu wásái i kángit bos rumán lotu i bos pákpákán bungán aunges no tangkabin til hirá sang ák han pang onin.” 22 Má bos apostolo turán tan tátáil má matananu án lotu no dik sormángát suri worwor si Iakobo, má dik hol on ngo da ilwa pas te na ru i kálámul tili katbán bos tám ruruna suri diara mur i Banabas mái Paulo uranang kaleng Antiok. Io, dik ilwa pas Sailas mái Iudas, koner di lu utngi mul mam Barsabas. Má diar aru tátáil tili katbán bos tám ruruna til Ierusalem. 23 Ki dik le i kesi pákán ram má dik tari si di. Má pákán ram erei di le on a ngoromin:

“Gim á bos apostolo má tan tátáil tili katbán bos tám ruruna til main i malar á Ierusalem, gim á rang buh gam i Karisito, gim tarwai pákán ram minái ur main narsá gam ái rung tili risán gam ruruna main i bimán rum á Antiok má i aru balis á Siria má Silisia. Gim nas pas gam.

24 Gimáte longrai ngo te di han pas til main i katbán i gim uratung i narsá gam, má á gim kápte gim sormángát pala di mai worwor er di parai si gam má ák tok sáksáknai bál gam má gamá sir kunán. 25 Má ngorer gimá ilwa pasi aru kálámul minái má gimá sormángát no suri tarwa diar tiklik mam Banabas mái Paulo. A bop i bál gim mam Banabas mái Paulo má ngorer mul á gam. 26 Aru kálámul minái diar aru tám toptop si kángit Konom Iesu Karisito, má diar lu sonai rangrangas káián matananu sur Konom. 27 Pasi á ngoromin, gimá dos pala Iudas mái Sailas suri diara atumran i worwor min gim le on uri narsá gam. 28  k A kuluk uri kángim holhol má hol káián Tanián a Pilpil mul suri koion gima oboi lala taun i káil i gam suri nagogon si Moses. Gim sung gam sár ngo

29 
    • koion gama ani namnam tan lite dikte adurwán on kabin dikte artabar mai uri narsán tan angagur án káláu,
    • má koion gama nginmi dárán ololas
    • ngo gama ani pinsán ololas di bingi mák mon i dár on,
    • má koion gama mur i tatalen án ararit siari.
Na lain tatalen ngo gama elah alar noi bos tatalen minái má koion gama káu on. Ngorer sár á kángim worwor uri narsá gam.”

30 Má namur bos apostolo má bos tátáil di tarwa pala Paulo di uranang kaleng Antiok. Má ngo dikte hut iatung, dik bin talmi bos tám ruruna má dik sua tari pákán ram ur si di. 31 Má ngo di wásái pákán ram erei, a apturi tilik gasgas taladeng narsá di suri worwor di longrai uri sosodukul i di. 32 Mái Iudas diar ái Sailas diar sang mul diar mánán i arbin mai lain arbin, diar lu lala inau i di má diará lu sosodukul i kándi ruruna i Iesu. 33 Má ngo rung til Ierusalem dikte káling kis ák mongmong má, ki tan tám ruruna dik asosah i di mai bál matau má tarwa kalengna di urami Ierusalem narsá rung er dikte tarwa pala di tungu. 34 [Mái sár ái Sailas a hol on ngo na lu kis be á Antiok.] 35 Ngorer mul ái Paulo mái Banabas diará káling kis ák dol má á Antiok, má iatung diar lu tángni bos tám arbin má bos tám aratintin, má diará lu him tiklik mam di suri arbin má aratintin mai pinpidan si Konom narsán matananu.

Ái Paulo a turpasi ​kán áruán láklák

36 Má ngo diaráte káling kis ák dol iatung, ái Paulo ák parai si Banabas ngo, “Apong Banabas, iau hol on ngo gitara aptur pas, má gitaráng kaleng uri boh malar erei gitar má te arbin ái á tungu mai pinpidan si Konom, má gitarák laumái rang tur gitar er dikte hutngin ruruna. Gitara laum di suri gitarák talas uri kándi kis ngo a rakrakai pagas i kándi ruruna ngo kápte.” 37  l Ái Banabas a hol on ngo a kuluk á ngorer, mái sár a nem i Ioanes Marko suri ditula tiklik no on á inan erei. 38  m Ái sár ái Paulo a hol on ngo kápate nokwan kabin tungu a táu alar diar á Pampilia má kápate tiklik mam diar suri arahi him dituláte han suri longoi, 39 pasi á ngorer diar má lala wor arkuh má diar má tur arsagil. Ái Banabas a top pasi limán ái Marko má diará roh uri mon urada i sim á Saipárás. 40 Mái Paulo bul ák ilwa pas Sailas suri diara tiklik, má ngorer boh tam ruruna di rusan tar diar uri lalin artangan si Konom ki diará han pas. 41 Mái Paulo diar diará han tangrai aru balis á Siria má Silisia, má diará arakrakai i boh tám ruruna i tan malar iatung.

Copyright information for `SGZ