a16:1Apo 14:6; 2Ti 1:5
b16:2Pil 2:19-22
c16:4Apo 15:23-29
d16:6Apo 18:23
e16:17Mar 1:24
f16:20-21Mar 13:9
g16:222Ko 11:25; 1Te 2:2
h16:27Apo 12:18-19
i16:30Apo 2:37

Acts 16

Ái Timoteo a tiklik mam Paulo mái Sailas

a Ái Paulo diar ái Sailas diar lu hanhan má diará tapam hut ami i malar á Debi, má namur diar má sorliu ur Listara. Má iatung diar má bana pas Timoteo, kes tili di á bos tám ruruna. Mámán ái Timoteo a tah Iudáiá má ái mul a tám ruruna, ái sár ái kákán a kálámul tili risán. b Má tan tám ruruna til Listara má Ikoniám dik mák Timoteo ngo a lain kálámul. Ái Paulo a nem i Timoteo suri ditula láklák tiklik suri ámrai lain arbin, má ngorer ák top pas Timoteo áng kut aririu on. Ák longoi ngorer ái Paulo suri agasgas pasi holhol káián tan kakun Iudáiá on á tan malar erei, káplabin tan kálámul no erei dikte talas uri kákán ái Timoteo ngo a kálámul tili risán má kápate kut aririu i natun. c Mái ruktul er ái Paulo ditul, ditul láklák tangrai tan bimán rum má para talsai narsán tan tám ruruna á holhol ngorer dikte sormángát on i tan apostolo má tan tátáil án lotu di lu kis á Ierusalem, má ditul má parai mul si di ngo da mur on. Má ngorer tan boh tám ruruna ák rakrakai hanhan i kándi ruruna. Má keskeskesá bung, wáwás uri matananu si Káláu ák lu pakpakta hanhan mul.

Kilkil til Makedoniá

d Ngorer ái Paulo mái Sailas mái Timoteo ditul láklák sár tangrai balis á Pirigia má Galatiá. Má kápte ditul ámrai pinpidan i kuir bim á Esiá kápkabin Tanián a Pilpil a tur kalar ditul. Pasi á ngorer ditul má tungai láklák sang, ki ditul má purut i arpangia i balis á Misia. Ditul má tohoi suri ditula sol uri kuir bim á Bitinia, mái sár Tanián ái Iesu kápate mángát pas ditul. Ngorer má ditulá epna pala Bitinia má ditul má tu láklák tangrai balis á Misia uradi malar á Toroas. I pákán libung erei, ái Paulo a mákái kesi mákmák, má mákmák erei a mákái a ngoromin. A mákái mámáhat kálámul til Makedoniá a sámtur i mátán táil mák lala sungi ngo, “Awái! Una lákám be ur main Makedoniá narsá gim má unák tangan gim.” 10 Ái Paulo a be mákái mákmák ngorer, má káp melek sár má gimá ser sálán inan ur Makedoniá, kabin gimáte talas má ngo ái Káláu a kilkila pas gim suri gima ámrai lain arbin uri narsán matananu tilatung.

Ái Lidia a pukdai kán liu

11 Ngorer gimá roh uri mon, má gimá aptur alari malar á Toroas máng kihnga nokwan i gim á kihkih tálángnai sim á Samoteres. Ngorer gimá hut iatung be, má uri áruán bung on gimá han átik á Neapolis. 12 Má tilatung gimá tangrai sál urami Pilipoi. Pilipoi ái á tilik bimán rum on á balis á Makedoniá a han i ngisán. Má bimán rum er matananu Rom di lala kis ái, má gimá kis pas te bung mul iatung on á malar erei. 13 On á bungán aunges gim so alari mátán sál on á malar er uradi risán dan. Gim hol on ngo a mon i kuir pokon erei tan Iudáiá di lu hau talum ái suri sung. Gimá tapam hut iatung i risán dan má gimá banai boh wák dikte kis talum má. Má pasi á ngorer gimá kis pas di má gimá worworwor mam di. 14 Má kes tili di á tan wák erei ngisán ái Lidia a tah Taitira. Ái wák erei a tám sirsira, a lu sirai sepen kaen a kás erei a tuan songap i mátán. Mái Lidia a lu lotu uri narsán ái Káláu. I pákánbung er ái Konom a apislai holhol si Lidia suri longra pasi worwor ái Paulo a tunga parai, 15 má ngo ákte kipi arsiu tiklik mam rung di kis i kán rum, namur ák el pas gim uri kán rum má kán arsik a ngoromin, “Ngo gamáte hol on ngo iakte ruruna muswan i Konom, ki gama lákám uranang i rum má kis tiklik mam gim.” Má ák lala totor pas gim, ngorer gimá han kis narsá di.

Wák án toptop a porta on i sápkin tanián

16 Kesi bung mul gimáte lu han uratung i pokon án sung. Gimá lu hanhan ngorer, má gimá arbana mai kesi wák án toptop a porta on i sápkin tanián, má matngan tanián erei a lu tángni wák suri para táilnai táit na hut uri narsán kálámul. A lu longoi ngorer á wák erei mák lu apángái lala pirán tabal singin tan kálámul, má pirán erei ur kándi ái rung di kátlán. 17  e Wák erei a mur i Paulo tiklik mam gim má kán tungai bin ngoromin, “Tan kálámul minái á di á bos tám arardos si Káláu Sorsorliu imi sang. Di arbin talas uri narsá gam suri ngo ngádáh gama sengsegeng ngoi.” 18 Má wák minái a lu longoi ngorer i marán bung sang. Má ngorer ák sák i bál ái Paulo mák aririu kaleng ák dánrai sápkin tanián ngoromin, “I ngisán ái Iesu Karisito iau dos pala iáu ngo una so alari wák er!” Má sápkin tanián a so alari i pákánbung erei sang.

19 Mái rung di kátlán i wák erei di mákái ngorer má dik mánán pasi ngo kándi sál án kip pirán tabal ákte batbat má. Ki ngorer dik tola pas Paulo mái Sailas má dik talka ráhra diar uri mátán táil i bos tám nagogon i lol malar di lu hauhau talum ái, 20  f má dik parai si di ngo, “Aru kakun Iudáiá minái diar inatri tan lite tatalen kápate arwat ngo git á matananu til Rom gita mur on. Aratintin minái a orkoi holhol káián matananu má dik lala ororok.” 22  g Má lala morongnau di lu binbin má tur talum suri up Paulo mái Sailas. Io, ngorer tan tám nagogon di ardos ngo da taráp palai lusán i diar má dák lala tas diar. 23 Má namur ngo dikte rapis sáksákna diar, di obop diar uri rumán batbat kalar, má dik artari uri narsán tám ololoh ur on á rumán batbat kalar suri ololoh kulukna diar diara káp táu. 24 A longrai arardos ngorer ái tám ololoh ki ák dung Paulo mái Sailas urami sang i lolon batbat kalar, má ák long páptai bos kik diar mai aru sepen kubau.

Tám ololoh án rumán batbat kalar a arkeles liu

25 Ngorer i katbán tihlo ái Paulo mái Sailas kándiar tu sung má parpara agas mai saksak uri narsán ái Káláu, má tan lite rung di kis iatung i rumán batbat kalar kándi tunga longra pagas diar. 26 Má tiling kunkun taladeng a hut án asodar narsá di mák gunái rumán batbat kalar erei mák lala gunrai pálkibán rum. Má káp melek tan mátán sál tili rumán batbat kalar a pasbat bia, má ngorer mul tan kamkabat di kápti keken tan kálámul mai a ulát no. 27  h Má ngo tám ololoh ák pán pas tili boptin má ák mákái tan mátán sál uri rumán batbat kalar ákte pasbat má, ki ák hol on ngo bos rung di kamkabat dikte so pas má dikte táu, pasi ák sas pasi kán dolon is tili kuán mák eran suri sogar bing kalengnai mai. 28 Mái sár ái Paulo a lala wakwak sang mák bin ngo, “Tám Ololoh, koion una up bing iáu! Kápte kes tili gim a táu, gim minái no sang á gim.” 29 Má tám ololoh a bin suri dák uri atalsa di, mák sangar i rut urami polgon rum ák mák Paulo mái Sailas, ki ák pur dirtapul uri narsá diar mai ráuráuwas má mátut. 30  i Io, ák lam aso pas diar má ák gálta ngo, “Be, rugar mer, dánih ina longoi suri inak liu má?”

31 Diar longrai ngorer má diará kosoi ngoromin ngo, “Una ruruna sár i Konom Iesu ki unáng kipi araliu, á iáu tiklik mam rung di kis i kam rum.” 32 Má ngorer diar parai midán ái Konom uri narsán tám ololoh má uri narsá rung erei di lu kis iatung i kán rum. 33 I án pákánbung erei sang, tám ololoh a long pas diar mák gorsai tan bupsán iriris i kápán páplun i diar. Ngo ákte longoi mam diar ngorer, má namur tám ololoh mái rung no di lu kis tiklik mai, di kipi arsiu. 34 Má namur tám ololoh a long pas Paulo mái Sailas uri kán rum mák tabar diar mam te namnam. Ái mái rung di lu kis tiklik, di lala gasgas kabin dikte ruruna má i Káláu.

35 A be kábungbung má, ki bos tám nagogon di dos palai tan tátáil kán tan kuir sulu uri narsán tám ololoh mai worwor talas ngoromin, “Una pálás palai aru kálámul er, diarák sengsegeng má.” 36 A longrai worwor talas ngorer ái tám ololoh, ki ák para talsai si Paulo ngo, “Bos tám nagogon dikte parai ngo gauráte sengsegeng má. Ngorer gaura so má gaurák han mai matau.” 37 Mái sár ái Paulo a parai ngoromin uri narsán tan tátáil ngo, “Rung er kápte di nagogon i giur suri ngo dák ser pas te sápkin giur má te longoi. Suri dáh dik tas sáksákna giur i mátán matananu má dung giur i rumán batbat kalar? Giur a mon i kángiur nokwan arwat mai matananu til Rom, má kápate arwat ngo da longoi ngorer mam giur. Má minái dik nem ngo da asengsegeng kodongna giur? Auh, kápte sang! Á di sang á bos tám nagogon da lákám ur main má dák pálás pala giur suri giurák so alari pokon min.”

38 Má tan tátáil kán tan kuir sulu di longrai ngorer ki ding kaleng má dik atatir narsán tan tám nagogon suri worwor a parai ái Paulo. Má ngo di longrai ngo diar aru kálámul ngorer i tan matananu til Rom, di lala hol konngek má dik bunbun. 39 Má pasi á ngorer á di sang dik han uranang i rumán batbat kalar má dik ot keskam uri narsá Paulo mái Sailas. Má namur dik aso pala diar má sung diar ngo diara han má alari kándi malar. 40 Ái Paulo mái Sailas diará han pas alari rumán batbat kalar, ki diar má kaleng mul uri nián ái Lidia. Má iatung diar má banai bos tám ruruna má diar má inau i di má arakrakai i bál di, ki namur diar má han pas alari malar.

Copyright information for `SGZ