a17:7Luk 23:2; Ioa 19:12
b17:17Apo 18:19
e17:24-251Ka 8:27; Apo 7:48
f17:25Sak 50:12
g17:27Sak 145:18; Ier 23:23
h17:29Ais 40:18-20, 44:10-17; Apo 19:26
i17:31Sak 96:13

Acts 17

Ái Paulo a arbin á Tesolonika

Má ngorer ái Paulo mái Sailas diar má láklák sorliu i aru malar á Ampipolis má Apolonia má diará tapam hut i malar á Tesolonika i pokon a mon i rumán lotu ái káián tan Iudáiá. Ái Paulo a mur i kán tatalen sang a lu longoi mák han uri rumán lotu minái suri nguruk tiklik mai bos kálámul. Má a longoi ngorer i atul á bungán aunges, mák parai pinpidan tili Buk Tabu mák pálási sálán pinpidan er a worwor suri Mesaia, kálámul ái Káláu a ilwa pasi mák asosah on suri na long pas kalengnai kán matananu. Pinpidan a parai ngo Mesaia na áslai rangrangas má nák mat má nák liu kaleng mul tili minat. Má ák para talsai mul ái Paulo si di ngo, “Ái Iesu sár á kálámul minái iau worwor suri, má onin iau para aposoi si gam ngo ái sár á Mesaia.” Te tili di dik ruruna i worwor si Paulo mái Sailas má dik pukdai kándi liu. Má marán tátáil án wák tili malar er má tilik kunlán pápir án matananu tili risán, rung min tungu di turpasi lotu uri narsán ái Káláu kán tan Iudáiá, má onin di no má, dik paptauni kándi ruruna mai ruruna i Iesu ngo ái á Mesaia.

Mái sár tan Iudáiá di mákái ngorer má dik lala bálsák, pasi dik bin talmi tan sápkin kálámul di lu kis bia iatung i pokon án sirsira, má dik bit sokoi bál tan sápkin kálámul minái, pasi dik sol uri rum si Iason ngo da talka aso i Paulo mái Sailas má lam diar uri narsán tan kálámul sara. Má ngo kápdite ser pas diar iatung i rum erei, ki ngorer dik tu tola pas Iason tiklik mai rang turán ái rung di ruruna i pinpidan. Má dik talka di uri narsán bos tám nagogon má di lala bin má dik parai ngoro minái, “Bos kálámul minái dikte pukdai lain kis kán matananu i naul matmatngan pokon no uri sápkin kis, má dik han hut mainái i kángit malar suri long bengta git mul. a Mái Iason a kebepta di i kán rum. Má ái rung minái kápdite mur i nagogon káián kángit kabisit ái Kaisar. Di sang di parai ngo gita mur i lite kabisit ngisán ái Iesu.” Má matngan worwor ngoro minái ák bit sokoi bál matananu má bos tám nagogon tili malar mul, má ák lala mos i bál di. Má bos tám nagogon dik parai si Iason tiklik mai rang turán suri ngo da pormi nagogon, má ngo dikte longoi ngorer ki dik asengsegeng pala di má dik han.

Matananu Beria ​di nem i lain arbin

10 Ngo ákte libung má, bos tám ruruna dik sangar i tarwa pala Paulo mái Sailas ur Beria. Má ngo diar má te hut, ki diar má han urami rumán lotu kán tan Iudáiá suri diarák arbin narsán matananu mai pinpidan. 11 Matananu Iudáiá min kápdite ngoro tan Iudáiá til Tesolonika. Rung min di pasbat i kándi hol pasi worwor si Paulo má dik laes suri longrai. Di gasgas suri longra pasi kán worwor, má dik nánwái kán worwor turán Buk Tabu i bosbos bung no suri da mánán pasi kán worwor ngo a támin muswan ngo kápte. 12 Má pasi á ngorer marán Iudáiá di ruruna, má marán mul ái rung tili risán di ruruna, tan wák a pakta i ngis di má marán i káláu mul.

13 Má ngo te tan Iudáiá til Tesolonika dikte longrai má mánán pasi ngo ái Paulo a arbin mai midán ái Káláu adi malar á Beria, ki á di mul dik han uri malar á Beria má dik bit sokoi bál matananu tili malar minái, má dik apturi bál mos i katbán i di. 14 Má bos tám ruruna di mákái ngorer má káp melek sár mul dik sangar i tarwa Paulo uradi kon suri na ser mon. Mái sár ái Sailas mái Timoteo diar má lu kis besang á Beria. 15 Má ái rung di tarwa Paulo di tiklik mai átik á Aten, ki ding kaleng mai worwor talas si Paulo ur si Sailas mái Timoteo ngo diara sangar melek i mur suri diarák banai mul.

Ái Paulo a arkipkip ​mai bos tám aratintin til Aten

16 Ái Paulo a kis mona Sailas mái Timoteo á Aten. Má ák lala sák i kán liu suri mákái ngo a lala marán i tantanián bos káláu on á malar erei, 17  b pasi ák han urami rumán lotu má ák ngurkai táit minái mai bos Iudáiá mái rung tili risán di lu lotu uri narsán ái Káláu. Má ngorer mul i kuir pokon án sirsira a lu worworwor i bosbos bung tiklik mam rung ngo di lu sorliu iatung i pokon erei. 18 Mái Paulo a arkipkip mai bos tám aratintin kán bos Epikureu má Sitoik,
17:18Bos kálámul di lu mur i aratintin si Epikureu, di lu tipar masiknai tan táit a lu agasgas pasi bál di, kabin di ruruna ngo laes erei ái á lala támin táit on á liu main i naul bim, má di lu elah palai rangrangas má mátut. Má tan Sitoik, di ái rung di mur i holhol si Seno, koner a parai ngo káksiai ngo kálámul a gáu i bál suri kesi táit ngo a áslai rangrang, koion na engenges suri. Na tu kátlán i kán liu sár tili kán hol masik, má koion na engenges suri kápán páplun ngo suri ásásla a áslai.
má te tili di dik parai ngoro minái, “Dánih a lu parai á tám minminok mat minái?” Má te bul di parai ngo, “A nem gut ngo na sisdo tari te lite káláu tilatung i risán ur main si git.” Di parai ngoro minái kabin ngo ái Paulo a arbin mai lain arbin sur Iesu má kán apaptur kaleng tili minat.
19 Má ngorer dik lam pasi suri da longrai á bos tám mánán tili kaunsel di lu kis talum ami pungpung á Areopago
17:19 Areopago ngisán pungpung a kis i malar Aten i balis á Girik. Bos kálámul pakta til Aten di lu kis talum ngorer i kaunsel on á pungpung minái. Má kaunsel minái di utngi mul ngo Areopago.
má dik parai ngoro minái singin, “Gim nem i mánán i hutngin aratintin minái.
20 Ukte tari hutngin mánán uri kángim alalongra má gimá nem ngo gima talas uri sálán.” 21 (Rung til Aten má bos temes mul di lu kis iatung, di lu talar sár mai worngai tan hutngin alalongra er dikte lu longrai singin tan lite. Má kándi talar sár ngoro minái i bosbos bung no sang.)

22 Má ngorer ái Paulo ák sámtur i mátán táil i rung di lu kis talum á Areopago mák parai si di ngoromin,

  • “Gam á matananu til Aten, iau mákái ngo gam lala mánán sang i lotu,
23 kabin i pákánbung iau salsaliu iau mákái marán nián osmapak main i katbán i gam. Má iak han mák pasi mul i kes alatung, má iau wásái worwor talas er di le on a parai ngoro minái ngo ‘Uri narsán káláu kápgimte mánán on’. Má minái iak nem i para talsai uri narsá gam á Káláu erei kápgamte talas ur on. 24 
  • e “Ái Káláu a aksimi naul matmatngan pokon má tan táit no di kis i lolon. Má kabin ái a Konom káián naul bát má naul bim, kápte a lu kis i rum er tekes a longoi.
25  f Káp kán te sáhár sur tekesi táit ngo gima tángni kán sáhár mai, ái sár ái a támri matananu no mai liu má ák lu tángni kángit sáhár. 26 Tili kesi kámpup git sár a akopkom pasi bos kabinhun no mák tam sara di uri kunlán naul bim. Má hirá sang, kápte be akaksim a kis, ákte hol páksi kándi pákánbung suri da liu on má ák akiláng i kándi tan kuir bim keskeskes. 27  g A longoi ngorer ái Káláu kabin a nem on ngo da ser be suri, má te ngoi gut da salsalum má dák ser pasi. Mái sár ái Káláu kápate kis tepák, wa er pátum sár i git keskeskes, 28 kabin ái á káplabin ák mon i kángit liu má ák mon i kángit rakrakai. Áá, ái á káplabin i git. A ngorer di parai á te á bos tám mánán kamu ngo, ‘Git á rang kopkom sang i Káláu.’ 29 
  • h “Má ngo git rang kopkom i Káláu, koion gita hol on ngo ái a ngoro tártárwán táit a hut tili holhol kán kálámul sár, má dik sawi mai gol ngo siliwa ngo dikte kanbái tili hat.
30 Tungu ái Káláu a hol lákái bos sápkin tatalen matananu di longoi mai ngul, mái sár onin ákte worwor rakrakai uri narsán tan kálámul i bos kuir no ngo da hol kaleng alari kándi sápkin má tapriu má sur Káláu. 31  i Áá, a kuluk ngo matananu da hol kaleng kabin bungán nagogon ái Káláu ákte put páksi má, má ákte akiláng páksi á kálámul er na nagogon i naul matmatngan pokon, má kán nagogon na nokwan má nák arkip no. Ki ngádáh git mánán ngoi ngo tan táit minái na tapam hut muswan ngorer a parai? Ái Káláu a tus inngas tari tám nagogon er mai aptur kalengnai tili minat.” 32 Má ngo di longrai arbin suri aptur kaleng tili minat, te tili di di tartar retret má dik nongna Paulo, má te tili di dik parai ngoromin, “Una bali puksai táit minái u parai. Gim nem i longra iáu i tekesi lite bung bul.” 33 Má ngo a longrai worwor erei ái Paulo, ák aptur pas alar di. 34 Mái sár te kálámul til Aten di ruruna sang i worwor si Paulo má dik mur on. Má imi katbán i di, kes tili tan tátáil di lu kis talum á Areopago, ngisán ái Dionisius, má kesi wák ngisán ái Damaris, má te mul.

Copyright information for `SGZ