b18:3Apo 20:34
c18:5Apo 17:14-15
d18:6Apo 13:46, 51, 20:26
e18:10Ios 1:9; Ais 41:10
f18:18Lál 6:18; Apo 21:24
g18:28Apo 9:22

Acts 18

Ái Paulo a banai taun á Korin ​suri lain arbin

Namur sár a kaptur til Aten ái Paulo mák han purut á Korin. a Má iatung Korin má, ák banai kesi kakun Iudáiá ngisán ái Akuila ákte hutngin hut til Itali, diar ái Pirisilá kán wák. Ái Akuila a káhái ái mámán ada i balis á Pontás. Má namur a aptur til Pontás, pokon a páng ái, mák han hut i bimán rum á Rom i balis á Itali. Má ngorer diar mokson má han pas til Rom kápkabin tilik pakpakta til Rom ngisán ái Kalaudius ákte artari palai tan Iudáiá no suri da aptur alari malar á Rom. Má ái Paulo ák han suri mák diar mokson b má áng kis mam diar. Ditul má him talum kabin ditul no kánditul talar sár mai kesi matngan him, ngorer ditul lu babaut kápán ololas uri pálpálih suri apáng pirán tabal nák arwat mai kánditul liu. Má on á tan bungán aunges iatung i rumán lotu káián tan Iudáiá, ái Paulo a lu arkipkip mai tan Iudáiá má mai rung tili risán mul, mák lu tohoi talka pasi kándi holhol suri dák ruruna.

c Má i pákánbung ái Sailas mái Timoteo diar tapam hut til Makedoniá, ki ái Paulo ák turpasi tari má kán kunlán pákánbung suri arbin mai pinpidan má suri taswa timani uri narsán tan Iudáiá ngo ái Iesu a Mesaia. d Má ngo di rongrongas kalar uri Paulo má dik para sáksáknai, ái Paulo a balbal kalar mai luhrai lusán palai mohok uri di mák parai ngoromin, “Iakte sengsegeng alar gam á iau! Gam sang gamáte talka pasi rangrangas uri gam, má dár gam na uri káil i gam sang má gama kipi ardok ur on! Inái ina kaptur til main alar gam má inak han arbin narsán rung tili risán.” Má ngorer ák han alar di mák han kis i rum káián kesi kálámul tili risán ngisán ái Titius Iastus. Ái konomin a lu lotu uri narsá Káláu, má kán rum a pátmi sár i rumán lotu káián tan Iudáiá. Má kesi kálámul a tátáil tili rumán lotu erei, ngisán ái Kirispus. Ái tiklik mam rung no mul di lu kis i kán rum, di ruruna i Konom. Má marán kálámul tilatung Korin di longrai arbin si Paulo ki dik ruruna má ding kipi arsiu.

Kesi libung, ái Paulo a mihmih. Má on á mihmih erei a longrai ngo ái Konom a wor mai mák parai singin ngo, “Koion una mátut. Una tungai arbin sár má kápte una kis pau mul 10  e kabin á iau gitar no, má kápte kes na tipar iáu má nák up iáu kabin páráng i kálámul almain i bimán rum min di kaiak.” 11 Má ngorer ái Paulo a kis pasi kesá bet mai tigán iatung Korin, má ák aratintin mai pinpidan si Káláu i katbán matananu.

12 Má i pákánbung sár ngo lolsit til Rom a obop Galio ák pakpakta máng kátlán i balis á Girik, bos tátáil kán tan Iudáiá di tur talum má dik tola Paulo má dik lami uri mátán táil i pakpakta erei suri na nagogon on. Dik lu tur má dik parai ur on ngo, 13 “Kálámul minái a totor pasi matananu suri lotu uri narsá Káláu i lite sál a ger alari nagogon til Rom.” 14 Má i pákánbung erei ái Paulo a eran suri na wor, mái sár ái Galio ák teken turpasi wor mák parai singin tan Iudáiá ngo, “Ngo gam á tan Iudáiá, gam bálsák uri kálámul minái suri sápkin a longoi, ngo a kengen ngo a pakta, ngorer a nokwan ngo ina longra gam. 15 Mái sár gam arkipkip mai wor suri tekesi ngisán kamu káláu má suri nagogon kamu sang. Na! Iau matai longra gam á iau! Á gam sang gama anokwai mam gam.” 16 A be parai ngorer ái Galio, ki ák dos i kán tan tám arup má dik tipar pala di tili nián nagogon. 17 Má ngo tan Iudáiá di mákái ngorer ki dik rongrongas kalar, pasi dik ilang sur Sostenis, koner a hutngin tátáil i rumán lotu káián tan Iudáiá, má dik ubi iatung i mátán sál i nián nagogon. Mái sár ái Galio kápte a engenges suri táit di longoi mam Sostenis.

Arahrahi áruán láklák si Paulo ​má turtur pasi kán átuil láklák

18  f Ákte wat má i táit er di longoi mam Paulo, má namur áng kis pas te bung be mul á Korin, má namur ái Paulo mái Akuila mái Pirisilá ditul eran suri sa i mon ur Siria. Má ngorer ditul aptur alari tan tám ruruna má ditul má sosih uradi kon á Senkiria. Ki iatung Senkiria a kumur palai nihun ái Paulo kabin suri oror ákte longoi. Má ngo ákte longoi ngorer, ditul má kis i mon ur Siria. 19 Ditul má lu hanhan ngorer má ditul má masar i malar á Epeso, má ditulá arsagil má iatung. Ái Paulo ák han pas alar Akuila diar mokson, má ái ák han uramuni rumán lotu mák arkipkip mai tan Iudáiá. 20 Io, te sár tili di di worwor mai ngo na kis pas te bung be mul mam di, mái sár ái Paulo kápate sormángát. 21 Má i pákánbung má ngo a han alar di, ák parai si di ngo, “Koran má ái Káláu a nem on ngo ina kaleng sur gam, ki erár má inang kaleng.” A be parai ngorer ái Paulo ki ák sa má uri mon má ák han alari malar á Epeso.

22 Ngo ákte masar á Sisaria ái Paulo, ngorer ák utliu urami Ierusalem mák han árár pasi tan tám ruruna iatung. A be longoi ngorer ki ák sosih kaleng ur Antiok. 23 Má ngo ákte marán á bung palai iatung, a aptur tilatung mák han tangrai bos malar i aru balis á Galatiá má Pirigia mák inau má arakrakai i tan tám ruruna no i aru balis erei.

Ái Apolos ​a tám mánán uri pinpidan

24 Kesi kakun Iudáiá ngisán ái Apolos a páng á Aleksadaria ada i balis á Aigipto, má ngorer ák han purut á Epeso. Kálámul min a tám mánán uri pinpidan tili Buk Tabu, má i pákánbung a lu aratintin, a tuan lu siror sang i kán worwor. 25 Te dikte atintini suri Sál si Iesu, má kabin a málmálas i bál suri, ngorer ák lu atintini tan kálámul suri tan táit a longoi ái Iesu. Má tan táit no a atintin di mai a nokwan, ái sár a tu mánán masik i kán arsiu ái Ioanes má kápte be a mánán suri arsiu káián Tanián a Pilpil. 26 Má áng kusak uri rumán lotu mák mangan mai arbin uri narsán matananu. Má ngo diar longrai ngorer ái Pirisilá mái Akuila, ki diará lam pasi uri kándiar rum má diará lain taswa timani Sál si Iesu uri narsán. 27 Má namur ái Apolos ák lu holhol on má ngo na han ur Girik. Má ngo tan tám ruruna til Epeso dikte mánán pasi kán holhol, ki dik arakrakai on suri ngo na han sang, má dik tángni mai le i pákán ram uri narsán tan tám ruruna á Girik suri da agasgas pasi bál erei ngo na hut narsá di. Má i pákánbung a hut, ái Apolos a lala tangan rung er ái Káláu ákte tangan di tungu má dik ruruna. 28  g A rakrakai mai aratintin i mátán matamata suri taswa timani ngo holhol kán tan Iudáiá kápate nokwan, má ák inngas tari mul tili Buk Tabu ngo ái Iesu sang, ái á Mesaia.

Copyright information for `SGZ