a20:17Apo 18:21
b20:18Apo 18:19–19:10
c20:23Apo 9:16, 21:11
d20:24Apo 21:13; 2Ti 4:7
e20:281Ti 4:16; 1Pe 5:2-4
f20:29Mat 7:15; Ioa 10:12
g20:311Te 2:11
h20:33-341Ko 9:11-12
i20:34Apo 18:3; 1Te 2:9

Acts 20

Ái Paulo a han ur Makedoniá má Girik

Má namur sár, ngo ákte ting mái tilik ororok, ái Paulo a artari suri boh tám ruruna dik hau talum i narsán, má ngorer ák inau i di suri da tur rakrakai. A be worwor ngorer narsá di, ki ák lulu mam di má ngorer ák turpasi láklák ur Makedoniá. Ák lu láklák tangrai boh balis erei ái Paulo, mák lala arakrakai i bál matananu iatung. Má namur ák han hut be á Girik, ki áng kis pasi atul i kalang iatung. I pákánbung ák lu ereran mái Paulo suri kis i mon ur Siria má nák sopasun kán láklák ur Ierusalem, a longrai ngo tan Iudáiá di nem suri da pidir pasi má dák up bingi. Má ngorer ák pukdai kán hol ngo na láklák kaleng tangrai sál ur Makedoniá. Má boh kálámul minái di tiklik mam Paulo a ngoromin: ái Sopater natun ái Pirus tili malar á Beria; má aru kakun Tesolonika ái Aristakus mái Sekudus; mái Gaius kakun Debi; mái Tikikus diar ái Toropimus, aru kálámul tili balis á Esiá; mái Timoteo mul. Mái rung minái di táil i gim, má ngorer dik han mona gim i malar á Toroas. Má gim, gim kis á Pilipoi i bungun longsit án ani beret káp a tini sut. Má namur gim sa uri mon ngo gima han ur Toroas. Gim tangrai lontas pasi alim á bung, má namur gim han hut narsán rang tur gim iatung, má gimá kis pasi kesá wik á Toroas.

Ái Paulo a aliu pasi ​kalik a mat

Má on á Sade gim purut talum i kesá lala rum, má rum erei atul á pálkibán, má gimá hau talum i átuil pálkibán imi iát suri gima ani Namnam kán Konom. Má i rum erei marán talas dikte oskoi ák márám. Mái Paulo a arbin i pákánbung erei mák talka dolon i kán arbin kabin a nem ngo na aptur i bung latiu alar di má. Má kesá kaukak ngisán ái Iutikus a longra Paulo a worwor, má a sukis pagas i mátán buat. Kán tungai worwor sang ái Paulo, mái Iutikus ákte suám má suri ngo na boptin. Má ngo ákte dongor sang má, ki ák pur uradi bim tilami átuil pálkibán mák mat. Má ngo di rut sosih má dik salapturi, ái Iutikus ákte dorah sang i mansin. 10 A mákái ngorer ái Paulo mák sangar i sosih, má namur a paulbát ami iátin kaukak er mák dut pasi. Má ngorer ái Paulo a parai si rung er iatung ngo, “Koion gama konngek kabin kalik minái ákte liu kaleng!” 11 Io, a tapam kaleng mul urami iát ái Paulo ngorer, má dik turpasi ani ár má i Namnam káián Konom. Má namurwai dikte ani Namnam kán Konom, ái Paulo a lala talka dolon wor ák lala mongmong on pasi ák tu arasa má, ki ák han pas alar di iatung. 12 Má kaukak erei a mat, a liu kuluk sár. Má matananu di mákái ngorer ki ák bálbál i bál di má dik laes, ngorer di lu hanhan tiklik mai suri tarwai uri kán mátán rum sang.

Worwor án inau si Paulo

13 Ái Paulo a nem on ngo na láklák be tangrai sál, má ngorer ák para páksi si gim ngo gima táil mai mon má gimák arsuar mai adi malar á Asos, ki gimák dung pasi iatung. Má ngorer gimá sa uri mon má gimá táil ur Asos. 14 Namur gim bana Paulo á Asos má gimá dung pasi má gim rut mai mon ur Mitilini. 15 Má i kesá bung bul, gimá aptur pas mai mon ki gimá han bok pátmi sim á Kios má gimá bop iatung, má arasa gimá aptur pas ur Samos. Má namur, uri atatin bung, gimá masar i malar á Miletus. 16 Gim rut sorliu Epeso ngorer kabin ái Paulo kápate nem ngo gima omlawai marán bung i balis á Esiá. A nem suri sangar i hut á Ierusalem táilnai bungán Pentikos.

17  a Gim iatung be Miletus, mái Paulo ák artari pasi tan tátáil án lotu tilanang Epeso suri dák arsuar mai. 18  b Má ngo dikte purut má i boh tátáil i narsán ái Paulo, ák turpasi worwor mam di mák parai ngoromin,

  • “Gam lala talas ur on á kak liu má ngádáh iau liu ngoi i bos bung no main i katbán i gam, turpasi tili mulán bung iau tapam hut main i balis á Esiá ák han pang i pákánbung iau han pas alar gam.
19 I pákánbung erei iau kis tiklik mam gam, bos Iudáiá kándi tu eran suri da sá bing iau, má ngorer iak áslai lala tinang mák sal i luir matang. Ái sár kápte iau apakta pas iau, kápte. Iau toptop si Konom sang, má ngorer iau tungai him singin mai lain balang. 20 Gamáte talas ngo kápte kesá táit iau punmai i gam i pákánbung iau arbin. Tan táit no iau hol on ngo na tangan gam, iau lu arbin mai i mátán matamata má tangrai kamu boh rum mul. 21 Má iakte lala para aposoi narsán tan Iudáiá mái rung tili risán mul suri ngorer da ilang alari kándi sápkin má pánpán sur Káláu má dák ruruna i kángit Konom Iesu Karisito. 22 
  • “Má onin ina han ur Ierusalem, Tanián a Pilpil ákte sisdo iau má kápte iau mánán i matngan dánih na purut singing ami.
23  c Ái sár táit iau mánán on sang a ngoromin. I bosbos malar iau han átik ái, Tanián a Pilpil a lu akeng i iau suri tan táit a kis mona iau ami, ngorer ngo da obop iau i batbat kalar má ina áslai lala taun sang. 24  d Mái sár iau mák ilmi kak liu ngo án tu táit bia sár. Kápate támin táit uri narsang ngo ina liu ngo ina mat. Ái sár táit a lala pakta uri kak liu ngo inak arahi be i kak talar er ái Konom Iesu ákte tari singing, ngorer ina para talsai lain arbin suri artangan si Káláu. 25 
  • “Tungu iau lu han i katbán i gam má iak lu arbin suri lolsit si Káláu narsá gam. Má onin iau mánán on ngo gam til Epeso, kápte kes tili gam na mák iau mul.
26 Má ngorer, i bung onin sang, iau para muswan on si gam ngoromin. Ngo kes tili gam na mat má kápte a ruruna i Iesu, kápte ngo kak talar. Dárán na uri káil sang. 27 Iau parai ngorer kápkabin káp iau te punam tekesi táit i gam, kápte. Iakte para talsa noi nemnem si Káláu uri narsá gam. 28  e Gam á bos tám ololoh káián bos tám ruruna, ái rung er ái Káláu ákte hul pas di mai dárán ái Natun. Gam ngorer i bos tám ololoh di lu mákmák kári bos sipsip. Má pasi á ngorer gama ololoh kuluknai kamu tatalen má mur arwat pasi kán tan worwor ái Iesu. Má ngorer sár mul gama ololoh i bos sipsip erei Tanián a Pilpil ákte tari uri lim gam. 29  f Páput má ina aptur pas alar gam. Má namur, ngo ina bokoh má, te kálámul da hut uri katbán i gam má kándi tatalen na ngorer i rokoi a lu rongrongas kalar mák lu árti kálámul. Tan rokoi erei kápte da bálbálni tan sipsip. 30 Wa te sár tili katbán i gam da aptur má dák pukdai támin uri angagur suri da muslam pas te tám ruruna suri dák mur i di sang. 31  g Má ngorer gama márásngin pagas! Gama hol pápta iau ngo káp iau tini aunges i akeng i gam keskeskes i bosbos pákán nas má libung mul, má iau lu longoi ngorer tiklik mai tilik rangrangas má taun arwat mai atul á bet. 32 
  • “Iakte atintin gam suri artangan káián ái Káláu, má inái iau tar gam uri limán ái Káláu má uri lalin aratintin erei. Ngo gama hol páptai aratintin erei, ái Káláu na amaras i kamu ruruna mai, má gamák otoi tan arasosah er ákte oror pagas mai ur káián kán matananu sang.
33  h I pákánbung iau kis narsá gam, kápte iau kon suri tekesá sepen siliwa ngo te sepen gol ngo sepen kaen singin tekesá tur gam. 34  i Á gam erei gam talas ur on á kak liu minái i katbán i gam, ngo aru limang minái a songsong pasi pirán tabal suri tángni kak sáhár má sáhár mul káián rang táring. 35 I tan tatalen no iau longoi, iakte inngasi si gam suri ngádáh gita artangan arliu ngoi, ngorer gita asosah kalengna git má gita tángni mul i rung di sáhár. Gita hol páptai worwor si Konom Iesu er a parai ngo, ‘Koner a kipi artabar kes a tari singin, a kuluk pala. Mái sár koner a artabar uri narsán lite, ái a tuan kuluk pala sang.’” 36 Má a be worwor ngorer ái Paulo, ki ák pur dirtapul tiklik mam di no má dik sung. 37 Má ngo di be sung no, ák lala tabureng i bál di suri worwor a parai si di ái Paulo ngo kápte da mákái mul i aur, má ngorer di lala tangsi má dik pamar pasi má dik lulu mai. Má namur dik tiklik mai uradi kon má dik tarwai i mon.

Copyright information for `SGZ