a21:4Apo 20:23
b21:8Apo 6:5, 8:40
c21:10Apo 11:28
d21:11Apo 20:23, 21:33
e21:13Apo 20:24
f21:19Apo 15:12
g21:20Apo 15:1, 5
h21:23-24Lál 6:1-20; Apo 18:18
i21:25Apo 15:29
j21:261Ko 9:20
k21:29Apo 20:4
l21:36Luk 23:18
m21:38Apo 5:36-37

Acts 21

Marán di akeng i Paulo suri taun na banai ami Ierusalem

Má ngo gimáte lulu no mai bos tátáil án lotu til Epeso, ki gimá arsagil má. Gimá sa uri mon á gim má gimá aptur pas. Má i kángim inan, gim rut nokwan suri sim á Kos. Má i arasa ur latiu, gimá aptur pas má gimá rut tangrai lontas gimá han hut á Rodes. Má namur gimá aptur pas til Rodes ki gimá masar á Patara. Má iatung i malar erei gimá banai kesá mon bul a eran ngo na han uradi Ponisia, má ngorer gimá sa ur on má gimá aptur pas. Má ngo gimá lu hanhan pátmi sim á Saipárás, ki gimá elah palai uri balsán káisán i gim má gimá han masar á Tair i balis á Siria, pokon ngo na alih palai kipkip ái á mon. a Má ngorer gimá sosih tili mon má gimá masar urami kon ki gimá han uri malar. Iatung gimá ser pasi bos tám ruruna, má ngorer gimá kis narsá di arwat mai ahit á bung. Má Tanián a Pilpil a apos tari uri holhol kán bos tám ruruna suri parai si Paulo ngo koion na han uradi Ierusalem. Má ngorer dik lala sung Paulo ngo, “Koion una han ur Ierusalem.” Má ngo ákte arwat má i pákánbung suri aptur pas má sopasun kángim láklák, ki ngorer gimá sosih má uradi kon tiklik mai tan tám ruruna til Tair, bos kálámul tiklik mai kándi tan wák má rang nat di mul. Má ngo gimáte hut iatung, ki gimá pur dirtapul má gimá sung ngorer sang i kángim tatalen. Gim be lulu pagas mam di ki gimá arsagil. Ding kaleng má á di, má gimá sa kaleng uri mon á gim má gimá aptur pas.

Má gimá sopasun kángim inan til Tair ki gim han hut á Tolemes. Má main i malar min, gimá ser pasi bos tám ruruna má gimá lulu mam di má gimá kis pasi kesi bung narsá di. b Má i lite bung má, gimá aptur má gimá han hut á Sisaria. Má iatung gimá kis i rum si Pilip, koner a kipi him án tám arbin mai lain arbin. Má ái á kes tili di á ahit á kálámul di ilwa pas di á bos tám ruruna tungu ami Ierusalem. Má kálámul minái ahat i natun tahlik dihat tauror be, má dihat lu worwor tus mul.

10  c Gim káling kis pas te bung be iatung i malar á Sisaria mai tan kálámul til main. Má i kesi bung, gim mákmák ngorer ki gimá mákái kesi kálámul a han sosih til Iudáiá ngo na arsuar pas gim. Ngisán kálámul minái ái Agabus. Ái a mon i kán artabar suri mánán tusi midán ái Káláu, má ák han tapam hut narsá gim. 11  d Má ngo ákte tapam hut narsá gim, a láklák uri narsá Paulo mák ulát pasi reureu si Paulo tili nahlán. Mái Agabus áng kápti aru keken má aru limán sang mai á reureu erei mák parai si gim ngo, “Tanián a Pilpil, ngoromin a para ngoi suri á kálámul erei reureu káián minái. Kálámul er, tan Iudáiá da kápti ngoro minái ami Ierusalem má dák rusan tari uri limán rung tili risán.”

12 Má ngo gimáte longrai worwor ngoromin, á gim mam rung min, gimá sung pápta Paulo suri koion sár na han urami Ierusalem. 13  e A longrai ngorer ái Paulo ki áng kokos narsá gim ngo, “Suri dánih gam longoi ngorer gamá tang ngoromin, kabin kamu tang erei a tokoi nitang má ák tabureng i balang. Iakte eran ngo tan Iudáiá da susdo iau má inang kamkabat ami Ierusalem, ngo da sá bing iau mul. Ái sár kak lala nemnem suri ngo kak liu má kak minat mul na sángwái ngisán ái Iesu kang Konom.” 14 Má ngorer á gim kápte gim arwat suri tur kári má arkeles i holhol si Paulo. Má pasi á ngorer gimá arsok alari má gimá parai singin ngo, “Á iáu sang má, erei má i kam hol. Unák mur on ngorer i nemnem si Konom.”

15 Namur gimáte kis pas te bung má, ngorer gimá leget i kángim boh táit má gimá kaptur urami Ierusalem, 16 má te tám ruruna til Sisaria gim han tiklik. Má ngo gimáte hut á Ierusalem, ki gimá han uri nián kesá kálámul iatung ngo gima bop i narsán. Kálámul min ngisán ái Nason, ái tili sim á Saipárás má a tám ruruna til tungu sang.

Ái Paulo a arsuar mai bos tám ruruna á Ierusalem

17 I pákánbung gim tapam hut ami Ierusalem, tan tám ruruna di árár pas gim má gimá lulu arliu mam di. 18 Gimá kis iatung má i libung, ki ák arasa ur latiu, gimá pán pas ngorer má gimá tiklik mam Paulo suri na mák Iakobo. Ái Iakobo mai boh tátáil no káián tan tám ruruna di kis á Ierusalem, dikte hau talum má iatung. 19  f A mák di ngorer ái Paulo ki ák nas pas di. Má namur ák atatir uri keskeskesá táit a longoi ái Káláu i katbán rung tili risán i pákánbung er ái Paulo a him narsá di.

20  g Mái rung no iatung di longrai worwor si Paulo dik para agas Káláu. Má namur kes tili di a sámtur mák tur kiláng i di mák parai si Paulo ngoromin,

  • “Tuang, una longrai be. Una mánán on sár ngo dánih ákte hut main Ierusalem. Git má te talas suri matananu Iudáiá, a is á arip tili di má dikte ruruna, má di no dikte tur rakrakai pagas suri nagogon si Moses.
21 Rung minái dikte longrai worwor ngo á iáu ukte atintini tan Iudáiá di kis i katbán rung tili risán suri da su bah di alari nagogon si Moses. Ngorer uk parai si di ngo koion da mur i tatalen án kut aririu i rang nat di, má koion da mur i tan tatalen erei rang kámpup i git di lu mur on til tungu. 22 Dánih u hol on ngo gita longoi suri tah kusi worwor ngoromin? Dikte talas suri kam purpurut main. 23  h Io, pasi á ngorer a kuluk suri una longoi táit gim parai singim. Táit gim nem on ngo una longoi á minái. Ahat á kálámul di almain mam git, dihat má te longoi kándihat oror. 24 Una lam pas dihat má kusak tiklik mam di uri tatalen án arapilpil suri bos Iudáiá da mák iáu ngo ukte pilpil. Má á iáu sang una huli kándi osmapak, má ngorer dáng kumur pál i dihat. Má matananu da mákái ngorer má dák mánán tusi ngo worwor di parai uri iáu kápate támin, mái sár ngo á iáu sang u lu rusan tar iáu uri lalin nagogon. 25 
  • i “Mái sár ái rung tili risán dikte ruruna, gimáte tarwa palai pákán ram má para talsai si di ngo kángim sormángát a ngoromin:
    • koion da ani namnam tan lite dikte artabar mai uri narsán tan angagur án káláu,
    • má koion da nginmi dárán ololas
    • ngo da ani pinsán ololas di bingi mák mon i dár on,
    • má koion da mur i tatalen án ararit siari.
Tan tatalen minái da elah alar noi má koion da káu on.”

26  j Mái Paulo a long pasi ahat á kálámul tilatung má ák tiklik mam dihat. Ngo a be arasa ur latiu, a han suri longoi tatalen án arapilpil, má namur áng kusak uri rumán osmapak suri puti kálgun pákánbung án arapilpil da kis palai be, má namur dák osmapak suri arahi kándi oror.

Bos tám arup ​di sáras pas Paulo ​tili limán matananu Iudáiá

27 Páput má ngo na rah i ahit á bungán arapilpil erei, te tili di á tan kakun Iudáiá tili balis á Esiá di mák Paulo ami rumán osmapak mák lala mos i bál di. Má ngorer dik bit sokoi bál matananu no má dik tola pasi 28 má dik lala bin ngo, “Matananu Israel, gam lákám má tangan pas gim! Minái á kálámul a kot puai kángit ruruna singin tan kálámul i bos balis no. Ák lu para sáksákna git á matananu Israel má kángit rumán osmapak, mák lu parai mul ngo a táit bia á nagogon si Moses. Má a long adurwán mul i rumán osmapak mai lam asoloi kálámul tili risán urami polgon.” 29  k Di para ngorer kabin tungu sár ngo dikte mák Paulo main i malar á Ierusalem, a tiklik mam Toropimus a kakun Epeso má a kálámul tili risán mul, má di hol on ngo diar sol urami rumán osmapak.

30 Má matananu no on á bimán rum erei di aptur mai bál mos má dik lala ororok. Di rut tili bos risán no, má dik tola pas Paulo má dik talka aso on uradi malar. Má káp melek sár mul mátsálán rumán osmapak di batbat on suri na káp sol kaleng uri rumán osmapak. 31 Má pákánbung kándi tungai ubi suri ngo da up bingi sang, arbin ákte sangar i han uri narsán pakpakta kán tan tám arup til Rom ngo kunlán matananu on á malar á Ierusalem di lala ororok. 32 Má káp melek sár mul ák long pasi tan tátáil káián bos tám arup tiklik mai bos tám arup, má dik sangar i rut uradi narsán matananu. Má ngo rung di longoi ororok dik mák pasi pakpakta erei tiklik mai bos tám arup, ki dik arsok i up Paulo.

33 Pákánbung a hut á pakpakta kán bos tám arup i katbán i di, ki ák tola pas Paulo má ák dos i kán bos tam arup suri ding kápti mai aru sen, má ák gátnai matananu ngo, “Kálámul til ái á min? Má matngan sápkin ngádáh a longoi?” 34 Má matananu di longoi ororok dik lala perek mai toltolom kokos a lite arsagil. Te di parai lite táit, má te mul di parai lite. Má ngo pakpakta erei kápate kip te muswan án worwor singin matananu kabin i tilik ororok di longoi, ki ák ardos suri long pas Paulo urami kuir pokon kán tan tám arup. 35 Má ngo dikte hut iatung i leta mam Paulo, matananu di lala togor má dik nem suri up bingi, má ngorer tan tám arup di duruk Paulo uri káil i di má dik han oboi iamuni iát. 36  l Má matananu di lu murmur di lala perek má dik parai ngo, “Up bingi! Up bingi!”

Ái Paulo a aposoi singin matananu á tan táit ​a tapam hut uri narsán

37 Má ngo tan tám arup di eran suri asol Paulo uri kándi kuir pokon, ái Paulo a gátnai pakpakta mai worwor Girik ngo, “Arwat ngo ina parai kesi táit singim?” Má pakpakta a sodar má a kosoi ngo, “Be, u mánán i worwor til Girik á iáu? 38  m Iau hol on ngo á iáu á kálámul til Aigipto, koner tungu a aptur i ngákngák mák táilnai ahat i arip á tám arup kodong urami kuir pokon mau.” 39 Ái Paulo a kosoi má ák parai ngo, “Auh, kápte. Á iau á kesi kakun Iudáiá tili malar á Tarsus i balis á Silisia, bimán rum a pakta i ngisán. Keskam, arwat ngo ina worwor ur singin matananu minái?” 40 Má ngo ákte sormángát á pakpakta erei, ái Paulo a sámtur i leta má ák tur kalar di mai limán suri ngo matananu da pau. Má ngo dikte kis pau, ki ák wor mam di mai worwor til Ebaraio má ák parai ngoromin,

Copyright information for `SGZ