a24:5Apo 17:6
b24:6Apo 21:28-30
c24:15Ioa 5:28-29
d24:18Apo 21:17-28
e24:21Apo 23:6
f24:22Apo 23:26

Acts 24

Ái Paulo a tur i nagogon ​i mátán táil ái Pelik

Má ngo ákte rah i alim á bung, ái Ananias, tám osmapak táil, a han tiklik mam te á tan kálámul pakta til Iudáiá má kesá tám mánán mul uri nagogon, kálámul er a tur kiláng i bos Iudáiá, ngisán ái Tetulus. Rung minái di kipi atatir er di atiutiu Paulo mai má dik han mai uradi Sisaria ur si Pelik, kálámul pakta on á balis erei. Má ngo dikte lam asol Paulo, ki ái Tetulus ák turpasi taswai kándi holhol uri narsán ái Pelik suri sápkin a longoi ái Paulo, má ák parai ngoromin,

  • “A lala gas i bál gim ngo ákte marán má á bet gim kis án matau i moloh i iáu. On á kam kiskis a pakta á iáu, ukte mákmák ur táil suri matngan arkeles ngádáh na hut main i kángim balis, má ukte talka pasi bos hutngin himhimna uri katbán i gim má ákte lala tangan gim.
Kángim kálámul pakta, á iáu á lain kálámul. Tili bos kuir no gim utung kuluk uri narsam i bosbos bung suri bos táit u longoi.
  • “Keskam, káp ina te worwor nák dol una mák merok keleh. Iau sung suri una mámna iau má longra pasi kángim mudán atatir.
a Gim ser pasi ngo kálámul minái a asáksáknai kis kán matananu. Má ái á káplabin á ororok i katbán tan Iudáiá on á naul matmatngan pokon no, má ái a tátáil mul tili matngan rákán lotu er singin rung di ruruna i Iesu til Nasaret, b má a tohoi mul suri adurwán kángim rumán osmapak. Má ngorer gimá tola pasi suri ngo gima nagogon on i lalin kángim nagogon sang. Mái sár ái Lisias, pakpakta kán bos tám arup, a hut mai kán rakrakai má ák ras pasi tili lim gim mák parai si gim ngo gima kipi kángim atatir ur singim. Á iáu sang má, una gátnai suri unák ser pasi muswan singin suri bos táit no gim atiutiwi mai.” Má tan Iudáiá di longrai má dik sormángát suri worwor si Tetulus, má dik arakrakai i kán worwor má dik parai ngo a muswan á kán atatir.

10 Má ngo kálámul pakta a kadah ur si Paulo ngo na worwor, ki áng kosoi ngoromin,

  • “Kángim lain kálámul pakta, iau mánán ngo ukte nagogon pasi marán bet main i boh balis min, pasi iau laes suri ina panpan kalar iau alari tan táit minái di parai uri iau.
11 Lain kálámul pakta, na malmu sár singim suri una ser pasi ngo a támin á minái ina parai singim. A ngoromin. Kápate sángul mai aru be á bung palai kak inan urami Ierusalem suri lotu. 12 Ái rung er di atiutiu iau kápdite bana iau ngo kak tu arkipkip mam te ami rumán osmapak, ngo iau bit sokoi bál matananu i bos rumán lotu ngo i te tan kuir mul ami Ierusalem. 13 Má kápte te muswan ngo da inngas tari singim suri tan táit di atiutiu iau suri. 14 
  • “Mái sár táit a muswan a ngoromin. Iau lu lotu uri narsán ái Káláu káián rang kámpup gim ngorer ái rung min, ái sár iau á kes tili di ái rung di mur i Sál si Iesu er di hol on ngo a angagur án ruruna. Má iau ruruna i worwor no si Káláu erei a le on ái Moses má tan tám worwor tus mul ngo a támin muswan.
15  c Mái rung min di atiutiu iau, kángim ruruna a tukes suri rung da aptur kaleng. Gim no gim ruruna sang ngo ái rung di nokwan i mátán táil ái Káláu mái rung kápte, di no da aptur kaleng tili minat. 16 Má ngorer iang kákir suri na pilpil i balang na mák atiutiu iau i mátán táil ái Káláu má tan kálámul. 17 
  • “Iakte kis pasi marán bet ada i tan malar iau him on. Má i pákánbung erei, iau kaleng urami Ierusalem mai artabar uri tángni kak matananu ái rung di sáhár má suri longoi osmapak uri narsán ái Káláu.
18  d Ái rung minái di atiutiu iau di bana iau ami rumán osmapak i pákánbung iau longoi tatalen án arapilpil. Má kápte marán kálámul gim ami, má kápte iau bit sokoi bál matananu. 19 Mái sár a mon á te kakun Iudáiá tili balis á Esiá di imi Ierusalem be. Ngo dikte mák iau iau longoi sápkin tatalen, ki a kuluk ngo á di sang da lákám dák atiutiu iau i mátán táil i iáu. 20 Má ngo ái rung minái sang di mák pukda te táit iau longoi a sák i pákánbung iau sámtur i mát di á bos kaunsel ami Ierusalem, ki da para te singim. 21  e A támin, iau hol pasi kesi táit iau perek mai i mátán táil i kaunsel má ák tokoi bál di má dik lala togor. Iau parai ngoromin suri apaptur kaleng ngo, ‘Minái iau sámtur i nagogon kabin a mon i kak ruruna ngo ái rung di mat da aptur kaleng.’ Minái gut á táit di atiutiu iau suri, má onin iak sámtur minái i mátán táil i iáu.” 22  f Má a mánán i Sál si Iesu ái Pelik mák mánán i tatalen kán tan kálámul di lu mur on, má ngorer a kaptur mák parai si rung di hut suri atiutiu Paulo ngo, “Ina longra gam mul i pákánbung erei ngo pakpakta kán tan tám arup, ái Lisias, na tapam hut mainái, má erár ina parai kak holhol.” A be parai ngorer ái Pelik, ki ák put káktai nagogon uri Paulo má nagogon ák han wat be. 23 Mái Pelik a ardos ur si kálámul a tátáil suri ololoh i Paulo ngo na obop kalengna Paulo uri rumán batbat kalar má nák mákái suri tari te pákánbung singin nák sengsegeng suri nák saliu sara. Má a parai mul ngo tátáil na mángát pasi rang turán ái Paulo suri da laumái má tángni mam te táit suri akuluknai kán liu.

24 I te bung namur, io ái Pelik diar mokson ái Darusila, tah Iudáiá, diar purut iatung mul i nián nagogon. Ái Pelik a artari pas Paulo, má ák longrai a worwor talas uri kán ruruna i Iesu Karisito. 25 Mái sár ngo a tungai arbin talas suri tatalen a nokwan má suri kátlán kalengnai sang má suri bungán nagogon na hut namur, ái Pelik a lala mátut mák parai si Paulo ngo, “Ák pang ái má kam worwor ngorer. Una so má. Ina bin kalengna iáu namur ngo a mon i kak pákánbung.” 26 Uri kán holhol ái Pelik a hol on ngo ái Paulo na tari te pirán tabal singin suri hul pasi alari batbat kalar, má ngorer ái Pelik a lu balbal artari pasi suri diara worwor.

27 Ngo ákte wat má aru i bet káián ái Pelik i him án pakpakta, ái Portius Pestus a keles Pelik. Má kabin ái Pelik a nem suri na agasgas pasi bos Iudáiá, ngorer ák páksia Paulo i batbat kalar, kápate aso palai i pákánbung er.

Copyright information for `SGZ