a27:2Apo 19:29
b27:24Apo 23:11
c27:26Apo 28:1

Acts 27

Ái Paulo a turpasi ​kán inan ur Rom

Mái Pestus a tumran i kán hol ngo na tarwa pala gim má gimák han ur Rom. Má pasi á ngorer bos tám ololoh di tar Paulo má te mul tilami rumán batbat kalar uri limán kesi tátáil kán tan tám arup ngisán ái Ulias, má ái á kes tili di á matngan boh tám arup káián ái Kaisar sang. a Má kesi mon til Adaramitium a eran suri han uri tan kuir malar á Esiá erei di lu masar ái á tan mon, má ngorer gimá sa ur on má gimá aptur pas. Ái Aristakus til Tesolonika, ái á kesi kakun Makedoniá, a han tiklik mam gim. Gimá aptur pas ngorer, má arasa ur latiu gimá han masar á Sidon. Má a kuluk mam Paulo ái Ulias, má ngorer ák sormángát pala Paulo suri ák han mákái rang turán suri dik tángni kán sáhár. Tilatung gimá aptur pas mul mai mon má gimá han arsuar mai bát, ngorer gimá rut i bahin sim á Saipárás. Má gimá han tangrai katbán lol tas pátmi Silisia má Pampilia má gimá han hut á Maira i kuir á Lisia.

Má iatung, tátáil kán tan tám arup a banai kes bul i mon til Aleksadaria a ngo na han ur Rom, ki ák dung gim on. Kabin tilik bát a hut má, kángim inan a tuan rakrakai. Ngorer gimá kálik lu hanhan marán bung tangrai lol tas, má namur gimá purut pátmi malar á Nidus. Má kabin a lala rakrakai i bát, ngorer kápgimte rut nokwan i sál ngo gima mur on, pasi gimá urup tili bahin i sim á Kirit sorliwi ngorngor á Salmone. Kángim inan a tuan rakrakai, má ngorer gimá kálik lu rararat tangrai kon, má gimá hut i kesá suan di utngi ngo Suan Siaroh pátmi malar á Lasea.

Gimáte arahi marán pákánbung iatung, má tas a lala sák besang. Má ákte rah má pákán bungun ahal káián tan Iudáiá suri pormi ngákngák, má ngorer bungun lábur ákte hut má, má kápate kuluk á tas suri han on. Má ngorer ái Paulo a akeng i di ngoromin, 10 “Rang turang, kángit inan minái na mon i hiru on. Má ngo gita han, mon na sák tiklik mai tan kipkip, má te tili git da mat.” 11 Mái sár tátáil kán tan tám arup kápate longra pasi worwor si Paulo, ái sár a mur i worwor káián tám ololoh tili mon má kákán mon mul erei diar parai ngo tas a kuluk má arwat sár ngo gita han. 12 Má marán te mul tili gim di hustap sang ngo gima han, kabin suan minái kápate kuluk ngo mon na kis ái kabin ngo tas a lala gus. Má dik ri suri sang ngo gima sopasun kángim inan uranang Pinikis má kis palai taul bát iatung, kabin ngo ái á kesi suan á Kirit a lu batah i taul lábur.

Mon a banai tilik moroilu

13 On á bung minái, lain kihkih a turpasi husai tili mátán kihkih támhushus. Má tan kálámul di mákái ngorer má dik hol on ngo minái má lain bát ngo da láklák on uranang Pinikis. Má ngorer dik ruhi suk di kápti kuir aen a taun páptai mon, má dik tungai rarat pátmi lol kon á Kirit. 14 Mái sár kápate ásnai besang erei di tungai rarat ngorer, má tilik moroilu a rakai taladeng a husai tili mátán kilius matalames má a lala husai taladeng tilamuni sim á Kirit. 15 Má ngo bát a asra i mon, kápate arwat suri anokwai mon nák rut arsuar mai bát, ki gimá puplir má. Má ngorer gimá páksiai sár má gimá mur i nemnem káián bát. 16 A kihnga gim ngorer má gimá rut batah i bahin gengen sim á Kauda. Má iatung má, tan kálámul di him i mon dik talkai á gengen mon erei urami iátin lala mon gim kis on. A tuan dek si di suri longoi ngorer, mái sár dik long artálár on má dik tumani gengen mon. Má namur mul dik talkai te suk i lalin mon má kápti ák dik na mák ráp á mon erei. Má kabin di bunbun da káp sari más a mon i pesa on pátmi Libia, ngorer di asihái sel má páksiai mon ák mur i holhol kán bát. 18 Mái sár ngo kihkih a tuan rakrakai taladeng mák tungai huthut sang. Io, ák ur latiu má dik tangkabin suri sápka sarai tan kipkip tili mon uri lontas. 19 Namur ák arasa uri átuil bung mul, di tungai sápkai mai lim di á tan táit tili mon er di lu him mai. 20 Gimáte bok pasi marán bung, má a kuron á pokon kápate talas. Ngorer kápte gim mákái mátán nas, má i libung kápate pos á mátmátiah. Mái sár kihkih kápte a ting, ngorer a tungai hut besang má a tuan songap taladeng. Má kápte lain hol kángim, má kángim ngangai suri gima liu ákte liur má alar gim.

21 Mái rung iatung i iátin mon dik tuan matpám sang má, kabin kápte di namnam ákte dol á pákánbung má. Má ngorer ái Paulo a sámtur i mátán táil i di mák parai ngo, “Rung mer, ngo gama han longra pasi kak worwor má kápte gitá han pas til Kirit, kápte gita han banai á rogorogo minái má kápte na han sák mul á tan kipkip. 22 Mái sár inái iau sung gam ngo gama rakai má tur dik mai mangan má koion gama puplir! Kápte kes tili gam erei na mat, mon sár na sák. 23 Má iau talas ur on ngorer kápkabin nengen i libung angelo káián ái Káláu, koner iau káián má iau lu lotu uri narsán, a tapam hut narsang 24  b mák parai singing ngo, ‘Koion una mátut, apong Paulo. Una sámtur besang i nagogon i mátán táil ái Kaisar. Mái Káláu a kuluk mam iáu, má ngorer rung no er gam han tiklik, gam no gama liu.’ 25 Pasi á ngoromin gama rakai sár, kabin iau ruruna ngo worwor ái Káláu a parai singing na hut muswan sang! 26  c Git no gita liu, ái sár mon na kong besang iatung i tekesá sim.”

Mon a pos sara, má kápte kesá kálámul a hiru

27 Ákte arwat má mai kesá sángul mai ahat á pákán libung, má bát kán tu kihnga gim be tangrai lontas á Mediterenián. Má i katbán tihlo, ái rung di lu him i mon di áslai ngo pátum má malar, 28 pasi dik tohoi lámán mai tintoh má dik ser pasi ngo ákte arwat mai aru i sángul á pokon. Kápte a mongmong on sár mul, ki dikte lu bali tohoi lámán má dik mánán pasi ngo ák tu arwat sár má mai sángul mai alim á pokon. 29 Dik bunbun ngo bát na káp sisdoi mon má pákán nah nák pakta puri mon i bail hat, pasi dik lápka asosih i ahat i taunán aen a lu top páptai mon, má dik sungi kándi tan káláu suri ngo na sangar i arasa. 30 Má namur ái rung di lu him i mon, di sang di tohoi suri táu alari mon. Má ngorer dik asihái gengen mon uradi lontas má dik angagur ngo da asosih i te taunán aen tiladi táil i mon. 31 Má ái Paulo a parai singin tan tám arup tiklik mai kándi tátáil ngoromin, “Koran ngo tan kálámul no minái da kis pagas i mon, kápte kes na hiru. Mái sár ngo da han pas alar git, ki kápte kesi tur gam na liu.” 32 Má pasi á ngorer tan tám arup dik tah kusi suk er di kabat páptai gengen mon mai má ák sal pala.

33 Má i ngahwán kábungbung, ái Paulo a tari duk i di no ngo da namnam, má ák parai si di ngoromin, “Gamáte kis án mátut arwat mai kesá sángul mai ahat á bung, má ákte lala dolon pákánbung má kápgamte an te táit. 34 Minái iau lala sung gam ngo gama namnam suri gamák liu. Kápte kes tili git na bokoh i kán liu.” 35 Má ngo ákte parai ngorer si di, ki ák top pasi balbal i mátán táil i di no má ák sung kári, má namur ák tibi balbal má ák turpasi namnam. 36 Má ngo di mákái ngorer, ki di no ák atu i bál di má dik namnam mul. 37 Matananu no iatung i mon, gim arwat mai aru i mar má ahit á sángul mai awon (276) á kálámul. 38 Má ngo dikte namnam no má dikte mas, ki dik turpasi lápka sarai tan namnam uradi lontas suri ák bánbán i mon.

39 Má ngo ákte talas no má á pokon, kápdite mák ilmi kuir pokon erei di bok ái. Mái sár di mákái kesi polon a mon i kon on, má iatung dik hol pasi ngo da asari mon uri más a tu konkon. 40 Má pasi á ngorer ding kut kus palai ahat á suk er a top páptai mon uradi lontas, má dik asari sel tili táil i mon, má dik uláti mul i suk di kabat páptai aru lala hos erei di lu sobiki mon mai, suri anokwai mon urami kon. Di longoi ngorer má bát a kihnga gim urami kon. 41 Mái sár mon a sumri aur i kesi más a tu konkon, má aur mon a kai iatung má kápate riut á mon. Má kabin a tungai lala posri mon i nahlam, pasi ák taráp sarai muir mon i pákán nah.

42 Má bos tám arup di hol on ngo da up bing rung di kamkabat suri ngo da káp kakas masar má dik táu. 43 Mái sár kándi tátáil a tur kalar di suri koion da mur i kándi holhol, kabin ái sang a nem ngo ái Paulo na liu. Má ngorer ák ardos ngo ái rung di mánán i kakas da roh táil má dáng kakas masar. 44 Mái rung kápte di artálár suri kakas, da toptop i tan sepen mon má dáng kakas masar mai. Má i sál minái, gim no gim kakas masar má kápte kes tili gim a hiru.

Copyright information for `SGZ