a28:22Ko 11:27
b28:5Mar 16:18
c28:6Apo 14:11
d28:18Apo 26:31
e28:19Apo 25:11
f28:20Apo 26:6-7
g28:22Apo 24:14
h28:26-27Ais 6:9-10

Acts 28

Kanih sáksák a arat Paulo

Má ngo gim no gimáte kakas masar má on á sim erei, ki gimá mánán pasi si rung tilatung ngo sim á Malta á minái. a Tan kálámul tilatung i sim á Malta di lain ololoh i gim. Ákte turpasi hus á ráin má ák gáwár á pokon, io dik oloi kámnah má bin pas gim suri manmanir. Mái Paulo a kisak pasi kesá dut rángráng má ák oboi uratung i kámnah, pasi ák soululus pas i kesá kanih sáksák a matai málas tili kámnah. Má kanih er a got i limán ái Paulo mák riuriu pagas. Tan kálámul tilatung i sim di mákái kanih a riuriu pagas i limán ái Paulo, má namur dik worngai i di sang ngo, “Kálámul minái a tám up bing kálámul gut. A kakas masar tili lontas, mái sár ái Kokos, kángit tánráu a lu kosoi sápkin, kápnate páksiai nák liu.” b Má kanih er a got pagas sang i limán ái Paulo, pasi ák luhra palai uratung i kámnah, má kápate sami ngisán kanih. c Má tan kálámul iatung di mangwa Paulo ngo limán na sut má nák bámrus nák lu mat. Má ngo dikte mangmangwa ák dol, má kápte di mákái tekesi táit a porta i Paulo, ki dik arkeles i kándi holhol má dik utngi bul ngo, “Kálámul min kesi tánráu.”

Ái Paulo a aliu kákán ái Puplias

Má pátmi pokon di tungai kis ái ái Paulo di, a mon i kesi kuir bim káián pakpakta kán matananu tilatung on á sim erei, má pakpakta erei ngisán ái Puplias. Má a árár pas gim uri kán rum má gimá kis án asir pasi atul á bung iatung, má a tuan kuluk mam gim. Mái kákán ái Puplias a bop mai sasam, a málmálas má ák tungai salsal i bál mák lu peksai dár. Mái Paulo a longrai ngorer ki áng kusak uri kán rum mák sung kári, ngorer mul ák oboi aru limán i páplun mák asengsegeng pasi. Má matananu tilatung i sim á Malta di longrai arbin uri kákán ái Puplias ngo ákte liu má. Má ngorer tan sasam no tilatung i sim di purut narsá Paulo, má a asengsegeng pas di má dik liu. 10 Mái rung tilatung i sim di inngasi kándi rumrum uri narsá gim mai toltolom artangan. Má namur ngo gimá leget suri sa uri mon, di artabar uri narsá gim mai marán táit suri akuluknai kángim láklák.

Ái Paulo a tapam hut á Rom

11 Má namurwai atul á kalang, gim roh uri kesá mon til Aleksadaria má gimá han. Mon erei gim han on a kis palai taul bát main Malta, má mon erei di tar ngisán ngo ‘Aru Lulu Tánráu’ kabin iatung i táilnai mon erei dikte kanbái tantanián aru lulu tánráu, ngis diar ái Kastor mái Poluk. 12 Gim aptur pas má tilatung Malta má gimá han má ngorer, má gimá masar i bimán rum á Surakis má gimá kis pasi atul á bung iatung. 13 Má ngo ákte wat má i atul á bung, ngorer gimá aptur pas mul mai mon má gimá han masar i bimán rum á Regium. Má uri áruán bung on, kihkih a turpasi husai tili mátán támhushus. Gimá aptur pas til Regium má gimá han sang tangrai lontas, má i arasa ur latiu gimá han masar i malar á Puteoli i balis sang á Itali. 14 Gimá arbana mai te tám ruruna iatung, má dik sung pápta gim má gimá kis mam di pasi kesá wik. Má namur ngo gimáte kis iatung, ngorer gimá turpasi ár má kángim láklák tangrai sál ur Rom. 15 Má tan tám ruruna di lu kis á Rom, di longra gim ngo gimáte purut má, ki di aptur til Rom má dik láklák ngorer átik i malar i Nián Sirsira káián ái Apius. Má gim arsuar mai boh tám ruruna iatung má dik árár pas gim. Gimá sopasun kángim láklák má gimá han hut bul i kesi malar atul i rumán asir a kis on, má ngorer di tar ngisán malar er ngo ‘A Tul á Rumán Asir’. Má iatung gimá banai kes mul á boh tám ruruna til Rom. Má ngo a mákái tan tám ruruna ái Paulo, a arakrakai i kán hol má ák parpara agas uri narsán ái Káláu.

16 Má ngo gimáte hut ár má á Rom, ái Paulo kápte di akusaki i rumán batbat kalar. Mái sár tan pakpakta di mángtai suri na kis masik i kesá rum, má kesá tám arup a lu mákmák kári.

Ái Paulo a arbin talas ur singin bos Iudáiá til Rom

17 Má ngo ákte rah i atul á bung, namur ái Paulo a sungi bos tátáil káián tan Iudáiá til Rom suri da lákám má dáng kis talum tiklik mai. Má ngo dikte hut talum no, ki ák parai ái Paulo si di ngoromin,

  • “Rang buhang, kápte iau long tekesi táit ngo na long sáksáknai kángit matananu ngo suri tah kusi tatalen káián rang támin i git er dikte tari si git hirá. Mái sár, páksiai ngo kápte iau long bengta tekesi táit, bos Iudáiá tilami Ierusalem di tar iau uri limán nagogon til Rom, má dik obop iau uri batbat kalar.
18  d Di gálgálta tiktik i iau suri ser pas te táit a sák iau longoi, suri ngorer dák obop iau uri rumán batbat kalar má ngo dák nagogon i iau uri minat suri. Má kabin kápdite ser pas te, ki ngorer dik nem suri asengsegeng i iau. 19  e Mái sár bos Iudáiá di matai suri pálás pala iau. Má ngo iau longrai kándi worwor má táit di parai, a sisdo iau má iak utung pas Kaisar suri ngo na longrai kak taun. Á iau sang káp kak te aramikmik uri narsán kak matananu Israel, má ngo suri ina obop di uri nagogon. 20  f Erei sár á káplabin iang kilkila talum gam suri para talsai má gamák mánán on. Má iau nem mul ngo gama talas suri káplabin kang kis án kamkabat minái. A káplabin i kak ruruna ngoromin ngo ngangai káián matananu Israel ákte hut má, má á iau á tám toptop káián.” 21 Má namur bos tátáil káián tan Iudáiá ding kosoi ngoromin, “Kápte gim kip te pákán ram singin bos tátáil til Iudáiá suri para talsa iáu, má kápte kesá tuá git a tapam hut tilatung mam te sápkin atatir sur iáu. 22  g Mái sár gim nem suri ngo una parai kam ruruna ami katbán rákán lotu er á iáu á kes til on, kabin gim mánán ngo marán kálámul tili bos kuir no di para bengtai rákán lotu erei.”

23 Io, dik puti kesá bung mul ngo da bali kis tiklik mam Paulo, má marán taladeng di hut on á bung erei uratung i rum a lu kiskis ái ái Paulo. Má i kunlán bung no, turpasi tili kábungbung ák han átik i rahrah, a pálási má ák arbin talas uri narsá di suri lolsit si Káláu má ngádáh a kátlán i kán matananu ngoi, má ák tohoi suri talka pasi kándi holhol suri dák ruruna i Iesu. Ák lu arbin talas tili nagogon si Moses má tili worwor káián bos tám worwor tus mul, mák tohoi suri inngas tari si di tili bos worwor erei ngo ái Iesu á Mesaia sang, má ngorer a kuluk ngo da ruruna on. 24 Te tili di dik ruruna i worwor si Paulo ngo a támin, má te di tánlak i kán worwor má kápdite ruruna on. 25 Kándi hol aru on má dik arkipkip mai worwor. Má ngo dikte arkipkip no, ki dik aptur má dik eran suri arsagil. Mái sár ái Paulo a tur kalar di mák parai ngo

  • “Tanián a Pilpil a parai á muswan er ák parai uri narsán rang támin i gam tili ngudun ái Aisaia tám worwor tus ngoromin,
26  h ‘Una han uri narsán matananu minái má unák parai si di ngo,
Gama balbal longrai pinpidan, mái sár kápte gama kipi sálán.
Gama balbal mákái má kápte gama mák tusi.
27 Má matananu minái káp da tini talas kabin
kándi holhol ái rung minái ákte batbat.
Dikte dung kári talngá di kabin di tánlak suri longra iau.
Má dikte bor kári mát di kabin kápdite nem i mák iau.
Pasi á ngorer mát di na kuron, má kápdate mák ilmi,
má talngá di na dik, má kápdate longra ilmi,
má kándi hol mul kápte na talas,
suri ngorer matananu minái kápdate tapriu mul sur iau suri inak asengsegeng pas di.’
28 Worwor minái di parai ur singin rang támin i git, má a támin ngo a duk i gam mul onin. Ngorer iak ri suri ngo gama talas suri minái. Pinpidan suri araliu si Káláu ákte han uri narsán rung tili risán, má á di da longra pasi sang.”

29 [Má ngo ákte worwor no ái Paulo, ki bos Iudáiá dik han pas alari kán rum má dik lala arkipkip mai worwor arliu i di tangrai sál.]

30 Ái Paulo a kis iatung Rom arwat mai aru i bet, má áng kis i rum ái sang a suát pasi, má a lu árár pas di no ái rung di lu han suri laumái. 31 Má ák lu arbin mai mangan suri lolsit si Káláu mák lu atintin di mul sur Konom Iesu Karisito, má kápte kes a tur kári.

Copyright information for `SGZ