a4:4Apo 2:41
b4:10Apo 3:6, 13-16
c4:12Mat 1:21
d4:18Apo 5:28
e4:19Apo 5:29
f4:24Kal 20:11; Nem 9:6; Sak 146:6
g4:27Mat 27:1-2; Luk 23:7-11; Apo 3:13
h4:28Apo 2:23
i4:29Epe 6:19
j4:32Apo 2:44
k4:34-35Apo 2:45

Acts 4

Ái Petero mái Ioanes ​diar tur i nagogon

Má i pákánbung er ái Petero mái Ioanes kándiar tunga wor mai matananu besang, tan Sadukaio má tan tám osmapak má pakpakta kándi tan tám mákmák kalar uri rumán osmapak, di han báháng i diar iatung. Ák sák i bál di uri diar kabin diar atintini matananu sur Iesu ngo ákte aptur kaleng tili minat, má kán apaptur kaleng ngorer a tus inngas tari ngo tan kálámul mul da aptur kaleng tili minat namur. Dik han hut narsá diar ngorer, ki dik tola diar má dik obop diar i rumán batbat kalar suri diara kis besang nák ur latiu kabin ákte rahrah lik má. a Mái sár marán kálámul tili katbán matananu er di longrai kándiar worwor ki dik ruruna. Má lálám i di á bos tám ruruna no ák lu marmarán hanhan mák arwat mai alim i arip.

Má a be arasa ur latiu, tan tátáil káián kaunsel kán tan Iudáiá má tan kálámul pakta má tan tám mánán uri nagogon, di kis talum i bimán rum á Ierusalem. Ái rung erei no di hut talum mam Anas, koner a tám osmapak táil tungu. Mái Kaiapas mái Ioanes mái Aleksada má tan buhán ái Anas, di no iatung mul. Má ngorer dik artari pas Petero mái Ioanes má kálámul er a sengsegeng alari peu, má dik atur ditul i mátán táil i di má dik gálgálta i Petero diar ái Ioanes ngoromin, “Gaur kipi si sinih á rakrakai erei gaur araliu mai, má i ngisán ái sinih gaurá longoi him er?”

Má i pákánbung er, ái Petero a káng mai Tanián a Pilpil máng kos di ngoromin,

  • “Tan tátáil má tan kálámul pakta til Iudáiá,
onin gam lala seuseuka holhol i giur suri giura atalsai lain táit a tapam hut singin peu minái má suri ngádáh a láklák ngoi. Má a kuluk sár. 10  b Ngorer á gam no minái gama lain talas kuluk, má matananu Israel mul da longra timani suri táit minái a tapam hut singin kálámul min. Kápte ngo kángiur rakrakai sang, wa rakrakai káián ái Iesu Karisito kakun Nasaret er gam bás páptai ák mat, mái Káláu ák aptur pasi alari minat. Ái á kán rakrakai er a aliu pasi kálámul minái a tur i mát gam. 11  4:11 Sak 118:22 Ái Iesu sár ái koner Buk Tabu a worwor suri ngoro minái, ‘Hat erei á gam á tan tám long rum gam pukpukwai, mái sár ái Káláu a aksimi hat erei áng kábutkis si di no á tan hat.’ 12  c Kápte kes on á lalin naul bát no gita ser pasi araliu til on. Ái Iesu masik sár a mon i kán rakrakai suri na aliu pas git, má ái masik sár á sál gita mur on suri atur páptai liu.”

13 Má tan pakpakta er di longra Petero mái Ioanes, di pánsálngát sur diar kabin di mák ilmi ngo diar aru kálámul bia sár má kápte diar lala aratintin. Mái sár di mákái mul ngo diar lain para aposoi pinpidan ák tur talas má kápte diar mátut. Di pánsálngát ngorer má ák posal i kándi hol mul ngo diar aru táir ái Iesu. 14 Dik hol on ngo da kos diar, mái sár di mákái mul i kálámul er a tur tiklik mam diar ngo ákte sengsegeng má, má ngorer kápdite arwat suri ngo da pua diar.

15 Má ngorer di aso pala ditul be tili katbán kis talum uranang i malar, ki dik nguruk arliu i di má dik parai ngoromin ngo, 16 “Dánih gita longoi mam diar á aru kálámul er? Matananu no til main Ierusalem dikte mánán ngo diaráte longoi kesá tilik akiláng, má kápte sang gita arkawar palai. 17 Mái sár suri worwor er na mák han arkaliut uri te kuir mul, gita akeng i diar suri koion sang diara arbin mul mai ngisán kálámul er narsán matananu.” 18  d Di be nguruk no, ki dik bin pas kalengna diar má dik tur kalar diar suri kái mul diara lu arbin mai ngisán ái Iesu ngo aratintin mai i mátán matananu.

19  e Mái sár ái Petero mái Ioanes diar kos kalengna di ngoromin, “Áá, giur má te talas ur on á ngorer. Ái sár á gam sang gama mák timani erei gamáte oboi uri giur ngo a nokwan uri mátán ái Káláu ngo kápte. Ngádáh, giura taram i worwor gam parai, ngo giura mur i nemnem si Káláu? 20 Auh, kápate arwat ngo giura taram pasi táit gam parai kabin giura arbin sang mai táit giuráte longrai má giuráte mákái!”

21 Má bos pakpakta di longrai kándiar kokos má dik lala ser sál suri ngádáh da nagogon i diar ngoi. Mái sár kápte di arwat suri da oboi rangrangas kabin matananu no di lala parpara agas uri narsán ái Káláu suri akiláng er a tapam hut singin kálámul a peu. Má di parpara agas ngorer kabin kálámul er a páng mai peu, má ákte liu sorliwi ahat i sángul á bet, má onin ákte sengsegeng má! Má ngorer tan pakpakta di amátut i Petero diar ái Ioanes, ki dik pálás pala diar má.

Bos tám ruruna di sung pasi rakrakai má mangan

23 Má i pákánbung er di pálás pala Petero mái Ioanes, diará han purut uratung singin boh tám ruruna, má diar má atatir suri tan táit dikte parai si diar á bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan kálámul pakta. 24  f Má di longrai ngorer á bos rang tur diar, ki di no sang a tukesi kepwen i kandi holhol má dik sung uri narsán ái Káláu ngoromin,

  • “Konom Sorsorliu, á iáu u aksimi naul bát má naul bim má lontas má tan táit no er di liu on.
25  4:25-26 Sak 2:1-2 Tanián a Pilpil a apos tari worwor si Dewit er kámpup gim má kam tám arardos, mák parai ngoromin, ‘Rung tili risán di rongrongas má dik hol on ngo da suka bámia Káláu! Má matananu di hol taru suri táit kápdite arwat ngo da long artálár pasi. 26 Tan kabisit tili naul bim dikte eran suri arup,
má kándi tan tátáil di kis talum
suri da tur kalar Konom má kán Mesaia mul.’
27 
  • g “A támin muswan ngo aru pakpakta er ái Erodes mái Pontiás Pilato diar araturán pas mam rung tili risán má matananu Israel mul. Di no di hut talum main Ierusalem suri da tur talum pala Iesu er kam tám arardos a pilpil mái koner ukte ilwa pasi.
28  h Ái rung erei di tur talum ngorer suri longoi táit di sang di hol on. Ái sár táit di longoi, wa a hut tili kam rakrakai má tili kam nemnem á iáu, Káláu, má ngorer di long artálár pasi kam holhol taru sang. 29 
  • i “Má inái, Konom, gim sung iáu suri una longra gim. Ukte talas má ngo dikte worwor án amátut uri gim á bos tám arardos kaiam, má ngorer gim sung iáu ngo una tabar gim mai kam rakrakai suri gima arbin mai mangan uri midán i iáu.
30 Una sarsara mai mingim suri aliu pasi tan sasam má suri longoi tara akiláng mai rakrakai káián ái Iesu, kam pilpil án tám arardos.” 31 Má i pákánbung di arahi kándi sung sár, kunlán rum er di kis on a gánuh. Má di no di káng mai Tanián a Pilpil, má namur dik so uradi malar má dik turpasi mul i arbin rakrakai mai pinpidan si Káláu má kápte di mátut.

Tan tám ruruna di artangan arliu i di

32  j Má tan tám ruruna no a tukesi kepwen á kándi hol má bál di mul. Kápte kesi tur di a kiu kári kán tekesi táit. Di lu hut talum mai wán kándi bos himhimna má kándi tan minsik má dik obop talmi uri tangan di no. 33 Mái Káláu a asosah i tan apostolo mai lala rakrakai, ki ngorer dik mangan mai arbin sur Konom Iesu ngo ákte liu kaleng má. Mái Káláu a urai kán lain artangan mák bonta di no. 34  k Má di lain artangan arliu i di mul, ngorer a marán tili di ái rung a mon i kándi kuir bim ngo kándi rum, di sirai pasi pirán tabal. Má pirán tabal er di apángái, di kipi uri narsán tan apostolo má dik rusan tari si di, má tan apostolo dik tulsai ur si rung er di sáhár suri ák arwat mai kándi kis. Má ngorer kápte kes tili di a sáhár sur tekesi táit.

36 A ngorer a longoi ngoi á kes tili di ngisán ái Iosep. Ái tili sim á Saipárás má a kabinhun si Lewi. Má kálámul er tan apostolo di lu utngi ngo Banabas, sálán ngo ‘koner a lu arakrakai i kálámul’. 37 Mái Banabas a mon i kán kesi kuir bim, má ák sirai pasi pirán tabal mák rusan tari singin tan apostolo.

Copyright information for `SGZ