a6:1Apo 4:35
b6:7Apo 2:41, 16:5
c6:10Luk 21:15

Acts 6

Ahit i tám artangan

a Má mámát i tan tám ruruna a lu marmaras hanhan. Má iatung Ierusalem i pákánbung erei, aru boh tám ruruna di kis. Kesá boh, wa rung til matung sang Israel má dik lu wor mai worwor Aramek. Má kesá boh sang, rung di páng tepák má namur dikte han kis á balis á Israel, má di lu wor mai worwor Girik. Má on á pákánbung er, aru boh tám ruruna di arngas. Rung di lu worwor mai Girik di tubán para pasi ngo kándi tan mokos di lu tulus sorliu di mai pirán tabal uri namnam má kápte di lu kip te. Má ngorer sángul mai aru á apostolo di kilkila talmi tan tám ruruna no má ding kis talum, má tan apostolo di parai kándi holhol si di ngoromin,

  • “Kápate nokwan sang suri gima tu holhol sirereh sár i arbin mai midán ái Káláu suri gimák ololoh i namnam. Auh, kápte a kuluk á ngorer.
Io ngorer, rang buh gim, á gam sang gama ilwa pas te na hit á kálámul tili gam. Gama ilwa pasi tan kálámul er git mánán i di ngo kándi tatalen a kuluk má di polon á hol má ding káng mai Tanián a Pilpil. Gama ilwa pas di ngorer, má gita oboi talar minái uri káil i di suri da ololoh i him án tulsai pirán tabal uri namnam. Má gim sang á bos apostolo gima rusan tar gim suri talar mai sung má arbin mai midán ái Káláu.” Má boh tám ruruna di longrai ngorer má dik gasgas no má sormángát suri worwor erei tan apostolo di parai, ki ngorer dik ilwa pasi ahit á kálámul tili katbán i di. Di ilwa pas Sitiwen, kálámul a atu i kán ruruna má a káng mai Tanián a Pilpil. Má dik ilwa pas Pilip mái Porokus mái Nikanor mái Timon mái Pamenas mái Nikolaus. Ái koner si Nikolaus, kálámul tili risán a kakun Antiok, má tungu ák pukdai kán liu uri tatalen án lotu káián tan Iudáiá, ki namur bul ák ruruna i Iesu. Má tan tám ruruna di lami ahit á kálámul er ur singin tan apostolo, má bos apostolo di oboi lim di ami iátin lul di keskeskes má dik sung kalar di.

b Má ngorer marán matananu taladeng di longrai midán ái Káláu má dik ruruna on, má lálám i bos tám ruruna i malar á Ierusalem ák lala kopkom. Má marán tan tám osmapak mul di longrai má dik ruruna i Iesu.

Tan tátáil til Iudáiá di tola Sitiwen

Ái Sitiwen a lala asosah on ái Káláu mai tilik rakrakai, ngorer ák longoi tara akiláng i katbán matananu. Má te kálámul di turpasi pua Sitiwen. Tan kálámul erei di tili kesá rumán lotu sár di utngi ngo Rumán Lotu Kándi ái Rung di Kamkamlawas. Di no bos kakun Iudáiá, mái sár di páng i malar Sairini má te tili malar Aleksadaria. Ái rung er mam te sang mul á Iudáiá di han tili aru balis á Silisia má Esiá, di arkipkip mam Sitiwen. 10  c Ái sár Tanián a Pilpil ákte inngasi mánán si Sitiwen, má ngorer kápte di artálár suri kot puai kán worwor.

11 Tan kálámul er di hul kodongna te kálámul tili katbán i di suri da angagur uri narsán ái Sitiwen má dák atiutiwi. Má tan kálámul er di parai ngoromin singin matananu, “Gim longrai kálámul er a ot bilingna Káláu má a ot bilingna Moses mul.” 12 Di para ngorer ur on má dik asoksokoi bál matananu má tan kálámul pakta turán tan tám mánán uri nagogon. Má ngorer di tola Sitiwen má dik long pasi uri katbán kaunsel kán tan Iudáiá. 13 Mái rung er di pua Sitiwen di lami tan kálámul suri dik angagur ur on, má dik parai ngoromin, “Káp a tini aunges mai worwor sáksák uri rumán osmapak má uri nagogon si Moses. 14 Gimáte longra Sitiwen a parai ngo kesi kálámul ngisán ái Iesu, wa salsalahin til Nasaret erei, a ngo na taráp sarai rumán osmapak má náng keles noi kángit tatalen a tari si git ái Moses.” 15 Mái rung no er di kis iatung i kaunsel di longrai ngorer má di lala mák Sitiwen, má dik mákái aur a tuan talas taladeng ngoro aur angelo.

Copyright information for `SGZ