a2:1-2Apo 15:2
b2:4Gal 1:7, 5:1, 13
c2:7Apo 22:21
d2:10Apo 11:29-30
e2:12Apo 11:3
f2:16Apo 15:10-11; Rom 3:20-28; Gal 3:11
g2:20Gal 1:4

Galatians 2

Tan tátáil di sormángát pas Paulo ngo ái á apostolo

a Iau lu kis ngorer, má namur ngo ákte rah i sángul mai ahat á bet, ái Káláu a inngas tari kán nemnem singing suri ina kaleng mul urami Ierusalem. Má ngorer giur ái Banabas giur han má giurá lam pas Tito suri ák tiklik mam giur. Ái Tito kesi tám ruruna mul, má kálámul tili risán, má kápte ngo kándi tatalen suri kut aririu. Gimtul hut ami má, má gimtulá kis talum mai tan tátáil masik kándi tan tám ruruna. I pákánbung er iau pálási ur si di á kak mánán uri lain arbin sur Karisito. Ái sár á arbin er iau lu balbal arbin mai uri narsán rung tili risán. Iau lu parai si di ngo da ruruna sár i Iesu Karisito suri na aliu pas di. Iau lu parai ngorer, mái sár káp iau te parai si di suri da mur i nagogon káián tan Iudáiá ngorer i kut aririu ngo bos tatalen án lotu. Iau pálási si di á tan tátáil ngorer suri tan tátáil dák longrai ngorer má nák tumran i kándi hol ur on, má ngorer dák adikái má sormángát i kak him iau longoi tungu má til onin mul.

Tan tátáil di longrai ngorer má dik laes má dik sormángát suri kak worwor.
Má ngorer, káksiai ngo ái Tito a kálámul tili risán, kápdite hustap on suri na kut aririu. b Mái sár te tili katbán tan tám ruruna di puai kak worwor má dik parai ngo kálámul a ruruna i Iesu Karisito, da kut aririu on sang suri na mur i nagogon káián tan Iudáiá. Rung erei di parai ngorer, kápte ngo di tám ruruna muswan, má di agur gim sár pasi ding kusak suri da longrai kángim te worwor ngo gimáte sengsegeng má alari nagogon. Git talas á git ngo gitáte sengsegeng má alari nagogon erei. Mái sár tan kálámul er di nem ngo i pákánbung git ruruna i Karisito, ki gita kis pagas sang i kamkabat kán nagogon. Má kápte gim sormángát, wa gim rakrakai sang suri balbal kalar ngo táit di parai kápate nokwan. Má gim longoi ngorer suri lain arbin sur Karisito na kis nokwan sang má suri gama sengsegeng alari nagogon káián tan Iudáiá.

Io, iak lu worwor ngorer ami Ierusalem tiklik mai tan tátáil, ái rung er gam hol on ngo tan kálámul pakta. Iak worwor mam di, mái sár kápte kesi táit di parai suri bontai worwor iau lu arbin mai. A támin ngo di tan kálámul pakta, mái sár kápte iau hol i di ngorer kabin ái Káláu a mákái tan kálámul no ngo di tu arwat sár. c Áá, tan tátáil er kápdite bontai kak worwor. Ái sár di mák ilmi ngo tukes sár á him mai aru á rákán. Ái Káláu ákte tari lain arbin uri limán ái Petero suri na para talsai narsán tan Iudáiá, má ngorer sár mul ákte tari lain arbin uri limang sang suri ina para talsai narsán rung tili risán. Kabin ái Koner a arakrakai i Petero suri na longoi him án apostolo narsán tan Iudáiá, ái ái Koner sár a arakrakai i iau mul suri ina longoi him án apostolo narsá gam tili risán. Tan tátáil di mák ilmi artangan si Káláu uri narsang, má ngorer atul i torson lotu, ái Iakobo mái Petero mái Ioanes, ditul lulu mam giur ái Banabas suri para tari ngo dik sormángát ngo kángim him suri arbin a tukes on, ái sár giur ái Banabas giura arbin narsá gam tili risán, mái Petero ditul uri narsán tan Iudáiá. 10  d Gimá lulu ngorer, má namur ditul sung giur suri giura lu hol pasi tan sáhár án kálámul má para di singin matananu ngo giura saliu mai arbin uri tan lite kuir. Má erei sár á táit iau lala nem on suri ina longoi.

Ái Paulo a lala wor uri Petero

11 Má namur iak han pas til Ierusalem uranang kaleng Antiok i balis á Siria má iang kis ái. Má namur ái Petero mul a tapam hut máng kis tiklik mam gim. Má pákánbung a kis tiklik mam gim, iau inri uri mátán i mátán matamata kabin a longoi táit a sák. 12  e A ngoromin. I pákánbung ái Petero a hutngin hut á Antiok, a lu namnam tiklik mam gim bos kakun Iudáiá mái rung tili risán mul. Má namur te kálámul til Ierusalem di hut, ái rung er ái Iakobo a tarwa di. Má di mák Petero a longoi ngorer ki dik abálsai kán holhol ngo kándi nagogon a parai ngo kápate kuluk suri tan Iudáiá da namnam talum mai rung tili risán. Ái Petero a longra di ngorer mák mátut. A mánán ami kán hol ngo tatalen án namnam talum erei a kuluk, mái sár a matai tan kálámul er til Ierusalem da káp worwor sáksák ur on, má ngorer ák turpasi su alari rang turán er tili risán. 13 Má tan Iudáiá tilatung dikte ruruna mul, di mák Petero a longoi ngorer ki di mul dik mur i kán tatalen án angagur. Io, mái Banabas mul a mákái ngorer mák ruh pasi namurwa di. 14 Má iau mákái ngorer má iak mák ilmi ngo kápdite mur muswan i lengwen tili lain arbin, ki ngorer iau wor uri Petero i mát di no má iak parai ngoromin,

  • “Iáu kakun Iudáiá má ukte ruruna mul i Karisito, má ukte su bahim uri nagogon káián tan Iudáiá má ukte turpasi mur i tatalen káián rung tili risán. Iáu u lu longoi ngorer, má suri dáh u inar i tan rung tili risán suri dák mur i nagogon káián tan Iudáiá? Kápate nokwan á ngorer!”
15 Tungu kápte be iau ruruna i Karisito, iau lu mur i nagogon si Moses ngorer i git á bos Iudáiá git lu longoi. Má iau lu mur mul i tatalen bos Iudáiá di longoi er di utngi rung tili risán mai ‘Tám long sápkin’ kabin rung tili risán kápte di mur i nagogon. 16  f Mái sár á gam má á gim mul, onin git talas ngo kálámul a taram i nagogon, ái Káláu kápate mák anokwa pasi kabin ngo ákte longoi ngorer. Kápte. Ái Káláu a mák anokwa pasi kálámul kabin a ruruna i Iesu Karisito sár. Má ngorer git bos Iudáiá er git ruruna i Karisito, git longoi ngorer suri ái Káláu na anokwa pas git kabin i kángit ruruna. Má ngorer kápgite mur i nagogon mul kabin kápte kesi kálámul na nokwan uri mátán ái Káláu tili nagogon. 17 Áá, git nem suri gita nokwan uri mátán ái Káláu, má ngorer gitá ruruna i Karisito sár, má kápte gitá lu mur mul i nagogon. Mái sár bos Iudáiá di mákái ngorer má dik parai ngo, “Wa rung er di ruruna i Iesu, di tan tám sápkin kabin kápte di lu mur i nagogon mul!” Ngo kándi holhol erei a nokwan, ki a sálán ngo ái Karisito ákte lam pas git uri tatalen a sák! Ngádáh, a támin ngo kápte? Auh, kápte kápte sang! 18 Ngo iakte ilang alari nagogon, má namur iang kaleng ur on, a inngasi ngo iau tám abulbul má iakte longoi sápkin, kabin iau tah kusi nagogon erei iau mur on. 19 Má kabin iau tah kusi nagogon, ina mat suri tumái kak sápkin. Áá, nagogon a parai ngo ina mat, má iakte mat má! Má kápte ngo iau sang iau mat. Wa ái Karisito a keles iau mák mat i niang, má ngorer ái Káláu a wás pas iau ngo iau sár iakte mat. Kak minat er a keles iau on ái Karisito ákte tumái nagogon, má ngorer nagogon káp kán te rakrakai mul suri na obop iau uri minat. Má inái iakte sengsegeng má, pasi á ngorer ina mur i nemnem si Káláu masik. 20  g I pákánbung er a mat ái Karisito, kak torahin holhol mul a mat tiklik mai. Má ngorer kápte mul iau liu namurwai kak torahin holhol kabin ái Karisito ákte liu má i iau. Má onin iau liu sang kabin iau atri kak ruruna i Natun ái Káláu, ái koner a mámna iau mák bál tari kán liu sur iau. 21 Ngo kálámul a artálár suri na mur arwat pasi nagogon, mái Káláu na anokwa pasi kabin a longoi ngorer, ki ngádáh má na ngoi á minat si Karisito? Wa na tu táit bia sár, má kápnate tangan git. Mái sár kápte a ngorer! Káp iau te parai ngorer! Káp iau te pukpukwai kán lain artangan ái Káláu uri narsang!

Copyright information for `SGZ