a4:3Kol 2:20
b4:4-5Ioa 1:14; Rom 1:3
e4:22Tgk 16:15, 21:2
g4:26Eba 12:22; Apa 21:2, 10
h4:27Ais 54:1
i4:28Tgk 15:4-5; Rom 9:7
j4:29-30Tgk 21:9-10; Ioa 8:35

Galatians 4

A ngoromin. Gamáte talas uri tatalen er suri kalik a apepei ái kákán suri na otoi tan minsik si kákán. A támin ngo namur na top i minsik si kákán, mái sár pákánbung kalik er a gengen be, a ngorer i kesi toptop a kis i lalin kán pakpakta. Kákán kalik er a ilwa pas te kálámul suri da mákmák i kalik má ololoh i kán tan táit. Má namur a lu maras hanhan i kalik er átik i bung ái kákán ákte put tari suri ái sang má na kátlán tan minsik ái kákán a rusan tari singin. a Má git mul ngorer. Tungu bos turngan er di kátlán besang i naul matmatngan pokon di kabat git má git kis i lalin kándi nagogon ngorer i kalik a kis i lalin tám ololoh a ilwa pasi ái kákán. Má nagogon er a kátlán i git ngorer i kálámul pakta a kátlán i kán tan toptop. b Má namur ngo ák hut má i pákánbung ái Káláu ákte put tari, ái Káláu a dos pala Natun tili narsán sang uri naul bim. Kesi wák a káhái, má a lu marmaras hanhan i lalin nagogon si Moses. Mái Káláu a dos palai ngorer suri ák hul asengsegeng pas git tili lalin nagogon. A longoi ngorer suri ái Káláu Kákán a sáras pas git mák patak pas git gitá rang natun má.

c Má kabin gam rang natun ái Káláu, ái Káláu ákte tarwai Tanián a Pilpil uri bál gam, má ái sár á Tanián sang er a kis i Natun, má onin a kis i git mul. Má Tanián a tangan git má gitá lu bin uri narsán ái Káláu ngo, “U, Kakang, kak Tata!” Má pasi á ngorer, kápgamte tan tám toptop mul, kápte. Gamáte sengsegeng má, pasi gamá rang natun sang ái Káláu, má ngorer gama otoi tan táit a para páksi ngo na ur káián rang natun.

Ái Paulo a konngek ​suri bos Galatiá

Tungu kápgamte mánán be i Káláu, má gamá kis i lalin bos turngan, wa bos angagur án káláu sang, má di kabat gam. Mái sár onin gamáte mánán má i Káláu, ki ina parai ngoromin ngo ái Káláu ákte mánán i gam, ngorer ákte kamu Káláu má! Má ngo gama tapriu kaleng uri tan mulán táit ngorer suri agasgas pasi bos turngan, wa a tu wáráh sár má kápnate tangan gam. Suri dáh gam nem i kaleng ngorer? Ngádáh, gam nem ngo da bali kabat gam mul má gamáng kis án toptop si di ngoro tungu? 10  d Kápte ngo gam tan kakun Iudáiá suri gama mur i kándi tatalen. Mái sár gamáte turpasi mur i bos tatalen tili bungán aunges, má suri pátpát mátán i bos longsit er di lu longoi suri akiláng i kalang má taul mas má hutngin bet. 11 U, rang buhang, iau konngek mam gam bul kabin iau lala songsong pas gam má siari a tu wáráh gut á kak him!

12 Mákái! Tungu iau main narsá gam, kápgamte lu mur i tatalen kán tan Iudáiá, má iau mul káp iau lu mur on. Má ngorer, rang buhang, iau lala sung gam ngo gama mur i kak tatalen sár má koion gama mur i di.

Gam lain keksa iau erei iau kis tiklik mam gam.
13 Gam mánán ngo iau sasam i bung erei iau mulán hut narsá gam, má ngorer iakte tapam ur main i kamu bos malar suri ina liu alari kak sasam má iak arbin mul narsá gam. 14 Iau lala sasam i bung erei, má ngorer iak tari taun narsá gam. Ái sár kápgamte kankansa iau ngo mikmikwa iau. Kápte. Gam árár pas iau ngoro kesi angelo si Káláu ngo ngorer gama longoi ngoi mam Iesu Karisito sang. 15 Gam lala hol pas iau má gamá lain belbelken i iau. Iau hol on ngo gama bilwak palai kodil mát gam gut uri tangan iau suri inak mákmák kuluk. A lala gas i bál gam mam iau i pákánbung erei, ái sár onin kápte. Aiá má kamu gasgas onin? 16 Ngádáh, kabin iak para aposoi lengwen i mát gam, ngorer iang kurtara uri narsá gam?

17 Ái rung er di parai lite aratintin narsá gam má ding kaiang pasi ngo lain arbin, di tu lala abálbál pas gam sár uri narsá di, má kápnate tangan gam. Di nem sár suri da tim purwa gam alar gim, ngorer di ri suri talka pas gam má gamáng kákir namurwa di. 18 Má ngo na kuluk á táit di abálbál pas gam mai, ki a kuluk ngo gama mur on. Má ngo gama longrai a sák, ki koion. Kak inau minái na lu tangan gam i bung iau lu kis mam gam má bung mul iau bokoh alar gam. 19 Gam ngoro rang natung sang. Wák a ngángrakak a áslai lala rangrang suri pátum má na káhái kalik. Má iau mul, na rangrang i lulung si gam pang i bung gama kaleng uri narsán ái Karisito masik má ninsin sang na lu pakpakta hanhan i kamu liu. 20 Iakte lala wor uri gam on á buk minái kabin a ser i kak hol suri dánih ina longoi uri tangan gam. Kak lala nemnem ngo ina kis tiklik mam gam á inái suri gita mákmák arsuar má lain wornai suri nák talas.

Tohtohpas mam Agar mái Sara

21 Te tili gam sang di nem suri kis i lalin nagogon si Moses. Má ina gálta gam ngoromin. Gamáte talas má suri táit a parai ái Moses i buk án nagogon? A parai ngoromin. 22  e Erei i Buk Tabu ái Moses a le on sur Abaram ngo ái Abaram a tám i aru i kalik án káláu. Kesá natun a káhái ái Agar, ngisán ái Esimael. Má kes a káhái ái Sara, má ngisán kalik er ái Aisak. Ái Agar a wák án toptop sár, mái Sara kápte. Ái Sara kán wák muswan ái Abaram. 23  f Ái Esimael, koner a páng tili wák án toptop, a páng ngorer git lu páng ngoi á git. Mái Aisak, natun á wák muswan si Abaram, ái a páng kabin i oror si Káláu narsá Abaram.

24 Ngoromin ina taswai ngoi á aru wák erei. Diar tur suri aru kamkabat ái Káláu a kápti. Kesá kamkabat ái Káláu a tari iamuni pungpung á Sinai i balis á Arabia. I pákánbung er ái Káláu a tari nagogon si Moses. Mái Agar er wák án toptop, a arwat mai kamkabat min. Wák án toptop ngo na mon i natun, ki kalik er kápate sengsegeng. A kis án toptop mul ngoro mámán. Má a ngorer mul á kamkabat minái kabin a obop rung di mur on uri lalin nagogon. A ngoro di kis án toptop singin nagogon kabin nagogon a kátlán i di. 25 Má a támin ngo te sang di utngi Sinai ngo “Agar” kabin ái Moses a kipi nagogon tili pungpung er. Mái Agar a tur mul suri bimán rum á Ierusalem onin, kabin rung di kis á Ierusalem di kis ngoro tan tám toptop i lalin nagogon.

26  g Ái sár ái Sara, kán wák muswan ái Abaram, a tur arwat mai kamkabat er ái Káláu a longoi mam Abaram. Kamkabat er a but pas tili oror si Káláu sang, má namur ái Iesu a kápti mai dárán. Ái Sara kápate kis án toptop, má ngorer rang natun mul di sengsegeng. Mái Sara a arwat mul mai hutngin Ierusalem ami bát. Bimán rum erei, ái á malar muswan káián rung di ruruna, má di no di lu kis on di sengsegeng sang. 27  h A ngorer a parai i Buk Tabu ngo

“Á iáu u koros, káp u tini kákáh,
una laes!
Kápte be u ngángrakak,
mái sár una bin mai parmat urami bát!
Kam pup ákte táu alar iáu má,
ái sár rang natum na marán sorliwi
rang natun wák kán pup er besang i narsán!”
28  i Má rang buhang, gam ngoro Aisak. Gam rang natun ái Káláu kabin i oror si Káláu. 29  j Hirá kalik er a páng tili wák án toptop, a lu pilgutái kalik a páng mai artangan káián Tanián a Pilpil. A ngorer mul onin. Ái rung er di kis i lalin nagogon di nem i lam bengta rung di sengsegeng alari nagogon. 30 Gama hol tangrai worwor tili Buk Tabu er a parai ngoromin, “Una dos palai wák án toptop er mai natun, kabin kalik er kápnate otoi kam te mahal. Ái kalik er a natun i kam wák muswan, ái masik sár na otoi kam tan táit.” Má ngorer a talas uri narsá git ngo ái rung di toptop singin nagogon, kápdate otoi lain arasosah ái Káláu a oror mai uri narsá Abaram. 31 Má ngorer, rang buhang, kápte ngo git rang natun wák án toptop. Git rang natun wák muswan er a sengsegeng.

Copyright information for `SGZ