a5:61Ko 7:19; Gal 6:15
b5:91Ko 5:6
c5:102Ko 11:15; Gal 1:7
d5:131Pe 2:16
e5:14Him 19:18; Rom 13:9
g5:19-211Ko 6:9-10
i5:26Pil 2:3

Galatians 5

Ái Karisito ákte asengsegeng pas git ​alari nagogon

Áá, ái Karisito ákte asengsegeng pas git alari nagogon, má ngorer git má te sengsegeng muswan! Má pasi á ngorer gama butatur kuluk na káp má tekes na kápti suk án nagogon iatung i amu pogong!

Gama mákái! Iau Paulo iau akeng i gam ngoromin. Ngo tekes tili gam na bál pas rung er di lu kut aririu suri da kuti, ki ngádáh má na ngoi á táit a longoi ái Karisito? Kápnate tángni, na tu táit bia sár uri narsán! Má iau akeng i gam mul á gam gam hol on ngo da kut aririu i gam! Ngo tekes na longoi ngorer, nagogon na tinákum uri narsán suri na mur i kunlán nagogon si Moses. Ái sinih a tohoi suri na mur i nagogon si Moses suri ái Káláu na wás pasi ngo ákte nokwan uri mátán, kálámul er ákte tubán tah kus palai sang alar Karisito, kabin nagogon a tur palai lain artangan er si Káláu a lu tar bia on. Mái sár a lite uri gim sang. Tanián a Pilpil a adikái kángim ruruna sur Káláu ngo na anokwa pas gim uri mátán, má ngorer gimá lala ngangai suri bung er ái Káláu na arbin talas ngo ákte anokwa pas gim kabin gimáte ruruna i Karisito. a Iau parai ngorer kabin git kes mam Iesu Karisito, má ngorer ái Káláu kápate mákái kálámul ngo dikte kut aririu on ngo kápte. Auh, kut aririu kápate támin táit uri narsán ái Káláu. Tukes sár á táit a támin uri narsán, má a ngoromin. A tirwai bál kálámul suri na mákái ngo a ruruna tus i Karisito pasi ák mon i kán armámna narsán matananu.

Tungu gam lain ruruna má mur i worwor si Káláu. Má sinih ákte bat kári kamu lain láklák erei? Ái Káláu ákte kilkila pas gam suri gamá káián má. Má kálámul a lam bengta gam alar Káláu, ái Káláu kápate tarwai uri narsá gam. b Gama ololoh kuluk suri angagur án aratintin erei, kabin na sinim i gam no ngorer i mudán yis di argemwai turán palawa má ák sut. 10  c Mái sár ái Káláu a arakrakai i iau má iak ruruna mul i gam ngo kángit hol a tukes, ngorer kápte gama teleh uri lite sál. Má iau mánán ngo ái Káláu na atri nagogon uri kálámul er a atius i kamu hol. Káksiai ngo a kálámul pakta ngo kápte, ái Káláu ákte obop páksi rangrangas ur on.

11 Má rang buhang, ngádáh sur iau? Te erei narsá gam dikte parai ngo iau lu arbin mai kut aririu, be? Auh, kápte. Ngo a támin á erei, ki tan Iudáiá da laes kunán. Ái sár, a talas uri narsá gam ngo tan Iudáiá kápdite laes mam iau, wa di mikmikwa iau má dik tiptipar i iau kabin iau arbin mai kubau kus sár, má kubau kus a lala tokoi bál di. 12 Má ina parai ngoromin si di ái rung di hol on ngo da agasgas pasi bál ái Káláu mai kut aririu. Ngo a gas i bál ái Káláu mam di ngo di kut aririu sár, ki a kuluk ngo da puras palai katlán los di koran má bál ái Káláu nák lala laes taladeng mam di!

Wán Tanián má ​nemnem káián kápán páplun

13  d Má rang buhang, ái Káláu ákte kilkila pas gam suri gama sengsegeng alari bos nagogon si Moses. Má kabin gamáte sengsegeng má, koion gama hol on ngo gama sengsegeng utliu uri sápkin tatalen sang. Ái sár gama han utliu uri tatalen án artangan arliu mai armámna. 14  e Gama longoi ngorer kabin bos nagogon no si Káláu, a tikbut tili kes sár á nagogon ngoromin: “Una mámna turam ngorer u mámna kalengna iáu sang.” 15 Má ngo gama tungai arngas arliu i gam má ot bilingna gam ngorer i tan pap, gama han sák no! Gama ololoh kuluk na mák amosrah i gam!

16 Má iak parai ngoromin si gam. Gama láklák i sál Tanián a Pilpil a apislai uri kamu hol, má ngorer káp gama te tar gam uri nemnem káián kápán páplun. 17  f Kesi risán bál git kápate nem i longoi táit a kuluk. A kákir suri longoi nemnem káián kápán páplun sár. Mái sár Tanián a ri suri longoi táit a kuluk. Má ngorer diar artalka arliu i diar. A ngoro aru kálámul diar taltalka bus imi bál git. Tanián a puai risán bál git a nem i longoi sápkin, má risán bál git er a puai nemnem káián Tanián. Aru risán bál git diar balbal kurtara arliu, má ngorer táit u hol on ngo una longoi, kápte má u long artálár pasi. 18 Má ngo gama láklák i sál Tanián a Pilpil a apislai uri kamu hol, ngorer nagogon kápnate kátlán i gam mul. Káp una te lala holhol suri nagogon, kabin táit u longoi a but pas si Káláu.

19  g A talas muswan sang á táit a lu longoi á nemnem án kápán páplun. A ngoromin:

  • longoi sápkin mai wák kán lite,
  • má durwán hol a talkai kálámul suri longoi sápkin mai wák,
  • má sursur suri longoi sápkin,
20 
  • má lotu uri narsán angagur án káláu,
  • má tatalen án wah,
  • má kurtara arliu,
  • má arngangar,
  • má bálsák uri lite,
  • má tatalen án togor,
  • má tatalen án sáráhung,
  • má kis arsagil uri toltolom boh,
  • má mur i angagur án aratintin,
  • 21  má kon suri táit káián lite, má bau mai dan rakrakai, má bau mai wakwak tangrai lol malar, má te táit mul ngorer a sák. Inak bali akeng i gam mul ngoro tungu iakte parai, ngo ái rung di lu longoi matngan ngorer kápdate kusak uri lolsit si Káláu. 22 Ái sár ngo gita mur i nemnem káián Tanián, ki minái á tan wán Tanián kángit liu na kip auti:

    • tatalen án armámna,
    • má gas i bál,
    • má matau imi bál,
    • má kis pau,
    • má artangan mai armámna,
    • má longoi lain tatalen ur singin lite,
    • má muswan suri kán talar,
    23  má tatalen án agengen pasi sang, má kátlán kalengnai sang. Kápte kesi nagogon na tur kári kálámul a longoi matngan ngorer. 24  h Ái rung di tili Iesu Karisito, a ngoro dikte long pasi risán bál di er a lala kákir suri sápkin ninsi di, má dikte bás páptai uri kubau kus ák mat má.

    25 Tanián a Pilpil a aliu git, má ngorer gita sakpap namurwai kemen Tanián sang. 26  i Má koion gita tubán hol apakta pas git sang alari kes, má koion gita tok angarngari rang tur git, má koion gita bálsák mam di suri kándi lalain táit.

    Copyright information for `SGZ