a10:4Eba 9:13
b10:5-7Sak 40:6-8
c10:10Eba 9:12
d10:11Kal 29:38
e10:13Sak 110:1
f10:16Ier 31:33; Eba 8:10
g10:17Ier 31:34
h10:19Eba 4:16
i10:20Mat 27:51
j10:22Him 8:30; Ese 36:25; Epe 5:26
k10:25Eba 3:13
l10:26Eba 6:4-8
m10:27Ais 26:11
n10:28Nag 17:6, 19:15
o10:29Mat 12:30-32; 1Ko 11:27-29
p10:30Nag 32:35‑36; Sak 135:14
q10:34Mat 5:11-12, 6:20
r10:37-38Aba 2:3-4

Hebrews 10

Torahin osmapak kápate artálár

Má ina parai mul sur Karisito má kán osmapak er a tari sang suri sápkin. Rang támin i git hirá dikte lu taram suri tan tatalen án lotu ái Moses a parai si di, mái sár kápte be di arwat suri da atur páptai tan lain arasosah erei ái Káláu a nem on ngo na tari si di i lalin hutngin kamkabat. A kabin ngo matngan osmapak erei di lu longoi mai dárán ololas, kápte ngo a támin sang, a tu tártárwán sár i arasosah muswan na hut namur. Má ngorer, káksiai ngo dikte lu balbal osmapak i bosbos bet no, kápte be a artálár suri apilpil pasi bál matananu er di han suri lotu ngorer. Ngo na han apilpil pasi bál matananu á dárán ololas, ki suri dáh di lu balbal kipi? Ngo dikte pilpil má, wa da han te arsok palai sang á osmapak erei kabin kán talar ákte rah, má ngorer bál di kápnate rumrum i mátán ái Káláu. Mái sár, kápate ngorer. Ái Káláu a dos i di ngo da lu balbal osmapak i bosbos bet suri da káp balantahni kándi sápkin. Osmapak a abálsai kándi hol suri sápkin dikte longoi, má ngorer di lu hol pasi kándi tan abulbul má bál di a rumrum i mátán ái Káláu. a Áá, a taun i kándi hol ur on kabin dárán ololas er kápate artálár suri na hul palai sápkin má suri na apilpil pasi bál kálámul.

b Má pasi á ngorer, gitá wásái tili Buk Tabu i kuir er ái Karisito a parai si Káláu i pákánbung a eran suri na sosih ur main i bim. A ngoromin.

“Kápute nem i dárán ololas suri osmapak má suri artabar mul.
Mái sár ukte eran páksi kápán páplun i iau suri ina tari uri osmapak.
Kápte u laes mai tan osmapak dikte osoi iatung i nián osmapak
má ololas dikte ubi uri hul palai sápkin.
Má namur iak parai singim ngo,
‘Mákái, kang Káláu! Á iau á minái.
Iakte eran suri ina longoi ngorer u nem on,
ngorer dikte le on i kam worwor.’”
Git mánán ngo ái Káláu ákte parai si Moses suri matananu da mur i bos tatalen án lotu ngorer, mái sár git mánán mul ngo kápate artálár suri na pah palai sápkin. Ngorer ái Karisito a parai si Káláu ngo,

“Kápute nem i dárán ololas suri osmapak má suri artabar mul.
Kápte u laes mai tan osmapak dikte osoi iatung i nián osmapak
má ololas dikte ubi uri hul palai sápkin.”
Má namur a sopasun kán worwor ái Karisito mák parai ngo,

“Mákái! Á iau á minái.
Iakte eran suri ina longoi ngorer u nem on.”
Má kán worwor ái Karisito erei a inngasi si git ngo ái Káláu ákte ekesi buswa palai torahin tatalen án lotu tili mulán kamkabat suri na kelsei mai hutngin kamkabat.
10  c Má ngorer ái Iesu Karisito a long artálár pasi nemnem si Káláu mák tari kápán páplun ngorer i osmapak kes sár á pákán mák wat, suri hul palai kángit sápkin no. Ái Káláu a mákái ngorer, má ngorer ákte pah palai sápkin kándi ái rung di ruruna on, mákte apilpil pasi bál di má dik pilpil má.

Ái Karisito a tari kes sár á osmapak má ákte artálár má

11  d Tungu i lalin torahin kamkabat, bos tám osmapak di lu tur i bosbos bung no suri balbal osmapak mai tukes sár á matngan osmapak. Ái sár matngan osmapak erei, ngádáh na hul arwat pasi ngoi á arul suri sápkin? Kápte sang. 12 Mái sár ái koner kángit tám osmapak táil, ái Karisito sang, ákte tari kes sár á osmapak, má osmapak erei ák artálár suri hul arwat pas noi á arul uri sápkin. Ák longoi ngorer mák rah mái kán him, má ngorer ák sukis má i kán kiskis pakta iatung i balsán mingin ái Káláu. 13  e Má turpasi i pákánbung erei, ái kán tu kis mona Káláu suri ái Káláu na suka bámiai kán tan kurtara uri lalin keken. 14 Kabin ngo i pákánbung ái Karisito a tari kápán páplun uri osmapak, kán kes sár á osmapak a artálár suri hul pala noi arul uri sápkin. Má ngorer ák eran i sál suri ái Káláu ák apilpil pasi bál git keskeskes á matananu si Káláu.

15 Má Tanián a Pilpil, ái mul a para aposoi suri ngorer, er ák parai i Buk Tabu ngo,

16  f “Má erei hutngin kamkabat ina longoi mai kak matananu er namur.
Á iau ái Konom iau parai si gam ngoromin.
Ina oboi kak nemnem i bál di,
má da laes suri mur i kak nemnem.
Má ina le páptai i kándi hol,
má da lu mánán kuluk i kak sál.”
17  g Má namur a paptauni kán worwor mák parai ngo,

“Má ina mámna di
má ina hol palai kándi tan sápkin.
Má kándi tan abulbul
káp ina te hol pasi mul.”
18 Má ngo ái Káláu ákte pah palai sápkin ngorer, ki ákte rah má, má kápte mul á osmapak ur on.

Git má urami páput sur Káláu!

19  h Má ngorer rang buhang, gama han sang páput sur Káláu. Dárán ái Iesu a sal mák hul arwat pas noi arul uri sápkin, má ngorer koion gama mátut suri gama kusak uri Rum a Pilpil Sorliu, wa narsán muswan ái Káláu. 20  i Gam mánán suri rumán pálpálih er má sepen sulu a taun a bat kusi aru rum. Sepen sulu er a ngoro a tur i katbán kálámul má Káláu, mák tur kári táit a mon i sápkin on suri na káp kusak urami Rum a Pilpil Sorliu. Má sepen sulu er a ngoro kápán páplun ái Iesu. I pákánbung sár kápán páplun ái Iesu a mat, sepen sulu erei a ráp tilami iát ák sotáp sang uradi lal. Má táit er a inngasi ngo ái Iesu ákte kotoi hutngin sál urami Rum a Pilpil Sorliu mákte asengsegeng i git suri git artálár ngo git mul gita kusak urami on á rum erei uri narsán muswan ái Káláu. 21 Má kesi táit mul, kángit tám osmapak táil, koner a pakta sorliu, imi sang ákte táil mák lu ololoh kuluknai mát si Káláu. 22  j Má kabin i tan táit ngorer, git má urami páput sur Káláu! Má gita han ngoromin. Mai kepwen hol gita mur noi tan táit ái Káláu a nem on, má koion na ru i kángit hol kabin a támin ngo ái Káláu na top pas git. Má gita han kabin ákte rah má kángit mákmák rumrum. Onin git mákmák arsuar mam Káláu kabin ái ákte apilpil pasi bál git. Má gita han kabin onin git lu mur i sál a nokwan má a pilpil ngorer ngo gitáte siusiu sang mai lain dan. 23 Má gita top dik on á kángit ruruna ngoro tungu má kángit ngangai er suri lain arasosah ái Káláu a oror mai ngo na kángit. Gita longoi ngorer kabin git mánán ngo ái Káláu na long muswan on á táit ákte oror mai. 24 Má gita belbelken i git má gita áplasi bál git suri gita armámna má artangan arliu sár. 25  k Iakte longrai ngo te tili gam kápdite lu kis talum tiklik mam gam. Kápte a kuluk á ngorer. Gita lu kis talum sang má gita lu arakrakai kalengna git suri kángit ruruna. Má gita tunga longoi ngorer na marán i pákán kabin git mák ilmi ngo er páput má bung ái Konom na nagogon i git.

Koion á tar bahim uri hutngin kamkabat

26  l Iakte parai ngorer si gam suri gita arakrakai kalengna git kabin ngoromin. Ngo tekes na mulán ruruna i arbin si Káláu mák hol on ngo a támin, má namur ák tari bahin singin mák ilang alari suri náng kaleng suri longoi sápkin, ki ngádáh má na ngoi á kálámul er? Kápte kesá osmapak mul alatung suri na long palai kán sápkin erei, 27  m má ngorer tukes sár á táit má na longoi. Na tu kis monai bung na hut ái Konom suri na nagogon on, má ngorer na buswai kálámul er uri kámnah a lala kurkurem tiklik mam rung di kurtara mam Káláu. 28  n Tungu i torahin kamkabat, ngo kesi kálámul a tari bahin uri nagogon ái Káláu a tari si Moses, má ngo aru ngo atul á kálámul ditul mákái ngorer má ditulá apapos ur on ngo a longoi sápkin, ki dik up bingi sár má kápte armámna. 29  o Má ngo a ngorer tungu i torahin kamkabat, ki na lala sák taladeng sang suri kálámul a tari bahin uri hutngin kamkabat. Ái na áslai lala rangrangas áklis sang. Ái á kálámul a longoi ngoromin. A hol sirereh i Natun ái Káláu ngorer di lu sukai lulpin dikte buswai. Má kálámul er tungu dárán ái Iesu ákte apilpil pasi bál, má namur a pua palai mák parai ngo dár er a kápti hutngin kamkabat a tu táit bia sár. Má a para bengtai mul i Tanián a Pilpil, koner ái Káláu ákte tarwai suri tangan git. Kálámul a longoi matngan ngorer, ái a tar bahin uri hutngin kamkabat, má namur na áslai lala rangrangas. 30  p A muswan ngo kálámul er na áslai rangrangas namur kabin git mánán ngo ái Káláu sang a parai ngoromin ngo,

“Á iau sang ái koner ina oboi rangrangas uri kálámul a longoi táit a sák.
Á iau ina kosoi sápkin.”
Má a parai mul ngoromin,

“Matananu si Konom da tur i mátán táil sang,
má ái na nagogon i di.”
31 Áá, na tuan sák sang uri kálámul na pur uri limán ái Káláu koner a liu áklis, má kálámul erei na lala ráuráuwas mai mátut.

Koion á puplir!

32 Iakte akeng i gam suri á ngorer, má inái iau nem ngo ina arakrakai i gam mul. Gama hol pasi tungu sár ngo gam hutngin ruruna má gamá turpasi mur i nemnem si Káláu. Má namur, marán di mákái ngorer má dik lu arangrangas i gam. Mái sár kápte gam puplir, kamu ruruna a tur pagas. 33 I te pákán di long pas gam má dik wáng i gam má dik oboi rangrangas uri gam i mátán matananu. Má te pákán di long pasi rang tur gam má dik longoi ngorer mul si di, má gam lu tur tiklik mam di á rang tur gam er suri arakrakai i di má suri tangan di. 34  q I pákánbung te tili gam ngo dikte obop di i rumán batbat kalar, gamá mámna di má gamá puski matngan ásásla erei di sang di áslai. Má namur ngo dik han i tan tám arup suri ras pasi kamu tan minsik kabin gam ruruna i Karisito, kápte gam tinang. Wa gam laes mai matngan laes er ái Káláu a oboi i bál gam, kabin gam mák ilmi ngo tan táit er dikte rasi, a tu táit bia sár singin lalain arasosah áklis gama top on namur ngorer ái Káláu ákte oror pagas mai.

35 Má ngorer koion gama era i kamu rakrakai án ruruna kabin ái Káláu na kosoi mai arsupan a pakta. 36 Koion á puplir! Gama top dik on suri namur ngo gamáte long artálár pasi má i nemnem si Káláu, ki erár gamák top i tan lain táit ái Káláu a oror pagas mai ngo ur kamu. 37  r Gama longoi ngorer kabin Buk Tabu ákte parai ngo,

“Na mudán pákánbung sár má,
mái Koner di parai ngo na hut,
wa na hut muswan sang má kápnate talsir.
38 I pákánbung erei, ngo kes a nokwan uri matang,
ngorer giura kis tiklik áklis kabin ái a lu ruruna i iau.
Mái sár a sák ngo na su kaleng alar iau,
ngorer kápnate laes i balang mai ái koner.”
39 Má git, kápte ngo git matngan ngorer i rung di su kaleng má dik hiru, kápte. Á git git artálár mam rung di ekesi ruruna má ngorer ái Káláu a kebepta di suri dák liu áklis i narsán.

Copyright information for `SGZ