a11:12Ko 5:7
b11:3Tgk 1:1; Sak 33:6; Ioa 1:3
c11:4Tgk 4:3-10
d11:5Tgk 5:21-24
e11:7Tgk 6:13–7:1
f11:8Tgk 12:1-5
g11:9Tgk 35:12
h11:11Tgk 18:11-14, 21:2; Rom 4:19
i11:12Tgk 15:5, 22:17
j11:13Tgk 23:4; 1Pu 29:15; Sak 39:12; 1Pe 2:11
k11:17-19Tgk 21:12, 22:1-14; Rom 4:17
l11:20Tgk 27:27-29, 39-40
m11:21Tgk 47:31–48:20
n11:22Tgk 50:24-25; Kal 13:19
o11:23Kal 1:22, 2:2
p11:28Kal 12:21-30
q11:29Kal 14:21-31
r11:30Ios 6:12-21
s11:31Ios 2:1-21, 6:21-25; Iak 2:25
t11:32Tát 6:11‑8:32, 4:6–5:31, 13:2–16:31, 11:1–12:7; 1Sa 1:1–1Ka 2:11
v11:33Dan 6:1-27
w11:34Dan 3:23-27
x11:351Ka 17:17-24; 2Ka 4:25-37
y11:361Ka 22:26-27; Ier 20:2, 37:15, 38:6
z11:372Pu 24:21

Hebrews 11

Dánih á ruruna?

a Dánih á sálán á ruruna? Ruruna a ngoromin. Ái Káláu a oror suri táit na tari si git, ki ngorer git ngangai ngo gita top muswan on. Má kes mul á sál, ngo ái Káláu a parai táit ngo na hut, káksiai ngo kápte be git mákái, ái sár git mánán ngo a támin má na hut. Rang támin i git hirá di ruruna sang i Káláu, má ngorer ái Káláu a para tari si di ngo a gas i bál sur di. b Git ruruna pagas i Káláu, má ngorer git mánán ilmi ngo ái sang a aksimi naul bát má naul bim mai kán worwor sár má áng kis má. Tungu kápte be te táit a kis, mái Káláu a longoi tili kápte á tan táit git lu mákái onin.

Ái Abel mái Enok mái Noa

c Ái Abel, natun ái Adam, a ruruna pagas i Káláu, má ngorer a taram i Káláu suri matngan osmapak a hut mai. Ái Káláu a mákái ngorer má a gas i bál suri osmapak er a kipi, mák parai si Abel ngo a tám nokwan i mátán kabin ákte ruruna on mákte mur on ngorer ái Káláu a parai, má ngorer ái Káláu a sormángát pasi kán osmapak ngo a kuluk. Mái sár ái Kain, tuán ái Abel, kápte a ruruna kuluk, má ngorer a tu kipi sár i matngan osmapak ái sang a nem on. Ái Káláu a mákái kán osmapak ái Kain má kápate gas i bál suri, kabin a tu kip bia on má kápate kipi mai ruruna. Má ngorer git mákái ngo ái Abel a kipi lain osmapak alari káián ái Kain kabin ái Abel a osmapak mai ruruna. Mái Abel, káksiai ngo ákte mat, kán worwor a kis be onin mák parai ngo gita mur on ngorer a parai ái Káláu.

d Ái Enok a ruruna pagas i Káláu, mái Káláu a mákái ngorer má a parai ngo a gas i bál mai kabin a lu ruruna on mák lu mur i kán nemnem. Má ngorer ái Enok kápate mat, ái sár ái Káláu a long pasi alari kán liu án naul bim. Kápte kes a ser pasi mul kabin ái Káláu ákte long pasi. Ngo tekes kápnate ruruna i Káláu, ki ngádáh na agasgas pasi bál ái Káláu ngoi? Kápte. Koner a nem ngo na han páput sur Káláu, na ruruna sár ngoromin. Na ruruna ngo ái Káláu a kis sang, má na ruruna mul ngo ái Káláu a lu kosoi mai lain arsupan ur si koner a lu lala tohoi suri diara ararguna tiklik.

e Ái Káláu a akeng i Noa suri tilik tibin na tarwai má nák long sáksáknai naul bim. Kápte kes a mákái be i matngan táit ngorer, má ngorer matananu di matai taram i worwor si Káláu er a parai ái Noa suri táit na hut namur. Mái sár ái Noa a ruruna pagas i Káláu, má a rumrum i kán worwor mák longoi lala mon ngorer ái Káláu a parai. Má namur a hut i tilik tibin er, má matananu di mák ilmi ngo ái Káláu a nagogon i di, má di no dik sák má. Mái sár ái Noa mái kán wák má atul i natun mai kánditul tan wák mul, di no ái Káláu a aliu pas di iatung i mon. Má ngorer ái Káláu a parai sur Noa ngo, “Ái Noa a nokwan i matang kabin a lu ruruna i iau.”

Ái Abaram

f Ái Káláu a parai si Abaram ngo, “Una aptur alari kam malar má unák han tepák uri kesi balis ina para tari singim besang. Má balis erei iakte tari singim má singin rang kopkom i iáu ur namur.” Ái Abaram a longrai ngorer má kápate mánán i pokon na han ur ái, mái sár ái Abaram a ruruna pagas i Káláu, má ngorer a aptur mák han. g Ái Abaram a ruruna pagas i Káláu, má ngorer namur a hut i balis erei ái Káláu ákte oror pagas mai ngo ur káián. Ái Abaram a kis i pokon erei, má ái a mulán tili rung ái Káláu a oror mam di. Namur ái Aisak, natun ái Abaram, a kis iatung mul. Io, namur má, ái Iakop bul, natun ái Aisak, a kis i pokon er mul. Ditul no ditul lu kis i balis erei ngorer i tan asir sár. Di lu kis kalbán i pokon er mai kándi tan rumán pálpálih, má ditul ruruna pagas i Káláu ngo namur na tari ur singin rang kopkom i ditul á balis er ngorer ákte oror pagas mai. 10 Mái Abaram a lu matau iatung i balis er kabin a ngangai suri ái Káláu na long pasi uri malar na kis áklis, malar ái Káláu ákte eran on má ur káián namur.

11  h Má namur ái Káláu a parai mul si Abaram ngo na mon i natun. I pákánbung erei, ái Abaram ákte pupunkak sáksák sang, má ngorer kápate artálár suri na tám i kalik mul. Má kán wák, ái Sara, a koros má káp a tini kákáh. Mái sár ái Abaram a ruruna pagas i Káláu má a mánán ngo ái Káláu a lu muswan má na long artálár pasi táit a oror mai. Má namur ái Sara a tián mai natun ái Abaram máng káhái kesi kalik án káláu ngisán ái Aisak. 12  i Má ngorer, tili kesi kálámul sár ákte pupunkak sáksák, a kopkom i sumlahin er di lala marán sang ngoro mátmátiah, má a ngorer i pirán kon kápate arwat suri da wás pas noi.

13  j Ái Abaram mái Aisak mái Iakop, ditul ruruna pagas i Káláu pang i bung ditul mat. Káp ditul te otoi á tan táit no ái Káláu a oror mai ur si ditul, mái sár ditul ruruna ngo ditula top on er namur, má ngorer ditul laes má ngangai suri pákánbung er. Má ngorer káp ditul te rumrum suri parai ngo a támin ngo ái Káláu ákte oror pagas mai balis er ur kánditul, mái sár ditul parai mul ngo balis er kápte ngo kánditul malar muswan. 14 Git mánán ngo kálámul a parai ngorer, ki a para talsai kán hol ur singin matananu ngo ái kán tu ser suri malar uri kán malar muswan. 15 Mái ruktul er káp ditul te hol rakrakai i kánditul malar er dituláte aptur alari. Má ngo ditula han lala hol on, ngorer na malmu si ditul suri ditula kaleng ur on. 16 Áá, káp ditul te hol rakrakai on ngorer kabin ditul kon suri malar a tuan kuluk alari kánditul torahin malar, wa malar a kis imi bát sang. Mái Káláu a laes mam ditul ngo ditul utngi ngo ái á kánditul Káláu, kabin ákte eran on ur kánditul á malar er.

17  k Ái Káláu ákte parai si Abaram ngo rang kopkom i Abaram na aptur tili Aisak sang. Má namur ái Káláu a toh Abaram mák parai singin ngo, “Una long pas Aisak be má gaurák han uri pungpung á Morea, má iatung unák longoi osmapak mai natum uri narsang.” Ái Abaram a longrai ngorer, mák tumran i bál ngo na ruruna pagas i Káláu, má a hol on mul ngo ái Káláu a artálár suri na long pasi kálámul alari minat. Má ngorer ái Abaram a lam pas Aisak, kán kalik alal mái koner na tur kelsen mul, má diará han uri pungpung á Morea, mái Abaram a eran suri na up bing Aisak uri osmapak uri narsán ái Káláu. Ái Káláu a mákái ngorer má a tur kalar Abaram suri kápate up bing Aisak, má a parai ngo ái Abaram a ruruna kuluk má a lu mur i nemnem si Káláu. Má uri kán hol ái Abaram, a ngoro ái Aisak ákte mat má, má ákte liu kaleng mul.

Ái Aisak mái Iakop mái Iosep

20  l Ái Aisak a ruruna pagas i Káláu, má ngorer a mánán tusi táit ái Káláu na longoi namur ur singin aru natun, ái Iakop mái Esau, mái Aisak a worwor án arasosah uri diar.

21  m Ái Iakop, i pákánbung a pupunkak sáksák, kápte a rakrakai i kápán páplun má a lu top i buk án láklák suri ngorer na tur dik mák lu lotu uri narsán ái Káláu. Mái sár a ruruna pagas i Káláu, má ngorer ák mánán i táit a támin mák parai táit er ur singin aru natun ái Iosep mák asosah i diar.

22  n Ái Iosep a ruruna pagas i Káláu, má ngorer, i pákánbung ngo páput má na mat, ái Iosep a para talsai ngo matananu Israel da aptur alari balis á Aigipto namur. Má a parai mul si di ngo i pákánbung er da kipi kápán páplun sang suri da tahni ada i balis er ái Káláu ákte oror mai ngo kándi.

Ái Moses

23  o I pákánbung a páng ái Moses, kákán mái mámán diar mákái ngo a lain kalik sang, má diar hol pasi mul ngo pakpakta til Aigipto ákte oboi nagogon ngo tan hutngin kalik káláu káián matananu Israel da mat. Mái sár diar ruruna pagas i Káláu, má ngorer diar má punam Moses artálár mai atul á kalang má kápte diar mátut suri nagogon erei.

24 Mái Moses mul a ruruna pagas i Káláu, má ngo ákte pakta má, a matai ngo da utngi ngo ái a pupun ái Parau, koner a pakpakta á Aigipto. 25 A támin ngo ái Moses a artálár suri na lu kis sang má nák lu hom mai sápkin má nák lu laes ngorer pang i bung na mat, mái sár kápate nem ngo na mur i matngan sál ngorer. A tu nem sár i kis tiklik mai matananu si Káláu má áslai mul i rangrangas di áslai, 26 kabin a mák tusi ur namur ngo kán matananu da rang támin i Mesaia, koner ái Káláu na tarwai suri na tangan di. Má ngorer a tari bahin uri tan lalain minsik til Aigipto suri na han kis tiklik mai matananu si Káláu má nák áslai kándi rangrangas mul má nák rumrum tiklik mam di. A longoi ngorer kabin a mákmák ur namur uri pákánbung ái Káláu na kosoi kán ruruna mai lain arsupan.

27 Ái Moses a ruruna pagas i Káláu ngorer má kápate mátut suri togor si Parau, má ngorer a aptur alari balis á Aigipto mák han. Má i dolon pákánbung er a kis ada i pokon mau, a top dik i kán ruruna kabin a ngoro a lu mák Káláu, koner káp di tini mákái. 28  p Má namur mul kán ruruna ái Moses a tur sang ngorer, má a sáras pasi matananu Israel mák parai si di suri da up bingi tan gengen sipsip pasi dárán má dák sámri nián rukruk i kándi tan rum mai dár. Di longoi ngorer kabin ái Káláu na tarwai angelo suri na up bingi tan mulán kalik no iatung i balis á Aigipto. Má ngo angelo erei na mákái dárán sipsip ngorer i rum káián tan Israel, ki na tu sorliu pala di má kápnate ubi rang nat di. Mái Moses a atri ák tur pagas á tatalen suri longsit án sorliu palai suri matananu Israel da lu pátpát mátán i bohboh bet.

Rung tili matananu Israel di ruruna pagas

29  q Matananu Israel di ruruna pagas i Káláu, má ngorer ngo di polsai Tas Mirik, di láklák sár i pokon a sengseng. Má ngo tan Aigipto di tohoi suri mur i di, tas a dum kaleng má tan Aigipto ding kong má.

30  r Tan kakun Ieriko dikte bat kauli kándi malar mai tilik bámlin bat suri da máng kusak ur on i kándi tan kurtara. Mái sár matananu Israel di ruruna pagas i Káláu, pasi dik mur on ngorer a parai má dik láklák aririu kári malar er artálár mai ahit á bung. Má namur ái Káláu ák gunrai bat a aririu kári malar er mák musuh má.

31  s Má wák án sál er, ái Rahap, a ruruna pagas i Káláu, má ngorer kápate mat tiklik mai tan kakun Ieriko. A kabin ái Rahap kápate abulbul suri mur i Káláu. I pákánbung ái Iosua a dos palai aru kálámul suri diara mák kodongnai malar á Ieriko, ái Rahap a árár pas diar mák tangan diar.

32  t Má dánih mul ina parai? Kápate arwat á pákánbung suri ina para di no á rang támin i git ngorer i Gidion mái Barak mái Samson mái Iepta
11:32Ahat á kálámul minái dihat no dihat táilnai matananu Israel hirá sang i pákánbung kápte be a páng ái kabisit Dewit. Ái Gidion a lala pakta i kán ruruna má ák sung Káláu suri na táilnai. Má ngorer, páksiai ngo kápdite marán á kán tan tám arup, di suka bámiai sang i kándi tan kurtara (Tát pákán 6-8). Ái Barak mul a táilna di i taul máhán má dik suka bámiai kándi bos kurtara (Tát pákán 4-5). Ái Samson ái Káláu a tari lala rakrakai singin, ngorer ák sorliu taladeng i mingin (Tát pákán 13-16). Mái Iepta ái á kesá tám arup a han i ngisán (Tát pákán 11-12).
mái Dewit mái Samuel má tan tám worwor tus.
33  v Ái rung er, di no di ruruna pagas i Káláu, má ngorer ái Káláu a lala tangan di. Te tili di di suka bámiai tan kabisit mai kándi tan tám arup. Má te di lain kátlán i kándi matananu suri matananu di lu longoi lain tatalen sár arliu i di. Te di sung pasi artangan si Káláu, mái Káláu a tangan di ngorer ákte oror pagas mai. Má te di buswa di uri polgon tarang tiklik mai tan laion, mái sár ái Káláu a pam páptai ngudun tan laion má tan laion kápdite arat di. 34  w Te tili di di sápka di uri kámnah a lala kurkurem má kápte di bam. Má te di táu suri da mák mat i ngisán is. Mái rung kápate rakrakai i kápán páplun i di, ái Káláu a arakrakai i di. Ái rung di han suri arup mai kándi tan kurtara, dik rakrakai má, má dik sá sarai tan tám arup tili lite malar má dik táu kaleng. 35  x Má te wák tili di a mat i rang buh di, má namur di liu kaleng, má tan wák er di long pas kalengna di.

Ái rung er ái Káláu a lala tangan di, mái sár te tili di sang di áslai lala rangrangas kabin i kándi ruruna pagas i Káláu. Te di tola di i kándi tan kurtara, má tan kurtara er di parai si di ngo, “Gama tari bah gam ur si Káláu má koion gama ruruna mul. Ngo gama longoi ngorer, ki erár gima asengsegeng i gam.” Má tan tám ruruna er di longrai ngorer, mái sár kápdite hol pala Káláu. Má ngorer tan kurtara di lala rapis di mai iriris má dik mat. Tan tám ruruna erei, kápdite nem i rangrangas er, mái sár di mák tusi uri táit a tuan kuluk alari liu minái, wa kándi liu áklis sang i narsán ái Káláu.
36  y Má te tili di, tan kálámul di lu tartar retret mam di má dik tas di mai ihil. Má te mul ding kabat di mai sen má dik buswa di uri rumán batbat kalar. 37  z Má te tili di tan matananu di lu bás bing di mai hat, má te dik so kus di, má te mul dik sogar di mai is má dik mat. Má te á tan tám ruruna di tan sáhár án kálámul, má dik lu kis kalbán má kápte te lain lusán i di. Di lu up bingi ololas pasi kápán uri kándi sulu, má di áslai mul i lala taun ngorer i rangrangas singin matananu, má matananu di abilbilingna di. 38 Mái rung er di kis kalbán, káp kándi te rum. Di lu saliu i pokon mau má ada i pungpung mul, má dik lu bop tangrai tan mátán hat má iatung i polgon tinkas. Má matananu di mák rung er má dik hol on ngo tan sápkin kálámul, má ngorer dik lu tipar sara di. Mái sár kán hol ái Káláu a lite. Ái Káláu a hol on ngo ái rung er di á tan tám nokwan má tan lain kálámul, má uri kán hol sang, di tuan kuluk si di á matananu on á naul bim.

39 Tan kálámul no erei di ruruna pagas i Káláu, mái Káláu a para tari si di ngo a gas i bál sur di. Mái sár ái Káláu kápate long artálár pas noi kán oror uri narsá di i pákánbung di liu be. 40 Áá, ái Káláu ákte eran i sál a tuan kuluk pala suri git tiklik no gita pilpil. Ái rung tili lalin torahin kamkabat má git mul tili hutngin kamkabat, git no gita pilpil tiklik.

Copyright information for `SGZ