a6:15Ioa 18:36
b6:27Ioa 6:48-58
c6:291Io 3:23
d6:30Mat 16:1; Ioa 2:18
e6:31Kal 16:14-15; Lál 11:7-9; Sak 78:24
f6:35Ioa 4:14
g6:39Ioa 10:28-29, 17:12
h6:42Mat 13:55
i6:44Ioa 6:65
j6:45Ais 54:13
k6:46Ioa 1:18
l6:47Ioa 3:15-16
m6:48Ioa 6:32, 58
n6:571Io 3:24
o6:65Ioa 6:44
p6:68-69Mat 16:16

John 6

Ái Iesu a tabar amasi ​ ​ alim i arip á kálámul

Mat 14:13-21; Mar 6:30-44; Luk 9:10-17

Má namur ái Iesu má kán kalilik án aratintin di aptur má dik polsai dan taliu á Galiláiá mai mon (má kesá ngisán mul ngo dan taliu á Taiberias). Má lala matananu di lu báiruruh namurwai kabin dikte mákái tan akiláng a longoi ái Iesu er a aliu pasi tan sasam. Má ngo dikte hut ami kesi balis, ái Iesu a tapam urami kesi pungpung mák sukis pagas tiklik mai kán kalilik. Má páput má i pákánbung suri longsit án sorliu palai káián tan Iudáiá.

Mái Iesu a sálsálah aririu má a mákái lala matananu di lu hanhan suri longrai kán worwor, má ngorer a gálta Pilip ngo, “Aiá gita huli ái á balbal artálár suri támri matananu min?” A parai ngorer suri tohtoh Pilip sár kabin ákte mánán pagas i táit na longoi.

Mái Pilip a kos Iesu ngo, “Auh, kápate arwat á pirán tabal! Má ngo kángit pirán tabal na sorliwi te na ru i mar, ki na arwat suri keskeskes tili di da ani mudán sár.” Má kán kes mul á kalik án aratintin, ái Enru tuán ai Saimon Petero, a parai singin ngo, “Kesi kalik almainái a kipi alim á tigán balbal má aru i isu. Má ngádáh má na artálár ngoi suri lala matananu minái?”

10 Ái Iesu a longrai ngorer mák parai singin kán kalilik án aratintin ngo, “Gama parai singin matananu suri da sukis.” Pokon erei lain poron ur, má matananu no dik sukis má. Má tan kálámul no iatung di arwat mai alim i arip á káláu, má boh wák má kalilik kápte di wás pas di. 11 Mái Iesu a top pasi tan tigán balbal mák sung kári. Má namur ák tibi balbal má ák tari singin kán kalilik án aratintin suri dik tulsai i matananu di sukis iatung. Má a longoi ngorer mul mai aru isu. Má di no di namnam má dik mas. 12 Má namur ngo dikte mas má, ái Iesu a parai singin kán kalilik án aratintin ngo, “Gama kip talmi tan tingnán namnam kápdite ani. Koion gita omlawai.” 13 Má ngorer di kip talmi tan tingnán namnam er, má dik dung akángái sángul mai aru á lala rat mai balbal er di an tigán.

14 Má matananu erei di mákái akiláng ái Iesu a longoi má dik parai ngo, “A támin muswan sang ngo tám worwor tus er na hut ur main i naul bim, minái ákte hut!” 15  a Mái Iesu a mánán i holhol káián matananu er, di nem ngo da long pasi má dák inar on suri na kabisit. Mái Iesu a matai, má ngorer ák aptur mul, ái masik sang, alar di urami pungpung.

Ái Iesu a láklák ​ ​ ami iátin dan taliu

Mat 14:22-33; Mar 6:45-52

16 Má i rahrah ngo ákte ronron, kán kalilik án aratintin ái Iesu di sosih kaleng uradi dan taliu. 17 Di roh uri mon má dik turpasi alus polsai dan taliu kaleng uradi Kapernaum. Má di iatung besang i lámán i katbán dan má ák libung. Mái Iesu kápte be a hut si di. 18 Má i pákánbung er, tiling kihkih a tur mák turpasi husai dan mák pos i nahlam. 19 Má tan kalilik dikte alus artálár mai alim ngo awon á kilomita, má namur dik mákmák má di mák Iesu a láklák iamuni kápkápán dan, a lu hanhan sur di uratung pátmi mon. Di mákái ngorer má dik ráuráuwas. 20 Mái Iesu a parai si di ngo, “Koion gama mátut, á iau sár á min.” 21 Ngorer ák gáu i bál di, má dik long pasi urami polgon mon, má káp melek sár mon a masar iatung i pokon di han ur on.

22 Má matananu erei di ani balbal má isu, di lu kis iatung i balsán dan taliu i pokon di namnam ái, má dik bop iatung. Má arasa uri kábungbung, matananu erei di mánán ilmi ngo tukes sár á mon á iatung, má ngo tan kalilik án aratintin dikte han mai, mái Iesu kápate han tiklik mam di. 23 Má namur tan te lite mon til Taiberias di masar iatung i pokon er, pokon ái Iesu a sung kári namnam ái mák tabar di mai. 24 Má ngorer ngo matananu di mákái ngo a bokoh ái Iesu má kán kalilik án aratintin mul, di roh uri tan mon erei má dik han mai ur Kapernaum suri ser sur Iesu.

Ái Iesu á balbal án liu

25 Má namur ngo matananu dikte hut iatung Kapernaum i balsán dan taliu tiladi, di mákmák sur Iesu, má ngo di ser pasi dik gáltai ngo, “Tám Aratintin, enges u hut main?” 26 Mái Iesu a kos di ngo, “A támin muswan ngo kápgamte mák tusi kak akiláng iau longoi má táit a inngasi. Gam ser sur iau sár kabin gam ani balbal má gamá mas. 27  b Koion gama bes mai matngan namnam er na sangin. Ái sár gama bes mai matngan namnam kápnate sangin má ák tari liu áklis. Ái á matngan namnam erei Natun Kálámul na tari si gam, kabin ái Káláu Kákán ákte para tari ngo a sormángát palai.”

28 Matananu di longrai ngorer má dik gáltai ngoromin, “Matngan sál ngádáh gima mur on suri gima longoi ngorer ái Káláu a nem on?” 29  c Ái Iesu a kos di ngo, “Kápte ngo táit gam sang gama longoi, ái sár táit gama ruruna on. Ái Káláu a nem ngo gama ruruna i iau, koner ái ákte tarwai.”

30  d Má ngorer di gáltai mul ngo, “Má matngan akiláng ngádáh una longoi suri gima mákái má gimák ruruna i iáu? Dánih sang una longoi? 31  e Hirá rang kámpup i gim di lu ani mana ada i pokon mau, ngorer a parai i Buk Tabu ngo, ‘A tabar di mai namnam, wa balbal tilami bát.’” 32 Mái Iesu a parai si di ngoromin, “A támin muswan á minái. Ái Moses kápate tari balbal tilami bát. Ái Káláu sang ákte tari balbal tilami bát si rang kámpup i gam, mái sár balbal er kápte a támin táit. Támin táit a ngoromin, ngo inái ái Kakang a tari balbal muswan tilami bát. 33 Má balbal er ái Káláu a tari, wa ái koner sang a hut sosih tilami bát má ák tari balbal án liu muswan er a kis áklis uri naul matmatngan pokon.”

34 Má matananu di parai ngo, “Konom, una ekesi tari balbal er si gim.” 35  f Má ngorer ái Iesu a para talsai si di ngoromin,

  • “Á iau sár á balbal a tari liu. Ái koner na han sur iau, kápnate lu matpám mul. Mái koner a ruruna i iau, kápnate lu sák mul suri dan.
36 Mái sár ngorer iakte parai si gam, gamáte mák iau má kápte gam ruruna. 37 Má tan kálámul erei ái Kakang a tari singing, di no da lákám uri narsang. Mái sinih alatung be na hut i narsang, káp ina te tipar palai, 38 kabin iakte hut sosih tilami bát suri mur i nemnem si Koner a tarwa iau, má kápte ngo suri ina mur i kak nemnem sang. 39  g Má nemnem si Koner a tarwa iau a ngoromin: káp ina te pánpánwai tekes tili di er ái Kakang a tari singing, má di no ina aliu pas di uri liu i arahrahi bung. 40 Má táit a nem on ái Kakang a ngoromin: ngo ái sinih a mák tus Natun mák ruruna on, ái na otoi liu muswan er a kis áklis. Mái rung er ina aliu pas di uri liu i arahrahi bung.” 41 Má tan tátáil káián tan Iudáiá di longrai kán worwor ái Iesu er a parai ngo, “Iau sár á balbal er a hut sosih tilami bát,” má ngorer di tangkabin ngurngurngur ur on 42  h má dik parai ngo, “Kálámul min ái Iesu, natun ái Iosep, be? Git mánán i kákán mái mámán. Má ngorer, suri dáh a parai ngo a hut sosih tilami bát?”

43 Mái Iesu a longrai ngorer mák parai si di ngoromin,

  • “Koion gama ngurngurngur arliu i gam.
44  i Kápte kes na han sur iau ngo ái masik. Koran mái Kakang na tangnai uri narsang, ki erár na lákám sang. Mái koner a han sur iau, ái ina salaptur pasi uri liu i arahrahi bung. 45  j Kes tili di á tan tám worwor tus ákte parai ngo, ‘Ái Káláu sang na atintini tan kálámul no.’ Má kálámul dáh ákte kipi aratintin si Káláu Kakang má ákte longra pasi, ái na han sur iau. 46  k Kápte kes ákte mák Kakang. Á iau masik sár iau han tilami narsán ái Káláu er Kakang, iakte mákái. 47  l A támin muswan sang ngo ái sinih a ruruna i iau, ákte otoi liu muswan er a kis áklis. 48  m Á iau sár á balbal a tari liu. 49 A támin ngo rang kámpup i gam di ani mana ada i pokon mau, mái sár kápdite liu áklis mai. Namur ák han mat i kápán páplun i di. 50 Mái sár matngan balbal tilami bát inái iau parai, ái á matngan a artálár mai taniá gam. Má ngo gama ani, kápte gama mat. 51 Á iau sang á balbal a tari liu, má iakte hut sosih tilami bát. Koner na ani balbal minái na liu áklis. Má balbal erei ina tari singin, ái á kápán páplun i iau iau tari suri matananu on á naul matmatngan pokon da liu.” 52 Má tan tátáil káián tan Iudáiá di longrai ngorer má dik turpasi togor má arngangar arliu i di. Dik parai ngo, “Ngádáh na tabar git ngoi mai kápán páplun á kálámul minái?”

53 Mái Iesu a parai si di ngoromin,

  • “A támin muswan á minái. Ngo kápte gama ani kápán páplun Natun Kálámul má ngin i dárán, káp gama te liu muswan.
54 Ái sinih a ani kápán páplun i iau má a ngin i dárang, káián sang á liu muswan er a kis áklis, má ina aliu pasi i arahrahi bung. 55 Kápán páplun i iau, ái á namnam a támin. Má dárang, ái á dan muswan. 56 Koner a ani kápán páplun i iau má a ngin i dárang, giurá kes má, má ngorer ái a ararguna mam iau má iau lu ararguna mai. 57  n Ái Kakang, koner á káplabin á liu, ái a tarwa iau, má ái a aliu iau mul. Má ngorer ái sinih a ani páplun i iau, á iau ina aliwi. 58 Io ngorer má, balbal min a hut sosih tilami bát kápate ngorer i balbal erei rang kámpup i gam di ani má kápate aliu di áklis, kápte. Koner a ani balbal min na kis áklis i liu muswan.” 59 Ái Iesu a parai ngorer mák arahi kán aratintin. Má kán aratintin minái a parai iatung i rumán lotu á Kapernaum.

Marán rang táir ái Iesu ​ ​ di su kaleng alari

60 Mái rung di lu murmur i Iesu di longrai kán worwor er, má marán tili di di arpua arliu i di ngoromin ngo, “Auh, wa pinpidan minái a rangas suri gita top páptai. Kápte kes a arwat suri na kipi á sálán.” 61 Mái sár ái Iesu a mánán tusi ngo rang táir er di arkipkip mai worwor suri, má ngorer a parai si di ngoromin,

  • “Ngádáh, a tabureng i bál gam suri worwor min má gamá nem i arsok suri mur i iau?
62 Ngo ngorer, ki dánih gama hol on ngo gama mákái Natun Kálámul na tapam kaleng urami pokon a kis ái á tungu? 63 Kálámul sang, káp kán te rakrakai arwat suri na tari liu singin kálámul. Tanián ái Káláu, ái a tari liu mák aliwi kálámul. Má worwor min iakte parai si gam, a mon i kán rakrakai artálár suri na tangnai Tanián ái Káláu suri na aliu gam. 64  6:64 Ioa 13:11 Mái sár, te tili gam kápte be di ruruna.” (Má til tungu sang, ái Iesu ákte mánán tusi ngo ái sinih kápnate ruruna on, má ákte mánán mul i koner na agur tari.) 65  o Mái Iesu a bontai kán worwor ngo,

  • “Áá, te tili gam kápte be di ruruna. Má ngorer á wán er iak parai si gam, ngo ái Kakang a mángát palai kálámul ngo na mur i iau, ngorer na mur on. Má ngo kápate mángtai ái Kakang, ki ngádáh na mur iau ngoi?”

Apapos si Petero sur Iesu

66 Má rang táir ái Iesu er di longrai kán worwor, má ngorer marán tili di di su kaleng alari, má kápdite lu mur on mul. 67 Má ngorer ái Iesu a parai uri narsán sángul mai aru á kán kalik án aratintin ngo, “Má gam, ngádáh? Gam nem suri gama han mul?”

68  p Mái Saimon Petero a kosoi ngoromin, “Konom, gima han uri narsá sinih? Kabin kam pinpidan sár á iáu, ái á sál gima mur on suri gima kis áklis i liu muswan. 69 Gimáte mák tus iáu má gimá ruruna ngo á iáu masik á Tám Pilpil káián ái Káláu ukte hut sosih tilami narsán.”

70 Mái Iesu a parai si di ngo, “Áá, iau ilwa pas gam gam tara sángul mai aru, be? Mái sár, kes tili gam er a sápkin tanián!” 71 Kán worwor ái Iesu minái a para Iudas, natun ái Saimon Iskariot, kabin ái Iudas ái á kes tili sángul mai aru á kán kalilik, mái sár na agur tari.

Copyright information for `SGZ