a7:1Ioa 5:18
b7:2Him 23:34
c7:5Apo 1:14
d7:15Mat 13:54; Luk 2:47
e7:16Ioa 12:49, 14:10
f7:18Ioa 8:50
h7:20Ioa 8:48, 10:20
i7:22Tgk 17:9-13; Him 12:3
j7:23Ioa 5:8-10, 16
k7:27Ioa 7:41, 9:29
l7:28Mat 11:27; Ioa 8:55
m7:30Ioa 7:44
n7:34Ioa 8:21, 13:36
o7:37Him 23:36; Ais 55:1; Ioa 4:14
p7:38Ais 58:11
q7:39Ioa 16:7, 20:22; Apo 2:4
r7:40Ioa 6:14
s7:41Ioa 1:46
t7:42Sak 89:3-4; Mik 5:2
u7:46Mar 1:22
v7:48Ioa 12:42
w7:50Ioa 3:1-2
x7:52Ioa 7:41-42

John 7

Ái Iesu má rang tuán

a Má namur, ái Iesu a lu hanhan tangra balis á Galiláiá. A matai be ngo na tangrai balis á Iudáiá kabin tan tátáil káián tan Iudáiá di ser sál suri da up bingi. b Má longsit án pálpálih káián tan Iudáiá ákte páput má, má ngorer rang tuán ái Iesu di parai singin ngo, “Una han alari balis min urami balis á Iudáiá suri ngorer rung di lu murmur i iáu, da lu mákái matngan táit er u lu longoi. Ngo u nem ngo da árngai ngisam, ki káp una te long kodongnai kam him. Una longoi i mátán matananu i naul matmatngan pokon suri da mánán tus iáu.” c Rang tuán di parai ngorer si Iesu, mái sár kápdite ruruna muswan on.

Ái Iesu a longrai ngorer mák parai si di ngoromin, “Á gam, pákánbung a artálár no suri gama han ur Ierusalem. Mái sár á iau, pákánbung ngo ina han urami, kápte be a hut. Matananu i naul matmatngan pokon da togor i gam suri dánih? Wa kápte! Mái sár á iau, di tungai mikmikwa iau kabin kak tu parai uri di ngo ninsin i di a sák. Ngorer á gam, gama han suri á longsit er! Má iau, auh, wa káp ina te han suri, kabin kak pákánbung kápte be a hut.” A be parai ngorer ái Iesu, má áng kálik lu kiskis be i te bung á Galiláiá.

Ái Iesu a han ​ ​ urami longsit án pálpálih

10 Io, rang tuán ái Iesu dikte han má suri longsit, má namur ái Iesu sang a han mul má a han kodong suri ngorer matananu da káp mák ilmi. 11 Má tan tátáil káián tan Iudáiá di batbatam kursál suri, má dik lu gálgálta ngo, “Aiá á kálámul erei?” 12 Má iatung i katbán matananu, marán di arasás arliu i di sur Iesu. Te di parai ngo, “Lain kálámul sang!” Má te bul di ngo, “Auh, kápte ngo lain kálámul. A lu agur pasi matananu.” 13 Mái sár kápte kesi kálámul a worwor talas sur Iesu. Di no di tu bál konmi kándi hol ur on kabin di matai tan tátáil da káp arangrangas i di.

Ái Iesu a aratintin ​ ​ iatung i longsit

14 Ákte han i katbán á longsit án pálpálih, mái Iesu a hut má a kusak urami rumán osmapak mák turpasi aratintin. 15  d Má tan tátáil káián tan Iudáiá di longrai kán aratintin ái Iesu, má dik pánsálngát suri táit a parai má dik parai ngoromin, “Kálámul min, káp kán te tám aratintin er a atintini suri nagogon. Má ngádáh a kipi ngoi á lala mánán er?”

16  e Má ngorer ái Iesu a kos di ngoromin,

  • “Kak aratintin kápte ngo kaiak sang, ái sár a tari ái Káláu singing, ái koner a tarwa iau.
17 Ái sinih a ngoi i bál suri longoi kán nemnem ái Káláu, ái na mák ilmi mul i kak aratintin ngo aiá a hut til ái. A tari ái Káláu singing, ngo a hut sár tili kak hol masik? 18  f Kálámul a aratintin mák parai ngo kán aratintin a hut tili kán hol sang, ái a nem suri matananu da párngai ngisán. Mái sár, kálámul a matai ngo da párngai ngisán sang, má a nem suri sángwái ngisán ái koner a dos palai, kálámul er káp a tini angagur. Ái sár a kebeptai worwor si koner a dos palai má ngorer ák parai muswan. 19  g Ái Moses a tari nagogon si rang kámpup gam, be? Má sinih tili gam a lu taram on? Kápte kes! Má suri dáh gam nem i up iau?” 20  h Má matananu di kosoi ngo, “Á iáu, a mon i sápkin tanián i iáu! Sinih er a nem ngo na up iáu?” 21 Mái Iesu a kos di mák parai ngo,

  • “Iau longoi kesi akiláng sár má gam no gam sodar suri.
22  i Ái Moses a tari nagogon si gam suri gama kut aririu i rang nat gam. Má kápte ngo ái Moses a turpasi tatalen erei, wa rang kámpup i gam sang. Má ngo bung suri kut aririu ngo a arwat mai bungán aunges, gam lu parai ngo, ‘Káksiai ngo bungán aunges, a artálár suri gima longoi mudán him er on, kabin nagogon án kut aririu a pakta si diar i nagogon suri bungán aunges.’ 23  j Áá, gam lu parai ngorer, mái sár á iau iau parai ngoromin ngo kut aririu di longoi uri kesi kuir kápán páplun sár, má gam lu longoi i bungán aunges suri gama long artálár pasi nagogon si Moses. Má ngorer, suri dáh gam togor i iau kabin iau aliu pasi kálámul i bungán aunges mák liu i kápán páplun no? 24 Koion gama atiutiwi kálámul suri táit gam mákái mai mát gam sár, ái sár gama mákmák mul uri támin i táit a longoi.”

Be, ái Iesu á Mesaia?

25 Má te kálámul til Ierusalem sang di gálta ngo, “Kálámul minái gut, á tan tátáil di nem suri ubi, be? 26 Má gam mákái! A lu worwor i narsán matananu má kápte kes tili di a tur kári! Ngádáh, tan tátáil di mánán gut ngo ái á Mesaia? 27  k Mái sár ngo ái Mesaia na hut, kápte kes na mánán ngo ai a han til ái. Má kálámul minái, git no git mánán i kán malar.”

28  l Mái Iesu kán tu aratintin be iatung i rumán osmapak, má ngorer a parai ngoromin, “Ngádáh, gam mánán muswan i iau má kak malar iau han til on? Káp iau te hut tili kak nemnem sang. Ái Koner a dos pala iau, ái a muswan sang. Á gam kápgamte mánán on. 29 Mái sár á iau iau mánán on kabin iau han tili narsán má ái a dos pala iau.”

30  m Mái rung er di longrai ngorer má dik tohoi suri da tola Iesu. Mái sár kápte kes a top on kabin kán pákánbung kápte be a hut. 31 Má marán tili matananu iatung di ruruna on má dik parai ngo, “Ngádáh má suri kálámul minái? Wa Mesaia sang! A támin ngo Mesaia na hut má na longoi tilik him. Má ngádáh, ngo tekesi kálámul bul na hut, ki na sak longoi tan akiláng na sorliwi akiláng a longoi ái konomin? Na kápte sang!”

Tan pakpakta ​ ​ a ngátngát i kándi hol

32 Má tan Parisaio di longrai babaus i matananu di arasás i tan táit er sur Iesu, má ngorer di han narsán bos pakpakta kán tan tám osmapak má dik worwor talum, má ngorer dik dos palai tan tám arup tili rumán osmapak suri da tola Iesu. 33 Mái Iesu a parai ngoromin, “Ina kis mam gam i án mudán pákánbung sár, má namur ina han alar gam uri narsán ái Koner a tarwa iau. 34  n Gama lu sálah sur iau, mái sár káp gama te ser pas iau, kabin pokon ina han ur ái, kápte gama han ur on.”

35 Má tan tátáil káián matananu Iudáiá di longrai kuir erei má dik argálta arliu i di sang ngo, “Aiá na han ur ái má káp gita te ser pasi? Na han uramuda singin rung tili risán má nák atintin di, be? 36 A parai mul ngo gita mákmák suri, má kápte gita ser pasi, má ngo na han uri pokon kápte gita han ur on. Má dánih á sálán á ngorer a parai?”

Dan a tari liu

37  o Má i áwáwat i bung suri longsit án pálpálih a lala támin bung sang. Má on á bung er, ái Iesu a kodas mák perek ami bát ngoromin, “Ái sinih a sák suri dan, na lákám uri narsang má nák ngin. 38  p A ngorer a parai i Buk Tabu ngo, ‘Dan a tari liu na sal tili mátán upup imi bál ái koner a ruruna i iau.’” 39  q Má worwor min a parai ái Iesu a tur suri Tanián ái Káláu. I pákánbung erei, ái Káláu kápte be a tarwai Tanián kabin kápte be di duruk Iesu suri da bás páptai má namur ái Káláu na long pasi urami narsán sang. Má namur, ngo ái Iesu ákte tapam urami, ki erár ái Káláu ák tarwai Tanián sang ur si rung di ruruna.

Holhol káián matananu ​ ​ a lite arsagil

40  r Má matananu di longrai worwor si Iesu er, má te tili di di parai ngo, “Kálámul min, wa ái á tám worwor tus git kis monai!” 41  s Má te di parai ngo, “Ái sár á Mesaia!” Má te bul di parai ngo, “Wa Mesaia er, kápnate hut til Galiláiá! 42  t Buk Tabu a parai ngo Mesaia na kalik mur si Dewit er kabisit, má na páng sang á Betilem, kán malar ái Dewit.” 43 Má ngorer holhol káián matananu a lite arsagil sur Iesu. 44 Te di nem suri tolai, mái sár kápte kes a top on.

Tan tátáil kápte di ruruna

45 Má tan tám arup tili rumán osmapak di kaleng uri narsán bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan Parisaio. Má tan tátáil er di gáltai tan tám arup ngo, “Ngádáh a ngoi kápgamte tangnai ur mainái?” 46  u Má tan tám arup di kosoi ngo, “Kápte kes a lu worwor ngoro kálámul erei. Kán aratintin a tuan lite sang.”

47 Má tan Parisaio di parai ngo, “Má gam mul, a agur gam, be? 48  v Gamáte longrai tekesi tátáil ngo tekesi Parisaio a ruruna on? Wa kápte sang! 49 Mái sár matananu di lala ngul suri nagogon si Moses, má ngorer ái Káláu na amosrah i di no!”

50  w Má kesi Parisaio iatung, ngisán ái Nikodimo, ái koner a han suri mák Iesu á tungu. Mái Nikodimo a parai singin tan tátáil má tan Parisaio erei ngoromin, 51 “Uri nagogon kángit, gita mulán longrai kálámul má ser pasi táit ákte longoi. Má ngo ákte longoi sápkin, ki erár gita oboi nagogon on. Má kápate nokwan ngo gita arangrangas on má kápte be git longrai.” 52  x Má tan tátáil er di kosoi má dik parai singin ngo, “Awái, á iáu mul til Galiláiá? Na, wa una mák tumani Buk Tabu suri una mánán ngo kápte kesá tám worwor tus na hut til Galiláiá!”

Di tolai kesi wák ​ ​ a ararit mai kálámul ​ ​ kápte ngo kán pup

53 [Io, má dik arsagil uri kándi tan malar,

Copyright information for `SGZ