a10:1Mar 6:7
b10:2Mat 9:37-38; Ioa 4:35
c10:3Mat 10:16
d10:4Mat 10:7-14; Mar 6:8-11; Luk 9:3-5
e10:71Ko 9:6-14; 1Ti 5:18
f10:81Ko 10:27
g10:11Apo 13:51, 18:6
h10:16Mat 10:40; Luk 9:48; Ioa 5:23
i10:18Ioa 12:31; Apa 12:8-9
j10:19Sak 91:13; Mar 16:18
k10:22Ioa 3:35, 10:15
l10:25Mat 22:35-40; Luk 18:18
m10:27Nag 6:5; Him 19:18
n10:28Him 18:5
o10:39Ioa 11:1, 12:2-3
p10:42Mat 6:33

Luke 10

Ái Iesu a ilwa pasi ​ ​ ahit i sángul mai aru i kálámul

a Ái Konom Iesu a ilwa pasi mul i ahit i sángul mai aru i kálámul. Má namur a tarwa di a lu rururu suri da táil on uri tan bimán rum má malar erei ái sang ái Iesu na han ur on be. b Mái Iesu a inau i di i ahit i sángul mai aru á kálámul erei ngoro minái,

  • “Balbal i num ákte matuk. Mái sár ngo tan tám him kápdite marán suri il talmi balbal. Má ngorer gama sung Koner a kátlán i num erei suri na tarwa pala te mul i tan tám him suri da dung talmi kán balbal erei ákte matuk uri kámniánsit.
  • c “Erei gama han má, ina tarwa gam ngoro tan sipsip uri lolon tan pap rokoi.
d I kamu inan, koion gama top i táit uri dudung ngorer i rat ngo tekes mul á bákbákar kek, ái koner sár gamáte oboi má. Má koion mul ngo gama talsir tangrai sál. Io, erei ngo gama kusak uri tekesi rum, mulán táit gama árár pasi rung di kis i rum erei má gamák parai ngo, ‘Moloh na kis i narsá gam i rum minái.’ Erei ngo tám kis matau a kis iatung, na áslai kamur moloh uri narsán. Mái sár ngo kápte kesá tám kis matau a lu kis iatung i rum erei, kamur moloh na kaleng uri narsá gaur. e Gama kis áklis i rum erei má koion gama han alari suri bop i lite rum bul. Má gama ngin má ani namnam erei di tabar gam mai, kabin tan tám him a mon i kandi arsupan suri talar di lu longoi.
  • f “Io, erei ngo gama han uri malar má dik árár pas gam ái, gama lu longoi ngoromin. Gama ani á namnam erei di tabar gam mai,
má gama asengsegeng i tan sasam iatung i malar erei, má gamák parai si di á matananu iatung ngo, ‘Lolsit si Káláu ákte tapam hut páput uri narsá gam.’ 10 Mái sár ngo gama kusak uri malar kápdite árár pas gam ái, gama láklák tangrai sál on á malar erei má gamák lu parai ngoromin singin matananu, 11  g ‘Rah tili kamu malar er a patap i kik gim, gimáte tinra palai suri akeng i gam ngo gamáte longoi sápkin tatalen mam gim. Mái sár gama hol páptai sang á minái. Lolsit si Káláu ákte tapam hut páput uri narsá gam!’ Io, ngo gamáte parai ngorer, ki erár gamák han alari á malar erei. 12  10:12 Tgk 19:24-25; Mat 10:15, 11:24 Gam mánán á lala rangrangas hirá er a hut i malar á Sodom mák bam no. Wa a gengen sár á rangrangas erei. Má i bungun nagogon, ái Káláu na tari lala rangrangas taladeng uri malar erei kápate tangan gam.”

Matananu kápdite hol kaleng

Mat 11:20-24

13 Mái Iesu a sopasun i kán worwor ngoromin,

  • “Gama sák á gam tara Korasin má tara Betesaida. Gama tuan sák taladeng sang kabin ái Káláu na nagogon i gam á matananu tilatung suri tan akiláng ngo dikte longoi i katbán i gam má kápgamte kis án sum suri. Má ngo da han longoi mul á tan akiláng ngorer hirá sang i aru á malar erei Tair má Sidon, wa matananu tilatung da han te oboi akiláng án mokos, má ngorer da sámri mul i kápán páplun i di mai iahiah suri para apos di ngo dikte hol kaleng.
14 I bungun nagogon ái Káláu na tari rangrangas ur Tair má Sidon. Mái sár rangrangas na tari ur Korasin má Betesaida na lala sák taladeng sang. 15 Mái sár á gam á tara Kapernaum, gam ngoi ngo gama rakrakai taladeng má pakta sorliwi boh malar no, be? Wa kápte sang. Ái Káláu na sápka gam uradi tarang án minat.” 16  h Má namur ái Iesu a parai singin ahit i sángul mai aru i kalik án aratintin ngoro minái, “Ái koner a alongra si gam, kápate alongra si gam masik. A alongra singing mul. Mái koner a mikmikwa gam, a mikmikwa iau mul. Mái koner a mikmikwa iau ngorer, a mikmikwa Koner mul a tarwa pala iau ur main.”

Elkalengleng káián ​ ​ ahit i sángul mai aru á kálámul

17 Má ngorer ái Iesu a tarwa di i ahit i sángul mai aru má dik han. Má namur di kaleng, má di lala laes sang. Ngorer má dik parai si Iesu ngoro minái, “Konom, tan sápkin tanián mul di taram gim i pákánbung gim dos pala di mai ngisam!”

18  i Mái Iesu a kosoi kandi worwor ngoromin,

  • “Áá, iau ialial i Satan ngo kán rakrakai ákte rah, má ngorer a pur tilami bát ngoro pil.
19  j Mákái, iakte tari nokwan si gam arwat suri gama sukai kanih sáksák má mákál má suri gama tur kári kán rakrakai ái Satan, má ngorer kápte kesi táit na arwat suri long bengta gam. 20  10:20 Pil 4:3; Apa 3:5 Mái sár koion gama tu laes bia ngo tan sápkin tanián di taram i gam kabin iakte tari rakrakai suri tipar pala di. Auh, koion gama laes suri á ngorer. Gama lala laes suri ngoromin ngo ngis gam ái Káláu ákte sir páptai imi bát.”

Ái Iesu a para agas Káláu

Mat 11:25-27, 13:16-17

21 I pákánbung erei sang, Tanián a Pilpil a agasgas pasi bál ái Iesu má a parai ngoromin,

  • “Io, Tata, á iáu Konom u kátlán naul bát má naul matmatngan pokon no! Minái iau ot kuluk má para agas iáu suri sál erei ukte ilwa pasi ngo una mur on, má ngorer ukte para aposoi si rung kápdite lala mánán á táit er ukte punmai si di ái rung di mánán.
22  k Ái Kakang ákte tar noi tan táit singing. Ái Káláu masik a mánán muswan i Natun, mái Natun masik a mánán muswan i Káláu er Kákán. Mái rung a ilwa pas di ái Natun, á di mul di arwat suri da mánán muswan i Káláu er Kákán ngo ái Natun a inngas tari si di.” 23 Io, namur ái Iesu a ilang ur singin kán kalilik án aratintin mák para kodongnai si di ngoromin, “Di kuluk pala ái rung er dikte mákái tan táit er gamáte mákái má dik talas ur on. 24 Marán tan tám worwor tus má tan kabisit til hirá di nem suri mákái táit ngorer gamáte mákái, mái sár kápdite mákái. Di nem suri longrai tan táit gam longrai, má kápdite longra te on.”

Worwor artálár ​ ​ mai lain kakun Samaria

25  l Má namur kesi tám mánán uri nagogon a sámtur má a tohtoh suri pidir Iesu. A parai si Iesu ngoromin, “Tám Aratintin, dánih ina longoi suri ina otoi á liu áklis?” 26 Mái Iesu a gálta kalengnai kálámul er ngoro minái, “Nagogon si Káláu dánih a parai, má i bung u wásái dánih u mánán pasi til on?”

27  m Má kálámul erei a kosoi worwor si Iesu ngo, “Una mámna Káláu kam Konom mai kunlán balam no, má mai taniam no, má mai kam kunlán rakrakai, má mai kam kunlán holhol no. Má una mámnai mul i turam ngorer u mámna kalengna iáu sang.” 28  n Mái Iesu a ngoi singin kálámul erei ngo, “Kam kokos a nokwan. Una longoi ngorer ki unák otoi á liu áklis.”

29 Mái sár tám mánán uri nagogon a nem suri inngas tari ngo a nokwan i mátán ái Iesu, má ngorer a bali gálta timani ngoro minái, “Be, ái sinih sang á turang?” 30 Mái Iesu a kosoi mák parai ngo,

  • “Ina puksai kesi soi singim a ngoromin. Kesi bung má, kesi kálámul a aptur til Ierusalem suri han uradi Ieriko, má ngorer a turpasi láklák tangrai sál. Pákánbung ngo ákte láklák dol má, tan tám siksikip di purut singin iatung i sál má dik ubi kálámul er ák mat palpal. Di ulát palai lusán má di kip noi kán tan táit no, má ngorer di táu alari má iatung i sál.
31 
  • “Io, kesi kálámul tám osmapak a mur i sál er mul. Má pákánbung a tapam hut iatung i narsán kálámul er, a tu mákmákái sár má kápate tángni. A tu láklák sorliwi sang tili kesi balsán sál mák han sár.
32 
  • “Ngorer má kesi kálámul bul a han mul i sál er. Kálámul erei tili mát si Lewi, á di á gegen er ái rung di lu him i rumán osmapak sang. A lu hanhan tangrai sál má ngorer a purut iatung i narsán kálámul er. A tu mákmákái sár mul má a láklák sorliwi sang tili kesi balsán sál.
33 
  • “Mái sár namur má, kesi kálámul bul a lu hanhan i sál er, ái a kakun Samaria, kes tili di ái rung tan Iudáiá di lu mikmikwa di. A han i kán inan sang má ngo a purut iatung, a mákái kálámul erei ki ák tinang i bál mai mák lala mámnai.
34 Má ngorer ák han uri narsán mák urai wel má wain uri tan manu káián kálámul er má a duri mul. Má namur ák durki kálámul er urami iátin kán ololas má a tangnai mai uri kesi rumán asir, má a ololoh on iatung. 35 A be kábungbung má, ki kakun Samaria er a long pasi aru i pirán tabal tili kán rat ák tari singin kálámul a kátlán i rumán asir er mák para talsai singin ngoro minái, ‘Una ololoh on be á kálámul minái. Má inak han be ki inang kaleng mul. Má ngo ukte omlawai kam te táit ur on, ki ina keles kalengnai ur singim.’” 36 Ái Iesu a arahi kán worwor ki ák gáltai tám mánán er ngoromin, “Tili atul á kálámul erei, u hol on ngo ái sinih i ditul a turán i kálámul er di ubi i tan tám siksikip?”

37 Má tám mánán uri nagogon er a kos Iesu ngo, “Ái koner a mámnai má a tángni.” Má ngorer ái Iesu a parai singin ngo, “Áá, a támin á erei. Má una han má unák longoi ngorer sár mul á iáu.”

Ái Iesu a aunges pas ​ ​ i rum si Marta mái Maria

38 Ngorer mái Iesu má kán kalilik án aratintin di aptur pas má di han i kandi inan sang, má ngorer di purut i kesi malar. Má kesi wák tili malar er ngisán ái Marta a árár pas di má a long pas di uri kán rum. 39  o Kesi tuán lik ái Marta, ngisán ái Maria, a aptur mák han sukis i narsán ái Konom má a longrai kán aratintin. 40 Mái sár ái Marta a solatabir mai marán talar kán tu longoi, má ngorer a han narsán ái Konom má a parai singin ngo, “Konom, kápute hol i iau má, ngorer ái tuang lik ákte aptur alar iau má iau masik má minái, kak tu talar mai longoi namnam. Káp una te dos palai ur mainái suri nák tangan iau be?” 41 Mái sár ái Konom a parai singin ngo, “Marta, iáu lala konngek suri marán talar kam tu longoi be. 42  p Tukesi táit sár u sáhár suri. Ái Maria ákte ilwa pasi lain táit a kuluk á minái, má kápte kes na kip pasi singin.”

Copyright information for `SGZ