a2:14Luk 19:38
b2:19Luk 2:51
c2:21Luk 1:31
d2:22-24Kal 13:2, 12; Him 12:1-8
e2:30Ais 52:10; Luk 3:6; Tit 2:11
f2:32Ais 42:6, 49:6, 52:10
g2:34Ais 8:14; Mat 21:42; 1Pe 2:8
h2:39Mat 2:23
i2:41Kal 12:24-27, 23:14-17; Nag 16:1-8
j2:51Luk 2:19
k2:521Sa 2:26; Kis 3:4

Luke 2

Ái Iosep mái Maria diar han ur Betilem

Mat 1:18-25

I bet erei ái Ioanes a páng on, ái Kurinias a kátlán i balis á Siria, má a kis mul i lalin ái Kaisar Augusto, pakpakta til Rom. Mái Kaisar Augusto a tar palai kesi nagogon suri tan matananu no er di kis i lalin Rom, boh wák má tan káláu, ngo da han suri sir páptai ngis di. Má minái a mulán pákán suri le páptai ngis di ngorer. Má ngorer tan matananu no di han suri da le páptai ngis di, ngorer keskeskes na han uri kán malar muswan sang suri da sir páptai ngisán ái.

Mái Iosep mul a han suri da sir páptai ngisán. Má ngorer a aptur alari gengen bimán rum á Nasaret i balis á Galiláiá má, uri gengen bimán rum á Betilem i balis á Iudáiá, malar erei ái kabisit Dewit a páng ái. A han uratung ái Iosep a kabin ngo ái a gegen má a kalik mur si Dewit. Má i pákánbung a han ái Iosep, diar no ái Maria, kalik átlái erei ái Iosep ákte tar kári suri diara kila. Mái sár ngo ái Maria ákte tián sang, má ngo kándiar tunga kis besang á Betilem, ákte arwat i bung suri ái Maria na káhái kalik. Má ngorer a káhái mulán natun, a kalik án káláu, má diar má duri mai sepen kaen má diar má oboi mái kalik i polgon papkim i nián namnam kán tan ololas, a kabin ngo kápte te arlih on á rumán asir, ákte káng má.

Angelo a arbin talas ​ ​ mai pinpidan án laes

Iatung i balis erei, te tám ololoh sipsip di pán rákna i libung erei mai ololoh i kandi tan sipsip ada i bos. Má angelo káián ái Káláu a soura narsá di, má talas káián Káláu a atalsa di no sang. Má di lala ráuráuwas má di lala mátut, 10 mái sár angelo a parai si di ngo,

  • “Koion gama mátut! Gama longrai! Minái iau hut sosih uri narsá gam mai lain arbin suri lala laes na bontai matananu no.
11 Onin i libung, idi bimán rum á Betilem, malar si Dewit sang, kamu Tám Araliu ákte páng–ái Konom er Mesaia, koner a ilwa pasi ái Káláu! 12 Má ngoromin gama mák ilmi ngoi. Gama ser pasi kalik dikte duri mai sepen kaen má dikte oboi i papkim i nián namnam kán tan ololas.” 13 A be parai ngorer, ki káp melek mul marán angelo di tur soura má dik tur tiklik mai mulán angelo er, má dik parpara agas uri narsán ái Káláu ngoromin,

14  a “Gita sángwái má gita para agasi ngisán ái Káláu urami sang i naul bát!
Má uri naul bim mul, matau ur singin matananu erei a laes ái Káláu sur di.”

Tan tám ololoh sipsip ​ ​ di han suri mák Iesu

15 Má namur bos angelo di kaleng urami bát alar di, má tan tám ololoh sipsip di worwor talum má dik parai ngoromin, “Io, git má. Giták han ur Betilem má giták mákái táit erei ákte tapam hut má ái Káláu ákte inngasi uri narsá git.” 16 Ngorer di sangsangar i láklák uradi Betilem, má namur sár di ser pas Maria diar ái Iosep, má di mákái kalik a bopbop pagas i papkim. 17 Tan tám ololoh sipsip dikte mák ditul ngorer, má namur di para aposoi lain arbin suri kalik ngorer ái angelo ákte parai si di. 18 Mái rung di longrai arbin erei di lala sodar má di pánsálngát i pinpidan erei tan tám ololoh sipsip dikte parai si di. 19  b Mái sár ái Maria a kebeptai tan táit erei má ák holhol mul namurwai. 20 Má tan tám ololoh sipsip di kaleng urami kándi malar, má di para agas Káláu má dik sángwái ngisán suri tan táit dikte longrai má dikte mákái a ngorer sang i angelo ákte parai si di.

Di tar ngisán kalik mam Iesu

21  c Má namur ngo ákte rah i awal á bung má, ákte arwat mul i bung suri ngo da kut aririu i kápán páplun kalik. Má ngorer diar kipi kalik má ding kuti má dik tar ngisán mam Iesu, ngisán erei angelo ákte utung páksi sang si Maria i pákánbung kápate tián be.

Ái Maria a káh Iesu ​ ​ uri rumán osmapak

22  d Iatung i nagogon ái Káláu a tari si Moses, a parai ngoromin, “Ngo wák a mulán bál mai kalik án káláu, ki da utngi kalik er ngo káián ái Káláu.” Tan Iudáiá di lu mur i nagogon erei, má kes mul á nagogon si Káláu di lu mur on a ngoromin. Ngo wák a káhái kalik káláu, ki na rah i ahat i sángul á bung, diar tinán diara han mam te na ru i bun ngo te na ru i maran suri osmapak mai uri narsán ái Káláu suri apilpil pas diar tinán. Io, ákte arwat i pákánbung erei suri arapilpil, diar mokson kipi kalik urami Ierusalem suri para tari kalik i mátán táil ái Káláu suri ditula long arwat pasi nagogon káián ái Káláu.

25 Má kesi kálámul a lu kis á Ierusalem ngisán ái Simion. Ái a tám nokwan má a lu kebeptai nagogon si Káláu, má a kis nanai arasosah káián matananu Israel ngo na hut. Má Tanián a Pilpil a mon on, 26 má ákte inngasi singin ngo kápnate mat besang, má na mákái Karisito er Mesaia si Káláu. 27 Má Tanián a mulán lam Simion urami rumán osmapak i bung erei má a kis iatung. Má ngo ái Iosep diar diar káhái kalik er ái Iesu urami rumán osmapak ngorer di lu longoi sang suri long arwat pasi nagogon, 28 ái Simion a mák ditul iatung mák long pasi kalik er uri limán má ák para agas Káláu ngoromin,

29 “Konom, minái una pálás palai má i kam toptop má na han mai matau,
kabin ukte kebeptai kam oror.
30  e Iakte mákái má mai aru i matang sang á kam Tám Araliu,
31 ái koner ukte eran páksi suri matananu no da mákái.
32  f Ái á talas suri inngas tari kam sál ur si di ái rung tili risán,
má da para agasi kam matananu Israel kabin ái á sumlahin i di.”
33 Ái Iosep mái Maria diar longrai ngorer má diar pánsálngát i tan pinpidan erei ái Simion a parai sur Iesu. 34  g A worwor án arasosah narsá ditul ái Simion, má namur ák parai si Maria, mámán ái Iesu, ngoromin,

  • “Kalik minái a ilwa pasi ái Káláu, má ái á káplabin marán tili matananu Israel da pur, má marán mul da aptur. Má ái sang á akiláng káián ái Káláu, má marán da arpua ur on,
35 má tan holhol kodong káián marán matananu na tur soura be. Má á iáu, mámán, una kis án tabureng, má na ngoro lamrut a nokas na soi nitam.” 36 Má kesi wák mul a tapam hut i bung erei sang. Má wák er a lu worwor tus, ngisán ái Ana, natun tahlik ái Panuel, má ái tili gegen erei ái Aser. Ákte kila artálár mai ahit á bet, má namur kán pup a mat alari má áng kis mokos má. Má i pákánbung er ákte lala wákánkak mul, a arwat mai awal i sángul mai ahat i kán bet. Má wák er a lu balbal han uri rumán osmapak suri lotu, mák lu ahal mák lu sung i libung má i nas mul uri narsán ái Konom. 38 Ái Ana a tapam hut i bung erei, má a mák ditul támán er má ák parpara agas má ák ot kuluk narsá Káláu. Má namur a lu arbin suri kalik uri narsán rung erei kándi tu mákmák suri pákánbung ngo ái Káláu na kip kalengnai Ierusalem alari kán tan kurtara.

Kalkaleng mul ur Nasaret

39  h Pákánbung dikte arahi kándi him ngorer a para ngoi i nagogon si Konom, ki namur má ditul má kaleng ur Galiláiá, uri kánditul malar á Nasaret. 40 Má kalik er a pakta hanhan má a rakrakai má a káng mai polon á hol, má arasosah si Káláu a kis i narsán kalik.

Ái Iesu mai tan tám aratintin ​ ​ ami rumán osmapak

41  i Tan bos bet no ái kákán mái mámán ái Iesu diar lu han ur Ierusalem suri akiláng i longsit án sorliu palai. 42 Má namur, i pákánbung sang ngo ái Iesu ákte sángul mai aru i kán bet, ditul han suri kis i longsit án sorliu palai ngorer i kándi tatalen sang. 43 Má i bung ngo ákte rah i longsit, di turpasi má suri láklák kaleng uri kándi malar á Nasaret, mái sár ngo ái Iesu masik a lu kis á Ierusalem. Ái kákán mái mámán káp diar te mánán on ngo ái Iesu a lu kis pala. 44 Diar má hol on ngo ái Iesu ákte láklák táil turán te rang buh di ngo rang tur di. Má ngorer dikte láklák artálár mai kesi kunlán bung, má namur diar má turpasi mákmák suri i katbán matananu erei di tiklik no, 45 mái sár bokoh ái. Má namur diará kaleng mul suri mákmák ami Ierusalem. 46 I átuil bung namur, diar má mák pasi má ami rumán osmapak tiklik mai tan tám aratintin, a kis án alongra suri tan worwor di parai má a gálgálta i di mul mam te argálta. 47 Mái rung erei di longrai pinpidan si Iesu, di korantik má di pánsálngát suri a melmelek i kán mánán má suri kán kokos uri narsá di. 48 Mái kákán mái mámán diar mák Iesu iatung má diará pángáng, mái mámán a parai singin ngoro minái, “Kauh, suri dánih u longoi matngan tatalen minái mam giur? Giur ái kakam giur lala konngek má giurá ser sur iáu.”

49 Mái Iesu a kos diar ngoro minái má ák parai si diar ngo, “Suri dánih gaur lala ser sur iau? Ngádáh, káp gaur te mánán ngo kak talar ngo ina lu kis i rum si Tata?” 50 Diar longrai ngorer, mái sár ngo káp diar te mánán on á sálán i pinpidan erei ái Iesu a parai si diar.

51  j Má ngorer ditul támán má tiklik kaleng ur Nasaret, má a alongra mák lu taram si diar ái Iesu. Mái Maria a kebepta páksi á boh táit er i kán hol. 52  k Mái Iesu a pakta hanhan i kápán páplun má kán mánán, má a lu agasgas pasi hol si Káláu má matananu mul.

Copyright information for `SGZ