a22:3Ioa 13:2, 27
b22:7-8Kal 12:1-27
c22:21Sak 41:9; Ioa 13:21-22
d22:24Luk 9:46
e22:25Mat 20:25-27; Mar 10:42-45
f22:26Mat 23:11; Mar 9:35
g22:27Ioa 13:12-15
h22:32Ioa 17:15
i22:35Luk 9:3, 10:4
j22:37Ais 53:12
k22:54Mar 14:53-54
l22:67Ioa 3:12
m22:69Apo 7:56

Luke 22

Di ser sál suri tola Iesu

Mat 26:1-5; Mar 14:1-2; Ioa 11:45-53

Má bung suri longsit án ani beret káp a tini sut ákte páput sár má, er di utngi mai longsit án sorliu palai mul. Má boh pakpakta kán tan tám osmapak má tan tám mánán uri nagogon, di tohoi suri ser te sál suri up bing kodongna Iesu suri matananu kápdate mánán on, kabin di matai matananu da mák up di.

Ái Iudas a sormángát ​ ​ suri agur tar Iesu

Mat 26:14-16; Mar 14:10-11

a Io, ái Satan a kusak uri Iudas Iskariot, kes tili di á sángul mai aru á kalik án aratintin. Má namur ái Iudas a so alar Iesu di, mák han hut i narsán boh pakpakta kán tan tám osmapak má tan tátáil káián boh tám arup er di lu mákmák kári rumán osmapak, suri ngádáh na agur tar Iesu ngoi uri narsá di. Má ngo di longrai táit na longoi ái Iudas, a gas i bál di má dik oror suri da tar te pirán tabal singin. Má a sormángát sang ái Iudas suri na agur tar Iesu ur si di, má ngorer a ser sál suri na longoi i pákánbung kápdate mánán on i matananu.

Di eran i namnam ​ ​ uri longsit án sorliu palai

Mat 26:17-19; Mar 14:12-16

b Tatalen kán tan Iudáiá a ngoro minái. I libung táilnai longsit án ani beret káp a tini sut, di lu up bingi tan gengen sipsip suri da ani uri akiláng i longsit án sorliu palai. Ngorer má i bung erei sang, ái Iesu a dos pala Petero mái Ioanes mai worwor talas a parai si diar ngoromin, “Gaura han má gaurák eran i ángit namnam suri gita ani uri akiláng i longsit án sorliu palai.” Má diará gálta Iesu ngo, “Be, ai u nem on ngo giura han ur ái má eran i namnam án sorliu palai?”

10 A longrai ngorer ái Iesu má a parai si diar ngoromin, “Gaura han urami Ierusalem, má kesi kálámul a kipi átbán dan na bana gaur. Gaura mur on uri rum er na kusak ur on má gauráng kusak namurwai. 11 Má gaurák parai singin kálámul er káián á rum ngo, ‘Ái Tám Aratintin a nem i mánán i rum dáh na kis on suri ani namnam án sorliu palai tiklik mai kán kalilik án aratintin.’ 12 Má namur ái sang na lam gaur má nák inngas tari lala rum ami iát erei ákte leget on, má gaura eran i namnam iatung.” 13 Má ngorer aru kalik án aratintin er diar aptur má diará han urami Ierusalem má diará mákái sang á tan táit ngorer ái Iesu ákte parai si diar, má diará eran i namnam án sorliu palai.

Namnam káián Konom

Mat 26:20-30; Mar 14:17-26; 1Ko 11:23-25

14 Má ákte ronron on á bung erei, ái Iesu tiklik mai kán kalilik án aratintin er ák utung di mai tan apostolo, di sukis suri namnam. 15 Má ái Iesu a parai si di ngo,

  • “Kak lala nemnem suri ina ani á namnam án sorliu palai minái tiklik mam gam i pákánbung inái káp iau te áslai besang á rangrangas.
16 Má iak para talsai si gam ngoromin. Minái sár á namnam án sorliu palai iau ani, má káp ina te ani mul nák han pang i bung erei lolsit káián ái Káláu na hut, má kak him na rah no, á him erei longsit án sorliu palai a akiláng on.” 17 Namur ái Iesu a long pasi kinleh wain mák sung kári, má ák parai ngo, “Top pasi kinleh wain min, má gam no keskeskes gama nginmi. 18 Támin muswan iau parai si gam ngo káp ina te ngin on mul á suir wain nák han pang i bung erei lolsit si Káláu na hut.”

19 Namur mul ái Iesu a long pasi kesi tigán balbal mák sung kári, má ák tibi mák tari singin kán kalilik án aratintin má ák parai si di ngoromin, “Minái á kápán páplun i iau, má ái á osmapak uri narsán ái Káláu suri asengsegeng i gam. Turpasi onin, gama lu tibi balbal má gamák lu ani suri ngorer gama lu bálbálsa sur iau.”

20 Má ngo ákte rah mái namnam, ái Iesu a parai ngoromin mul si di suri kinleh wain er a tabar di mai, “Kinleh wain minái a akiláng i hutngin kamkabat káián ái Káláu a kápti mai dárang na sal suri hul aliu pas gam. 21  c Má mákái! Ái koner na agur tar iau, minái ái, git namnam tiklik. 22 A támin muswan ngo Natun Kálámul na han mur arwat pasi sál suri minat ngorer ái Káláu ákte para páksi. Mái sár na tuan sák bul uri kálámul er na agur tari Natun Kálámul!”

23 Má kalilik án aratintin di longrai ngorer a parai ái Iesu má di lala holhol, má ngorer di turpasi nguruk. Má di gálta arliu i di sang ngo ái sinih tili di ngo na longoi ngorer.

Di wor arkuh ​ ​ suri ngo ái sinih a pakta

24  d Má namur tan kalilik án aratintin di turpasi wor arkuh i katbán i di sang suri ngo ái sinih tili di a kálámul pakta kandi. 25  e Mái Iesu a parai si di ngo,

  • “Tan kabisit kándi ái rung tili risán di lala apakta pas di sang má dik lu suka bámiai matananu. Mái sár di nem on ngo matananu da lu utung di mai ‘Tan Tám Artangan’ kabin ngo di kaiang pasi ngo di lu tángni matananu.
26  f Mái sár á gam kápte gama ngorer! Wa gama ngoromin sang. Ái koner a pakpakta i katbán i gam, na ngoro gengen kalik. Mái koner a tátáil, na tám toptop sár. 27  g Ái sinih a pakta, ái koner a sukis suri namnam ngo tám toptop a han mai namnam suri támri? Wa a muswan, ái koner a sukis, ái a pakta. Mái sár á iau, iau kamu tátáil, iau min i katbán i gam ngoro tám toptop sár. 28 
  • “Ákte tari kán lolsit ái Tata ur singing suri ina kátlán. Má kabin gamáte muswan uri narsang i tan pákánbung án aramikmik má rangrangas, ngorer á iau bul ina tari si gam á nokwan
30  22:30 Mat 19:28 suri gita namnam má ngin tiklik ami kak lolsit, má suri gama kis i kiskis án kabisit suri nagogon i sángul mai aru á mát til Israel.”

Ái Iesu a para táilna Saimon Petero​ ​ ngo na pua palai

Mat 26:31-35; Mar 14:27-31; Ioa 13:36-38

31 Mái Iesu a parai ngo, “Saimon! Gam longrai, ái Káláu ákte sormángát pala Satan suri na isra toh gam ngorer di lu israi pokori ngoi er di raksai. 32  h Mái sár iakte sung Káláu sur iáu, Saimon, na mák pur i kam ruruna. Má namur, ngo ukte ilang kaleng má ur singing, ki una lu arakrakai i ruruna káián rang turam.”

33 Mái Petero a kos Iesu ngo, “Auh, Konom, káp ina te totol suri ina han uri batbat kalar mam iáu má suri ngo gitara mat tiklik!” 34 Mái Iesu a parai si Petero ngo, “A muswan iau parai singim. Inái i libung, kok kápnate tang besang, má una arkawar pala iau na tul i pákán má una parai ngo kápte u mánán i iau.”

Ái Iesu a inau ​ ​ i kán kalilik án aratintin

35  i Mái Iesu a gáltai kán tan kalilik án aratintin ngo, “Tungu iau dos pala gam suri arbin talas mai lolsit si Káláu. Pákánbung er kápte gam kip te rat ngo bákbákar kek, be? Ki ngádáh, gam sáhár suri tekesi táit ngo kápte?” Má tan kalilik án aratintin di parai singin ngo, “Kápgimte sáhár sur tekesi táit.”

36 Má ngorer ái Iesu a parai si di ngoromin, “A kuluk. Mái sár inái ái koner a mon i kán rat na top on, mái koner kápte kán is pakta uri arup, na sirai tekesi lusán pas te pirán tabal má nák hul pas tekesi is ur káián. 37  j Na longoi ngorer kabin pinpidan tili Buk Tabu di le on sur iau alhirá er di parai ngo, ‘Dikte wásái turán tan tám abulbul’, worwor erei na tapam hut muswan onin. Áá, tan táit no erei tan tám worwor tus dikte sir páptai sur iau na tapam hut!”

38 Má tan kalilik án aratintin di parai singin ngo, “Mákái, Konom. Minái á aru is pakta.” Mái Iesu a kos di ngoromin, “A arwat sár má! Koion gita para te táit mul!”

Ái Iesu a sung

Mat 26:36-46; Mar 14:32-42

39 A rah i kán worwor ái Iesu, má ngorer a aptur má ák so alari rum mák han uramuni pungpung á Oliwa ngorer a lu balbal longoi sang, má tan kalilik án aratintin di tiklik mai. 40 Má ngo dikte hut iatung i pokon er a nem on, ái Iesu a parai si di ngoromin, “Gama sung Káláu suri koion gama pur i pákánbung án artohtoh.”

41 Má ngorer a kálik láklák tepák án mudán alar di ái Iesu, má a pur dirtapul má a sung ngoromin uri narsán ái Káláu, 42 “Keskam, Tata, iau sung iáu ngo a ngoi i balam, una long palai á kinleh án arangrangas má minat minái alar iau. Mái sár káp una te mur i kak nemnem, una mur on ngorer i kam nemnem sang.”

43 Má kesi angelo tilami bát a hut si Iesu má a tari rakrakai singin. 44 Mái Iesu a sung rakrakai kabin taun a iaungi kán liu, má ngorer a songsong turán, má kán songsong a sal ngoro lokon dár má a tim uradi bim. 45 Má namur a arahi kán sung ái Iesu, má a láklák kaleng suri kán kalilik án aratintin má a mák di di boptin, kabin a lala tabureng i kandi liu. 46 Mái Iesu a parai si di ngo, “Suri dánih gam boptin? Gama pán má gamák sung suri koion gama pur i pákánbung án artohtoh.”

Ái Iudas a agur tar Iesu ​ ​ má dik tolai

Mat 26:47-56; Mar 14:43-50; Ioa 18:3-11

47 Ái Iesu kán tu worwor be mai kán kalilik án aratintin, má i án pákánbung er matananu di hut iatung. Ái Iudas, kes tili di á sángul mai aru á kalik án aratintin, a lam di uratung má ngorer a láklák sur Iesu má a doroi pair. 48 Mái sár ái Iesu a parai singin ngo, “Iudas, ngádáh? Una agur tari Natun Kálámul mai ardor?”

49 Má tan kalilik án aratintin er di iatung mam Iesu di mákái ngo matananu da tola Iesu má, ki dik gálta Iesu ngo, “Ngádáh, Konom, arwat ngo gima up di mai kángim tan is?” 50 Má ngorer kesi kalik án aratintin ák taruh pasi kán is mák tárái toptop káián tám osmapak táil uri talngán mák tár kus palai talngán mingin. 51 A mákái ngorer ái Iesu má a tur kalar di mák parai ngo, “Koion gama arup! Arwat má!” Io, a sarsara ái Iesu má a top i talngán kálámul er má a ting i dár mák sengsegeng mul.

52 Mái rung di han uratung suri da tola Iesu, di tan pakpakta kán tan tám osmapak má tan tátáil káián rung di lu mákmák kári rumán osmapak má tan kálámul pakta mul. A mák di ái Iesu má a parai si di ngo, “Ngádáh, gam hol on ngo á iau kesi tám ngákngák ngorer gamá hut mai kamu boh papam suri gama up iau mai má kabat pas iau? 53 Marán á bung iau lu kis i katbán i gam ami rumán osmapak, má iau lu atintini matananu ái. Má suri dáh kápgamte tola iau i pákánbung er? Na, káksiai má, kabin rakrakai káián ái koner tili kuron a kátlán i pákánbung minái, má ngorer kamu pákánbung sang á inái suri gama longoi ngorer mam iau.”

A arkawar pala Iesu ái Petero

Mat 26:57-58, 26:69-75; Mar 14:53-54, 14:66-72; Ioa 18:12-18, 18:25-27

54  k Má tan kálámul erei di tola Iesu, má dik talkai uri rum káián tám osmapak táil, mái Petero a kálik lu murmur su til namur. 55 Má kámnah dikte oloi iatung i pelbut i rum, má ái Petero a hut iatung má ngorer a han kis tiklik mam rung iatung di kis kauli kámnah. 56 Má kesi tahlik a tám toptop a mákái aur ái Petero uri talsán kámnah. Má wák erei a lala mákái sang má a mák ilmi, má ngorer a parai ngo, “Kálámul minái a lu tiklik mam Iesu!” 57 Mái Petero a arkawar palai má a parai ngoromin, “Wák mer, wa kápte iau mánán on á kálámul er!”

58 Má namur kesi kálámul a mák Petero mák parai singin mul ngo, “Á iáu kes tili di á kalilik án aratintin si Iesu.” Mái sár ái Petero a kosoi kálámul er ngoro minái, “Na, á iau á kápte!”

59 Ákte mongmong pala Petero er ákte sukis iatung, má kesi kálámul bul a lala atiutiu Petero ngo, “A muswan, wa kálámul minái a lu tiklik mul mam Iesu kabin ngo ái á kakun Galiláiá!” 60 Mái sár ái Petero a kosoi kálámul er ngoro minái, “Awái, wa kápte iau mánán á táit erei kam tu parai uri iau!” Má kán tu worwor be ái Petero, ki ák tang i kok má. 61 Io, i pákánbung a tang i kok, a ilang ái Konom má a mákmák nokwan sur Petero. Mái Petero a mákái ngorer má a hol pasi worwor er a parai singin ái Konom ngo, “Inái i libung, i pákánbung kápnate tang besang á kok, una arkawar pala iau na tul á pákán.” 62 Ái Petero a hol pasi worwor erei má ák tinang i bál suri, má ngorer a so tilatung mák lala tang.

Di ret mam Iesu ​ ​ má dik ot bilingnai

Mat 26:67-68; Mar 14:65

63 Má tan kálámul iatung er dikte tola Iesu, di tartar retret mai má dik rapsi. 64 Namur di kápti mátán mai sepen kaen suri kápnate mákmák, má di gáltai ngo, “Una utung tusi ngo ái sinih er a up iáu!” 65 Má di wor sáksák uri Iesu má dik ot bilingnai mul.

Ái Iesu a tur i nagogon

Mat 26:59-66; Mar 14:55-64; Ioa 18:19-24

66 Má ngo ákte arasa má i bung erei, tan kálámul pakta di kis i kaunsel, á di á bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan tám mánán uri nagogon. Di hut talum má ngorer di lam pas Iesu uratung i narsá di suri da longrai kán te worwor. 67  l Di gálta Iesu ngo, “Una parai si gim be. Ngádáh, á iáu á Mesaia?” Mái Iesu a kos di ngoro minái, “Ngo ina parai si gam ngo á iau á Mesaia, káp gama te ruruna i iau. 68 Má ngo ina gálta gam erei, ngádáh? Gama kos artálár pas iau? 69  m Má iau parai si gam ngo turpasi onin Natun Kálámul na kis i risán mingin ái Káláu Tám Rakrakai Sorsorliu!”

70 Di longrai ngorer a parai ái Iesu, má di no sang di gáltai ngo, “Ki ngádáh, iáu parai ngo iáu Natun ái Káláu, be?” Má a kos di ngoromin, “Áá, a ngorer sár gam parai.” 71 Ngorer má ák mos i bál di má dik parai ngo, “Gitáte longrai sár á kán worwor sáksák a so tili ngudun sang! Má suri dánih gita longra te apapos mul ur on?”

Copyright information for `SGZ