a23:7Luk 3:1
b23:29Luk 21:23
c23:30Ose 10:8; Apa 6:16
d23:34Sak 22:18; Ais 53:12
e23:35Sak 22:7-8
f23:36Sak 69:21
g23:44-45Eba 6:19-20, 10:19-20
h23:56Kal 20:10; Nag 5:14

Luke 23

Ái Pilato a gálta Iesu

Mat 27:1-2, 27:11-14; Mar 15:1-5; Ioa 18:28-38

Má di no iatung di aptur má di long pas Iesu uri mátán táil ái Pilato, kálámul pakta til Rom, má di turpasi suri atiutiu Iesu, ngorer má di parai ur on ngoro minái, “Gim top on á kálámul minái má gimá ser pasi ngo a lam bengtai matananu, ngorer má a tur kalar gim suri koion gima tar takis ur singin pakpakta til Rom, má a kaiang pasi mul ngo a Mesaia má kángim kabisit muswan.” Ái Pilato a longrai ngorer mák gálta Iesu ngo, “Ngádáh, á iáu á kabisit káián tan Iudáiá?” Mái Iesu a kos Pilato ngoromin, “Áá, a ngorer sang ukte parai.”

Io, ái Pilato a parai uri narsán boh pakpakta kán tan tám osmapak má uri narsán lala matananu iatung ngo, “Kálámul minái, káp iau te ser pas te sápkin a long bengtai suri ina nagogon on.” Mái sár matananu di rakrakai sang mai balbal parai ur on ngo, “Ái a arbin i katbán matananu mák soksokoi bál di má di kis sáksák. A tangkabin sang ami Galiláiá ngorer má a han tangrai boh balis á Iudáiá, má onin ákte hut mainái.”

Ái Erodes a gálta Iesu

Ái Pilato a longrai ngorer, ki ák gáltai rung erei di atiutiu Iesu ngo, “Be, kálámul minái a kakun Galiláiá?” a Ki dik mángát ngo, “Áá, kálámul minái til Galiláiá sang.” Io, ái Pilato a mánán pasi má si rung er ngo ái Iesu tili balis er ái Erodes a kátlán má ái Iesu a kis i lalin nagogon si Erodes. Ái Pilato a mánán ngo ái Erodes ákte han til Galiláiá ur Ierusalem i pákánbung er, má ngorer ái Pilato a ardos má dik lam Iesu uri narsán ái Erodes suri nák longrai sang.

Ái Erodes ákte longrai arbin sur Iesu má a lala nem mul suri na mák Iesu ngo na long te akiláng. Má ngo ái Erodes a mák Iesu di lami uratung i mátán táil suri na longrai, a lala laes mák gálta Iesu mai marán argálta, mái sár ái Iesu kápate kosoi. 10 Má tan pakpakta kán tan tám osmapak má tan tám mánán uri nagogon di sámtur uratung táil má di rakai mai atiutiu Iesu. 11 Io, má ngorer ái Erodes má tan tám arup káián di turpasi suri tartar retret mam Iesu má dik ot bilingnai. Má namur di asolai kesi lain lusán uri páplun ái Iesu, mái Erodes a ardos suri da lam kalengna Iesu uri narsán ái Pilato. 12 Ái Erodes mái Pilato káp diar te araturán, diar kis án kurtara. Mái sár i bung erei sang, diar turpasi suri araturán tiklik má.

Ái Pilato a sormángát má ​ ​ ngo ái Iesu na mat

Mat 27:15-26; Mar 15:6-15; Ioa 18:38-19:16

13 Ái Iesu dikte tangna kalengnai uratung si Pilato, má ngorer ái Pilato a bin talmi tan pakpakta kán tan tám osmapak má tan kálámul pakta má matananu no mul, 14 má ák parai si di ngo,

  • “Gam talka kalengnai kálámul minái uri narsang má gamá parai ngo a lam bengtai matananu. Iakte mákmák on á kálámul minái má gam no gamáte longrai. Mái sár kálámul minái gam atiutiwi, á iau káp iau te ser pas tekesi táit ngo ákte long bengtai.
15 Mái Erodes mul kápate ser pas te sápkin táit ákte longoi, má ngorer ák dos kalengnai má ur main si git. Kálámul minái kápate longoi sápkin arwat suri ina oboi uri minat. 16 Má ngorer ina dos i kak tan tám arup dák tasi sár, má namur ina arsok palai nák han.” 17 I tan bungun longsit án sorliu palai, ái Pilato a lu mángát palai kesi kálámul tili batbat kalar, ái koner matananu di nem on. 18 Má matananu iatung dikte longrai worwor si Pilato er, má ngorer di no di lala bin sang ngo, “Up bingi nák mat ái koner si Iesu! Gim nem i Barabas á gim! Ái á kálámul una aso palai uri narsá gim.” 19 Ái Barabas ái á kesá kálámul dikte oboi i batbat kalar kabin a ngákngák i nagogon til Rom má ák up bingi kálámul i kesá ororok ami Ierusalem.

20 Ái Pilato a bali bin ur singin matananu suri ngo na asengsegeng i Iesu, 21 mái sár ngo matananu sang di lala bin kaleng ngo, “Bás páptai! Bás páptai ái koner uri páspáng!”

22 Mái Pilato a gálta di i átuil pákán mul ngo, “Suri dáh gama up bingi? Matngan sápkin ngádáh ákte longoi? Káp iau te ser pas te táit a sák ákte long bengtai á kálámul minái suri nák mat! Má ina dos i tan tám arup kaiak dák tasi sár, má namur má ina arsok palai nák han.” 23 Mái sár kaungán matananu a rakai sang mai balbal parai má bin urami ngo ái Iesu da bás páptai i páspáng, má kandi worwor a ian támin. 24 Má ngorer ái Pilato a taram i kandi nemnem má a sormángát pala Iesu suri nák mat. 25 A pálás pala Barabas, kálámul er di sung pasi, má ái ái koner dikte oboi i batbat kalar suri a up bingi kálámul i katbán ororok. Mái sár ái Iesu, a sormángát tari ái Pilato suri na mat ngorer matananu di nem on.

Ái Iesu di bás páptai ​ ​ uri kubau kus

Mat 27:32-44; Mar 15:21-32; Ioa 19:17-27

26 Má ngorer tan tám arup di top pas Iesu má dik tangnai suri da bás páptai uri páspáng. Má ngo di lu hanhan tangrai sál, di banai kesi kálámul ngisán ái Saimon, kakun Sairini. Ái Saimon a lu hanhan suri han urami Ierusalem, mái sár di tur páptai má dik tari duk on suri ák puski kán kubau kus ái Iesu mák mur on mai.

27 Má tilik matananu di lu murmur i Iesu, má te wák tilatung i katbán i di a tinang i bál di sur Iesu má dik tangsi. 28 Mái Iesu a ilang mák lu mákái tan wák mák parai ngoromin,

  • “Boh wák til Ierusalem, koion gama tangis iau, mái sár gama tangis gam sang má rang nat gam.
29  b Kabin na hut i matngan pákánbung er namur ngo matananu da parai ngo, ‘Di kuluk pala á tan koros má tan tahlik mái rung kápdite asus kalik be!’ 30  c I pákánbung erei má, tan kálámul da parai uri narsán tan ukung má pungpung ngo, ‘Una pur uri gim má unák punam gim! Gima riutais i iáu!’ 31 Kuir pámán kábau kápnate inan i kámnah, mái sár kuir kábau a lain marang na mosrah no. Iau ngorer i kuir pámán kábau. Kápte kesi táit a sák iau longoi. Má ngo á iau iau áslai rangrangas, kápnate amosrah i iau. Mái sár rung er kápte di ruruna i iau, da áslai lala rangrangas sang má nák amosrah i di ngorer i kuir kábau a marang.” 32 Tan tám arup di long pasi mul i aru tám ngákngák suri da up bing diar tiklik mam Iesu. 33 Má ngorer di hut iatung i kuir pokon di utngi ngo Koroson Lul, má namur di bás pápta Iesu uri kubau kus. Má aru i tám ngákngák mul di bás pápta diar uri aru kubau kus, kes tili mingin má kes tili káisán ái Iesu. 34  d Mái Iesu a parai ngo, “Kang, kápdite mák ilmi táit min di longoi mam iau! Una hol palai sár alar di!”

Kán sulu má lusán ái Iesu di hom satu pasi iatung ur kandi.
35  e Má matananu di sámtur iatung di ialial, má tan tátáil kán tan Iudáiá di tartar retret mam Iesu má dik parai ngoromin, “A liu pasi tan lite kálámul sang. Má ngo ái á Mesaia muswan, ái koner ái Káláu ákte sormángát tari, ki na aliu pasi sang mul má nák sosih tilamuni páspáng!” 36  f Má tan tám arup mul di tartar retret mai, má ngorer di tari wain a maptal singin suri nák nginmi, 37 má dik parai singin ngoromin, “Ngo iáu á kabisit káián tan Iudáiá, ki una aliu pas iáu sang!”

38 Má di le i worwor er di nagogon on suri, má dik bás páptai uri kubau kus ami iátin lul. Worwor er a parai ngoromin, “Kálámul minái ái á kabisit káián tan Iudáiá.”

39 Má kesi tám ngákngák er di bás páptai iatung turán ái Iesu a para te sápkin worwor uri Iesu ngo, “Be, ngo á iáu á Mesaia, suri dáh káp unák aliu pas gitul no má?” 40 Mái sár kesá tám ngákngák a tur kári turán er mák parai singin ngo, “Wai, wa kápute lu rumrum i Káláu á iáu? Gitul no minái, gitul áslai kesá rangrangas sár. 41 Má uri gitar a nokwan kápkabin gitar longoi sang á táit ngorer di arangrangas i gitar suri, mái sár kálámul minái kápte. Kápte kesi sápkin a longoi.” 42 Má ngorer a sopasun kán worwor ngoromin, “Iesu, una mámna iau má una hol pas iau erei ngo una turpasi kátlán i kam lolsit.” 43 Mái Iesu a parai singin ngo, “A támin muswan iau parai singim, onin una kis tiklik mam iau ami malar án laes áklis!”

Ái Iesu a mat

Mat 27:45-56; Mar 15:33-41; Ioa 19:28-30

44  g Má i sángul mai aru á pákánbung, nas a kuron má a bohoi kunlán balis er, má kuron a pang i atul á pákánbung. Má tilik sepen kaen ami polgon rumán osmapak a ráp ák ru on. 46 Má namur ái Iesu a lala kilkil urami sang mák parai ngoromin, “Kang, iau bál palai taniang uri limam suri una ololoh on!” A parai ngorer ái Iesu mák mat.

47 Má tátáil kán bos tám arup a sámtur pagas iatung i risán. Má ngo a mákái tan táit ngorer a hut, ki ngorer a para agas Káláu mák parai ngo, “A támin muswan, kálámul minái, wa ái a tám nokwan.” 48 Má matananu er dikte hau talum iatung suri ialial di mákái tan táit ngorer a hut, má ngorer di kis án tinang má di turpasi tututi mansin i di tilatung kaleng urami kandi rum. 49 Má tan rang turán ái Iesu mai te wák dikte mur on til Galiláiá, di sámtur til tepák sár suri ialial má dik mákái tan táit erei mul.

Ái Iosep til Aramatia ​ ​ a tahun Iesu

Mat 27:57-61; Mar 15:42-47; Ioa 19:38-42

50 Má kesi kálámul iatung, ngisán ái Iosep, má ái tili malar á Aramatia i balis á Iudáiá. Má ái á kes tili di á boh kaunsel káián tan Iudáiá, ái sár kápte a sormángát suri táit di longoi i tan rang táir mam Iesu. Má a lain kálámul má tám nokwan má a kis monai lolsit si Káláu suri na hut. 52 Mái Iosep a mánán i Iesu ngo ákte mat má, io ngorer a han uri narsán ái Pilato má a sung pasi páplun ái Iesu suri na tahni. 53 A mángát ái Pilato sur Iosep ngo na tahun Iesu. Má ngorer a artari ái Iosep suri dik long pasi kápán páplun ái Iesu tili kubau kus ngorer má dik duri mai lain sulu. Má namur di kipi páplun ái Iesu uri tarang án minat dikte ili tungu tili bángbágil hat, má dik dung Iesu ái. Mátán hat er kápte be di dung tekesá kálámul on. 54 Má bungán eran on á bung er suri eran uri bungán aunges.

55 Má tan wák er di tiklik mam Iesu til Galiláiá di han tiklik mam Iosep suri mákái mátán hat er má ngádáh dikte oboi ngoi á kápán páplun ái Iesu iatung. 56  h Di mákái mátán hat er di tahun Iesu on á tan wák, ki ding kaleng má ur Ierusalem suri da bop ái, má dik eran mul i tan táit a tomtom ngorer i kabang má wel suri namur da oboi i kápán páplun ái Iesu. Má namur di aunges on á bungán aunges ngorer a parai i nagogon.

Copyright information for `SGZ