a24:6Luk 9:22
b24:20-21Luk 19:11; Apo 1:6
c24:24Ioa 20:3-10
d24:26Luk 9:22
e24:27Sak 22:1-21; Ais 53
f24:341Ko 15:4-5
g24:37Mat 14:26
h24:44Luk 9:22
i24:48Ioa 15:27; Apo 1:8
j24:49Ioa 14:16, 15:26; Apo 1:4

Luke 24

Ái Iesu a liu kaleng

Mat 28:1-10; Mar 16:1-8; Ioa 20:1-10

Má i ngahwán kábungbung sáksák i Sade, tan wák er dikte eran páksi tan táit a tomtom di kipi uratung i mátán hat er di dung Iesu ái. Má ngo di hut iatung, di mákái ngo lala hat dikte dung kári mátán hat er mai, te dikte alimlim palai alari mátsálán tarang er. Má ngorer di sol uratung i polgon hat er ngo da mákmák suri kápán páplun ái Iesu, mái sár ngo bokoh ái iatung. Tan wák er di mákái ngorer má dik tu rámásngin pagas. Má káp melek aru i kálámul diar tur soura uri narsá di má lusán i diar a pilpilpil. Má ngo tan wák er di mákái aru kálámul, ki dik lala ráuráuwas má dik pur dirtapul uradi bim. Má aru i kálámul er diar parai si di ngo, “Suri dánih gam ser suri kálámul a liu i malar kándi ái rung dikte mat? a Bokoh ái á mainái. Ákte liu kaleng! Gama hol pasi kán worwor er a parai ur si gam ami Galiláiá ngoromin, ‘Da long pasi Natun Kálámul má da tari uri limán boh tám sápkin má da bás páptai uri kubau kus nák mat. Má ngo na rah i atul á bung, na liu kaleng mul.’”

Má ngorer tan wák di hol pasi worwor erei. Io, di aptur kaleng tilatung i mátán hat má dik han hut narsán sángul mai kesá kalik án aratintin má rang táir i di iatung, má dik parai narsá di á tan táit dikte mákái. 10 Tan wák er ái Maria Magadalene mái Ioana mái Maria er mámán ái Iakobo, á di tiklik mam te wák mul, di no di parai tan táit min singin tan apostolo. 11 Mái sár tan apostolo di hol on ngo tan worwor er di parai i tan wák kápate támin, má kápdite ruruna i di. 12 Mái sár ái Petero a salaptur pas ák rut uri mátán hat. A tiktikon má ák tu mákái sár i sulu er di duri kápán páplun ái Iesu mai, má ngorer a kaleng urami rum mák lala ser i kán hol suri táit er.

Aru kálámul diar han ur Emaus

Mar 16:12-13

13 I bung erei sang, aru tili di er di lu mur i Iesu diar aptur pas má diará han uri kesá malar di utngi ngo Emaus. Artálár mai sángul mai kesá kilomita til Ierusalem ur Emaus, 14 má diar lu worwor hanhan tangrai sál arliu i diar sang suri tan táit er ákte tapam hut. 15 Má ngo diar nguruk má argálta arliu i diar ngorer, ái Iesu a láklák til namurwa diar, mák sarwa i diar má ditulá tiklik no. 16 Má diará mák Iesu, mái sár mát diar kápate mák ilmi.

17 Mái Iesu a gálta diar ngo, “Be, wa dánih iau longrai er kamur tu wornai tangrai sál er tilamudi?” Má diar tur matau sár kápkabin a tabureng i kándiar hol má a tinang i bál diar má ngorer kápte wor i diar. 18 Má namur kesá tur diar ái rugar er, ngisán ái Kiliopas, a gáltai ngo, “Be, ngádáh, á iáu masik sár gut á kesi kepwen kálámul u kis á Ierusalem er kápute mánán on á tan táit ákte tapam hut i arliwán a is á bung er ákte rah?”

19 Má a gálta diar ái Iesu ngo, “Tan matngan táit ngádáh?” Má diará kosoi má parai singin ngoromin,

  • “Tan táit er di longoi mam Iesu kakun Nasaret. Kálámul er a tám worwor tus muswan, má matananu di mák ilmi ngo bos akiláng a longoi má kán tan aratintin mul a lala rakrakai. Má bos táit a longoi má kán worwor a inngasi ngo ái Káláu ákte sormángát tari.
20  b Má kángim ngangai á gim ngo ái Iesu sár má, ái koner ákte hut suri na kip kalengnai matananu Israel tili lalin kángit tan kurtara. Má tan pakpakta kán tan tám osmapak má kángit tan tátáil no di tar Iesu uri nagogon suri da oboi uri minat, má ngorer dik bás páptai uri kubau kus ák mat, má onin átuil bung mai. 22 Má nengen i kábungbung, tan wák er rang táir i gim di han uri mátán hat er di tahun Iesu on. Má ngo di kaleng, di bit gim ngo bokoh má á kápán páplun ái Iesu má kápte di mákái. Má di bit gim mul ngo di mákái tan angelo adi mátán hat. Ái sár tan angelo er di parai ngo ákte aptur alari minat ái Iesu má a liu kaleng, má ngorer gimá lala pánsálngát suri. 24  c Má te rang tili gim di longrai ngorer má dik han uri mátán hat má dik mákái ngorer sang i tan wák dikte parai, mái sár ái Iesu kápte di mákái.” 25 Io, a longrai ngorer ái Iesu mák parai ur si diar ngoro minái, “Má káp gam ngul sang! Suri dánih a laklak i bál gam má kápgamte sangar melek suri ruruna i pinpidan káián tan tám worwor tus? 26  d Di sang dikte parai ngo ái Káláu ákte obop páksi kán sál ái Mesaia suri na mur on a ngoromin, ngo na mulán áslai besang i rangrangas, má namur na han kusak uri lain minmáir.” 27  e Má ngorer ái Iesu a utung timani ur si diar á tan táit dikte sir páptai ur on sang i Buk Tabu, turpasi tili tan buk si Moses ák han pang i tan buk káián tan tám worwor tus.

28 Má ngo dituláte pátum uratung Emaus, i malar er diara han ur on, ái Iesu a tu láklák sorliu sang, 29 mái sár diará tur kári má diará parai singin ngo, “Be, káp gitula te bop má iáu? Ákte rahrah má erei.” Má a longra pasi kándiar worwor ái Iesu, má ngorer a han kis tiklik mam diar.

30 Má namur ditul kis tiklik suri namnam, má a top pasi balbal ái Iesu mák sung kári, má namur a tibi balbal mák tabar diar mai. 31 Má i pákánbung a longoi ngorer ái Iesu, mát diar a mák ilmi sang ngo ái Iesu á iatung, má káp melek sár ái Iesu a tu bokoh pas uri mát diar. 32 Má ngo diar mákái ngorer, ki diar má parai si diar sang ngo, “Erei gitul láklák tangrai sál, má ami bál gitar a gasgas suri tan kuir Buk Tabu er kán tu utung timani si gitar!”

33 Má i pákánbung er sang, diar aptur tilatung má diará han kaleng urami Ierusalem mul narsá di á sángul mai kesá kalik án aratintin mái rung di no iatung. 34  f Diar hut ngorer má diará longrai si di iatung ngo ái Konom ákte aptur kaleng sang má ákte soura uri narsán ái Saimon. 35 Má namur diar má para talsai uri narsá di suri tan táit er ái Iesu a parai si diar tangrai sál, má ngo diaráte mák ilam Iesu er a tibi balbal.

Ái Iesu a tur soura ​ ​ singin rang táir

Mat 28:16-20; Mar 16:14-18; Ioa 20:19-23; Apo 1:6-8

36 Má ngo kándiar tu parai besang i worwor er uri narsá di, ái Iesu a tur soura mák sámtur iatung i katbán i di mák parai ngo, “Matau na kis narsá gam.” 37  g Má di mákái ngorer ki dik hol on ngo dikte mákái kesi tesit, má ngorer di lala mátut sang. 38 Mái sár ái Iesu a parai mul si di ngo, “Suri dánih gam mátut má a lala ser i kamu holhol sur iau? 39 Gam lákám má gamák singli kápán páplun i iau, má gamák mákái nián nil minái i láprán limang má kiking suri gamák mák ilam iau ngo á iau muswan sár á minái. Kápte ngo iau tesit. Gam mákái sár ngo a mon á kápán páplun i iau, má tesit kápte.”

40 A para ngorer ái Iesu, ki ák inngasi limán má keken ur si di. 41 Aru i kandi holhol i pákánbung er. A muswan ngo worwor a parai ái Iesu a agasgas pasi bál di, mái sár di hol on ngo táit er a támin ngo kápte. Má ngorer a ngátngát sang be á kandi holhol. Má ngorer ái Iesu a gálta di ngo, “Be, a mon te namnam alatung gam oboi?” 42 Má ngorer di long pasi kesi mudán isu ákte pim má dik támri mai, 43 má a long pasi isu er ái Iesu mák ani iatung i mát di.

44  h A namnam no ái Iesu, má namur a parai si di ngo, “Onin ákte tapam hut muswan á tan táit iakte para páksi si gam tungu er git kis tiklik, ngorer suri tan táit sur iau dikte le páptai hirá i nagogon si Moses má i buk kán tan tám worwor tus má iatung mul i buk án parpara agas. Tan táit er a támin!”

45 Má namur ái Iesu a atalsai kandi holhol suri da mánán pasi tan táit dikte le páptai i Buk Tabu, 46 má ák parai si di ngo,

  • “Erei i Buk Tabu a parai ngoro minái, ‘Na áslai sang i rangrangas be á Mesaia má namur na mat. Má ngo na rah i atul á bung, na liu kaleng sang.’
47 Má a parai mul ngo gama turpasi til main sang Ierusalem suri arbin mai ngisán uri tan malar no. Gama arbin má gama parai ngo matananu da tánlak alari sápkin ninsin i di má ái Káláu na pah palai kandi sápkin. 48  i Ngorer gama han uri tan malar no má gamák apapos suri á tan táit minái gamáte mákái.” 49  j A parai ngorer ái Iesu uri narsá di ki ák bali parai mul ngo, “Má á iau sang ina tarwa palai á rakrakai erei ái Kakang ákte oror pagas mai. Gama tunga kis monai sang main Ierusalem nák han arwat sang i bung er na hut sosih i rakrakai tilami má nák asosah i gam.”

Ái Iesu a tapam urami bát

Mar 16:19-20; Apo 1:9-12

50 Má namur ái Iesu a lam pasi rang táir tili bimán rum á Ierusalem má di han ngorer ur Betani. Iatung i pokon erei ái Iesu a sángwái limán ami iátin i di má a asosah i di. 51 Má ngo ái Iesu kán tu asosah i di be iatung, ái Káláu a duruk pasi urami naul bát. 52 Io, dik lotu uri narsán iatung, má namur dik láklák kaleng mai laes ur Ierusalem, 53 má dik lu balbal han urami rumán osmapak suri kis án parpara agas uri narsán ái Káláu.

Copyright information for `SGZ