a4:4Nag 8:3
b4:8Nag 6:13-14
c4:10-11Sak 91:11-12
d4:12Nag 6:16; 1Ko 10:9
e4:13Eba 2:18, 4:15
f4:18-19Ais 61:1-2
g4:22Luk 3:23; Ioa 6:42
h4:24Ioa 4:44
i4:251Ka 17:1, 7
j4:261Ka 17:8-16
k4:272Ka 5:1-14
n4:32Mat 7:28-29
o4:41Mat 8:29; Mar 3:11-12
p4:44Mat 4:23

Luke 4

Artohtoh uri narsá Iesu

Mat 4:1-11; Mar 1:12-13

I pákánbung ái Iesu a masar alari dan á Ioridan ngo na kaleng uri kán malar, Tanián a Pilpil a akángái mák lami uri pokon mau. Má iatung ái Satan a longoi artohtoh uri narsán arwat mai ahat i sángul á bung. Ái Iesu kápate ani tekesi táit i pákánbung erei, má ngo ákte rah i ahat i sángul á bung erei, a matpám. Ngorer ái Satan a parai singin ngoromin, “Ngo iáu Natun ái Káláu, ki una dos i hat minái suri na pukdai uri balbal.” a Mái Iesu a kosoi ngoromin, “Pinpidan si Káláu a parai ngo, ‘Kápte ngo namnam masik a lu támri liu kán kálámul suri na rakrakai’.”

Má namur ái Satan a tohtoh Iesu mul má a lam pas Iesu uri pokon a tuan alami sang, má a sangar i inngas tari singin á tan balis no on á naul matmatngan pokon. Má namur a parai si Iesu ngo, “Ina tar noi singim á nokwan suri kátlán tan balis no minái, má na kaiam mul á tan táit imi lolon i di. Kabin ngo kaiak no á tan táit erei, má iau arwat suri ina tari singin tekes erei iau nem on. Na kaiam no sár ngo una pur dirtapul má una lotu uri narsang.” b Mái Iesu a kosoi ngo, “Pinpidan si Káláu a parai ngo, ‘Una lotu uri narsán ái Konom kam Káláu, má ái masik sár una para agasi.’”

Má namur ái Satan a tohtoh Iesu mul mák lam pasi ur Ierusalem mák aksimi iamuni i kuir ungán rum i rumán osmapak. Mái Satan a parai si Iesu ngoromin, “Ngo iáu Natun ái Káláu, una rohman tilatung uradi bim. 10  c Kabin pinpidan a parai ngoro minái, ‘Ái Káláu na tari palai kán tan angelo má da ololoh timan iáu.’ 11 Má pinpidan a parai mul ngo, ‘Tan angelo da sáng pas iáu mai lim di suri ngorer na mák suski kikim i hat.’” 12  d Mái Iesu a kosoi ngoromin, “Pinpidan si Káláu a parai ngo, ‘Koion una tohtoh Konom er kam Káláu.’”

13  e Má ngo ái Satan ákte arahi má kán tan artohtoh uri narsá Iesu, ki ák han pas má alari, nana tekesi bung bul.

Ái Iesu a tangkabin pasi kán him ​ ​ á Galiláiá

Mat 4:12-17; Mar 1:14-15

14 Mái Iesu a kaleng ur Galiláiá, má Tanián a Pilpil a arakrakai on. Má arbin ur on a han tangrai boh kuir malar no. 15 Mái Iesu a atintin di i kándi tan rumán lotu, má matananu no di párngai.

Rung til Nasaret di mikmikwa Iesu

Mat 13:53-58; Mar 6:1-6

16 Ái Iesu a kaleng mul ur Nasaret, uri malar a pakta ái sang, má i bungán aunges a kusak uri rumán lotu a ngorer i kán tatalen sang. Má a sámtur i mátán táil i di suri na wásái pinpidan si Káláu. 17 Má tám ololoh i rum a sara tari singin á buk si tám worwor tus ái Aisaia er a le on. Ái Iesu a top on mák párpárak i buk erei má a párak pasi kuir pinpidan er a parai ngoromin suri Mesaia,

18  f “Tanián ái Káláu a kis i narsang,
kabin ákte ilwa pas iau suri ina arbin mai lain arbin uri narsán ái rung di maris.
Ákte dos pala iau suri ina para talsai arasengsegeng uri narsá di ái rung di kis i kamkabat,
má uri narsá di ái rung di rau ngo da mákmák kaleng.
Má ákte dos pala iau mul suri saras pas rung er tan sápkin kálámul dikte suka bámia di,
19 má suri arbin talas mai bet án araliu káián ái Konom!”
20 Ngo ákte rah i kán worwor, ái Iesu a batbat kaleng i buk mák tar kalengnai singin tám ololoh i rum, má a sukis kaleng. Má matananu no iatung i rumán lotu di paupau alongra suri kán worwor ái Iesu.

21 Mái Iesu a turpasi worwor ur singin matananu má ák parai ngo, “Táit a parai i pinpidan minái gamáte longrai má, ákte tapam hut muswan onin.” 22  g Má matananu di longrai kán worwor ngorer má di sormángát ngo ái á lain kálámul, má di lala hol tangrai tan lain worwor a parai si di. Má ngorer dik gálta ngo, “Ái sinih á ngoro minái, natun ái Iosep sár, be?”

23 Mái Iesu a parai si di ngoro minái, “Iau mánán ngo gam hol on má gama parai uri iau á kángit arabitbit erei a parai ngoromin, ‘Ngo u parai ngo iáu á tám latlat, ki una aliu pas iáu sang suri gima mákái ngo kam worwor a támin.’ Má iau mánán mul ngo gama parai uri iau ngo, ‘Kam malar á Nasaret. Má ngorer tan táit er gim longrai u longoi á Kapernaum, ki una longoi mul mainái suri gimák mákái ngo kam worwor a támin.’”

24  h Ái Iesu a sopasun kán worwor uri narsá di mák parai ngo,

  • “A támin muswan iau parai si gam. Tám worwor tus, di lu rumrum on i malar tepák. Ái sár i kán malar muswan má i kán rum sang, kápdite lu rumrum on ái.
25  i A támin ngo a marán i mokos main Israel i arliwán bung er ái Elaisa a kis on, má ngorer kápte te ráin artálár mai atul i bet má tigán, má taul itol a bontai kunlán balis no á Israel. 26  j Mái sár ái Káláu kápate dos pala Elaisa uri narsá di. Kápte. A dos palai ur tepák, suri tángni wák mokos til Sarepat i kuir balis á Sidon. 27  k Má ngorer mul marán di sasam mai lepra main Israel i arliwán bung erei tám worwor tus ái Elisa
4:27Ái Elisa tám worwor tus er a murwa pas Elaisa. Mákái 1Ka 19:16-21;
a kis on, mái sár ngo kápte kes tili di a sengsegeng alari lepra. Kápte. Mái sár ái Naman
4:27Ái Naman kesá pakpakta kán tan tám arup tili balis á Siria. Ái a sami lepra mák han uri narsán ái Elisa tám worwor tus, má ái Elisa a asengsegeng pasi alari kán sasam. Mákái 2Ka pákán 5.
masik, kálámul til tepák, kakun Siria, ái masik a sengsegeng alari lepra.”
28 Má matananu iatung i rumán lotu di longrai ngorer má di no di togor, 29 má di aptur má di long pala Iesu alari malar á Nasaret, má di talka ráhrai tangrai risán pungpung erei a kis ái i kándi malar suri da sápka Iesu uri hám. 30 Mái sár ái Iesu a tu láklák i katbán i di sár má ák han pas alar di.

Kesi kálámul a porta on ​ ​ i sápkin tanián

Mar 1:21-28

31 Má ái Iesu a han sosih ur Kapernaum, kesi bimán rum pakta á Galiláiá, má a atintini matananu iatung i rumán lotu i bungán aunges. 32  n Má di longrai kán aratintin má dik pángáng suri, a kabin ngo a mon i rakrakai on ngorer i kálámul a tarwai ái Káláu. 33 Má i pákánbung sang erei, kesi kálámul sápkin tanián a porta on a sol uratung i rumán lotu mák lala perek ngoromin, 34 “Iáu Iesu kakun Nasaret, suri dáh u soksok gim? Iau mánán i iáu, iáu Tám Pilpil káián ái Káláu! Ngádáh, ukte hut suri una up sara gim, be?”

35 Mái Iesu a longrai ngorer má ák dos kári sápkin tanián er ngoromin, “Una kis pau má unák so alari kálámul erei!” Má sápkin tanián a longrai ngorer mák buswai kálámul er uradi bim i katbán i di, má a han alari má kápate long bengtai. 36 Má matananu no di pángáng on má di argátna arliu i di ngoromin, “Matngan worwor ngádáh á ngoro minái? Kálámul minái a mon i kán nokwan má rakrakai mul suri dos palai boh sápkin tanián má dik táu!” 37 Má arbin uri Iesu a bonta noi bos malar no i balis erei.

Ái Iesu a aliwi ​ ​ mámán ái kán wák ái Petero

Mat 8:14-15; Mar 1:29-31

38 Ái Iesu a so alari rumán lotu erei má ák han kusak uri rum si Saimon Petero. Mái mámán ái kán wák ái Petero a sasam, a lala málmálas. Má ngorer di worwor mam Iesu suri na tángni. 39 Mái Iesu a han má ák tur i risán kibán má ák dos palai málmálas er alari wák er. Má ngorer a bokoh alari i sasam erei má a sengsegeng, má káp melek sár ák aptur mák leget i te namnam ur ándi.

Ái Iesu a aliwi marán sasam

Mat 8:16-17; Mar 1:32-34

40 Má ngo ákte ronron i bung erei sang, marán si di a mon i rang tur di di sasam mai toltolom sasam, di long pas di uri narsá Iesu. Má a páptai limán i di no keskeskes má dik sengsegeng má. 41  o Má tan sápkin tanián mul di han alari tan kálámul erei má di lala perek ngo, “Á iáu Natun ái Káláu!” Mái Iesu a dos kalar di suri kápdate worwor, kabin di mánán ngo ái á Mesaia.

Ái Iesu a arbin á Iudáiá

Mar 1:35-39

42 A saum i ngahwán kábungbung ái Iesu má a han alari malar er uri pokon mau. Má namur matananu di lala ser suri. Má i pákánbung di mák pas Iesu, di tohoi suri long kári suri ngo koion na han alar di. 43 Mái sár a parai si di ngo, “A kuluk, mái sár káp iau te hut sur gam masik. Kápte. Ina han sang uri tan lite malar mul suri ina lu arbin mai lain arbin suri lolsit si Káláu.” 44  p Má ngorer a han mák lu arbin tangrai boh rumán lotu i balis á Iudáiá.

Copyright information for `SGZ