a6:1Nag 23:25
b6:2Ioa 5:10
c6:31Sa 21:1-6
d6:4Him 24:5-9
e6:21Sak 126:5-6; Ais 61:3; Apa 7:16-17
f6:22Ioa 15:19, 16:2; 1Pe 4:14
g6:31Mat 7:12
h6:37Mat 6:14
i6:38Mar 4:24
j6:39Mat 15:14
k6:40Mat 10:24-25
l6:46Mat 7:21

Luke 6

Argálta suri bungán aunges

Mat 12:1-8; Mar 2:23-28

a Ái Iesu turán kán kalilik án aratintin di láklák tangrai te numán padi i bungán aunges. Má kán kalilik án aratintin di turpasi suri pulái padi, má di parak palai táprákun mai lim di má namur di ani kotlin. b Má te Parisaio di mákái má dik gálta ngo, “Suri dánih kam kalilik án aratintin di longoi ngoro minái má uri nagogon kángit a parai ngo koion á longoi ngorer i bungán aunges?” c A kos di ái Iesu ngoromin, “Ngádáh? Kápgamte wás pasi besang gut suri tatalen ngoromin a longoi ái Dewit i pákánbung a matpám tiklik mai rang turán? d A kusak uri rum si Káláu má a top pasi beret erei di artabar mai uri narsán ái Káláu, má a ani, má a tari mul singin rang táir má di mul di ani. Má uri nagogon kángit, beret er a tam arwat mai bos tám osmapak masik sár da ani.” Mái Iesu a sopasun kán worwor mul ngoromin, “Má Natun Kálámul a konom ur on á bungán aunges.”

Araliu i bungán aunges

Mat 12:9-14; Mar 3:1-6

I kesi bungán aunges mul, ái Iesu a kusak uri rumán lotu má a atintini matananu iatung. Má kesi kálámul iatung a mat i limán er mingin. Má te tám mánán uri nagogon má te Parisaio di mangwa Iesu iatung. Di nem suri da mákái ngo ái Iesu na araliu i bungán aunges, má ngorer da atiutiu Iesu suri. Mái sár ngo ái Iesu a mánán i kándi holhol má a parai singin kálámul erei a sák i limán ngo, “Una lákám má unák sámtur main.” Má kálámul erei a aptur má a sámtur iatung. Mái Iesu a parai si di ngoromin, “Ina gálta gam. Bos nagogon kángit, di atintin git suri dánih gita longoi i bungán aunges? Bung uri tángni matananu ngo bung uri longoi sápkin? Kol bung suri aliu pas di di sasam suri da liu kuluk? Kol gita tari bah git uri kálámul suri nák mat?” 10 Má namur a mákmák aririu i di no ái Iesu má a parai singin kálámul erei ngo, “Una anokwai limam!” Má kálámul erei a longrai ngorer má ák anokwai limán, má limán áng kuluk kaleng. 11 Má tan tám mánán uri nagogon má tan Parisaio di mákái ngorer má dik bálsák, má ngorer di nguruk arliu i di sang suri dánih má da longoi mam Iesu.

Ái Iesu a ilwa pasi ​ ​ sángul mai aru i kalik án aratintin

Mat 10:1-4; Mar 3:13-19

12 I bung erei, ái Iesu a tapam urami pungpung suri na sung, má ngorer i kunlán pákán libung no erei kán tu sung uri narsán ái Káláu. 13 Má ngo ákte arasa má, a kilkilai rung di lu murmur on uri narsán sang má a ilwa pasi sángul mai aru tili di uri kán kalilik án aratintin, má ngorer a utung di mai tan apostolo mul. Má minái á ngis di á sángul mai aru á kalik án aratintin:

14 
  • ái Saimon, koner ái Iesu a tar ngisán mul mam Petero;
  • mái Enru, tuán ái Petero;
  • mái Iakobo;
  • mái Ioanes;
  • mái Pilip;
  • mái Batolomi;
15 
  • mái Mataio;
  • mái Tomas;
  • mái Iakobo mul natun ái Alpius;
  • mái Saimon, kálámul a tur rakrakai suri da sikra palai kurtara alari Israel;
  • 16  mái Iudas natun ái Iakobo; mái Iudas Iskariot, ái koner na agur tar Iesu.

    Ái Iesu a aratintin má a araliu

    Mat 4:23-25

    17 Má namur ái Iesu a sosih tiklik mai marán rang táir tilamuni pungpung má dik han sámtur iatung i belbelen pokon. Má lala matananu til Iudáiá má Ierusalem má tiladi kon pátmi aru malar á Tair má Sidon, di hut talum no iatung suri longrai kán pinpidan ái Iesu má suri na asengsegeng i di alari kándi toltolom sasam er a porta i di. 18 Mái rung er a lu bal angulngul di i sápkin tanián, di purut mul, má ái Iesu a asengsegeng i di. 19 Má matananu di tohtoh suri sigil Iesu kabin kán rakrakai a asengsegeng i di no sang.

    Parmat má kis án tinang

    Mat 5:1-12

    20 Mái Iesu a soklatán má ák lu mákái kán kalilik án aratintin má a parai si di ngoromin,

    “Gam er gam sáhár on á liu minái, gam kuluk pala,
    kabin gama kusak uri lolsit si Káláu mái Káláu na kátlán i gam.
    21  e Má gam kuluk pala á gam onin gam matpám,
    kabin namur gama lala mas.
    Á gam gam lu tang, gam kuluk pala,
    kabin namur gama nong.
    22  f “Má gam kuluk pala mul ngo matananu di lu mikmikwa gam má ngo di lu wás pala gam alar di, má ngo di wáng i gam, má ngo di para bengta gam kápkabin suri Natun Kálámul. 23 Káksiai sár, rang támin i di dikte longoi ngorer mai tan tám worwor tus hirá be. Má ngo di longoi ngorer mam gam mul, gama parmat má gama mil mai laes, kabin namur kamu arul na pakta ami bát.

    24 Mái sár á gam erei gam konom onin, gamáte sák,
    kabin ngo gamáte otoi má i tan táit uri akuluknai bál gam.
    25 Má gamáte sák á gam gam mas onin,
    kabin namur gama matpám besang!
    Má gam gam lala nong onin, gamáte sák mul,
    kabin namur na tinang i bál gam má gamák tang.
    26 Má gamáte sák á gam ái rung er di lu para agas gam onin,
    kabin ngo rang támin i di sang dikte para agas di mul á tan angagur án tám worwor tus.”

    Gama mámnai kamu tan kurtara

    Mat 5:38-48, 7:12

    27 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák parai ngoromin,

    • “Mái sár ina parai si gam erei gam longra iau ngo gama mámnai kamu tan kurtara. Má ái rung er di mikmikwa gam, gama abálbál pas di.
    28 Má gama tari arasosah si di mul ái rung erei di wah i gam. Má ái rung erei di wáng i gam, gama sung Káláu sur di. 29 Má ngo tekesi kálámul na posri parim, una káksiai suri nák posri mul i kesi balsán parim. Má ngo tekesi kálámul na long pasi tekesi lusán i iáu, kái una ruti á kes, una bál tari mul singin. 30 Ái rung di sung iáu suri táit, una tari sár si di. Má ngo tekesi kálámul a lu kip bia i kam te dánih tili kam arlih, koion una hustap on suri ngo na tar kalengnai singim. 31  g Gama lu longoi mai matananu á matngan tatalen erei gam nem on ngo da longoi mam gam. 32 
    • “Ngo una mámnai sár i kálámul a lu mámna iáu, suri dáh da para agas iáu? Wa tan tám sápkin di lu longoi ngorer mul, di lu mámna pas rung erei di lu mámna di sang!
    33 Má ngo u longoi a kuluk sár mam di ái rung di kuluk mam iáu, suri dáh da para agas iáu? Tan tám sápkin di lu longoi ngorer mul. 34 Má ngo u bál tari kam tekesi táit ur si rung er u hol on ngo da kos kalengnai ur singim, suri dáh da para agas iáu? Tan tám sápkin di lu longoi ngorer mul, di lu bál tari táit singin rang tur di suri ngo namur da kip kalengnai táit nák arwat mai táit erei di mulán tari. 35 Auh, kápate arwat! Gama mámnai kamu tan kurtara má gama lu lain kuluk mam di. Gama bál tari táit má koion gama ngangai suri kip kalengnai. A mon á kamu lala arul a kis mona gam imi. Má main i naul bim, ninsin i gam er na apos tari ngo gam á rang natun ái Káláu Sorsorliu, ái koner a lu kuluk mai tan sápkin kálámul má mam rung er káp di tini ot kuluk mul. 36 Gam mánán ngo ái Káláu erei Kák gam a tám armámna, má ngorer mul á gam gama tám armámna ngorer i Kák gam.”

    Worwor án inau

    Mat 7:1-5

    37  h Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mul mák parai ngoromin,

    • “Koion gama lu parai ngo tur gam a longoi sápkin, na káp parai ngorer uri gam ái Káláu. Koion gama lu wás palai tur gam, na káp wás pala gam ái Káláu. Gama lu hol palai sápkin di longoi uri narsá gam, mái Káláu na hol palai kamu sápkin mul.
    38  i Gama lu artabar, mái Káláu na kosoi mai artabar uri narsá gam mul. Na tari lala boh táit si gam má na pusi sang uradi lal má na gungunrai nák sosih, má namur nák dung te mul suri náng káng ungleu má gamák bes mai lala boh táit erei. Ngo gama artabar mai lala boh, ái Káláu na kosoi mai lala boh ur si gam. Má ngo gama artabar mai mudán sár, ki ái Káláu na kos gam mai mudán mul.” 39  j Mái Iesu a parai kesi tohtohpas uri narsá di ngoromin,

    • “Kesi rau kápnate arwat suri lami kesi turán. Ngo na longoi ngorer, ki diar no diara pur uri tinkas.
    40  k Má kápte kesi kalik án aratintin a pakta sorliwi kán tám aratintin, mái sár ngo i bung kalik erei ákte arahi kán aratintin no iatung, erei má na arwat mai kán tám aratintin sang. 41 
    • “U lala mákái pektol erei i mátán ái tuam. Má suri dáh kápute áslai mul i sepen kubau er i matam sang?
    42 Iáu nem i parai si tuam ngoromin, ‘Tuang, inak long palai be pektol er i matam.’ Mái sár ngo u parai ngorer má kápute mákái lala sepen kubau a kis i matam sang á iáu, iáu tám tuar sang! Una long pala táilnai besang i lala sepen kubau tili matam, má namur ngo una lain mákmák sang, ki erei má una long palai pektol tili mátán ái tuam.”

    Lain wán kubau ​ ​ má sápkin wán kubau

    Mat 7:16-20, 12:33-35

    43 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák parai ngoromin,

    • “Kubau a oboi sápkin wán, kápte ngo ái á lain kubau. Lain kubau a lu oboi lain wán, má káp a tini oboi sápkin wán. Má ngorer mul sápkin kubau a lu oboi sápkin wán, má káp a tini oboi lain wán.
    44 Git lu mák ilmi boh kubau tili wán i di. Má ngorer kaulbek káp a tini oboi wán tawan ngo wán wain. 45 A mon i omobop imi bál git no keskeskes, má tili ngudun kálámul a so i matngan táit a kis imi kán omobop. Kálámul a káng mai a kuluk imi bál, a apos tari mai lain worwor má a lu longoi lain tatalen. Má ngorer mul kálámul a káng mai sápkin imi bál, a apos tari mai sápkin worwor mák lu longoi sápkin tatalen.”

    Aru i kálámul diar longoi rum

    Mat 7:24-27

    46  l Mái Iesu a sopasun mul i kán aratintin mák parai ngo,

    • “Suri dánih gam utung iau mai ‘Konom’ má kápgamte taram i táit iau parai ngo gama longoi?
    47 Koner a han sur iau má a longra pasi kak worwor má a mur on, ái ina para talsai si gam. 48 A ngoro kálámul erei a longoi kán rum máng kakas mai toros uradi sang i lal i iátin hat er i pálkibán bim. Io namur, a hus i ráin má a tibin i dan uri rum, má kápate sanrai rum erei kabin ngo rum erei a long timani má a tur rakrakai. 49 Mái sár ái koner a longrai kak worwor má kápate mur on, ái a ngoro kálámul erei a longoi kán rum i belbelen pokon má kápate lala kakas mai toros uradi lal. Má namur i pákánbung ngo a hus i ráin má a tibin i dan uri rum, ki ák suhi rum er uradi bim má ák lala sák taladeng!”
    Copyright information for `SGZ