a7:151Ka 17:23; 2Ka 4:36
b7:16Luk 1:68
c7:19-20Sak 40:7; Mal 3:1; Apa 1:8
d7:22Ais 35:5-6, 61:1; Luk 4:18
e7:26Luk 1:76
f7:29Luk 3:12
g7:30Mat 21:32
h7:34Luk 15:2
i7:37Mat 26:7; Mar 14:3; Ioa 12:3
j7:50Luk 8:48, 18:42

Luke 7

Ái Iesu a aliu pasi ​ ​ kálámul a lu him ​ ​ narsán tátáil kán tan tám arup

Mat 8:5-13

Ngo ákte arahi parai tan táit er ái Iesu uri narsán matananu iatung, io a aptur mák han ur Kapernaum. Má on á malar er kesi tátáil kán tan tám arup, má a mon i kán kesi toptop a lu him narsán, má tátáil er a lala hol apakta on. Má tám toptop erei a lala sasam, má páput suri ngo na mat. Má tátáil erei a longrai arbin sur Iesu, má ngorer a dos palai te kálámul pakta sang káián tan Iudáiá suri han sung Iesu suri na aliu pasi kán toptop. Io, di han hut narsán ái Iesu má di worwor mai má di sung rakrakai ngoromin, “Tátáil minái a nem i kam artangan. Ái á lain kálámul sang artálár suri ngo una tángni. A lu mámnai kángit matananu, má ái sang ákte tangan gim i longoi kángim rumán lotu. Má ngorer gim sung iáu ngo una tángni.”

Io, ái Iesu a taram mák han tiklik mam di. Má di lu hanhan páput sár suri da hut iatung i rum, ngorer má tátáil er a dos palai mul i rang turán ur si Iesu má dik parai ngoromin singin,

  • “Konom, á iau á kálámul dikte obop iau i lalin kak pakpakta, má a mon mul i kak rakrakai suri kátlán i bos tám arup di lu kis i lalin i iau. Má ngorer iau mánán i tari palai kes ngo, ‘Han,’ má a han. Má ngo iau bin pasi kes mul ngo, ‘Lákám,’ má a taram i kaungang má a lákám. Má ngo iau dos palai kak toptop ngo, ‘Longoi minái,’ ki ák lu longoi sang.
  • “Má iau mánán ngo iáu a mon i kam rakrakai mul suri para palai worwor suri aliu pasi kálámul a sasam suri nák liu. Má, Konom, iau lawa pas iáu. Káp iau te lain kálámul artálár suri ngo una kusak main i rum, má iau rumrum mul ngo ina hut singim gitarák worwor. Ngorer ki una tu para palai kam pinpidan sár má kak toptop na sengsegeng kaleng.”
Má ngo ái Iesu a longrai ngorer, a sodar suri. A ilang suri matananu di lu murmur on má ák parai ngoromin, “Mákái! A támin iau parai si gam, káp iau te banai besang i tekesi kálámul ngoro tátáil minái mai ruruna ngoromin. Kápte kes til main Israel.” 10 Mái rung a dos pala di i tátáil er, di kaleng má uri kán rum, má di mákái toptop er a sasam ákte sengsegeng má.

Ái Iesu a aliwi kalik ​ ​ er mámán a mokos

11 Namur sár ái Iesu má kán kalilik án aratintin má marán rung mul di tiklik no má di hut iatung i bimán rum á Nain. 12 Má ngo di hut iatung i mátán kas i malar ái Iesu di, di banai matananu tilatung di láklák so mai kesi kálámul ákte mat. Kálámul er ákte mat, natun kesi wák a mokos, má ái á káh kes, má ngorer matananu tili bimán rum er di tiklik mai wák er suri tahtahun. 13 A mákái wák er ái Konom Iesu má a tinang i bál suri, mák mámnai má a parai singin wák er ngo, “Wákán, koion á tang.”

14 Io, namur tan kálámul er di kipi minat di mák Iesu a láklák tálángna di má ngorer di sámtur. Má ái Iesu a han má ák top i kibán minatin kálámul má ák parai ngo, “Kauh, iau parai singim ngo una salaptur!” 15  a Má kálámul er ákte mat a liu kaleng má a salaptur mák sukis, má ngorer a turpasi worwor. Má namur ái Iesu a top pasi limán kálámul er má a ilang sur mámán mák parai ngo, “Minái má á natum.”

16  b Matananu no iatung di mákái ngorer má dik lala mátut, má ngorer di para agas Káláu má di ot kuluk uri narsán. Má namur di parai ngoro minái, “Minái rakrakai án tám worwor tus ákte tapam hut uri narsá git, má ái Káláu ákte hut suri tangan pasi kán matananu!” 17 Má namur arbin uri Iesu a han tangrai balis á Galiláiá mái Iudáiá no má i boh balis mul páput.

Midán ái Iesu ​ ​ ur si Ioanes Tám Arsiu

Mat 11:2-6

18 Má kalilik án aratintin si Ioanes Tám Arsiu di mul di longrai arbin sur Iesu, má ngorer dik han bit atalsa Ioanes suri tan táit erei. 19  c Má ngorer a long pasi aru i kán kalik án aratintin uri narsán sang má a parai si diar ngo, “Gaura han narsán ái Konom má gaurák gáltai ngoro minái, ‘Á iáu sár ái koner di lu parai ngo na hut? Kol ngádáh, gima kis nanai besang i tekes alatung be?’” 20 Io, má diar aptur má diará han tapam hut narsán ái Iesu má diará parai ngoromin, “Ái Ioanes Tám Arsiu a dos pala giur suri gálta iáu be ngo á iáu sár ái koner di lu parai ngo na hut? Kol ngádáh, gima kis nanai besang i tekes alatung be?”

21 I arliwán pákánbung er sang, ái Iesu a asengsegeng pasi marán rung di sasam mai toltolom sasam mái rung di bop teken kim mul. Má te mul iatung ákte kusak uri di i tan sápkin tanián, ái Iesu a long palai alar di. Má ái rung di rau, a apádái mát di mul. 22  d Má ngorer ái Iesu a parai si diar ngoromin, “Gaura kaleng má gaurák bit atalsa Ioanes suri tan táit gauráte mákái má gauráte longrai. Ngorer tan rau di mákmák kaleng; má tan rung di peu di láklák; mái rung di sasam mai lepra di sengsegeng; má tan rung a dik i talngá di, di alongra mul; má ái rung dikte mat, di aptur kaleng; má lain arbin a tapam hut singin tan maris mul. 23 Ái koner a mánán tus iau má kápate mata pala iau, ái na kuluk pala. Mái koner kápate mánán tus iau má ngorer a hol pala iau, ngádáh na kuluk ngoi?”

Ái Iesu a bitái matananu ​ ​ sur Ioanes Tám Arsiu

Mat 11:7-15

24 Aru i kalik án aratintin erei diar aptur pas má diará turpasi láklák kaleng uranang i narsán ái Ioanes. Io, namur ái Iesu a turpasi worwor sur Ioanes uri narsán matananu má a parai si di ngoromin,

  • “I bung er gam han suri longrai arbin si Ioanes iamuni pokon mau, dánih gam hol on suri gama mákái? Gam han suri mákái táit bia ngorer i aun got a sámtur pagas má kihkih kán tu kihngai suri ák lek uradi ngo uranang? Kápte!
25 Dánih sang gam han suri mákái á gam? Gam han suri mákái kálámul kán mermer a tuan alal? Auh, kápte! Ái rung di lu mermer ngorer, wa di á tan konom sang má di lu kis i rum kán kabisit. 26  e Gama parai singing, dánih gam hol on suri gama mákái má? Gam han suri mákái tám worwor tus? Mokol, a támin muswan. Má iau parai si gam ngo gamáte mákái má tám worwor tus mái koner sang a sorliwi tan tám worwor tus, 27  7:27 Mal 3:1 kabin ngo ái ái koner Buk Tabu a arbin suri ngoromin, ‘Mákái! Ina tarwai kesá kálámul suri tari kak pinpidan. Ái na táil i iáu, má na eran i matananu suri inan kaiam.’ 28 Má minái iau parai si gam, ái Ioanes a pakta sorliwi tan kálámul no dikte káh di. Mái sár ái koner a gengen i lolsit si Káláu, ái sang a pakta si diar ái Ioanes Tám Arsiu.”

29  f Má ngo di longrai ngorer, tan matananu má tan tám kip takis di sormángát ngo sál si Káláu a nokwan má a támin, kabin ngo dikte hol kaleng má namur a siu di ái Ioanes. 30  g Mái sár bos Parisaio má bos tám mánán uri nagogon dikte hol palai arsiu si Ioanes kabin kápdite hol kaleng, má ngorer di su bah di uri nemnem si Káláu uri narsá di.

Tohtohpas ngádáh ​ ​ a artálár mam rung onin?

Mat 11:16-19

31 Mái Iesu a sopasun i kán worwor narsán matananu ngoromin,

  • “Ina toh arwat i ngaul matananu onin mai dánih? Má ngádáh á pinpidan artálár na arwat mam di?
32 Di ngoro tan kalilik di sukis má di hom i lol malar. Kesi risán á kalilik di bin ur singin kes bul á risán, má di parai si di ngoromin, ‘Á gim minái gimá posri kuduh má gimá saksak suri gama mil, mái sár kápgamte nem suri mil! Io, ki gimá ilang suri táit án tinang, má ngorer gimá saki saksak án mihmih tinang, mái sár kápgamte nem suri tang!’ 33 
  • “Má ngaul matananu onin di lu ngorer mam giur ái Ioanes Tám Arsiu. I pákánbung ái Ioanes a hut, kápte a lala namnam má kápte a lu ngin i wain mul, má gamá parai ur on ngo, ‘A ngul ái koner, a kis on gut i sápkin tanián!’
34  h Má namur Natun Kálámul a hut, má ái a namnam má a ngin, ki gamá parai bul ur on ngo, ‘Mákái! Tám namnam mat má taba kán ngin mul i wain, má a lu araturán mai bos tám kip takis má tan tám sápkin!’ 35 Io, ái Káláu á polon á hol, má kán sál a támin, má ngorer ngo rung di mur on, di inngas tari ngo sál si Káláu a nokwan má a kuluk.”

Wák a pukri keken ái Iesu ​ ​ mai wel a tomtom

36 Má namur kesi Parisaio, ngisán ái Saimon, a long pas Iesu suri diara namnam tiklik. Má ngorer a han ái Iesu má a tapam hut iatung i rum er mák sukis suri namnam. 37  i Kesi wák tilatung i malar er a wák án sál. Má ngo a longrai ngo ái Iesu a han suri namnam iatung i rum káián Parisaio er, a kipi kesi átbán wel di longoi mai hat, má wel erei a tuan lain tomtom, 38 má ngorer a hut má a dirtapul kári keken ái Iesu. Má wák erei a tang, má luir mátán a timtim uri keken ái Iesu. Má namur a salus asengsengei luir mátán tili keken ái Iesu mai nihun má a doroi, má a urai wel erei uri keken.

39 Má Parisaio kán rum erei, a mákái ngorer ki ák hol on sang ami bál ngoromin, “Sinih ngo tám worwor tus muswan á minái! Ngo tám worwor tus muswan, ki na han mánán tusi ngo matngan wák ngádáh á minái a singli, má matngan liu mul a lu murmur on.”

40 A mánán i holhol ami bál Parisaio er ái Iesu má ák parai singin ngo, “Kesi táit ina parai besang singim, apong Saimon.” Mái Saimon a parai singin ngo, “Má iáu parai má, Tám Aratintin.” 41 Má ngorer ái Iesu a turpasi parai worwor artálár ngoromin, “Aru i kálámul diar han suri sungi kesi konom suri na tar te pirán tabal si diar. Io, má konom erei a tari alim i mar á pirán tabal singin kesi tur diar, má kesi tur diar a top i alim i sángul sár á pirán tabal. 42 Mái sár namur, diar no káp diar te arwat suri keles kalengnai pirán tabal er, ki ngorer má konom er a hol palai sár á kándiar tinákum no. Má ngádáh á kam hol, be Saimon? Ái sinih má tili diar na lala hol apakta pasi konom erei?” 43 Mái Saimon a kosoi ngo, “Iau hol on gut ngo ái kono kán tinákum a lala pakta, koner a top i alim i mar á pirán tabal.” Ái Iesu a longrai ngorer má a kosoi ngoromin, “Áá, a nokwan á kam kokos.”

44 Má namur ái Iesu a ilang suri wák erei má a sopasun kán worwor ur si Saimon ngoromin,

  • “Má u mákái á wák minái, be Saimon? Iau hut main i kam rum, apong, má kápte u siwi kiking mam te dan ngorer i kángit tatalen. Mái sár wák minái a siwi kiking mai luir mátán má ák salsi mai nihun suri ák sengseng.
45 Iau hut main má kápute árár pas iau mai doroi paring má ura te wel uri lulung. Mái sár wák minái kápate aunges i doroi aru kiking má ák urai wel a tomtom ur on. 47 Kán tilik armámna i wák minái a inngasi ngo kán marán sápkin ákte pah no. Kabin ngo kes a marán i kán sápkin, má namur ái Káláu a pah palai, kálámul er na mon i kán lala armámna uri narsá Káláu. Mái sár ngo ái Káláu a pah palai sápkin káián kes kápate marán i kán sápkin, kálámul er kápnate mon i kán tilik armámna namur, na mon i án mudán sár.” 48 Ái Iesu a arahi kán worwor ngorer, má namur a parai singin wák er ngo, “Kam tan sápkin ákte pah alar iáu!” 49 Mái rung di namnam tiklik mam Iesu, di longrai ngorer a parai ái Iesu má di turpasi argálta arliu i di sang ngoro minái, “Ái sinih á kálámul minái be, er ák parai suri ngo a arwat sár suri pah palai sápkin?” 50  j Mái sár ái Iesu a parai mul singin wák erei ngo, “Kam ruruna ákte saras pas iáu. Una han má, má na matau i balam.”

Copyright information for `SGZ