a10:4Nag 24:1-4; Mat 5:31
b10:6Tgk 1:27, 5:2
c10:7-8Tgk 2:24; Epe 5:31-33
d10:11Mat 5:32
e10:15Mat 18:3
f10:19Kal 20:12-17; Nag 5:16-20
g10:32-34Mar 8:31, 9:31
h10:38Mar 14:36; Luk 12:50
i10:39Apo 12:2; Apa 1:9
j10:42Luk 22:25-26
k10:43Mat 23:11; Mar 9:35
l10:52Mar 5:34

Mark 10

Ái Iesu a worwor suri pálás kila

Mat 19:1-12; Luk 16:18

Ái Iesu a aptur tilanang Kapernaum má a han uradi balis á Iudáiá má a polsai dan uri risán dan á Ioridan tilada. Má matananu di hut singin mul má ák atintin di ngorer sang a lu longoi ngoi.

Má te Parisaio di hut narsá Iesu suri da tohoi má dik gátnai ngoromin, “Ngádáh? A sormángát á kángit nagogon suri ngo kálámul na pásang palai kán wák ngo kápte?” Mái Iesu a gátna kalengna di ngo, “Ngádáh á nagogon ái Moses a tari si gam?” a Má ding kosoi ngo, “Ái Moses a sormángát tari pákán ram án pálás kila si di. Ngo tekesá kálámul a nem suri pálás kila, na siri pákán ram er má nák tari singin wák má nák long palai.” Mái Iesu a parai si di ngoromin,

  • “Ái Moses a siri nagogon erei kabin a laklak i bál gam.
b Hirá sang i akaksim, ái Káláu a longoi káláu má wák. c Má erei á káplabin kálámul na aptur alar kákán mái mámán má náng kis tiklik mam kán wák. Má diar no diara tukes sár. Kápnate ru i diar, diara tukes. Má ngorer ái Káláu ákte kabat arsakta diar, má koion á tekes na tah kusi kándiar kila.” 10 Mái Iesu má kán kalilik án aratintin di kusak kaleng iatung i rum, má kán kalilik di gátnai suri pinpidan erei. 11  d Mái Iesu a parai si di ngoromin,

  • “Ngo kesá kálámul a pala kán wák má a kila pasi lite wák, kálámul erei a long tari sápkin uri narsán kán mulán wák.
12 A ngorer mul ngo kesá wák a pala kán pup máng kila pasi lite kálámul, ái mul a long tari sápkin uri narsán kán mulán pup.”

Ái Iesu a asosah ​ ​ i bos gengen kalilik

Mat 19:13-15; Luk 18:15-17

13 Má te kálámul di lam tari rang nat di ur si Iesu suri na top i di má nák asosah i di, mái sár kán kalilik án aratintin di tur kári tan kálámul erei. 14 Mái Iesu a mákái mák togor mák parai si di ngoromin,

  • “Gama hol palai boh gengen kalilik ur singing. Koion gama tur kalar di kabin ngo kandi ái rung ngoromin á lolsit si Káláu.
15  e A muswan sang iau parai si gam, ái koner a nem ngo na kusak i lolsit si Káláu, na ruruna pasi ngorer i gengen kalik a ruruna i kákán. Ngo kápnate longoi ngorer, ki kápte sang na kusak.” 16 Má a káh pasi bos kalilik keskeskes mák oboi limán i lul di mák asosah i di.

Kálámul a marán i kán minsik

Mat 19:16-22; Luk 18:18-23

17 Mái Iesu a aptur má a láklák iamudi, má kesá kálámul a rut uri narsán má a dirtapul má a gátnai ngo, “Tám Aratintin, iáu lain kálámul. Dánih ina longoi suri inak atur páptai liu áklis?” 18 Mái Iesu a longrai mák parai singin ngoromin, “Suri dáh u utung iau ngo iau lain kálámul? Ái Káláu masik sár a kuluk má kápte kes mul. 19  f U mánán i nagogon er a parai ngoromin ngo koion una up bing tekes, má koion una longoi sápkin mai wák káián lite kálámul, má koion una siksikip, má koion una poklah pasi angagur uri tekesá kálámul, má koion una agur pasi táit káián lite, má una rumrum i kakam mái mamam.” 20 Má kálámul er a longrai mák parai si Iesu ngo, “Tám Aratintin, turpasi til tungu iau kalik be, iau lu mur arwat pas noi tan nagogon erei ák han pang onin.” 21 Mái Iesu a mákái má a mámnai mák parai singin ngoromin, “Kesi táit sár u sáhár suri. Una han sira palai kam bos minsik no, má unáng kip pasi pirán tabal má unák tari singin bos sáhár, má na kaiam besang á bos lain minsik imi bát. Má una lákám unák mur i iau.” 22 Kálámul er a longrai má ák mákmák án tang má a han alar Iesu sang. A sák i bál suri, kabin marán i kán minsik.

Tan konom má lolsit si Káláu

Mat 19:23-30; Luk 18:24-30

23 Mái Iesu a sálsálah aririu i di mák parai singin kán kalilik án aratintin ngoromin, “A tuan rakrakai muswan si di á bos konom suri da kusak i lolsit si Káláu.” 24 Má kán kalilik án aratintin di sodar suri kán pinpidan, má ngorer ái Iesu a parai mul si di ngo, “Kalilik, a tuan rakrakai muswan suri kusak i lolsit si Káláu. 25 Kamel ngo na sol uri polgon nil án babaut, ái a malmu si diar á kálámul a konom ngo na sol uri lolsit si Káláu.”

26 Má di lala sodar má dik parai singin ngoromin, “Ngo ngorer, ki ái sinih sang na liu? Kápte kes sang na kusak!” 27 Mái Iesu a mák di mák parai ngo, “Matananu kápdite arwat ngo da aliu pas di sang. Ái sár ái Káláu a arwat, kabin ngo ái Káláu a lu long arwat pasi bos táit no.”

28 Mái Petero a turpasi parai si Iesu ngoromin, “Mákái, Konom, gimáte han alari kángim bos táit no má gimá murmur i iáu.” 29 Ái Iesu a kos Petero,

  • “A muswan iau parai si gam, ngo kes a hol pas iau mák han mai lain arbin sur iau, má ngorer a han alari kán rum mái tuán mái kukun mái mámán mái kákán ngo rang natun má alari kán pokon,
30 i liu onin na kipi mul i marán. Na marán i kán rum má rang tuán má rang kukun má rang mámán má rang natun má kán tan pokon. Má támin ngo na áslai mul i rangrangas, má namur na atur páptai liu áklis. 31  10:31 Mat 20:16; Luk 13:30 Mái sár marán si di onin i liu minái di konom, namur da gengen. Má marán si di ái rung di gengen onin, i liu namur da pakta.”

Ái Iesu a worwor mul ​ ​ suri kán minat má kán liu kaleng

Mat 20:17-19; Luk 18:31-34

32  g Má namur di polas kaleng i dan á Ioridan, má dik murwa pasi sál urami Ierusalem. Má matananu di lu murmur on, di mátut kabin di hol páptai kán worwor ái Iesu suri kán minat. Mái sár ái Iesu a láklák táil i di no. Má kán kalilik án aratintin di mákái ngorer má dik pángáng suri. Mái Iesu a lam pasi kán kalilik án aratintin uri risán alari matananu, má a turpasi parai mul i bos táit na hut singin ami Ierusalem 33 mák parai si di ngoromin, “Mákái, inái git han urami Ierusalem, má bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon da top i Natun Kálámul má da nagogon on suri na mat, má da tari uri limán tan tátáil til Rom. 34 Má dák tartar retret singin má dáng kankansai má dák rapis sáksáknai má dák up bingi. Má ngo na rah i atul á bung na liu kaleng mul.”

Ái Iakobo mái Ioanes ​ ​ diar nem i kiskis pakta

Mat 20:20-28

35 Ái Iakobo mái Ioanes, aru i natun ái Sebedaio, diar purut si Iesu má diará parai singin ngo, “Tám Aratintin, giur nem ngo una long tari táit er giura sung iáu suri.” 36 Má a gálta diar ngo, “Dánih gaur nem on?” 37 Má diará sungi ngoromin, “I pákánbung una hut mai minmáir i iáu, tekes tili giur na kis tili balsán mingim má tekes tili balsán káisam.”

38  h Mái Iesu a kos diar ngoromin, “Káp gaur te mánán á táit erei gaur sungi. Ngádáh? Gaur arwat ngo gaura ngin tili kinleh án rangrangas erei ina ngin til on? Má gaur arwat mul ngo da siu gaur mai arsiu án minat erei da siu iau mai?” 39  i Má diará parai singin ngo, “Giur arwat.”

Má namur ái Iesu a parai si diar ngoromin, “A muswan, gaura ngin tili kinleh ina ngin til on, má da siu gaur mai matngan arsiu er da siu iau mai.
40 Ái sár suri kis tili balsán minging má tili balsán káisang, káp ngo kaiak suri ngo ina tari. Káián ái Káláu. Ái na tari si rung er ákte eran i nián i di.”

41 Má namur sángul á kalik án aratintin di longrai ngorer ki dik togor i Iakobo mái Ioanes. 42  j Mái Iesu a mákái ngorer ki áng kilkila pas di uratung i narsán mák parai si di ngoromin,

  • “Gam mánán i bos tátáil kándi ái rung tili risán, di lu kátlán i kándi matananu mai kándi rakrakai. Di lala apakta pas di, má dik lu suka bámiai matananu.
43  k Mái sár á gam kápte gama ngorer. Ngo tekes tili gam a nem ngo na pakta, na toptop be si gam. 44 Má kálámul a nem ngo na tátáil kamu, na toptop kamu no. 45 A ngorer i Natun Kálámul, kápate hut suri kátlán i gam. A hut sár suri na toptop káián matananu, má suri sirai kán liu suri hul aliu pasi marán.”

Ái Iesu a amákmák pasi rau

Mat 20:29-34; Luk 18:35-43

46 Ái Iesu má kán kalilik án aratintin má marán matananu mul di lu hanhan tangra sál má dik tapam hut i malar á Ieriko. Má ngo di sorliu á Ieriko, kesi rau tám sung, ngisán ái Batimaio, natun ái Timeus, a lu kis i risán sál. 47 A longrai ngo ái Iesu kakun Nasaret a lu hanhan, máng kilkilai ngoromin, “Iesu, iáu natun ái Dewit, una mámna iau!” 48 Má marán kálámul di tur kári suri koion na worwor, mái sár a lala wakwak sang ngo, “Natun ái Dewit, una mámna iau!” 49 Mái Iesu a longrai kálámul er mák sámtur mák parai si di ngo, “Bin pasi urain.” Má di bin pasi rau erei má dik parai singin ngo, “Kái una mátut. Aptur, ákte bin pas iáu!” 50 Má a buswa palai kán bobor mák sangar melek uri narsá Iesu. 51 Mái Iesu a gátnai ngoromin, “Dánih u nem on ngo ina longoi mam iáu?” Má kálámul er a rau a parai singin ngo, “Konom, iau nem ngo ina mákmák.” 52  l Mái Iesu a parai singin ngo, “Una han sár, kam ruruna ákte aliu pas iáu.” Má káp melek sár mul mák talas i mátán mák mur i Iesu tangra sál.

Copyright information for `SGZ